16. - 17. dubna 2000
Peter: Já osobně dnes nemám žádné otázky multiverzálního významu. A také jsem od
nikoho žádné takové otázky neobdržel. Jen v sobě kontroluji, jestli Ty dnes nemáš
něco, co bys nám nyní sdělil. Mám jednu obyčejnou starost související s něčím, co bylo
vyřčeno na konci Dialogu 131. o důvodech mého chování během mého utrpení
v listopadu loňského roku. V tom dialogu bylo poukázáno na to, že jakákoliv reakce na
mé chování, která by vytvářela pocit ublížení nebo smutku, vychází ze stavu vlastního
ega. Obávám se, že někteří čtenáři toho konkrétního textu se takovými závěry mohou
cítit dotčeni, obzvláště pokud jsou v sobě přesvědčeni, že to tak nebylo a že reagovali
z pravé pozice nesouvisející s jejich egy.
Pán Ježíš Kristus: Petře, v jednom z předchozích dialogů druhého svazku bylo vám
všem v tomto ohledu něco důležitého naznačeno. Zopakujme si to. Jak víte, z pozice
vaší lidské povahy můžete být velmi často přesvědčeni tak silně a bez sebemenších
pochybností o správnosti svých pocitů a/nebo závěrů s čímkoliv souvisejících, že bez
ohledu na to, kdo co o nich říká, a bez ohledu na to, nakolik by mohly být mylné či
nesprávné, nic není schopno změnit v tomto ohledu vaši mysl. Nezapomeňte, že
někteří lidé mají nezřízenou schopnost ospravedlňovat, omlouvat a odůvodňovat,
cokoliv chtějí. Jakmile však spadnou do tohoto modu ospravedlňování, odůvodňování a
omlouvání svých pocitů nebo systémů víry ohledně čehokoli, vryje se to do jejich mysli
tak, že neotřesitelně věří, že mají pravdu a všichni ostatní se v této záležitosti mýlí.
V tomto bodě jsou tolik přesvědčeni o pravdivosti své věci nebo čemkoli, že se vše,
dokonce i v jejich vlastní intuici, podřizuje jejich víře nebo přesvědčení. V tom případě
jejich ego převládá nad jejich intuicí nebo se, lépe řečeno, jejich intuice stává nástrojem
ospravedlňování a odůvodňování čehokoliv, co jim jejich ego naznačuje.
Toto je běžné nebezpečí u každého, kdo funguje z pozice své lidské povahy. A protože
vy jako Moji praví představitelé také máte tuto lidskou povahu, bez ohledu na to, jak
moc byste se snažili fungovat mimo její vliv a vnucování, nicméně jste náchylní čas od
času fungovat z této pozice. A protože vaše lidská povaha je zakořeněna ve vašem egu,
v tom případě, logicky řečeno, fungujete z pozice vašeho ega, a ne z jiné pozice. Opakuji
ještě jednou: Takové pocity, jako být dotčen nebo být smutný, jsou podstatou své
povahy pocity negativní. Jestliže jsou negativní, nemohou vycházet z žádného jiného
zdroje vaší povahy než pouze z vaší lidské povahy, a tudíž z vašeho ega.
Nuže každý, kdo by se nalezl v této nesnázi, má přinejmenším dvě možnosti: první je
odmítnout cokoliv, co bylo řečeno o tomto problému na konci Dialogu 131.
Odmítnutím toho by pokračoval ve své nesprávné víře ohledně této záležitosti. V tom
případě by působil pod nesprávným dojmem o pravdivosti těchto závěrečných
poznámek ve zmíněném dialogu nebo čehokoliv jiného týkajícího se této záležitosti, a
jako důsledek by se držel zkreslení nebo dokonce nepravdy o své vlastní pozici v této
věci. Pokud by tomu tak mělo být, znamenalo by to, že taková individualita pokračuje
pod vlivem negativního stavu a svého ega. Avšak její tendence ospravedlňovat a
odůvodňovat svůj pohled by ji oslepila natolik, že by vnímala svou pozici jako
správnou, náležitou a pravou a pozici kohokoliv jiného, kdo tvrdí něco zcela odlišného
nebo dokonce opačného, jako nesprávnou, nenáležitou a neoprávněnou. A takto
pracuje ve většině případů typická lidská povaha a její ego.
Druhou možností je, že vaše odpověď nebo reakce na cokoliv, co bylo řečeno
v závěrečných poznámkách Dialogu 131., může být přijetí a rozpoznání jejich
pravdivosti a správnosti dávající vám příležitost napravit vaši pozici uvidět věci tak,
jaké skutečně jsou, a ne tak, jak vám vaše lidská povaha a její ego prostředky
ospravedlňování, omluvy a odůvodňování nutí ty věci vidět nebo je hodnotit. Problém
s lidským egem je ten, že nemůže snést, aby si připustilo, že cokoliv cítí, by mohlo být
chybné, nesprávné nebo falešné. Z toho důvodu, aby se vyhnulo těmto nesnesitelným
pocitům, používá svůj vlastní druh ‚logiky‘, pociťování, ‚intuice‘, ospravedlňování,
odůvodňování a omlouvání, aby se ve své vlastní pozici cítilo v tomto ohledu pohodlně
a neotřesitelně. Není nic obtížnějšího pro lidské ego, než si přiznat, že se mýlí ve
všem, cokoliv cítí, myslí si nebo o čem uvažuje. Takto je strukturována lidská
povaha a její ego stavy. Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč takové výroky či
připomínky jsou učiněny v situaci, jako je tato, je upozornit vás na tato fakta o lidské
povaze a jejím egu a učit se vyhýbat jeho vlivu na vás a na cokoliv, co cítíte, myslíte,
uvažujete, vidíte, slyšíte, čtete nebo cokoliv v tomto ohledu děláte.
Ano, první reakcí na takové připomínky by byly pocity ublížení, odmítnutí, smutku a
podobné protivné reakce. V takových situacích je první reakce na ně obvykle z pozice
vašeho ega. Důvodem, proč úplně první reakce obvykle bývá z pozice vašeho ega, je
zevní pozice takové připomínky. Koneckonců připomínky v takových případech
nepřicházejí z vašeho vlastního nitra, ale od někoho jiného, nacházejícího se ve vnější
pozici od vaší vlastní individuální pozice. Kvůli tomuto uspořádání, když tyto
připomínky přicházejí odněkud jinud než z vašeho vlastního nitra, spouští úplně první
reakci z vašeho ega, které je umístěno ve vašich vlastních externích stavech. Jak si
pamatujete, ego nemá žádnou pozici ani místo ve vašem nitru. V pravém nitru vládne
vaše ‚já jsem‘. Jakmile rozpoznáte, odkud přichází první reakce na takové připomínky,
a jakmile přijmete, že reakce vašeho ega není nikdy náležitá, správná a k věci, stanete
se způsobilými reagovat z pozice svého pravého ‚já jsem‘, což je pozice vašeho pravého
nitra a což je vaše druhá, správnější odezva nebo reakce. A protože, logicky řečeno, Já
jsem ve stavu vašeho nitra, taková reakce přichází z Mé pozice uvnitř vás. V tom
případě, cokoliv obdržíte o té či jakékoli jiné záležitosti, přichází z pozice skutečné
pravdy.
Takže jak vidíte z tohoto rozhovoru, ve vaší pozici, kdy máte typickou lidskou povahu,
je nevyhnutelné mít úplně první odezvu na vůbec cokoliv z pozice vašeho ega. Valná
většina by byla spokojená s takovou reakcí a s pozicí svého ega. Neměli by žádnou
touhu, motivaci, úmysl nebo sklon jít dále nebo zkoumat skutečnost reakcí svého ega.
A důvod, proč by neměli žádnou tendenci jít v tomto ohledu dále, je ten, že ve většině
případů považují ego za své pravé ‚já jsem‘. Tato falešná pozice jim dává velmi
uvěřitelné ospravedlnění, odůvodnění a omluvu pro jakoukoliv reakci, kterou mohou
vůbec na cokoliv mít. Díky tomuto postoji necítí, že by potřebovali jít dál v ověřování
řádnosti svých reakcí.
Avšak ve svých individuálních pozicích, jako Moji praví představitelé na planetě Nula,
nejste jen typičtí lidé. Z toho důvodu máte velký sklon jít za vaši první reakci na cokoli,
jasně rozpoznávajíce, že vaše první reakce vychází z vašeho lidského stavu ega.
Nejenže máte tuto náklonnost, ale vy jste vaší původní dohodou a svobodnou volbou
odpovědní a zodpovědní celému Mému pozitivnímu stavu, sobě a Mně osobně, že
v tomto ohledu půjdete dále, až za cestu reakcí vašeho ega. Ve skutečnosti máte
manifestovat, ilustrovat a demonstrovat svoji schopnost tak činit pro poučení všech o
základních rozdílech mezi reagováním z vašich ego stavů v porovnání s reakcí z vašeho
pravého ‚já jsem‘. Aby se tak konalo a pro tento účel, jsou na vás nastraženy rozličné
situace, takové jako například ta, jež byla popsána na konci Dialogu 131. Situace této
povahy vám dávají příležitost poskytnout takové velmi důležité poučení a rozlišení.
Jak se zmínilo výše, vždy máte tedy dvě možnosti, kterými můžete na tuto připomínku
reagovat: buď ji přijmete a jako důsledek změníte svoji pozici z té, která patří vašemu
egu, v pozici vašeho pravého ‚já jsem‘; nebo ji odmítnete a budete pokračovat v pocitu
ublíženosti, smutku a nevrlosti z toho, že jste vybráni do čehokoli, co takto pociťujete.
Volba je vaše. Ale také důsledky. V tomto ohledu jsou alternativy jasné. A vzhledem
k tomu nelze o této problematice říci více.
Peter: Velmi Ti děkuji za toto objasnění. Ale jak víš, tím, že typický člověk, kdokoliv, kdo
se nalezne v této pozici, by snadno mohl o mně prohlašovat či mě obviňovat, že
prostřednictvím Tebe - Pána Ježíše Krista se já sám ospravedlňuji, omlouvám a
zdůvodňuji své chování a pozici, takže funguji z mého vlastního ego stavu.
Pán Ježíš Kristus: Ve tvém konkrétním případě, Petře, máš přinejmenším dvě
preventivní opatření, která značně redukují možnost, aby se tak stalo. Především si
v procesu neustálého kladení otázek o pravosti úplně všeho, co skrze tebe prochází,
zkoumaje a pátraje, jestli něco není ovlivněno tvým egem, není započato v tvém egu
nebo se neodvozuje z tvého ega ve formě ospravedlňování, odůvodňování a omluvy
týkající se čehokoliv, co jsi zapsal, nebo čehokoliv ve tvém chování, postoji a reakci. Ve
tvém případě, Petře, tento konkrétní stav a proces v tvé mysli je záležitostí téměř 24
hodin denně. Druhým a nejdůležitějším , jak bylo uvedeno ve zmíněném dialogu (131.)
a na mnoha jiných místech Mého Nového zjevení, je tvá pozice jako přenašeče Mého
Nového zjevení, která je zcela odlišná od pozic kohokoliv jiného. To tedy v žádném
případě neznamená, že pozice kohokoliv jiného je méně hodnotná, méně
potřebná, méně důležitá a méně významná než tvoje, Petře. To jen znamená, že je
odlišná - tečka. Kdokoliv je v pozici přenašeče Mého Nového zjevení, ten má úplně
odlišné zodpovědnosti a životní styl v porovnání s ostatními. Takže cokoliv se děje ve
tvém životě, Petře, bez ohledu na to, co to je, a nezáleží na tom, jak osobní, individuální,
soukromé, intimní a zdánlivě nesouvisející s Mým Novým zjevením to je, vždy to
souvisí s něčím důležitým, vztahujícím se buď k Mému Novému zjevení, nebo ke Mně
osobně, nebo k nějakému důležitému duchovnímu tématu, které je využito pro
spuštění toho, aby si všichni zapojení s tebou, Petře, nebo s Mým Novým zjevením,
uvědomili potřebu přehodnotit, znovu uvážit, rekonstruovat nebo změnit své chování,
postoj, životní styl, pozici, vztah, zapojení e či cokoliv, co je v tomto ohledu nutné. Toto
je pravá role přenašeče Mého Nového zjevení. Kvůli tomu nepřichází v úvahu záležitost
odůvodňování, ospravedlňování a omluv v tomto případě se vyskytující.
Ještě jednou, kdokoliv čte tato slova, má volbu odmítnout pravdivost tohoto sdělení,
nebo ho přijmout za bernou minci. Můžu vás ujistit, že nejste zavázáni přijmout
cokoliv, co se vztahuje k této problematice, jakož i k čemukoliv jinému, co je obsaženo
v celém Mém Novém zjevení. A tak to je. Z toho důvodu nemůže být o této záležitosti
nic jiného řečeno.
Peter: Oceňuji Tvůj přínos v této věci a jsem za něj vděčný. Chápu, že v tomto okamžiku
bys rád hovořil o něčem jiném ve formě důležité připomínky.
Pán Ježíš Kristus: Velmi rád, Petře, velmi. Ještě jednou potřebujeme upozornit
každého (Mé představitele) na záležitost nutnosti přidělit úplně vše jeho pravému
zdroji. V podmínkách lidského neživota a jeho ega, které vyvěrají z obecných podmínek
neživota negativního stavu a jeho ega, je, jak víte, běžnou událostí nebo vrozeným
sklonem v jejich životním stylu připisovat úplně cokoliv nesprávnému zdroji. Tato
tendence je logickým následkem samotné povahy a struktury negativního stavu,
lidského neživota a jejich ega - připisovat věci nesprávnému zdroji. Jak si vzpomínáte,
všechno se v negativním stavu a lidském životě představuje takovým způsobem, aby
vám dalo přesvědčivý dojem, že věci pocházejí odněkud jinud, a ne odtud, kde se
zrodily a odkud skutečně pocházejí. Například negativní stav a jeho lidský neživot
připisuje původ věcí, okolností, stavů, atributů, rysů, vlastností a všeho ostatního svým
vlastním snahám a vynalézavosti. Na druhé straně například cokoliv, co vykresluje
negativní stav a jeho lidský neživot nějakým druhem negativních názvů nebo představ,
je připsáno něčemu nebo někomu jinému než svým pseudoživotům nebo neživotům.
Takže tu máte dva zřejmé extrémy: jeden extrém je připisovat si věci, podmínky, stavy,
procesy, atributy, povahové rysy, vlastnosti, postoje, chování atd., které nejsou jeho
nebo které z něj v žádném případě nepochází; a ten druhý extrém je připisovat
všechno z negativního stavu a jeho lidského neživota, někomu a něčemu jinému.
V zásadě a základě je takto strukturován a takto funguje negativní stav a všechny jeho
deriváty a lidský neživot. Jinými slovy je jejich samotnou povahou být takovým
způsobem. Takto bylo umožněno, aby se vynalezl, aktivoval, ustanovil a projevil
neživot negativního stavu, lidský neživot a jejich příslušná ega.
Jestliže je kupříkladu v pravém životě pozitivního stavu založeno na připisování všech
věcí, událostí, kondicí, stavů, procesů, atributů nebo čehokoliv jiného pravému zdroji,
pak aby se v tomto případě upustilo od tohoto uspořádání za účelem vylíhnutí se
něčeho, co nemá nic společného s tímto uspořádáním, bylo nezbytné obrátit to
připisování všeho nesprávnému zdroji. A takto se došlo ke zlům, překrouceninám a
nepravdám. Připisovat nebo připočítávat vůbec cokoliv něčemu a někomu, kdo není
jeho pravý zdroj nebo původce, je považováno za zlý skutek. Ustanovit takovou kondici
a dělat na ní všechna prohlášení a předpoklady, je nepravdivé. Na druhé straně
připisovat nebo přisuzovat nebo připočítávat všechno jeho pravému a nefalšovanému
zdroji je dobrý a pozitivní skutek, protože je to pravda. V tomto ohledu se z onoho
uspořádání může odvodit jeden aspekt obecné definice pravdy. Pravda se v jednom ze
svých aspektů definuje jako připisování, přisuzování nebo připočítávání všeho a
každého jejich pravému zdroji nebo původci ve všech směrech.
Vezměme si jeden jednoduchý příklad: Kdo nebo co je původcem všeho pozitivního,
dobrého, prospěšného, užitečného. Plodného, pravdivého, šťastného, radostného a
příjemného ve všech jejich aspektech a derivacích? Jak je možné zažívat cokoliv této
povahy? Tyto druhy stavů, rozpoložení, kondicí a atributů musí mít nějaký druh
pravého zdroje a původu. Nestávají se zčistajasna jen tak samy od sebe a samy sebou,
nebo z ničeho nebo nikoho. Jak víte, úplně všechno, aby to bylo a existovalo, závisí na
uvědomění si sebeuvědomění ‚já jsem‘ neboli v tomto případě na jsoucnu a bytí
sentientní mysli. Je třeba, aby někdo rozpoznal, uznal a přijal takové atributy,
vlastnosti nebo povahové rysy. Avšak problém s tímto uspořádáním je ten, že jakákoliv
sentientní mysl neobsahuje představu bytí zdrojem původu těchto atributů, vlastností
nebo povahových rysů. A důvod, proč sentientní mysl nemá tuto představu, je ten, že si
jasně uvědomuje, že není sama svým původcem nebo že není zdrojem svého vlastního
života. Kvůli tomu je sentientní mysl uvedena do pozice nejdříve ze všeho rozpoznat,
přiznat a přijmout skutečnost, že zdroj jejího původu je Někdo jiný, a za druhé, že
všechny atributy, vlastnosti nebo povahové rysy vyšly z toho samého Zdroje. Pokud
jakákoliv sentientní mysl přijme tato fakta jako hmatatelné, skutečné, logické a
realistické události, v tom případě to ustanovuje život pravdy a stává se nositelem
dobra a všech jeho blažeností. Je dobré znát a praktikovat pravdu. Je pravda, že dobro
života je založeno na poznání, přiznání, přijetí a praktikování této axiomatické pravdy.
Jakákoliv odchylka od těchto skutečností ustanovuje něco, co má totálně opačné a
odlišné vlastnosti, povahové rysy a atributy, jež absolutně nemají nic společného
s čímkoliv v realitě pravého života pozitivního stavu.
Proč nyní hovoříme o těchto tak zřejmých záležitostech? Aby se vám znovu a znovu
připomínalo, že nikdo, kdo je relativní, bez ohledu na to, v jakém typu života či
neživota je situován nebo umístěn, nemůže být svým vlastním zdrojem čehokoliv
pozitivního, dobrého, prospěšného, užitečného, pravdivého atd. Problém s negativním
stavem a jeho lidským neživotem je ten, že je přisuzuje, připisuje nebo přiděluje sobě;
zatímco současně všechno, co je zlé, nepravdivé, překroucené atd. připisuje, přisuzuje
a přiděluje někomu či něčemu jinému. Dobrý příklad této situace může být nalezen
v někom na vaší planetě nebo v komkoliv v zóně vymístění, který se nejenom jeví jako
pozitivní, dobrý, prospěšný, užitečný, plodný, pravdivý atd., ale také se tak chová a
jedná - z pohledu vnějšího pozorování. Jaké jsou určující faktory, zda jedinec takový
skutečně je, nebo není v pravé realitě svého vlastního individuálního, osobního,
jedinečného a nekonečně odlišného jsoucna a bytí nebo pseudojsoucna a pseudobytí?
Tyto faktory jsou zakořeněné v tom, čemu nebo komu připisuje, přisuzuje nebo
přiděluje takové vlastnosti, povahové rysy, atributy, skutky nebo chování. Jestliže
z hloubi svého srdce, ve vlastním stavu nitra a pouze z pozice svého nitra s plným
ztotožněním se s nitrem připisuje, přisuzuje nebo je přiděluje správnému zdroji, v tom
případě můžete posuzovat jeho dobré, pozitivní, prospěšné, užitečné, produktivní,
konstruktivní, tvořivé a plodné chování, konání, skutky, výkony nebo cokoliv, co má,
jako pravdivé a nefalšované a on je členem pozitivního stavu nehledě na to, kde nebo
kdy je fyzicky situován nebo umístěn v každém jednotlivém čase/stavu. V tomto
případě jeho zevní chování a zjev, protože vychází z nitra, jsou potvrzeny a ověřeny
jeho nitrem jako opravdové a ryzí.
Na druhé straně, jestliže je přiděluje špatnému zdroji, ať už sobě, či někomu nebo
něčemu jinému, kdo/co není jejich zdrojem nebo původcem, v tom případě žije
v nepravdách této situace a nezáleží na tom, jak se externě jeví. Protože přiznání a
přijetí této falešné situace za pravdu o této záležitosti je nepravdou, procesem tohoto
jednání ustanovuje zlo takového jednání. Jinými slovy, přijetím něčeho nepravdivého
za jedinou pravdu se procesem tohoto aktu samotného přijetí produkuje zlo. Takže
jedinec začíná žít život (neživot) zel a nepravd.
Co vám tato situace říká? Říká dvě věci: především, jestliže se někdo jeví nebo dokonce
takovým externě je, neznamená to, že skutečně takovým niterně je v sobě a sám sebou.
A protože se niterný stav mysli počítá jako pravá realita toho, kým je nebo z jakých
důvodů dělá to, co dělá, a proč se jeví tak, jak se jeví, pouze z této pozice se může v
pravdě rozhodnout, zdali ten jedinec je takový, či ne. Jestliže ve vší skromnosti,
poníženosti a pokoře připisuje nebo přiděluje či přisuzuje svoji pozitivnost, dobrotu,
užitek, užitečnost a všechno ostatní této povahy pravému zdroji, v tomto případě Mně
jako jejich Absolutnímu Zdroji, v tom případě skutečně takový je a je pravým členem
pozitivního stavu. Avšak jestliže ve svém nitru tak činí pro svou vlastní slávu, věhlas,
uznání, povýšení a ukazování se a s tímto faktorem je připisuje, přisuzuje nebo
přiděluje sobě, jako že je jejich zdrojem v sobě a sám sebou bez ohledu na to, jak by
externě popíral, že tomu tak je, dokonce i když by externě prohlašoval, že přichází ode
Mne, nebyl by takovým v pravé realitě svého vlastního osobního, individuálního,
soukromého, intimního nitra a odlišného sama sebe.
Za druhé, tato situace je využívána Mojí Božskou Prozřetelností k umožnění takovým
jedincům předvést pozitivní, dobré, prospěšné, produktivní, konstruktivní a tvořivé
skutky takovéto povahy, dokonce i když jsou jejich úmysl a motivace v tomto ohledu
špatné, falešné nebo zlé, aby se všechno opatřilo něčím, co vychází přímo ze Mne a
není důsledkem toho, že je integrální komponentou neživota negativního stavu,
lidského neživota a jejich ega. Tomuto sdělení musíte rozumět tak, že ve skutečnosti se
vůbec jakákoliv možnost předvádět takové skutky, činy nebo to, co jednoho činí
takovým, jakým je, bez ohledu na to, jaký je externí nebo interní stav jeho mysli,
odvozuje z Mé přítomnosti ve schopnostech individuality volit a měnit se. Protože
v konečném smyslu a úplně ve všech smyslech Já, Pán Ježíš Kristus, jsem jediný
Absolutní Zdroj, Původce a Možnost jakýchkoliv takovýchto skutků nebo pozitivnosti,
dobroty, tvořivosti, produktivity, konstruktivnosti atd. tím, že jsem zdrojem a
původcem Sám v Sobě, Sám Sebou, Sám ze Sebe a Sám od Sebe, nemůže být vůbec
nikdo, a toto je pravda v absolutním smyslu, pozitivní, dobrý, prospěšný, užitečný,
plodný atd. sám v sobě, sám sebou a sám ze sebe a sám od sebe. Může takovým být jen
a jen ode Mne, Mnou, skrze Mne a ze Mne v něm. Jestli rozpozná, přizná a přijme, že
toto je, či není Absolutní Pravda, je něco úplně jiného.
A nyní vás chci ujistit, že tento požadavek není kvůli Mému vlastnímu prospěchu nebo
že Já o něj usiluji proto, abyste Mne oslavovali, chválili nebo Mne vyvyšovali nebo
abyste dělali cokoliv takové povahy, ale je to kvůli Absolutní Pravdě Samé. Jestliže
znáte a přijmete pravdu, osvobozuje vás to od vlivu čehokoliv nepravdivého, zlého a
negativního. Jestliže jste v pravdě a žijete tu pravdu, jste v dobru lásky, a tímto jste
v pozitivním stavu. Toto je jediná cesta, jak se vyhnout tomu být pod nadvládou
negativního stavu, jehož neživot je zakořeněn ve zlech, nepravdách a překrouceninách.
Takže v podstatě a pravé realitě a v pravé realitě tohoto požadavku rozpoznat, přiznat
a přijmout tuto skutečnost je pro vaše vlastní dobro, protože to je pravda. A jestliže je
to pravda, je to z pozitivního stavu, takže ode Mne. Přijetí této pravdy se ve skutečnosti
rovná přijetí Mne jako jediného Zdroje Absolutního Dobra a Pravdy. Tímto přijetím se
neustále naplňujete Mým Pravým Životem. Takže žijete a jste naživu. Cokoliv
odlišného produkuje neživot negativního stavu, lidský neživot a jejich ega, které by
všechno této povahy nejraději připsaly, přisoudily nebo přiřadily sobě.
V současném stavu věcí, jak jsou nastoleny renegáty a jejich poskoky, uvidíte více a
více těchto typů manifestací na planetě Nula a kdekoliv jinde. Jinými slovy, aby se
každý udržel v negativním stavu a aby se negativní stav vylíčil jako pozitivní a dobrý,
jeho síly povolí všemu pozitivnímu a dobrému se objevit mezi lidmi a jinými
stvořeními a podstvořeními s ujištěním, že oni jsou zdrojem toho všeho. Přijetím této
nepravdy bude každý pokračovat v přebývání v neživotě negativního stavu. A věřte Mi,
nebude to lehké, dokonce ani pro vás, Mé představitele na planetě Nula, nespadnout do
této konkrétní pasti. Když vidíte, jak je někdo tak dobrý, tak pozitivní, tak prospěšný,
tak užitečný, tak laskavý atd., tíhli byste pohlížet na tu osobu jako na někoho, kdo
představuje Mne. Do jisté míry je na tom něco pravdy, když se na zmíněného jedince
takto nazírá. Tomuto zjevení však musíte rozumět tak, že ve skutečnosti se schopnosti
té osoby být takovou odvozují ze Mne, protože Já jsem jí umožnil být takovou, jakou je.
Ale ve vztahu k samotné individualitě bude záležet na tom, komu nebo čemu připíše,
přisoudí nebo přidělí tyto charakteristické rysy či vlastnosti. To určí její pozici nebo
umístění v hierarchii duchovní organizace čili to, zda je v pozitivním stavu, nebo ve
stavu negativním.
Chci, abyste pochopili, že pokud bych nebyl Absolutně Dobrý, Pozitivní, Prospěšný,
Užitečný, Plodný atd., v tom případě by vůbec nikdo, a nezáleží na tom, kde a kdy je
umístěn nebo usazen, nemohl být taky takovým. To, že by kdokoli mohl být takovým
bez ohledu na to, komu či čemu připisuje, přisuzuje nebo přiděluje takové povahové
rysy a vlastnosti, je možné jen a jen proto, že Já Jsem takovým v absolutním smyslu.
Jinak by takové myšlenky, jak být takovým, a následné chování v souladu s takovými
myšlenkami nemohly ani vzdáleně nikomu vstoupit na mysl. Současně tím, že jsou
dovolena taková chování, postoje, činy, tvůrčí výkony atd. bez ohledu na to, kdo to je
nebo jak dalece dotyčná individualita rozpoznává, přiznává a přijímá Mne jako jediný
jejich Zdroj, zajišťuji, že všemi úrovněmi jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí
prochází či prozařuje pravá přirozenost pozitivního stavu a Moje Pravá Absolutní
Přirozenost (dokonce i když je tento fakt popírán uvnitř oblasti negativního stavu a
velmi často i lidmi). Tímto nikdo nemůže upadnout do stavu naprostého a úplného,
nebo dokonce absolutního zla a nepravdy. Toto je záležitost uchování zbytků či
pozůstatků, které jsou v každém a které vychází přímo ode Mne. Díky tomuto
zachování bude moci být každý v neživotě negativního stavu a lidském neživotě spasen
- až přijde čas, aby se to událo. A to je všechno, čím jsem chtěl v tomto okamžiku
přispět.
Peter: Velmi Ti děkuji za toto včasné opětovné vysvětlení. Jak víš, během
zaznamenávání tohoto dialogu jsem obdržel zajímavý dopis (e-poštou) od jednoho
pána z Německa, který vyjádřil vážné pochybnosti o Tobě - Pánu Ježíši Kristu jediném
pravém Bohu. Jeho záležitost byla zmíněna v závěrečných poznámkách Dialogu
128. Dotyčný pán se v těchto poznámkách poznal a reagoval zmíněným dopisem. Nech
mě citovat nějaké pasáže toho dopisu. Také obsahuje otázku na Tebe, která je čistě
filosofické povahy. Takže tady je to: ‚Především vůbec NEVÍM, kdo nebo co skutečně JE,
nebo NENÍ Pán Ježíš Kristus: samozřejmě kromě mé znalosti odpovídajících informací,
které mně byly Jím/Jí dány prostřednictvím knih TNR. Za druhé, výroku Pána Ježíše
Krista, že On/Ona je jediný Jeden Pravý Bůh - ve smyslu toho, že On/Ona je jediný Jeden
Pravý Stvořitel Všeho a Všech, včetně mě osobně - jednoduše nemohu uvěřit bez žádného
zkušenostního důkazu, bez jediného důkazu! Pokud bych PROSTĚ věřil takovému
prohlášení Autora idejí v Dialozích, naprosto bych se vzdal jakékoli racionality ve svém
deduktivním procesu! Za třetí, neznamená to, že popírám, že Pán Ježíš Kristus je jediný
Jeden Pravý Bůh ve smyslu, že NEVĚŘÍM, že On/Ona není...! ...Ale jak se mám vypořádat
s výrokem Pána Ježíše Krista, že On/Ona je jediný Jeden Pravý Bůh?! Dívám-li se na to
logicky, vidím tyto alternativy: 1. On/Ona říká absolutní pravdu! 2. On/Ona vědomě ne
vždy říká pravdu - z nějakých důvodů, které zná jen On/Ona! Nebo proto, že On/Ona je
nějaký druh superega... 3. On/Ona se nevědomě mýlí, když si myslí, že je jediný Jeden
Pravý Bůh! Možná On/Ona je nevědomá část Petra samotného nebo nějaká rafinovaná
duchovní bytost věřící, že je jediný Jeden Pravý Bůh.‘
‚Jak se tedy rozhodnout, co je pravda? Patrně by bylo na místě požádat Pána Ježíše Krista,
aby dokázal, že je jediným Jedním Pravým Bohem nebo aby učinil, že jeden bude mít
zřejmé, krok za krokem jdoucí zážitky, aby se stal stále přesvědčivějším. Takže moje
otázka zní: ,Jak a jakými prostředky, zážitky, náhledy nebo čímkoli může čtenář knih TNR
dojít k definitivnímu závěru, že Ty, Pán Ježíš Kristus, jsi jediným Jedním Pravým Bohem?
Jaký by byl rozdíl - na straně čtenáře TNR a jeho postoje - mezi tím, že VĚŘÍ, že Ty, Pán
Ježíš Kristus, jsi jediný Jeden Pravý Bůh; VÍ to; PŘIJÍMÁ to a PROŽÍVÁ to? Může mít čtenář
těchto idejí v knihách TNR nějaký prospěch z jejich studia bez uvěření, že Ty, Pán Ježíš
Kristus, jsi jediným Jedním Pravým Bohem? Jak může být definována pravda?‘ Konec
vybraných pasáží z autorova dopisu. Reagoval bys nějak na vyřčený problém v tomto
dopise? Jak to vidím, má to souvislost s nejdůležitější záležitostí vůbec - Tvou Pravou
Přirozeností a tím, Kdo skutečně jsi.
Pán Ježíš Kristus: Předtím, než se budeme věnovat této otázce vyslovené dotyčným
pánem z Německa, chci mu vyjádřit Své osobní uznání za to, že poslal tento dopis a
také že byl upřímný a otevřený ve věci nejdůležitějšího duchovního činitele
souvisejícího s Mojí Pravou přirozeností. Jak víte, v druhé kapitole Nového zjevení
Pána Ježíše Krista bylo zjeveno mnohé o této problematice. Ale nejen o ní, ale
přinejmenším bylo popsáno sedm rozdílných předpokladů týkajících se toho, jak lidé
na planetě Nula a jiní tvorové a nižší tvorové v zóně vymístění pojímají Moji
Přirozenost. Současně tato kapitola, jakož i celá Velká kniha, jasně popsala, jak došlo
k Mé Nové Přirozenosti nebo jak byla získána a jak Já jsem se stal jediným PRAVÝM
BOHEM. Samozřejmě cokoliv se v té knize nebo v jakýchkoliv jiných zdrojích Mého
Nového zjevení o Mně, Mé Přirozenosti a Mém bytí jediným Pravým Bohem podává,
není pro dotyčného muže dostačující zkušenostní prokázání nebo prostý důkaz o
těchto faktech. Ve skutečnosti je celý jeho dopis o nedostatku jakéhokoliv osobního,
postupného, zkušenostního prokázání nebo jakéhokoliv přesvědčujícího důkazu, že Já
jsem skutečně jediným Pravým Bohem a že jiný není.
Podívejme se, z jaké pozice tento požadavek přichází. Je to typická lidská pozice. Z této
pozice se vnímá, že cokoliv se podává Autorem idejí v Dialozích, je mimo jakoukoliv
logiku procesu uvažování, proto všechno v Mém Novém zjevení musí být vzato vírou
bez jakéhokoliv zkušenostního nebo empirického ověření či důkazu. Tento předpoklad
umísťuje Mé Nové zjevení do stejného pytle spolu s jakýmikoliv jinými náboženstvími,
které existují na vaší planetě a v zóně vymístění nebo s jakýmkoliv jiným duchovním
hnutí, které od svých věrných následovníků vyžaduje přijmout všechno, co učí, na
slepou víru. Jak víte, tento přístup je v Mém Novém zjevení zcela odmítnut. Nejenže je
odmítnut, ale od jeho čtenářů se vyžaduje, aby si vše osobně, individuálně a vnitřně
potvrdili, ověřili a odůvodnili svou logikou, rozumností, úvahovým procesem a intuicí
z pozice svého vlastního nitra.
Na druhé straně, jak byla zformována typická lidská rozumovost a proces jejího
uvažování? Jaký je to druh rozumovosti a úvahového postupu? Odpověď na tuto
otázku musíte hledat ve struktuře, dynamice a povaze typicky lidské mysli a v tom, jak
nebo jakými prostředky a za jakým účelem ji původní fabrikátoři, takzvaní
pseudotvůrci, uměle vytvořili. Jak si vzpomínáte, v původním nastavení této fabrikace
byl položen důraz na to, aby se odvrátilo nebo učinilo značně obtížným, či dokonce
nemožným hledání jakékoliv odpovědi na jakoukoliv otázku v pravém duchovním
zdroji umístěném v nitru každého nebo v jeho pravé duchovní mysli. Jednoduše
řečeno, aby se umístili do lidské mysli všechny druhy pochybností a nejistot o
nejdůležitějším činiteli jejich jsoucna a bytí - náležitém pojetí, chápání a přijetí Mé
Pravé Přirozenosti a toho, že jsem jediný Pravý Bůh, bylo nutné uzavřít jakýkoliv
přístup ke stavu své vlastní niternosti nebo své duchovní mysli a znemožnit vyhledání
jakýchkoliv zkušenostních, racionálních, logických, rozumových, intuitivních nebo
jakýchkoliv jiných dosvědčení nebo prokázání, že Já jsem ten, za Koho se považuji -
jediný Pravý Absolutní Bůh, a že jiného není. Takové zjištění nebo důkaz lze nalézt jen
a pouze ve vlastním nitru čili ve vlastní duchovní mysli.
Jak víte, aby se vynalezl, aktivoval a ustanovil pseudoživot negativního stavu a jeho
lidský pseudoživot či neživot, bylo nezbytné upustit od tohoto uspořádání - hledání
odpovědí na všechny vlastní otázky z pravého zdroje veškerého vědění - ze Mne ve
stavu vlastní duchovní mysli nebo ve stavu vlastního nitra. Takže bylo nezbytné úplně
uzavřít jakýkoliv přístup k tomuto stavu a založit odlišnou modalitu nabývání znalostí
o čemkoliv, a nejen o Mně a Mé Přirozenosti. Z toho důvodu byl ustanoven odlišný typ
rozumovosti a postupu uvažování - typicky lidský, který je nucen hledat všechny
odpovědi na své otázky ze stavu své zevnějšnosti neboli vně sebe sama. Kdyby to
neudělala taková úprava, negativní stav, lidský neživot a jejich ega by se nikdy
nemohly protikladně uskutečnit.
Z těchto faktů můžete vidět, že současná struktura a povaha lidské rozumovosti a
postupu jejího uvažování byla zformována takovým způsobem, aby vyžadovala nějaké
dosvědčení či prokázání odněkud nebo od něčeho, kde a komu vůbec žádné
dosvědčení či prokázání nejsou dostupné. Avšak aby se přelstila lidská mysl v jejích
rozumových pochodech a rozumovosti vírou, že jediné pravé odpovědi na každé její
otázky jsou s empirickou a zkušenostní jistotou obsaženy vně jejích vlastních stavů a
kondicí, byly přivedeny do pozice, ve které nemají žádný jiný sklon pro přijímání
čehokoli vůbec jako logického, rozumného a rozumového, co by nebylo doloženo
nějakým druhem zevního zjištění či důkazu. A protože v externích faktorech není
vůbec nic, co by bylo schopné plně a kompletně bez jakýchkoliv pochybností
poskytnout takové dosvědčení nebo prokázání, nemá lidská mysl ve své současné
povaze a struktuře vůbec žádné východisko, než zpochybnit nebo odmítnout jakékoli
závěry, které se jí nabízejí z jakéhokoliv jiného stavu nebo pozice.
Kvůli tomu, že cesta k pravému zdroji jakékoliv pravé, správné a náležité znalosti byla
lidem uzavřena, cokoli se jim předkládá, nemá v pravé realitě jsoucna a bytí žádnou
platnost. Z toho důvodu, aby se lidem dalo nějaké východisko z této nepříznivé situace,
z času na čas potřebují ode Mne obdržet přímé Zjevení o těchto skutečnostech.
Samotnou svou povahou jsou v tomto ohledu postaveni do pozice svobodné vůle a
volby - přijmout, nebo nepřijmout cokoliv, co se jim tímto prostřednictvím nabízí.
Tento konkrétní požadavek pramení z účelu, kvůli kterému bylo lidskému životu
(neživotu) povoleno se uskutečnit. A ze specifické role, kterou lidé hrají v úplnosti-
všeho. Aby se opět a opět zopakovalo: lidský život (neživot) není sám od sebe a sám
sebou konečnou volbou. Je to něco, co je třeba mít stále na mysli. Jinak se nemůže
získat žádné náležité chápání o pravém účelu lidského života (neživota). Jak si
vzpomínáte, a Já to opakuji stále dokola, role lidských tvorů a jejich celý život (neživot)
tkví v jejich demonstraci a ilustraci toho, co nevolit, jaký nebýt, jak nehledat logické
vysvětlení, jak neuvažovat, kde nehledat žádné svědectví či důkaz pro cokoliv, jak se
nechovat, jak se nevztahovat, jak nevěřit, jak nemilovat a nemilovat se, jak nepojímat
duchovní faktory vůbec čehokoliv, a obzvláště Mé Pravé Přirozenosti, a jak vůbec
všechno nedělat. V této úloze lidských tvorů se nalézá pravý význam jejich lidského
života (neživota).
Kvůli této pozici a roli, kterou lidé zaujímají, by jakýkoliv pokus hledat doklad nebo
důkaz prostřednictvím typické lidské logiky, rozumovosti a jejího úvahového procesu
nikam nevedl. A nejenom, že by nikam nevedl, ale jedince by přivedl do pozice
odmítnutí úplně všeho, co se mu nabízí prostřednictvím takzvaného typického
lidského zkušenostního dosvědčení nebo prokázání. Problém s opatřováním takového
zkušenostního doložení nebo důkazu lidem je ten, že by vycházel z jejich zevnějšností,
ve kterých je zakořeněn význam a funkce jejich vlastního života (neživota). Jestliže jim
poskytnete nějaký hmatatelný a přesvědčivý doklad nebo důkaz ohledně Mne a Mé
Pravé Přirozenosti nebo ohledně toho, že Já jsem jediný Pravý Bůh, byli by za
současných podmínek lidské role a funkce tím, že by takové dosvědčení nebo
prokázání vyšly z jejich zevnějšností - prostřednictvím jejich zevní rozumovosti, logiky
a úvahového procesu a prostřednictvím jejich zkušenostní nebo empirické modality -
na věčnost uzamčeni v tomto externím modu neživota a byli by natrvalo uvedeni do
konečné volby. Přijmout lidský stav, kondici, roli, pozici nebo cokoliv, z čeho se lidský
neživot skládá, jako konečnou volbu, znamená jejich uzamčení navždy ve stavu
zevnějšností a potvrzení pravdy a pravdivosti něčeho, co samo v sobě a samo sebou
nemá žádnou pravdu a pravost. Kdyby se něco takového někdy stalo, lidé by nebyli
schopni nabýt jakoukoliv pravou znalost o čemkoli. Z toho důvodu by byli odsouzeni
žít ve zlech, nepravdách a překrouceninách svého neživota. Takový výsledek by jim
anuloval jakoukoliv možnost být spaseni z jejich druhu života (neživota), protože, jak
bylo zmíněno několikrát předtím, tímto by zvnitřnili své zevnějšnosti a učinili vnějšími
své niternosti. Tím, že by tak učinili, by permanentně ustanovili styl pojímání, chápání
a porozumění pravé reality všeho a všech vzhůru nohama.
To je důvod, proč, dokud jsou lidé ve stavu demonstrace a ilustrace toho, co nevolit a
jakým obecně nebýt, nemohou být dány jakékoliv externí, lidsky rozumné, empirické,
logické nebo zkušenostní doklady nebo důkazy ohledně jakýchkoliv duchovních
záležitostí, a obzvláště a konkrétně o Mně a o tom, že Já jsem jediným Pravým Bohem.
Vzpomínáte si, co jsem řekl farizejům, kteří ode Mne požadovali takové svědectví nebo
důkaz (znamení) ohledně Mých tvrzení o tom, odkud jsem přišel a kdo jsem skutečně
byl? Význam tohoto výjevu byl vysvětlen v jednom z nedávných dialogů. Důvod, proč
nikomu v lidském životě (neživotě), pokud je stále v lidském stavu, kondici a roli,
nemůže být dán žádný takový externí, takzvaný rozumový a rozumný, zkušenostní
doklad nebo důkaz, byl vysvětlen výše v tomto dialogu.
Na druhé straně, skutečně si myslíte, že jako typičtí lidé byste bezpodmínečně a bez
jakýchkoliv pochyb přijali jako Absolutní Pravdu cokoliv, co říkám, nebo cokoliv se
vztahuje k tomu, Kdo jsem a jaká je vlastně Moje Pravá Přirozenost nebo že Já jsem
jediný Pravý Bůh, pokud bych vyhověl vašemu přání mít doklad nebo důkaz o těchto
věcech vaším typickým lidským způsobem prožívání čehokoli vůbec - zkušenostně,
racionálně, deduktivními procesy, empiricky, externími senzorickými prostředky nebo
vůbec čímkoli, co je dostupné v repertoáru vaší lidské mysli? Neklamte sami sebe! Tím,
že jste typickými lidmi, při své lidské povaze byste přišli se všemi druhy
pseudohodnověrných odůvodnění, ospravedlnění, omluv toho, aby se neuvažovalo o
ničem, nepřijalo nic anebo nevěřilo ničemu, co se vám takovými prostředky nabízí jako
pravá skutečnost a jako něco, co by vás mohlo přesvědčit bez stínu pochybnosti, že
nyní máte nezvratné svědectví nebo důkaz, že Já jsem ten, za Koho se považuji, nebo
svědectví či důkaz o čemkoli jiném v této záležitosti. Velmi brzy nebo okamžitě byste
začali pochybovat o svých vlastních smyslech a svých vlastních osobních zážitcích
v tomto ohledu a tíhnuli byste to vypudit z hlavy jako něco, co je výplod vaší
představivosti nebo vašeho zbožného přání nebo vašich subjektivních tužeb mít klid
na duši uspokojujíce svou racionální mysl tím, že máte takové zážitky.
Nechte Mne připomenout vám něco, na co jsem upozornil ty, kteří naslouchali tomu, co
jsem musel říci během Svého pobytu na planetě Nula. Vzpomínáte si na podobenství o
bohatém a chudém muži jménem Lazar zaznamenané v Evangeliu podle Lukáše,
Kapitola 16, verše 19-31? V této události je obsaženo tajemství toho, o čem nyní
hovoříme. Ten bohatý muž byl v pekle ve svých vlastních osobních mukách a bídě. Na
druhé straně Lazar, ten chudý muž, byl v blaženosti nebes se svým praotcem
Abrahamem. Když tam bohatý muž viděl Lazara, úpěnlivě prosil Abrahama, aby poslal
Lazara pomoci odlehčit mu jeho trápení. Samozřejmě mu Abraham řekl, že neexistují
žádná spojení mezi stavem a kondicí bohatého muže a stavem a kondicí Lazara. Takže
bohatý muž přijal tuto skutečnost a poprosil Abrahama, který představoval Mne, abych
poslal Lazara zpět do jeho dřívějšího domova na planetě Nula a aby varoval všechny
jeho příbuzné před důsledky, výsledky a následky jejich negativního a zlého životního
stylu, takže by byli ochráněni před vstupem do téhož stavu a kondice, ve které se teď
sám nacházel. Na jeho požadavek tomu bohatému muži Abraham řekl, že jeho příbuzní
(v tomto případě všichni lidé) mají Mojžíše a proroky. Jestliže jim naslouchají, budou
ochráněni od vstoupení do toho stavu a kondice. Na to bohatý muž odpověděl, že
pokud by se k nim jeden vrátil po smrti, káli by se. Abraham odvětil, že jestliže
neposlouchají Mojžíše ani proroky, nepřesvědčí je ani ten, kdo vstal z mrtvých.
Co může být více zkušenostní a přesvědčivější než například to, že by se někdo vrátil
po smrti a řekl by jim všechno o tom, co se děje na druhé straně, jakož i o Mně, jediném
Pravém Bohu? Ale tím, že jste typickými lidmi, měli byste sklon nebrat zřetel na to, co
by vám takový jedinec řekl. Můžete zanalogizovat tuto událost na současnou situaci
s německým mužem. Já jsem vám dal Své Nové zjevení a všechny jeho principy a ideje.
Jestliže tyto vás ve své logice, soudržnosti, kráse, rozumnosti, racionalitě a ve všem
ostatním, co obsahují, nejsou schopny přesvědčit o pravdivosti svých tvrzení, a
obzvláště o tom, Kdo Jsem a jaká je Moje Pravá Přirozenost a že Já Jsem jediný Pravý
Bůh a že není žádného jiného, potom pokud jste v lidském životě (neživotě), nebude
nic jiného, a nezáleží na tom, jak racionální, zkušenostní, empirické, senzorické nebo
jiné by to bylo, schopné tak učinit. Opět neklamte sami sebe, že by vám to poskytlo
očekávaný a žádoucí výsledek. Mohu vás ujistit, že ne!
Takhle byla z výše uvedených důvodů uspořádána lidská mysl. A dotyčný muž zřejmě
souhlasil ilustrovat a demonstrovat tuto situaci svým vlastním osobním, soukromým,
intimním, individuálním, jedinečným a nekonečně odlišným postojem týkajícím se
Mne a Mé Pravé Přirozenosti a otázky, zdali Já - Pán Ježíš Kristus - jsem, nebo nejsem,
jediný Pravý Bůh. Souhlasil tak učinit, nebo souhlasil takovým být. Jestli tyto
skutečnosti přijme, nebo ne, zcela závisí na něm. Avšak kvůli jeho pozici a roli, jakož i
pozici a roli každého člověka na planetě Nula, se nikomu, kdo je stále ve svém lidském
životě (neživotě), nemůže poskytnout žádný jiný prostředek s požadovaným
empirickým nebo zkušenostním dokladem či důkazem o tom, že něco z Mého Nového
zjevení je pravda, nebo ne. Z toho důvodu by pro něj a pro všechny ostatní bylo velmi
duchovně nebezpečné, aby jim během plnění jeho/jejich úkolů na planetě Nula byla
poskytnuta jasná postupná zkušenost, aby nabývali stále většího přesvědčení, že Já
jsem jediný Pravý Bůh. Takové dosvědčení nebo prokázání získané těmito typy
externích prostředků by byly z vnějšku vnucené. Proto by jejich platnost byla
anulována ve vlastních niternostech, kde se všechno počítá.
Jediná cesta, jak se vůbec cokoliv může stát platným a přesvědčivým v duchovních
záležitostech a v záležitostech týkajících se Mne a Mé Pravé Přirozenosti, je ta, jestliže
přichází z nejvnitřnějšího stavu vlastního duchovního já procesem jeho vnitřního
intuitivního, logického a racionálního rozpoznání a jasného pocitu, že něco je, nebo
není pravda. Jakékoliv jiné způsoby jsou v této záležitosti totálně a kompletně
zavádějící a falešné. Ještě jednou, ať už toto přijmete jako fakt, nebo odmítnete, že to
tak je, v obou případech je to vaše volba. A nic jiného se o tom nemůže říci.
Jak jste si všimli, v průběhu probírání této záležitosti bylo mnohokrát zdůrazněno, že
tato situace s potřebou mít nějaký druh experimentálního nebo empirického
dosvědčení nebo důkazu o Mně a o všech ostatních duchovních záležitostech,
vztahujících se ke Mně nebo čemukoliv jinému, existuje pouze během vašeho plnění
úkolu na planetě Nula nebo zatímco žijete v lidském neživotě. Potřeba pro toto
uspořádání byla definována výše a také mnohokrát v těchto Dialozích a jiných zdrojích
Mého Nového zjevení. Na druhé straně se nikde v Mém Novém zjevení neuvádí, že
nebudete mít žádné takové doložení nebo důkaz v jakémkoliv jiném stavu, místě nebo
kondici s výjimkou vašeho lidského života (neživota). Můžu vás ujistit, že takový
požadovaný a potřebný doklad nebo důkaz vám bude poskytnut bez stínu pochybností
poté, až opustíte váš lidský neživot, nebo potom, co úspěšně završíte vaši specifickou
službu na planetě Nula. Jak si pamatujete z Velké knihy, bylo tam naznačeno, že se Já
osobně a individuálně zjevím každému během jeho vlastního posledního soudu a
předložím mu takové přesvědčivé doklady nebo důkazy, že v tomto či jakémkoliv
jiném ohledu již nikdy nebude mít žádné pochybnosti.
Jakmile jste ve stavu své konečné volby a jakmile jste mimo ilustrativní a
demonstrativní fáze svého poslání, předvedení takového přesvědčivého dokladu nebo
důkazu už nemůže být vnucováním. Jestliže se objevím komukoli vůbec ve stavu jeho
nejvnitřnějšího nitra, potom taková zkušenost vyvěrá přímo z jeho nitra. V tomto stavu
neexistují žádní činitelé vnucování. Všechno je tam ze svobodné volby a ze svobodné
vůle. Z takového stavu se nemohou zrodit žádné pochybnosti. V lidském neživotě,
stavu a kondici je pravdou pravý opak. Proto kvůli spasení lidí z jejich prokleté pozice
jsou jim takové zkušenosti nebo empirické prožitky, které by jim daly přesvědčující
doklady nebo důkazy o těchto záležitostech, nedostupné. Jinak, jak je zmíněno výše, by
byli navždy uzamčeni v této bídné kondici. A zase, buď toto logické prohlášení
přijmete, nebo nepřijmete. Volba je vaše. A také důsledky - jak to rádi říkáme a jak to
odráží pravdu o této věci.
Jak vidíte z těchto faktů, jeden z nejobtížnějších úkolů, jestli ne vůbec nejobtížnější,
kterému veškeré lidstvo nebo převážná většina lidstva čelí, je přijetí Mne - Pána Ježíše
Krista - jako Jediného Pravého Boha a toho, že jiný není. Jak se zmínilo mnohokrát
předtím, negativní stav nabízí lidské takzvané vědomé rozumové mysli nespočet
důvodů, proč nemohu být považován za Jediného Pravého Boha. A nezáleží na tom,
s kolika doklady nebo důkazy byste přišli, nic by nemohlo lidi přesvědčit, že Já jsem
jediný Pravý Bůh. Současně, aby se zopakovalo to, co jsem řekl Farizejům, když ode
Mne požadovali, abych jim dal nějaký takový doklad nebo důkaz, žádný nedostanete,
dokud budete na planetě Nula, s výjimkou Mého Nového zjevení a všech jeho idejí a
principů. V tomto ohledu je plnou odpovědností a zodpovědností každého, kdo čte Mé
Nové zjevení, učinit své vlastní rozhodnutí, založené na své vlastní svobodné vůli a
volbě, jakož i na svém vlastním osobním a individuálním intuitivním rozeznání, zdali
to, co obsahuje, je pravda, nebo není. Opakuji: žádný jiný prostředek nebo způsob
ověřování těchto faktů nebude dán nikomu, pokud stále přebýváte na planetě Nula.
Toto jsou fakta vašeho lidského života (neživota).
Pokud jakýkoliv čtenář Mého Nového zjevení má dostatek důvtipu, může velmi snadno
dojít k závěru, že cokoliv je obsaženo v Mém Novém zjevení, cokoliv je v něm řečeno o
Mně a Mé Absolutní Pravé Přirozenosti a o tom, že Já jsem jediný Pravý Bůh, je to
jediné, co dává perfektní smysl - v porovnání s čímkoli jiným dostupným v tomto
ohledu na planetě Nula a v celé zóně vymístění. Jestliže důkladně srovnáte, jak je Má
Přirozenost vylíčena všemi těmi rozličnými náboženstvími a jejich dokonce ještě
početnějšími sektami, jakož i rozličnými pseudoduchovními učeními na planetě Nula a
kdekoliv jinde v negativním stavu, s tím, jak je zobrazena v Mém Novém zjevení,
naleznete nápadné nesmiřitelné rozdíly. V Mém Novém zjevení je popsána Moje
Přirozenost v absolutně pozitivních termínech s takovými Absolutními Stavy,
Kondicemi, Vlastnostmi, Rysy a Povahou jako je Láska, Moudrost, Dobro, Pravda,
Pozitivní Skutky, Víra, Radost, Požitek, Potěšení, Štěstí, Milosrdenství, Odpuštění,
Laskavost, Soucit, Nekonečná Trpělivost, Empatie, Objektivita, Spravedlnost, Rozvaha,
Respekt, Tolerance, Uznání, Poctivost, Přijetí a všechno ostatní čistě pozitivní povahy
se všemi svými nekonečnými absolutně pozitivními odvozeninami. Jinými slovy, Moje
Přirozenost je pojímána jako Absolutní Pozitivnost, která neobsahuje nic negativní či
protikladné povahy. Současně Mé Nové zjevení v popisování těchto Absolutních
Atributů Mé Absolutní Přirozenosti velmi jasně rozpoznává, že v čistě Absolutně
Pozitivním Smyslu Já přesahuji všechny tyto Atributy a jsem více než všechny
dohromady nebo zvlášť - zase jen v Mé Absolutní Pozitivnosti.
Na druhé straně všechna náboženství a takzvaná duchovní učení Mne v tomto ohledu
pojímají jako někoho, kdo uvnitř Své Přirozenosti obsahuje směs výše uvedeného
s mnoha negativními rysy. Kvůli tomu mohu v jejich popisu být rozhněvaným zuřivý,
žárlivý, trestající, odmítavý, zlostný, bezohledný, zatracující, pomstychtivý a
netolerantní s mnoha jinými takovými negativními vlastnostmi. Nelogická kombinace
takovýchto opačných a navzájem se vylučujících rysů, atributů a vlastností ze Mne
dělají to, že jsem pojímán jako nějaký druh monstrózní kreatury, která neví, co chce
nebo po čem touží. A přesto tento druh pojímání Mé Přirozenosti, s výjimkou
Swedenborgových spisů, prostupuje všemi jejich takzvanými svatými knihami včetně
křesťanské Bible.
Způsob, jakým je v Mém Novém zjevení popsána a pojata Moje Pravá Přirozenost, by
měl každému s otevřenou myslí a srdcem poskytnout dostatečně věrohodný doklad a
důkaz, že Já jsem skutečně Ten, za Koho se prohlašuji. Ještě jeden základní a podstatný
rozdíl mezi jejich učeními a učeními Mého Nového zjevení může být nalezen ve
způsobu, jakým interpretují pojmy, prohlášení, ideje a principy obsažené v obou z nich.
Zatímco ve všech jiných učeních je všechno bráno a interpretováno jako neměnné,
rigidní, stagnující a neprogresivní dogma a doktrína, které se musí dodržovat a
praktikovat bezpodmínečně a nekriticky bez jakýchkoliv pochybností a nejistot nebo
bez jakékoli snahy tázat se na pravdivost nebo platnost těch dogmat a doktrín, jinak by
byl jeden na věčnost zatracen do planoucího ohně pekel, učení Mého Nového zjevení
mají způsob neustálého obnovování, regenerace, modernizování, změn, progrese,
přidávání, kráčení dopředu a dál s důrazem na svobodnou vůli a volbu každého
přijmout, nebo nepřijmout cokoliv, co je obsaženo v Mém Novém zjevení, a
s prohlášením, že nikdo není ztracen nebo nemůže být na věčnost zatracen být ve
stejném stavu nebo rozpoložení, ať jsou jakékoli.
Z toho důvodu jsou každému dány početné příležitosti napravit své způsoby a vrátit se
zpět do pozitivního stavu. Prohlašovat vzhledem k takové čistě pozitivní povaze Mého
Nového zjevení, že jeho ideje a principy jsou dogmatické, rigidním stagnující nebo
neprogresivní tak, jako jsou všechny ostatní, je velmi nesprávné a neoprávněné. Tato
struktura a povaha Mého Nového zjevení může pro někoho s otevřenou myslí a srdcem
sloužit jako další doklad, potvrzení nebo důkaz, že cokoliv je v něm obsaženo, je
Absolutní Pravda ve Své progresivní, obrozující se a neustále se obnovující modalitě.
Na základě všech těchto faktorů, neprokazatelných z hlediska požadavků z typické
lidské mysli v jejich nárocích na potvrzení, ověření, evidence a důkazu z pozice jejího
vlastního typu takzvané rozumovosti a úvahového procesu (z výše uvedených
důvodů), je zřejmé, že první alternativa, kterou poskytl dotyčný německý muž, je
správná; vzhledem k Mému výroku, že Já jsem Jediný Pravý Bůh, říkám Absolutní
Pravdu.
Druhá alternativa, že vědomě ne vždy říkám pravdu - z nějakých důvodů, které znám
jen Já, nebo kvůli nějakému druhu superega - je nepravdivá z jednoduchého důvodu, že
tím, že Jsem Absolutní Pravda v Sobě, Sebou, o Sobě a od Sebe, by bylo pro Mne zcela
nepředstavitelné a nemožné podvádět kohokoliv o čemkoliv, a ne jen o tom, Kdo
skutečně jsem. Předpoklad něčeho takového by Mne učinil negativním. Taková
negativita by vyvracela, že Jsem Absolutně Pozitivní, neboli Moji Absolutní Pozitivnost.
Jediné, co je nutné v tomto ohledu udělat ve vztahu ke všem ostatním relativním
individualitám, je říci jim čas od času z pozice Mé Absolutní Lásky a Absolutní
Moudrosti, že z jejich vlastních bezpečnostních a ochranných důvodů nejsou
připraveny, aby v daném čase něco věděly.
A nyní Mi řekněte, jaký bych měl Já nebo kdokoliv jiný prospěch nebo výhodu ze lhaní
o tom, Kdo Jsem a jaká je Moje Pravá Přirozenost nebo že Já jsem Jediný Pravý Bůh? Co
by se tímto podvodem či nesmyslem získalo? Jsem nějaký druh superega? Co je
superego? V pravém pojetí jeho povahy to není nic jiného než vyšperkované,
vylepšené, zkrášlené a moralizující ego, kterým se to ego zoufale snaží zakrýt svoji
pravou ‚zapáchající‘ povahu tak, aby ‚nezapáchala‘ nebo aby se každému nejevila jako
negativní a nežádoucí. Takže v podstatě to, že bych byl nějakým druhem superega, by
Mne učinilo stejně negativním, jakým je jakékoliv lidské individuum nebo kdokoliv
v negativním stavu se svým příslušným egem. To by vyvracelo představu o tom, že
jsem Absolutní Pozitivnost.
Třetí alternativa nabídnutá zmíněným mužem je, že se snad nevědomky mýlím, když si
myslím, že jsem Jediný Pravý Bůh. Když přijmete představu, že J8 jsem Jediný Jeden
Absolutní, potom v daném případě Já vím bez výjimky a výluky vše v Absolutním
Smyslu. Proto není ve Mně nic, co může být nevědoucí. Současně nemohu být
nevědomou částí Petra samého nebo nějaký druh rafinované duchovní bytosti nebo
cokoliv či kdokoliv, co/kdo si myslí, že je Jediný Pravý Bůh. Cokoliv je obsaženo v Mém
Novém zjevení, ve všech jeho idejích, principech, informacích a všem ostatním, je
takového významu a velikosti a způsobu, jakým to bylo a je přenášeno, že by to nikdy
nemohlo ani v těch nejdivočejších snech napadnout žádnou lidskou mysl ani mysl
jakékoli rafinované duchovní bytosti. Je zcela nemožné pro někoho jiného než
Absolutně Vědomou Absolutní Bytost - Mne, Jediného Pravého Boha, přijít s něčím, co
je obsaženo v Mém Novém zjevení a jak a v jakém časovém rámci a stylu to bylo dáno
skrze Petra. Jestliže tato fakta nejsou dostatečně přesvědčivá, mohu vás ujistit, že nic
jiného vás nepřesvědčí bez ohledu na to, jak logické, rozumové, zkušenostní nebo
empirické by se to zdálo. Nenalhávejte si, že by to bylo jinak!
Takže v přímé odpovědi na otázku toho muže o tom, jak nebo jakými prostředky,
zážitky, pochopeními nebo čímkoliv může čtenář knih Nového zjevení Pána Ježíše
Krista dojít k definitivnímu závěru, že Já, Pán Ježíš Kristus, jsem Jediným Pravým
Bohem, se ze všeho, co bylo řečeno výše, stává jasně zřejmé, že dokud jste v lidském
životě (neživotě), je takový závěr možný jen a jen prostředky Mého Nového zjevení a
z toho, co obsahuje, zjevuje a vysvětluje. Žádné jiné prostředky nemohou a ani nesmí
být během vašeho života na planetě Nula dostupné. Proč si myslíte, že by jinak tak
důležité zjevení bylo vůbec dáno? Jestliže by kromě Mého Nového zjevení byl
jakýkoliv jiný prostředek dostupný lidem nebo komukoliv jinému v negativním
stavu a v jiných stavech a místech, neexistovala by vůbec žádná potřeba pro
přenos Mého Nového zjevení. Moje Nové zjevení je jediný dostupný pravý zdroj, ze
kterého mohou lidé a všichni ostatní poznat pravdu o všech duchovních záležitostech a
otázkách, jakož i o Mně a o tom, Kdo opravdu jsem.
V tomto ohledu můžete říci, že každý čtenář Mého Nového zjevení, jestliže přistupuje
ke čtení s otevřeným srdcem a myslí kvůli nalezení, poznání a přijetí pravdy jako
takové, na základě všeho, co obsahuje, určitě získá vnitřní nebo niternou plnou
ZNALOST toho, že Já jsem Jediným Pravým Bohem, a na základě toho takový čtenář
shledá, že PŘIJÍMÁ tento fakt, a na základě toho bude tuto skutečnost PROŽÍVAT a
následně plně UVĚŘÍ tomu, že Já jsem Jediný Pravý Bůh. Jak vidíte z tohoto postupu
duchovní logiky, faktor VÍRY, v protikladu k jiným učením a jejich požadavkům
(například v něco slepě věřit), je důsledkem, výsledkem a následkem POZNÁNÍ,
PŘIJETÍ A PROŽITÍ, a ne obráceně.
Jak se může definovat pravda? Na základě všeho, co obsahuje Mé Nové zjevení, je
patrné, že pravda se může definovat jako vnitřní intuitivní rozeznání, poznání,
pochopení a rozlišení bez stínu pochybností, s úplnou jistotou, že vůbec cokoliv
v povšechnosti jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí bez výjimky a
vyloučení je takové, nebo takové není; nebo je, či není takové, jak se jeví. A
protože Já jsem Jediný, Kdo ví absolutně všechno o všech a všem, v tomto smyslu a z té
pozice Já jsem Absolutní Pravda. A toto je Absolutní Pravda.
Může mít čtenář idejí obsažených v knihách Mého Nového zjevení nějaký prospěch
z jejich studia bez toho, aniž by uvěřil, že Já, Pán Ježíš Kristus, jsem Jediný pravý Bůh?
To vše záleží na důvodech, úmyslech a motivacích, se kterými ke čtení Mého Nového
zjevení přistupuje. Jestliže eventuální čtenář má svou mysl otevřenou a pokud
naprosto neodmítá názor, že bych mohl být skutečně Jediným Pravým Bohem, a pokud
neexistují žádné postranní úmysly k tomuto studiu, v tom případě z toho prospěch
může mít. To je obzvláště a konkrétně pravda ze stanoviska jeho věčného života.
Následně po odchodu z planety Nula a po vstupu do jiného světa by pro něj bylo
mnohem jednodušší přijmout během jeho osobního a individuálního setkání tváří
v tvář se Mnou pravdu, že Já jsem Jediný Pravý Bůh, než by tomu bylo jinak. Takže
všemi prostředky pokračujte v jejich studiu. To vás může nakonec přesvědčit o tom
nepopiratelném faktu, že Já jsem v pravdě Jediný Pravý Bůh.
Na závěr tohoto poněkud dlouhého dialogu Mne nechte uložit do vaší paměti něco, co
se přihodilo mezi Mnou a Mým učedníkem Tomášem po Mém vzkříšení. Tato událost je
zaznamenána v Evangeliu podle Jana, Kapitola 20, verše 24-29. Jak si vzpomínáte, po
Mém vzkříšení jsem se poprvé zjevil Mým učedníkům. Během Mého prvního setkání
s nimi Tomáš nebyl přítomný. Když mu ostatní učedníci řekli, že Mne viděli tak říkajíc
z masa a kostí, co Tomáš odpověděl? „Neuvěřím, dokud neuvidím na Jeho dlaních stopy
po hřebech a nevložím do nich své prsty a nevložím ruku do Jeho boku.“ Co vám tato
Tomášova odpověď říká? Tomáš přesně stejným způsobem jako dotyčný muž
z Německa (vlastně se narodil na Slovensku, ale žije v Německu a je jeho občanem) ode
Mne požadoval empirický, zkušenostní, hmatatelný, senzorický, racionální a externí
doklad nebo důkaz, že jsem to byl skutečně Já, Kdo se zjevil Mým zbylým učedníkům
během Mého prvního zjevení se po Mém vzkříšení. Žádným jiným způsobem nebyl
Tomáš ochoten přijmout tento fakt.
A tak, když jsem se zjevil Mým učedníkům podruhé po Mém vzkříšení, byl Tomáš také
přítomen. Když jsem ho tam také uviděl, řekl jsem Tomášovi: „Natáhni sem své prsty a
podívej se na Mé ruce; a natáhni sem své ruce a vlož je do Mého boku, Nebuď nevěřící, ale
věřící.“ V tomto ohledu můžete říci, že Tomáš představoval všechny ty lidi, kteří jako
dotyčný muž ode Mne požadují zkušenostní, racionální, logický, rozumový, hmatatelný,
externí a empirický doklad nebo důkaz, že J8 jsem skutečně Jediný Pravý Bůh. Tím, že
jsem vyhověl Tomášovu přání, tímto aktem ujišťuji všechny v podobné pozici i
dotyčného muže z Německa Já osobně, že takový požadovaný doklad nebo důkaz bude
jim a jemu osobně a individuálně nakonec poskytnut po návratu do jiného světa a
odchodu z planety Nula. Pokud by ovšem neustálým studiem idejí obsažených
v knihách Mého Nového zjevení k takovému závěru a přijetí nedošli před svým
odvoláním z planety Nula. Taková možnost existuje.
Na základě své hmatatelné a fyzické zkušenosti Mne Tomáš uznal a přijal jako svého
jediného Pána a Boha tím, že řekl: „Můj Pán a Můj Bůh!“ Co jsem odpověděl na jeho
uznání a přijetí Mne jako jediného Pána a Boha? Cituji: „Tomáši, protože jsi Mne uviděl,
uvěřil jsi. Požehnaní jsou ti, kteří neviděli, a přesto uvěřili“ (zdůraznění je moje).
Na základě všech těchto skutečností bych rád řekl něco podobného všem současným i
budoucím eventuálním čtenářům knih Mého Nového zjevení: Jste požehnaní, jestliže
Mne rozpoznáte, uznáte a přijmete svojí svobodnou vůlí a svobodnou volbou na
základě idejí a informací obsažených v Mém Novém zjevení bez jakékoliv potřeby
nebo touhy mít racionální, empirický, hmatatelný, zkušenostní nebo jakýkoliv jiný
externí doklad nebo důkaz o tom, že Já jsem skutečně Jediný Pravý Bůh a že
jiného není. Takové rozeznání, uznání a přijetí je znakem pravé moudrosti. A toto je
všechno, co může být v současnosti sděleno v odpovědi na dopis toho muže, rovněž tak
i na cokoliv jiného, co je obsaženo v tomto jednotlivém dialogu.
Peter: Tolik Ti děkuji za toto zjevení. Je tu ještě něco jiného, co dnes potřebujeme
prodiskutovat?
Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Ne, dnes ne. Už pro dnešek máme dost. Jdi a
udělej si dlouhou přestávku. Potřebuješ ji. Tak příště - pokud to bude potřebné a
vhodné.
Zdroj: http://triangulum.cz/dialog2.html