STO ČTYŘICÁTÝ DIALOG

17. května 2000



Peter: V podstatě jsem ukončil přípravy pro vydání Prvního dílu našich Dialogů vyjma toho, že očekávám konečné revize Dialogů 50. až 100. Tyto opravy by se mi měli brzy vrátit od Betty a Heather. Předpokládám, že zkompletování této části naší práce je nějak duchovně důležité. Oprav m, jestli se mýlím. Mezitím jsem také obdržel dvě otázky od Alenky ze Slovenska. Věřím, že podstatnou část odpovědi na její první otázku jsi podal v dřívějších dialozích. Její první otázka je následující (překládám): Pseudotvůrci zablokovali uvnitř sebe femininní princip, a tím si také zablokovali lásku k Pánu Ježíši Kristu, jiným a k sobě samým. Tento blok existuje také uvnitř všech tvorů zfabrikovaných pseudotvůrci. Žádám Pána Ježíše Krista, aby ještě jednou vysvětlil, jak opětovně ustanovit integraci maskulinního a femininního principu. Její druhá otázka je následující: Proč některé entity žádají Pána Ježíše Krista o poskytnutí pocitu lásky k Pánu Ježíši Kristu, aby tím mohly přijít k Němu/Ní blíže, a přesto u nich trvá, že ji necítí? Konec jejích otázek. Její druhou otázku mám po celý svůj život také na mysli. Navíc jeden z evropských čtenářů těchto Dialogů popsal velmi živý sen a vizi, jak byl uprostřed tvorů, kteří byli poskoky renegátů, a jak byli brutální a hrozní. Máš nějaký komentář k této čtenářově zkušenosti? Tento konkrétní čtenář chce zůstat anonymní. Později přišla ještě jedna otázka a autor této otázky chce také zůstat anonymní. Vztahuje se k otázce vztahů nebo zapojení se, jež by Tví představitelé měli mít s jinými, kteří nejsou tvými představiteli. Tento konkrétní jedinec si je plně vědom všeho, co bylo až doposud o této záležitosti zaznamenáno od dob Tvé fyzické přítomnosti na planetě Nula až do současnosti ve Tvém Novém zjevení. Opakuji čtenářovu otázku: Jak se má pravý představitel Pána Ježíše Krista správně angažovat ve vztazích (přátelských, sousedských a jiných typů) s ostatními lidmi, kteří nejsou představiteli Pána Ježíše Krista? Samozřejmě, předtím, než zodpovíš tyto otázky, možná máš něco jiného, co bys rád nyní rozpracoval.

Pán Ježíš Kristus: Děkuji ti, Petře, za nabídku přispět nejprve Svým vstupem. Faktem je, že dnes ráno opravdu mám co nabídnout ve formě zpracování jistých událostí, jak jsou obsaženy ve třetí otázce tvého bratra, ohledně Mého vzkříšení, nebo abych byl přesnější, krátce po Mém vzkříšení. Ale předtím, než tak učiním, zmíním něco jiného. Jak víš, Petře, Ludmilino a tvé očekávání o typu práce, o které jste si oba mysleli, že ji je potřeba dokončit během její návštěvy v Santa Barbaře, se neuskutečnilo. Žádám vás oba, abyste nebyli zklamaní tímto neočekávaným a nepříjemným (z vašeho pohledu) výsledkem. Jak se její návštěva blíží ke konci (odjíždí příští sobotu neboli 20. května 2000), hloubáš o tom, co bylo dosaženo, pokud vůbec něco, během jejího pobytu s Glorií a s tebou. Mohu tě ujistit, že toho bylo dosaženo hodně, třebaže podle tvého zevního vnímání byla jedinou věcí, která s udála, její nemoc, pokoje na zdravotní pohotovosti, hospitalizace, chirurgický zákrok a následně její uzdravení. Nicméně všechny tyto faktory hrály velmi důležitou roli z pozice toho, co bylo životně důležité a rozhodující ilustrovat a demonstrovat a jaký druh příkladů bylo zapotřebí ustavit pro určité skupiny v rozličných peklech, které se uvádějí do pozice nevolit svůj způsob pseudoživota neboli neživota a touží konvertovat do pozitivního stavu.

Opakuji ještě jednou pro zdůraznění důležitosti této záležitosti: Ve vašich rolích jako Mých představitelů (a mluvím zde o všech Mých představitelích a nejen o Ludmile a o tobě, Petře), ať se ve vašich osobních a individuálních životech děje nebo neděje cokoli, ať je to jakkoli příjemné či nepříjemné, jakkoli pozitivní či negativní, jakkoli bolestné a ohavné, na všech úrovních vašich zážitků, ve všech aspektech vašeho života bez ohledu na to, jak významné či bezvýznamné se vám to jeví, všechno toto slouží jakémusi velmi důležitému duchovnímu účelu. Ve většině případů, třebaže ne ve všech, takové události slouží pro ilustraci a demonstraci něčeho potřebného na každé křižovatce toho, co se odehrává, aby se to představilo nejen sentientním entitám umístěným ve sféře a doméně negativního stavu, ale také komukoliv jinému v pozitivním stavu po celém Mém Stvoření. A třebaže zevně, prostřednictvím vaší vědomé mysli se to tak nejeví nebo se vám zdá, jako by cokoli, co prožíváte v každé jednotlivé době, nebylo pro nikoho prospěšné, nicméně, ať je vám prostřednictvím Mých Slov známo, že tomu tak skutečně je.

V této konkrétní době, během návštěvy Ludmily v Santa Barbaře, bylo velmi potřebné pro ni, ro Glorii a pro tebe, Petře, prožít nebo projít přesně tím, čím jste vy tři prošli. Nic jiného by během té doby nebylo v tomto ohledu prospěšné ani užitečné. Tak se netrap a nebuď zklamán (třebaže ty nejsi!) tím, že Ludmila nebyla schopna udělat žádnou překladatelskou práci. Význam a potřeba té doby byla zcela rozdílná. Charakteristiky svých osobních zážitků v tomto ohledu musí objevit ona během komunikace se Mnou. Je to mezi Mnou a jí. Poté, co je objeví, může je, pokud si bude přát, sdílet s tebou nebo s kýmkoliv jiným, s kým to bude považovat za vhodné.

A nyní trochu více rozpracujeme některé aspekty zmíněných událostí, které následovaly po Mém vzkříšení před Mým fyzickým odchodem z planety Nula. V předchozím dialogu jsme zmínili důležitost popisů a umístění těchto událostí ve čtyřech Evangeliích. Zároveň chci, abyste si (vy všichni) uvědomili nápadné rozdíly, které existují ve stylu zaznamenávání všeho, co souvisí s Mým životem na planetě Nula, jak je obsaženo ve čtyřech kanonizovaných Evangeliích křesťanské Bible, a způsobu, kterým to bylo vylíčeno v takzvaných gnostických Evangeliích. Tento styl je, z toho, co jsi byl schopen vytušit, Petře, na základě četby některých přeložených frakcí těchto Evangelií, takový, že na první pohled nebo během čtení každého slova to vkládalo do tvé mysli vážné pochybnosti o pravdivosti všeho, co bylo v nich obsažené. Ale navíc jejich styl ti jasně ukazoval, že nic v nich nemá žádné významné duchovní souvztažnosti.

Na druhé straně čtyři pravá Evangelia, jak jsou obsažena v křesťanské Bibli, každým jednotlivým slovem a stylem jejich zaznamenání a použitým jazykem vám velmi jasně ukazují, že zajisté obsahují něco duchovně velmi důležitého a významného. To je samotný důvod, proč bylo Mou Božskou Prozřetelností zajištěno, že pouze tato čtyři Evangelia, a žádná jiná, budou zahrnuta do Bible. A nejenom to, ale jakákoliv jiná takzvaná gnostická Evangelia, třebaže mohou obsahovat nějaká zrnka pravdy týkající se například vzájemných osobních působení mezi Mými učedníky, nebo některých omezených aspektů Mého osobního života během Mého pobytu na planetě Nula, byla buď úplně ztracena, nebo se zachovaly jen jejich fragmenty. Jak víš, tento jejich konec není náhodný; jako není náhodou, že pouze čtyři Evangelia byla zahrnuta do křesťanské Bible. V tomto případě se musíte na tyto skutečnosti dívat ne z pozice lidských historiků, kteří interpretují tyto události ze své vlastní omezené a omezující pozice, ale z pozice Skutků Mé Božské Prozřetelnosti. Bylo také opatřením Mé Božské Prozřetelnosti, že v těchto čtyřech Evangeliích byly zaznamenány pouze ty záležitosti, které se vztahují k Mému životu na planetě Nula a k tomu, co Jsem řekl a jak jsem se choval a jaké jsem měl vztahy Já a jak se chovali a jaké měli vztahy Mí učedníci, jež byly potřebné, nutné a náležité pro duchovní užitek všech, a jež proto obsahují hluboké duchovní souvztažnosti. Všechno ostatní, co nemělo takovou důležitost, z nich bylo vynecháno. Gnostická Evangelia nemají tento význam. Jsou tudíž z duchovního stanoviska neužitečná. Mohou mít pouze nějakou historickou hodnotu a mohou sloužit jako předměty vaší lidské zvědavosti. Naneštěstí, dokonce i tato hodnota je čistým překroucením a falzifikací těchto událostí. Takže se nenechte žádným z nich nachytat!

Jak bylo zmíněno v předchozím dialogu (139.) a jak bylo zaznamenáno v Matoušovi a Lukášovi, po Mém zjevení se Mým učedníkům následně po Mém vzkříšení někteří z přítomných během této doby pochybovali o tom, zdali jsem to byl skutečně Já (Matouš 28:17). Jaký je význam tohoto oznámení o pochybnostech navzdory faktu, že Jsem se jim osobně se všemi znaky Svých zranění ukázal? Vzpomínáte si, co bylo řečeno o pochybování v našem Dialogu 133.? Strukturální provedení lidské mysli je takové, že bez ohledu na množství externích nebo dokonce i interních důkazů poskytnutých této mysli bude mít sklon zpochybňovat své vlastní zkušenosti. Jen se podívej na sebe, Petře: Jakým druhem mučivých pochybností po veškerou dobu procházíš ohledně toho, zda vše obsažené v Mém Novém zjevení, a obzvláště v těchto Dialozích, je skutečně ode Mne - Pána Ježíše Krista, nebo ne; nebo zda nejsi podváděn a nebo nepodvádíš sám sebe, když prohlašuješ, že Já s Tebou hovořím? Problematika pochybování se potřebovala vyjádřit už tehdy, za Mé fyzické přítomnosti, aby se ilustrovala a demonstrovala pravá povaha lidské mysli, která byla původně zfabrikována přesně za tímto účelem - pochybovat o tom, Kdo Jsem a jaká Je Moje Pravá Přirozenost. Myslíš si, že pokud by typická lidská mysl byla uspořádána odlišně, než jak je, že by negativní stav a jeho lidský neživot měly nějakou šanci se aktivovat a dát do pohybu? Jestliže by tato mysl byla strukturovaná nebo zfabrikovaná odlišně, v tom případě by neměla žádné pochybnosti o Mně a Mé Pravé Přirozenosti a o Mém poslání na planetě Nula a kdekoliv jinde. Takový výsledek by totálně anuloval účel, pro který bylo typickému lidskému neživotu povoleno se tak škodlivě uskutečnit. Toto je jeden z důvodů, proč bylo nutné ilustrovat a demonstrovat problematiku pochybností tehdy, kdy Moje fyzická přítomnost byla naprostou skutečností životů pochybovačů.

Takže co zde máme? Hlavním bodem, který bylo třeba ustanovit pro budoucí lidi na planetě Nula ve vztahu k přijetí nebo odmítnutí toho, Kdo Já vskutku Jsem a jaká je vůbec Moje Pravá Absolutní Přirozenost, bylo plné uvědomění si skutečnosti, že Moje fyzická přítomnost, a nezáleží na tom, co bych dělal nebo kolik zázraků bych předvedl, by nebyla zárukou toho, že lidé nebo kdokoliv v negativním stavu by byli ochotni nebo uvedeni do pozice k přijetí Mne jako jediného Pravého Boha (nebo v současném pojetí jako Jediného Absolutního JÁ JSEM, KDOŽ JSEM) do svých životů. A nejen to, ale takovou Mojí fyzickou přítomností by mnoho jedinců bylo postaveno do pozice vnucování a přijímali by Mne kvůli tomu, že si to žádají takové vnější zážitky, a ne ze své vlastní svobodné vůle a volby. Jak si pamatujete z mnoha sdělení v Mém Novém zjevení, přijetí něčeho na základě vnucování se nemůže nikomu přivlastnit či přisoudit, obzvláště a zejména vlastním niternostem, kde to skutečně platí. Takové přijetí by bylo pouze vlastními zevnějšnostmi, kde nic nemůže mít věčné trvání.

Takže kvůli uvedeným faktům bylo potřebné ustanovit kondici, která by od každého vyžadovala, aby Mne přijal ne podle fyzických, empirických, hmatatelných, vnějších, smyslových důkazů, poskytnutých například Mojí fyzickou přítomností. Ale podle vnitřního, intuitivního a čistě subjektivního rozpoznání a víry, že JÁ JSEM, KDOŽ JSEM v Absolutním Smyslu. Pouze tento druh přijetí má věčnou hodnotu a význam. Jak vidíš z tohoto uspořádání, hlavní důvod, proč by pouze tento typ přijetí fungoval, je ten, že jakékoliv jiné důkazy o Mně by neměly žádné vykupitelské nebo spasitelské vlastnosti a možnosti. Aby se tento činitel zobrazil a předvedl, zařídilo se, aby někteří z těch, kteří byli přítomni Mému fyzickému zjevení po Mém vzkříšení, pochybovali o tom, že jsem to byl skutečně Já. Tímto tito pochybovači ilustrovali, že jediná platná cesta k takovému přijetí je vnitřní přesvědčení, důvěra, jistota, víra, rozpoznání, intuice a rozeznání bez jakýchkoliv vnějších vynucovacích faktorů, zda někdo nebo něco je, nebo není takovým, jakým skutečně je. Jak vidíš, duchovní důležitost této ilustrace a demonstrace je enormní.

Druhá záležitost, kterou je třeba zopakovat, je záležitost vedení Mých učedníků až do Betánie - jak je zaznamenáno u Lukáše (24:50). Zatímco Galilea byla umístěna vně hranice židovského národa, Betánie byla uprostřed židovské země. Jak bylo zmíněno v předchozím dialogu (139), v té části, která se zabývala touto záležitostí, Galilea představovala veškerý negativní stav a jeho obyvatele s vrozenou schopností znát a přijmout Pravdu a být v Dobru a následně být dobrý. Na druhé straně Betánie představovala samotné jádro negativního stavu, které vytvořilo, iniciovalo, založilo a uvedlo do pohybu všechna zla a nepravdy negativního stavu. Důvod, proč v tomto případě židovský národ skrze duchovní souvztažnost Betánie představoval samotné jádro tohoto uspořádání, byl ten, že to byl, jak víte, židovský národ, který měl Moje Slovo (Starý zákon). V tom Slově byla zajištěna Má přítomnost na planetě Nula, dávající jejím obyvatelům možnost dělat to, co měli dělat. Tak tedy způsob, jakým Židé nakládali s Mým Slovem, byla krajní ritualizace, externalizace, překroucení a falzifikace všeho, co bylo obsaženo v tom Slově. Činit toto bylo znakem extrémního zla a nepravdy. A protože židovští lidé měli/mají přímou afinitu s pseudotvůrci tím, že jsou jejich nejvíce přímí potomci na planetě Nula, v tomto konkrétním případě představují celý klan pseudotvůrců, kteří vynalezli, vytvořili a založili neživot negativního stavu a lidský neživot.

Aby se v tomto jádru zajistila nezbytná kondice pro jeho konečnou eliminaci a pro spásu každého, kdo byl, je anebo bude integrální součástí toho jádra anebo kdo nejprve založil, aktivoval a uvedl do pohybu toto jádro, bylo pro Mne nezbytné, abych Sám Sebe umístil do jeho úplného středu (až do Betánie - nic vzdálenějšího tehdy neexistovalo) a Svijí smrtí a vzkříšením zasadit do toho jádra stejnou schopnost rozpoznání, přijetí a realizace Mé Absolutní Pravdy a Jejího Dobra prostřednictvím Moudrosti Mé Absolutní Lásky, jak tomu bylo v Galileji - v úplnosti negativního stavu obecně a lidského neživota konkrétně. Nabytím a přijetím této znalosti se dává entitám v tom jádru a kdekoliv jinde velmi efektivní nástroj, kterým budou schopny, až přijde správný čas, nevolit navždy vše, co souvisí s negativním stavem, jakož i negativní stav samotný. A toto je vše, o čem jsem chtěl dnes hovořit.

Peter: Velmi Ti děkuji za Tvůj významný příspěvek. Jsme připraveni přikročit k odpovědím na výše formulované otázky?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, jsme připraveni. Začněme s otázkou blokování femininního principu pseudotvůrců a tímto blokováním jejich schopnosti zažívat pravou lásku ke Mně, k jiným a k sobě. Jak si jasně pamatujete z dřívějších dialogů, jedna z nejefektivnějších cest pro vynalezení, aktivaci, založení a manifestaci neživota negativního stavu a lidského neživota bylo separování, izolace a odstranění femininního principu z jeho rovnocenné pozice týkající se jeho vlastnosti, že je obecně láskou. Avšak záležitost tohoto odstranění , izolace, separace a blokování nebyla až tak jednoduchá. Problémem tohoto uspořádání bylo, že aby se mohl uskutečnit jakýkoliv život vůbec (ať už je to pravý život, nebo neživot), potřebuje být milován. Vůbec nic nemůže být a existovat, pokud to není milováno. Toto je pravdou také o negativním stavu a lidském neživotě. Jak se mnohokrát předtím zmínilo, potřebovali být milováni, aby mohli dojít ke svému vlastnímu pseudojsoucnu a pseudobytí. Takže v tomto smyslu by nebylo úplně správné říci, že pseudotvůrci zcela zablokovali femininní princip ve svém úsilí o fabrikaci něčeho, co by bylo zcela odlišné od toho, co bylo tehdy dostupné, známé a prožité. Ve skutečnosti, aby byli schopni vynalézt a ustanovit vůbec cokoliv této povahy, potřebovali jistým způsobem využít femininní princip. Kdyby tak neučinili, ve svém úsilí by neuspěli. Otázkou zde nebylo ani tak blokování, izolování a separace tohoto principu, jako jeho restrukturalizace, přestavba a překroucení takovým způsobem, aby sloužil zcela odlišnému účelu, než pro jaký byl na prvním místě ustanoven.

Jestliže povahou ryzího femininního principu je Láska obecně neboli láska ke Mně, jiným a k sobě samému, v tom případě potřebujete zvrátit tuto povahu tak, že by to tuto lásku odvrátilo pryč ode Mne, od jiných a od vašeho pravého ‚já jsem‘. Jak vidíte, máme tu dva faktory lásky vztahující se ke každému jednotlivci. Je to láska k sobě ve svém pravém ‚já jsem‘ a láska k vlastnímu egu, které vášnivě nenávidí vše z pravého ‚já jsem‘. Koneckonců, pravé ‚já jsem‘ je egem považováno za jeho věčného nepřítele, který znemožňuje tomuto egu pokračovat v samotném jeho životě (neživotě) navěky. Takže z pozice pravé feminity láska vždy směřuje ke svému pravému ‚já jsem‘. Protože pravé ‚já jsem‘ je nositelem Mého Života, Mé Lásky a všeho ostatního vycházejícího ze Mne, milováním ‚já jsem‘ milujete Mne a ostatní. Milováním Mne a jiných milujete sebe ve svém pravém ‚já jsem‘. Pseudotvůrci potřebovali předefinovat a restrukturalizovat takovouto lásku a její pravou povahu. Protože nositelem této lásky byl femininní princip, byla to femininita, která byla hlavním terčem tohoto předefinování a restrukturalizace pseudotvůrci. Jestliže láska Mne, jiných a vašeho pravého ‚já jsem‘ byla stavem čistých niterností, v tom případě bylo nutné odklonit toto směřování z niterností a a umístit ho do zevnějšností. A protože vlastnosti zevnějšností jsou zakořeněny ve vlastním egu, uměle zbudovaném za tímto účelem, v tom případě všechna láska je odkloněna k něčemu, co slouží tomu egu, stávajíce se tak pseudoláskou. Současně se taková pseudoláska zamilovaná do zevnějšností stává láskou k tomuto světu neboli ke všemu, co je vně niterností.

Takže, jak vidíte z tohoto faktu, pravá láska ke Mně, jiným a pravému ‚já jsem‘ byla úspěšně obrácena do sebelásky a lásky k tomuto světu-zevnějšnostem, kde žádný pravý život neexistuje. Tak byla ustanovena láska k neživotu negativního stavu a lidskému neživotu dávající vznik všem ukrutnostem a ohavnostem, kterými jsou tak zamořeny. Tento fakt se může považovat za pravou genezi neživota a nelásky. Takže to není až tak, že se pseudotvůrci zablokovali před tím, by milovali sebe samé. Ale přesměrovali tuto lásku špatným směrem - především ke svému egu, které z tímto účelem vynalezli a uvedli do pohybu.

Na základě těchto faktů je jedinou cestou, jak opět dosáhnout náležité integrace maskulinního a femininního principu tak, jak to bylo před jejich předefinováním, přesměrováním a restrukturalizací za účelem vynalezení, aktivace, ustanovení a manifestace všech aspektů neživota negativního stavu a jeho lidského neživota, za prvé si plně uvědomit tato fakta na vědomé úrovni každého; za druhé vyjádřit vážnou touhu napravit či upravit své cesty. Vidíte, Petře, a vy všichni, kdo čtete tato slova, že z vědomých myslí nebo vědomými myslemi všech včetně pseudotvůrců byl odstraněn nebo zapomenut postup vynalezení, aktivace, ustanovení a manifestace tohoto typu lásky (nelásky) a to, jaký byl pravý účel, aby se něco takového učinilo. Z toho důvodu, aby se tyto záležitosti opět napravily, prvním krokem v tomto ohledu je dostat tato fakta do vědomé pozornosti všech, a obzvláště do pozornosti pseudotvůrců, protože to byli oni, kteří tyto záležitosti v tomto ohledu překroutili, a jsou to tudíž oni, kteří je potřebují napravit.

Tyto Dialogy, jakož i celé Mé Nové zjevení slouží dobře tomuto účelu. Ve skutečnosti je toto jeden z mnoha důležitých důvodů, proč se konají tyto dialogy. Až se jednou toto uvědomění plně zaregistruje ve vědomých myslích každého a pseudotvůrců, tímto faktem se bude aktivovat druhý krok. Ve druhém kroku se otevřou všechny ty paměti o všech těchto procesech, procedurách a účelech a stanou se dostupné pro pečlivé prozkoumání pseudotvůrcům a všem ostatním v jejich oblasti a v oblasti renegátů. Jakmile plně rozpoznají faktor svolení a účel, za jakým bylo připuštěno, aby se ustanovilo něco takového, a jakmile se dozví o svém dobrovolném statusu položit tyto otázky a dostat náležité odpovědi ve jménu všech, uskuteční se v tomto ohledu třetí krok. V tomto kroku pseudotvůrci, renegáti a všichni ostatní v negativním stavu a lidském neživotě vyjádří svoji plnou touhu nevolit nic, co souvisí s neživotem negativního stavu a lidským neživotem, a namísto toho zvolit původní sjednocující stav všech principů feminity a maskulinity. V tom časovém bodě, stejně tak jako v této době, kdy někteří z nich požadují konverzi do pozitivního stavu, budou žádat a žádají Mne, abych obnovil stav této velmi životně důležité integrace, aby mohli zase zažívat a vyjadřovat pravou lásku ke Mně, jiným a k jejich pravému ‚já jsem‘. Jsem jediný, který může tento stav obnovit. Důvod, proč jsem to jen Já, kdo to může udělat, je ten, že jakékoliv sjednocení lze dosáhnout pouze ze stavu Absolutního Sjednocení. Ze stavu rozpadu nelze dosti dobře sjednocovat nic. A protože Já jsem jedině Tím, Kdož je Absolutním Stavem Integrace, provedu tento postup na každém, kdo o něj požádá.

Musíte si však uvědomit, že můžete žádat a dostat na to pozitivní odpověď a následně dosáhnout tohoto stavu integrace pouze tehdy, když jste ve stavu své konečné volby. V lidském životě, dokud jste ve stavu ilustrativní a demonstrativní fáze toho, co se nemá volit, není možné takové integrace dosáhnout. Jedinou věcí, které můžete ve vaší lidské kondici dosáhnout, je první krok a částečně druhý krok. Takže je vám dovoleno mít tuto informaci v prvním kroku; a v druhém kroku můžete mít silnou touhu zrušit volbu všeho, co se týká vašeho lidského neživota konkrétně a negativního stavu obecně; ale třetí krok, ve kterém pro vás opatřím tuto plnou integraci, bude možný pouze tehdy, až budete mimo váš lidský neživot, takový, jakým je právě nyní, to znamená, dokud je v roli své ilustrativní a demonstrativní pozice, která ukazuje každému, co nevolit a jaký nebýt.

Pokud se týká vás, Mých pravých představitelů, v tomto ohledu je vaší rolí činit dostupnou tuto informaci všem v negativním stavu, pseudotvůrcům a jiným lidským tvorům během čtení, meditování, probírání a uskutečňování všeho, co vám bylo doposud zjeveno. Další pověření, které v tomto ohledu máte a které bylo jasně zmíněno předtím v těchto Dialozích, je ustanovit náležité zacházení s vlastní maskulinitou a feminitou. Jak si pamatujete z těchto Dialogů, způsob, jakým zacházíte s muži, jestliže jste s ženou, je způsob, jakým zacházíte se svojí vlastní maskulinitou. Způsob, jakým zacházíte se ženou, jestliže jste mužem, je způsob, jakým zacházíte se svojí vlastní feminitou. Na tomto základě a vycházejíce z toho, takto zacházíte se všemi muži a/nebo respektive se ženami. Jestliže se naučíte zacházet jeden s druhým s krajním respektem, péčí a ohleduplností, budete si připravovat cestu, činíce ji daleko snazší, pro integraci vaší vlastní maskulinity a feminity v sobě poté, až budete mimo ilustrativní a demonstrativní fázi vašeho vlastního zosobněného a individualizovaného života.

To nás přivádí k zodpovězení Alenčiny druhé otázky. Odpověď na tuto otázku se odvozuje přímo ze všeho, co bylo řečeno výše. Dokud jste v ilustrativní a demonstrativní fázi vašeho života, pro mnohé z vás je nemožné zažívat pocity nebo emoce lásky ke Mně, a tímto být ke Mně mnohem blíže. Takové pocity a emoce jsou pouze vnější povahy. Silné náklonnosti, emoce a pocity, které se projevují ve vašich souhrnných duševních a fyzických stavech, nejsou za vašich lidských podmínek schopné proniknout do stavu vašeho pravého ‚já jsem‘. Současně to, co cítíte, vnímáte, zažíváte, pociťujete a znáte na úrovních vašeho pravého ‚já jsem‘, kde přebývám Já, je ve většině případů neschopno sestoupit do vašeho vnějšího uvědomění nebo do stavů vašeho ega. Pokud by bylo, bylo by to pro vaši lidskou kondici příliš zdrcující a nesnesitelné. Proto je kvůli vám samotným velmi často nutné zablokovat vaše uvědomění si takové pravé lásky ke Mně a pocit pobývání v Mé blízkosti. Tato pozice je ale pouze pozicí vaší lidské mysli. V pravé realitě vašeho ‚já jsem‘ tomu tak není. V tom stavu nejenže plně zažíváte, pociťujete, vnímáte, nebo cokoliv v tomto ohledu máte, svoji hlubokou a opravdovou lásku ke Mně, svoji blízkost u Mne, ale také Moji Absolutní Lásku a Blízkost k vám osobně a individuálně.

Takže pokud Mne upřímně a čestně žádáte, abych vás nadělil větší mírou lásky ke Mně a větší blízkostí ke Mně, a pokud nicméně zevně necítíte, že tuto lásku a blízkost máte, neznamená to, že tomu tak není na vaší nejniternější úrovni. Kde se nachází vaše pravé ‚já jsem‘ a kde Já jsem přítomný s vámi. Jak vidíte z výše uvedeného, v mnoha případech je tato situace pro vaše vlastní dobro a pro vaši vlastní bezpečnost. Zároveň, a to je velmi důležité, tím, že nemáte v tomto ohledu žádné vnější nebo zřejmé pocity lásky, a přesto jste věrní a spolehliví v Mých službách a službách Mého Nového zjevení, a tím, že jste Mými pravými představiteli, jasně ilustrujete a demonstrujete každému kdykoliv a kdykoliv, že nehledě na to všechno pokračujete ve své roli, pozici, určení nebo cokoliv máte, s čím jste souhlasili, že ode Mne budete mít. Nic vás nemůže od toho odradit - dokonce i když si myslíte, že váš požadavek na nadělení hlubších pocitů lásky ke Mně a větší blízkost ke Mně se nenaplňuje. Chápete, že pokud bych měl v tomto ohledu vyhovět vašemu požadavku, členové negativního stavu by škodolibě došli k závěru, že s vámi zacházím přednostně, a proto je pro vás moc jednoduché být takovým, jakým jste, nebo se vyhýbat jejich pokušením a útokům. Jaký je pak rozdíl mezi Mnou a jimi a mezi nimi a Mými pravými představiteli? Koneckonců v negativním stavu je takové přednostní a speciální zacházení s jednou osobou před osobou druhou záležitostí struktury jejich pseudoživota. Jste schopni chápat odůvodnění a logiku této situace a uspořádání? Jak vidíte, všechno slouží nějakému velmi důležitému duchovnímu účelu.

Peter: Ano, vidím to jasně. Velmi Ti děkuji za tuto připomínku a vysvětlení.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Na druhé straně, uvažujme o vaší schopnosti milovat někoho nebo něco z hloubi vašeho srdce. Co myslíte, odkud se tato schopnost bere? Z Mé přítomnosti ve vašem pravém ‚já jsem‘ neboli ve vaší Duchovní mysli, jejíž jádro obsahuje vaše pravé ‚já jsem‘ a Moji přítomnost. Takže se podívejte na tuto schopnost takto: Pokud jste schopni milovat někoho nebo něco tím, že vám neustále dávám nebo ve vás generuji tuto schopnost, v tom případě logikou tohoto uspořádání jako důsledek milujete Mne prostřednictvím toho jedince. Toto je záležitost prostřednictví. Jak víte, Moje fyzická přítomnost na planetě Nula zpřístupnit, dokud každý na ní není ve své konečné volbě svého života. Tudíž není dostupná ani vaše láska ke Mně jako ke konkrétní fyzické entitě. Aby se tato situace obešla, jste schopni milovat a cítit lásku k nějaké určité fyzické entitě. Váš pocit lásky k takové entitě se faktorem tohoto prostřednictví přenáší ke Mně jako k vaší Absolutní Sentientní Entitě, Která Se manifestuje v relativní sentientní entitě, již hluboce milujete. Takže si pamatujte, pokud jste schopni milovat někoho nebo něco a cítit tuto lásku hluboko ve svém srdci a v upřímnosti své mysli, v tom případě nanejvýš milujete i Mne. Odlišná situace bude, až skončí ilustrativní a demonstrativní fáze vašeho života na planetě Nula a budete moci učinit svou konečnou volbu. V tom případě se vám Moje fyzická přítomnost v Mé Lidské Formě stane dostupnou, a tudíž Mne budete moci milovat a cítit tu lásku a blízkost ke Mně nejen skrze někoho nebo něco jiného, ale navíc také přímo jako jeden jedinec ke druhému.

Tal nezoufejte, pokud nejste schopni nic cítit ke Mně nebo necítit Moji blízkost s vámi na vaší vědomé, vnější nebo fyzické úrovni. Pamatujte, lidský život byl obzvláště strukturovaný tak, aby nebyla žádná možnost Mne fyzicky milovat kvůli nedostupnosti Mé fyzické, hmatatelné a konkrétní přítomnosti s vámi nebo ve vaší společnosti jako jeden člověk s druhým. Taková přítomnost by vyloučila, aby se lidský neživot projevil jako typický lidský život nebo splnil svou roli a účel, pro které bylo dovoleno ho především zfabrikovat.

Peter: Rozumím a vidím logiku tohoto uspořádání.

Pán Ježíš Kristus: A nyní se věnujme některým jiným záležitostem, které vyvstaly ze zkušeností s přisluhovači renegátů, jak bylo popsáno anonymním čtenářem těchto Dialogů; stejně tak jako přišly od jiného anonymního tazatele. Vize, kterou popsal jeden ze čtenářů těchto Dialogů, že byl ve společnosti poskoků renegátů a viděl jejich chování a postoj, což bylo pro toho čtenáře nejhnusnějším a nejotřesnějším zážitkem, odráží pravou povahu negativního stavu obecně a přirozenosti renegátů zvlášť. Když prožíváte něco takového, když to má tak extrémně negativní konotaci, je krajně obtížné, abyste svou vědomou myslí pochopili, že by v každém z nich mohlo být něco pozitivního nebo dobrého. Při mnoha příležitostech jsi měl ve svém životě na planetě Nula, Petře, velmi podobné zážitky (a nejen ve vizích a snech) s mnoha lidmi, když jsi byl poprvé uvězněn v sovětských koncentračních táborech a následně během své profesionální práce v amerických věznicích a žalářích.

Za takovýchto podmínek, kdy vidíte a přímo prožíváte čisté zlo v chování, postoji a osobních profilech takových jedinců, začínáte pochybovat, zda jedinci této povahy mohou být vůbec spaseni nebo zdali mají schopnost vidět svoji kondici, cítit výčitky a jako důsledek se chtít změnit. Jak může někdo takové povahy, kdo si libuje v tom být takovým a kdo miluje svá zla a vražedné touhy, být v pozici, ve které nabude znalost pravdy z dobra a stane se dobrým? Koneckonců dokonce i v jeho/jejím slovníku neexistuje nic, co by se i jen vzdáleně přibližovalo čemukoliv z pravdy a dobra.

Tím, že máte takové odporné a opovrženíhodné zážitky, začínáte přemýšlet, zda doslovný význam křesťanské Bible a jakýchkoliv jiných svatých knih, není správný ve svém popisu takzvaných hříšníků odsouzených do pekla na věčnost bez jakékoliv schopnosti se změnit nebo ustoupit od svých zel a nepravd nebo od svého odporného a ohavného životního stylu. Ve skutečnosti se to jeví, jako by neměli žádnou touhu se změnit nebo se stát pozitivními nebo dobrými; jako by je sama slova ‚pozitivní a dobrý‘ zarážela a zcela odpuzovala.

Problém s tímto pojímáním je ten, že se díváte na tyto případy ze své relativní kondice a svého vnějšího pozorování bez rozeznání či nazírání věci tak, jak jsou za scénou, nebo tak, jak je vidím Já ze Své Absolutní Kondice. Pokud přijmete fakt, že takoví jedinci, stejně jako kdokoliv jiný, nejsou absolutní, ale pouze relativní, pak musíte dojít k logickému závěru, že jejich zla, nepravdy, ukrutnosti, ohavnosti, opovrženíhodné skutky, nesnesitelná, krutá a vražedná chování nebo cokoliv, co máte, nemohou být nic jiného než jen relativní. Jestliže jsou pouze relativní, nemohou mít absolutní hodnotu nebo platnost. Přejete si odsoudit každého za jeho relativní chování, postoj, životní styl nebo cokoliv tak, že ho umístíte do stavu absolutní, neměnné kondice - navěky být v pekle bez jakékoliv možnosti takový nemožný výrok změnit nebo být před ním spasen? Je něco takového možné u někoho, kdo je relativní a jehož životní styl ve všech jeho modalitách a manifestacích nemůže být nic jiného než také relativní, a tudíž logikou tohoto uspořádání nemůže trvat navěky? Vidíte problémy s takovými biblickými popisy jako hořet v ohni pekelném navěky u někoho, kdo je relativní? Jaká je v tom logika? Jaká je to spravedlnost?

Na druhé straně z pozice Mého Absolutního Stavu mohu jasně vidět a rozpoznat potenciál každého se změnit. A nejen to, ale Já Sám/Sama jsem umístil do každého schopnost rozpoznat, vědět a přijmout pravdu a na základě toho mít schopnost se změnit a zanechat svých dočasných a relativních zel a nepravd. Jestliže negativní stav nepochází z Absolutního Stavu, z toho důvodu nemůže mít věčné trvání. Proto každý v něm ve správném a náležitém čase dojde k plnému uvědomění si dočasné a přechodné povahy jeho zlého životního stylu a speciálním kódem, který jsem do něho umístil Já, až bude dekódován a spuštěn, budou všichni moci vyjít ven z negativního stavu neboli jinými slovy, zvolí si nevolit negativní stav se všemi jeho ohavnostmi a ukrutnostmi, a namísto toho si zvolí (nebo opět zvolí) životní styl pozitivního stavu. Že tato změna zabere čas a mnoho času a že se nestane takříkajíc přes noc, je zcela jiný příběh. Ale stane se to a stane se to nehledě na čas, který si to vezme z pohledu vašeho pojímání fyzického času.

Že tomu tak bude, bylo zřejmé z obsahu vize, kterou měl zmíněný čtenář. V té vizi jeden z nejhorších jedinců, který brutálně zavraždil a zmasakroval každého, kdo mu přišel do cesty, byl nakonec schopný rozeznat své zlé skutky tím, že byl pohlazen tím čtenářem a byl s ním ve styku, a na základě toho byl schopen Mne požádat o pomoc s vyjádřením své touhy konvertovat do pozitivního stavu. Myslíte si, že tím, že je takový, zapřením své původní a pravé přirozenosti, která byla pohřbena pod všemi těmi uměle vnucenými falešnými já a ego stavy, by takový jedinec poté, co si uvědomí svůj ukrutný, brutální a ohavný životní styl, nebyl tvrdě a náležitě potrestán sám v sobě samotnými takovými stavy? Nemáte sebemenší představu o tom, jak jedinec takové povahy pociťuje nebo co pro tohoto jedince znamená, že najednou vnímá nebo si plně uvědomuje svůj odporný stav bytí takovou zlou a opovrženíhodnou osobou. Takové vědomí a uvědomění si samo v sobě a samo sebou je v okamžiku, kdy dosáhne jeho vědomou mysl, prožíváno jako nejbolestivější, nejstrašnější a nejnesnesitelnější rozpoložení, které se ve své intenzitě a rozsahu v mnohonásobné míře plně vyrovná tomu, co protrpěli ostatní jedinci jeho rukama nebo tím, jak s nimi zacházel. Můžete toto uvědomění považovat za odvetný a spravedlivě trestající faktor takového negativního a zlého chování. Po této fázi takového osobního pekla se tento jedinec stává způsobilým pro konverzi do pozitivního stavu. A věřte Mi, během té doby by zmíněný jedinec netoužil po ničem jiném více, než být venku z negativního stavu. Během této fáze náhle prožívá takříkajíc na své vlastní kůži v nejúplnější možné míře, co je to být zlý a negativní. Jeho oči se otevřou a on nyní ví s absolutní jistotou, co je negativní stav a jeho životní styl vůbec zač. Jakmile se taková zkušenost stane dostupnou každému v negativním stavu, nikdo si neponechá žádnou touhu pokračovat v neživotě negativního stavu.

Proč si myslíte, že bylo nutné uzavřít jakékoliv pocity nebo jakoukoliv náležitou uvědomělost toho, jaká je vůbec pravá přirozenost negativního stavu pro lidi, kteří se do něho zamilovali? Aby se skutečně mohli do něj zamilovat a následně mohli pokročit k ilustraci a demonstraci jeho pravé povahy v porovnání s pravým životem pozitivního stavu. Jinak, pokud by měli vědomě znát pravdu o jeho povaze, nikdy by se do něj nezamilovali. Naštěstí kvůli kompletně relativní, dočasné a přechodné povaze negativního stavu, jakmile se v jejich vědomých myslích udrží plné pochopení těchto faktů, po fázi odplaty a trestu - prostředky popsanými výše - přestanou milovat negativní stav. Namísto toho se navěky a natrvalo zamilují do Mne a Mého pozitivního stavu. A toto bude ten nejžádoucnější a všemi očekávaný výsledek celé historie negativního stavu a jeho lidského neživota. Samozřejmě tato spasitelská práce a vaše práce a příspěvek k tomuto úsilí tím, že jste v roli Mých pravých představitelů, nejsou nijak lehké. Ve skutečnosti je to jedna z nejobtížnějších prací a velmi často se zdá marná, nevedoucí nikam. Ale mohu vás ujistit, že její výsledek bude nejpozitivnější, a pokud ve vaší práci vydržíte v tomto ohledu až do konce, přinese nejskvělejší a nejžádoucnější ovoce. Tak to nevzdávejte!

A nyní se věnujme poslední otázce o vztahu mezi Mými pravými představiteli a jinými lidmi, kteří nejsou v takových rolích. Vzpomínáte si, jak jsme v několika předcházejících dialozích probírali téma pokušení? Jedním důležitým aspektem takových pokušení je přivést vás k ustanovení pocitu elitářství v sobě samých nebo k tomu, že jste velmi zvláštní, odlišnější, záslužnější nebo že se považujete za důležitější, než je kdokoliv jiný, kdo není zapojen do Mého Nového zjevení. Poskoci renegátů vám mohou našeptávat o vaší důležitosti založené výlučně na privilegiu být součástí Mého Nového zjevení. Nakonec, jestliže v porovnání s valnou většinou lidstva má jen velmi málo lidských jedinců takové privilegium a jestliže jste jedněmi z toho mála, v tom případě musíte být velmi zvláštní, velmi důležití, velmi záslužní a vším tím dalším. A takto je na vás nastražena past negativního stavu. Toto je pro vás duchovně velmi nebezpečná situace. Pokud se i jen přiblížíte k takovým hrozným pocitům, nejste Mými pravými představiteli. Namísto toho jste plnohodnotnými otroky negativního stavu a vašeho ‚páchnoucího‘ ega.

Už jsme několikrát v předchozích dialozích psali, jaký budou mít Moji praví představitelé vztah ke všem ostatním (jakož i mezi sebou), kteří nejsou zapojeni do Mého Nového zjevení. Vlastnosti a charakteristiky, které jsme v těch dialozích použili, jsou následující: tolerance, respekt, přijetí, ocenění, soucit, pochopení, milosrdenství, odpuštění, empatie, objektivita, poctivost, spravedlnost a podobné vlastnosti založené na vaší nepodmíněné lásce a moudrosti. Také jsme ve zmíněných Dialozích rozsáhle definovali tyto rysy a vlastnosti. Není nutné je zde opakovat. Odkazuji vás na tyto dialogy. Jediná věc, kterou bych vám rád připomněl je, jak si vzpomínáte, že každý v jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí slouží nějaké důležité roli a účelu. Z toho důvodu, a je jedno, kdo to je, jak zlý, negativní nebo odlišný kdokoliv je v porovnání s vámi, je takový jedinec v té pozici a roli z nějakých velmi důležitých duchovních důvodů. Rozsahem a důležitostí obsahu role a pozice je každý jedinec, nezáleží na tom, kdo to je, zda je, nebo není zainteresován do Mého Nového zjevení, tak důležitý, zvláštní, potřebný, užitečný a všechno ostatní, jako jste vy, kteří jste Moji praví představitelé. A myslet jinak nebo považovat se za něco odlišného se rovná bytí pod vlivem negativního stavu. Z toho důvodu, jestliže se chcete držet svých služeb a rolí na planetě Nula jako Moji praví představitelé, nikdy nepadněte do takové léčky a nikdy nebuďte svedeni o sobě takto uvažovat. Namísto toho budete mít vztah se všemi ostatními s nejvyšší laskavostí, ohleduplností, přijetím, respektem a oceněním a se všemi ostatními charakteristikami a postoji, které byly nastíněny výše a v předchozích dialozích. Jaký by byl jinak rozdíl mezi vámi, Mými pravými představiteli, a všemi ostatními lidmi, kteří se považují za mnohem lepší, zvláštnější, záslužnější atd., než jste vy? Rozdíl není v tom, že se považujete za záslužnějšího, více zvláštního, mnohem lepšího atd. než kdokoliv jiný, ale že se v nejzazší skromnosti, poníženosti a pokoře nepovažujete v žádném ohledu ani aspektu svého života ani za něco menšího, ani za něco většího, než je kdokoliv jiný na planetě Nula nebo kdokoliv jiný a kdekoliv jinde. A toto je ten pravý rozdíl. A vy se takto cítíte kvůli principům a jen kvůli principům, bez jakýchkoliv podmínek nebo bez jakýchkoliv skrytých nízkých úmyslů. Pokud splňujete tento požadavek, pak se můžete považovat za Mé pravé představitele.

Ato je vše, co je potřebné vám všem dnes připomenout. V tomto okamžiku bych, Petře, doporučil pro dnešek skončit a dlouze si odpočinout.

Peter: Velmi Ti děkuji za Tvé velmi potřebné příspěvky ohledně těchto záležitostí.

STO ČTYŘICÁTÝ DIALOG

Zdroj: http://triangulum.cz/dialog2.html



Print Friendly and PDF

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT