20. října 1999
Peter: Tak nás včera večer opustil Manfred a vrátil se do Německa. Byla to velmi pěkná
a produktivní návštěva. Bylo nám s ním velmi dobře. Je mi jasné, že během jeho pobytu
byla vykonána nějaká velmi důležitá práce na mnohých úrovních jsoucna a bytí a
pseudojsoucna a pseudobytí. Chtěl bys teď promluvit o této věci, nebo o něčem jiném,
co cítíš, že potřebujeme probrat jako první? Víc než rád bych přenechal Tobě, abys to
převzal a sdělil nám, cokoliv jiného si přeješ.
Pán Ježíš Kristus: Děkuji ti, Petře, že Mi necháváš možnost promluvit jako první. Než
se pustíme do pravého významu Manfredovy návštěvy u vás v Santa Barbaře, jakož i
v Atascaderu u některých dalších jedinců, rád bych se krátce zmínil o něčem jiném.
Týká se to výroku v předešlém dialogu (117.) o počtu Mých reprezentantů na planetě
Nula, jakož i o počtu obyvatel jí nyní okupujících. Z nějakých důvodů někteří z vás
tento údaj vzali v kvantitativním smyslu, aniž by brali na zřetel jeho duchovní
spoluvýznam a důraz na ne-kvantitativní význam toho počtu.
Jak víte, v pozitivním stavu neexistuje žádná statistika. Takže když mluvíme o počtech
a pokud se tyto počty vztahují k něčemu, co má pozitivní povahu, v tomto případě
k Mým pravým reprezentantům umístěným na planetě Nula, jakékoli údaje tohoto
druhu na ně nelze uplatnit podle kvantitativních měřítek. Je třeba, abyste pohlíželi na
duchovní souvztažnost a význam, jaké má jakékoliv číselné označení, a ne na jeho
kvantitativní či statistický obsah. V tomto případě, když říkáme, že se na planetě Nula
nachází sedm tisíc jedinců, kdož jsou buď zjevně, nebo skrytě Mými pravými
reprezentanty, pak to neznamená doopravdy sedm tisíc ve statistickém smyslu. To
znamená, že je tu přesný počet jedinců potřebných pro udržování spojení této planet
s pozitivním stavem a pro uskutečnění Mých cílů a plánů, které mám ohledně jejího
osudu a závěru. Takže v tomto smyslu číslo sedm znamená plnost takové přítomnosti,
ani víc, ani méně, ale přesně, jak je třeba, a pro účel, pro jaký je jich třeba. Proto
skutečný statistický či kvantitativní počet Mých pravých představitelů na planetě Nula
může být daleko menší nebo daleko větší v souladu s potřebami, jaké Já mám na mysli.
Radí se vám, abyste se nezabývali takovými čísly v jejich statistickém určení či smyslu.
Na druhé straně je v tomto ohledu docela jiná situace u reprezentantů negativního
stavu a transmogrifikovaných lidských tvorů na této planetě. V jejich případě platí obě
označení, jak statistická či kvantitativní, tak i souvztažnostní a duchovní. Důvodem,
proč je tomu u nich tak, je to, že negativní stav vložil svůj život do čísel, statistik a
velkých množství, aniž by bral na zřetel jakoukoli potřebu uvažovat jednotlivé jedince
v jejich jedinečnosti a rozdílnosti. Takže v jejich případě šest miliard skutečně
znamená šest miliard vedle faktu, s čím číslo šest duchovně souvztaží.
Prosím tedy, abyste ze své mysli vymazali jakoukoliv představu o statistických či
kvantitativních představách či významech, pokud jde o počet Mých pravých
reprezentantů na planetě Nula. Jinak byste se mohli značně zmýlit. V tom případě
byste se mohli stát terčem renegátů, kteří by vás vedli k tomu, že byste v tomto ohledu
akceptovali deformace, nebo dokonce nepravdivosti. A toto je vše, co jsem chtěl říci
v rámci tohoto tématu.
Petr: Děkuji Ti mnohokrát za tuto dobře načasovanou připomínku. Je to lidská část
naší povahy, která se ráda zaobírá čísly v jejich absolutních matematických
významech. Jak já to vidím, zde jde zase o spatřování věcí na scéně, a nikoliv za ní.
Pán Ježíš Kristus: Máš pravdu, Petře. A nyní proberme některé jiné záležitosti, na
které je třeba upozornit tebe a všechny čtenáře. Pociťuji u tebe, Petře, určité stavy
úzkosti ohledně obsahu těchto témat. Jsou pro tebe poněkud nepříjemná, protože věci
se nevyvinuly přesně tak, jak jsi očekával, a zdají se být k tvému velkému zklamání
v protikladu k tomu, co o nich bylo řečeno v Dialogu stojedenáctém na jeho zcela
poslední stránce, kde se mluví o Margaret. Ptáš se, proč bylo něco takového naznačeno
v tom dialogu, jestliže realita v tomto ohledu je nyní poněkud jiná.
Rozebereme toto sdělení. Kdykoliv ti někdo říká, že se vyznává ohledně své pravé
povahy nebo poslání, jak tomu bylo u Margarety, když volala Glorii a tobě, bez ohledu
na to, zda to myslí vážně, či nikoliv, již na základě faktoru takového přiznání má
samotný tento faktor doznání pozitivní konotaci v očích všech obyvatel pozitivního
stavu i osobně v Mých očích. Jde o první krok. Důležitý předpoklad k tomu, aby došlo
k něčemu závažnému. Dokonce i když se to nestane okamžitě nebo snad ani během
vašeho života na planetě Nula, přesto se tím vytváří základna, na níž je spása nebo
konverze takové osoby do pozitivního stavu nejen možná, ale stává se pravou realitou.
To je důvod, proč jsme v Dialogu 111. naznačili, že ‚význam této události je ohromný‘ a
že ‚něco nového a rozdílného - pouze v pozitivním smyslu toho slova - je dosaženo a
ustanoveno‘. Avšak současně bylo uvedeno, že ‚tím, že toto nové a rozdílné je v procesu
rozvíjení se, jeho pravý a platný smysl (toto je zdůrazněno mnou) nemůže být zatím
odhalen‘.
Problém s vaším vnímáním této události nebo jejího možného výsledku či toho, co bylo
o něm řečeno z našeho pohledu, z pohledu pozitivního světa, byl ten, že jste to pojali
v časoprostorovém způsobu, a ne po našem způsobu ne-časovém a ne-prostorovém.
Vzali jste to jako okamžitý možný výsledek a důsledek typicky lidsky. Toto bylo
povoleno, abyste se naučili důležitým lekcím.
A nyní přichází Manfredova role, jakou hrál v tomto ohledu. Jak víš, Manfredovo
pověření, s nímž slovo ‚Manfred‘ duchovně souvztaží, v tomto a jen v tomto
konkrétním případě lze kromě mnoha jiného definovat jako usmiřovatel, mírotvůrce a
osoba nalézající fakta. V tomto konkrétním případě měl poslání hledače faktů, aby se
určilo, zda tu je nějaký základ pro usmíření a uzavření míru. Nemůžete docela dobře
docílit nějakého usmíření a míru, dokud nejdříve nezjistíte, zda pro ně existují
předpoklady či základy.
Účelem takové role, jakou v tomto ohledu měl Manfred, bylo najít pravdu. Ať měl být
výsledek tohoto poslání jakýkoliv, jestliže pravda byla skutečně zjištěna, jak tomu bylo
v tomto případě, pak to mělo ohromný význam a smysl. Vzpomeňte si, prosím, na můj
výrok: ‚A poznáte pravdu a ona vás osvobodí.‘ Dokonce i když je z vaší lidské pozice ta
pravda bolestná, a ne taková, jaká by se vám líbila, anebo když se její očekávaný
výsledek ještě neuskutečnil, ta pravda přesto byla zjištěna, a tedy poslání bylo úspěšně
splněno. V tom případě se každý v pozitivním stavu náramně radoval bez ohledu na
současný stav mysli nebo pozici toho, o němž byla pravá duchovní kondice a její
pravda zjištěna. Nic není více povznášejícího pro členy pozitivního stavu než objevení
a potvrzení pravdy o čemkoliv či komkoliv. A o tomto vůbec bylo sdělení Dialogu 111.
Takže jaký byl výsledek Manfredovy návštěvy v jeho roli hledače faktů, jakož i posla,
jak ve tvém, tak i v našem zájmu, Petře? Prvním výsledkem u něho byl zmatek z toho,
co slyšel a co proběhlo během vzájemného působení s Margaret. Skutečnost zmatku
sama o sobě naznačuje, že to nebylo takové, jak jste oba očekávali. Bylo mu docela
jasné, a my to z naší pozice potvrzujeme, že existuje vážný rozpor mezi tím, co jsem
řekl v našich Dialozích, a tím, co ona pověděla Manfredovi. A až se Manfred z této
návštěvy vrátil do Santa Barbary, když si čistil nohy od dehtu, který na nich ulpěl, když
se s ní procházel po pláži, tehdy si uvědomil, jaký je pravý duchovní souvztažný smysl
té černoty a toho, jak bylo těžké se jí zbavit. Z toho souvztažného významu bylo vám
oběma jasné, že v její mysli ještě převládají deformace a falešnosti, a že vnímání pravé
duchovní reality je stále pokřivené nebo docela falešné. Tento faktor se odrážel
v nepříjemných pocitech Glorie a tvých, Petře, pár minut po telefonickém rozhovoru
s Margaret.
Podívejme se na některé velmi důležité duchovní záležitosti, které se mohou odvodit
z toho, jaké to je skutečně za scénou a v realitě světla a chápání pozitivního stavu.
Především se u některých jedinců projevuje nebezpečná tendence omlouvat, rozumově
odůvodňovat či ospravedlňovat to, že jsou agenty negativního stavu, nyní již jejich
reprezentanty. Toto omlouvání, ospravedlňování a racionalizace vyvěrá z faktu, o
němž jsem mnohokrát osobně mluvil, že každý, ať je kýmkoliv a ať má jakoukoliv roli,
je takovým po osobní a individuální dohodě se Mnou či s Mým povolením. Je tomu
naprosto tak, že všechno ve jsoucnu a bytí a v pseudojsoucnu a pseudobytí je buď po
naší vzájemné dohodě (v případě reprezentantů Mého pozitivního stavu) nebo
výhradně s Mým dovolením (v případě představitelů negativního stavu). Také je
absolutní pravdou, že nikdo nikdy není ztracen nehledě na to, kým nebo čím je nebo co
udělal nebo udělá. Avšak nikdy nebylo řečeno nebo nikdy nikoho nenapadlo, že by se z
důvodu této důležité dohody či dovolení mohlo omluvit, ospravedlnit či rozumově
odůvodnit to, čím kdo je nebo co dělá. Jsou to dvě docela rozdílné věci.
Podívejme se na tuto věc blíže a z poněkud odlišného duchovního pohledu. Co bylo
pravým důvodem pro povolení k pokračování v aktivování negativního stavu? Mnoho
takových důvodů bylo zjeveno v procesu přenášení Mého Nového zjevení, a zvláště pak
v těchto Dialozích (viz například Dialogy 89. a 90. - poslední dva moskevské dialogy).
Ty odhalené důvody měly zřetel na potřebu aktivace negativního stavu z perspektivy
duchovně-filosofické. Jsou naprosto platné a aktuální. Avšak nedívali jsme se na ně ze
stanoviska duchovně eticko-morálního. Proč vůbec bylo nutno aktivovat negativní
stav, jestliže Já, Kdož jsem Absolutní, jsem poskytl všem sentientním entitám ujištění,
že se nacházely v pozitivním stavu, že život v pozitivním stavu tak, jak ho prožívaly, byl
skutečně a opravdově pozitivní, neboť konec konců Já byl/jsem Absolutní Pozitivností,
a proto jsem Já nemohl poskytovat či ustanovit nic jiného než jenom pozitivní?
Co zde máme v této situaci? Na jedné straně jsem stále všechny ujišťoval, že byly
v pozitivním stavu; ale na druhé straně, jsouce relativní povahy, přesto žádaly povolení
k aktivaci negativního stavu. Jaké duchovní morálně-etické dilema vyvěrá z této
situace? Nedostatek spolehnutí se a důvěry v Má Slova nebo v Mé ujišťování! Jestliže
nedůvěřujete tomu, co vám povídám a co vám nabízím tak, jak to je a co to obsahuje,
pak v tom případě ze Mne jaksi děláte lháře. V okamžiku, kdy to činíte, fabrikujete
totálně rozdílnou realitu, která je ve skutečnosti pseudorealitou, a v důsledku toho se
stanete tím, co jste promítali na Mne - lhářem. Přijímáním své pseudoreality jako pravé
reality se stáváte lhářem. Jakmile si začnete myslet, že Já bych mohl být lhářem, pak
tím umožňujete vznik něčemu, co se v biblické terminologii nazývá hříchem. Toto je
pravou genezí tak zvaných hříchů, čili, v našem pojímání, všech problémů, které
v průběhu celé historie trápily lidstvo na planetě Nula, jakož i všechny obyvatele
v zóně vymístění se všemi jejími příslušnými pekly.
Jakou omluvu, jaké ospravedlnění a rozumové odůvodnění byste mohli nabídnout pro
něco takového? Naprosto žádné! Na stránkách Mého Nového zjevení bylo mnohokrát
jasně uvedeno, že vůbec cokoliv, jakmile se jeho idea zrodí, musí nést své důsledky,
výsledky a následky. Dokonce i když z vašeho stanoviska není existence negativního
stavu a lidského života skutečná a fakticky je iluzí, nicméně pro ty, kdo žijí v jejích
krutostech a ohavnostech, je velmi reálná a hmatatelná. Subjektivní vnímání a
zkušenost platí pro každého jedince více než jeho objektivní realita, která může, ale
nemusí být skutečná. Jsou na příklad bída, utrpení a strádání schizofreniků majících
bludy a halucinace pro ně méně reálné jen proto, že v tak zvané objektivní realitě
neexistují? Ovšemže ne. Pro ně jsou reálné a jsou pro ně tím, co platí, a nikoliv vaše řeči
a ujišťování, že jejich bludy a halucinace nejsou skutečné. Chápete, co tím myslím?
Jak byste vůbec mohli omluvit, ospravedlnit a rozumově odůvodnit to, co probíhalo po
celou historii pseudojsoucna a pseudobytí negativního stavu a lidského života s těmi
všemi strašnými, ohavnými a opovrženíhodnými činy, válkami, bědami, utrpeními,
strádáními, krveprolitími a všemi jinými nevýslovnými a nepředstavitelnými
krutostmi a ohavnostmi, jaké tak převládají v povaze jejich pseudoživota? Ano, bylo
dovoleno, aby k tomu došlo za účelem jasně ukázat či ilustrovat a demonstrovat, co se
stane, jestliže některé sentientní entity přijdou na nápad, že Já jsem snad, snad možná,
lhář a podvodník, protože ony nemají žádnou možnost porovnání mezi modalitou
svého života a nějakého jiného typu života, který by byl diametrálně odlišným od
všeho a diametrálně protikladným ke všemu, co je obsaženo v jejich běžném a jediném
životě. Protože to však byl nemorální, neetický a bláhový přístup, byl neomluvitelný,
neospravedlnitelný a nelze ho rozumově odůvodnit bez ohledu na to, jak, nebo na to,
nakolik se s ním souhlasilo nebo bylo povoleno, aby se udál. Konec konců tu je
ilustrace a demonstrace následků, výsledků a důsledků realizace a aktualizace tohoto
nemorálního, neetického a bláznivého přístupu. Zároveň je tu jasné sdělení či ukázání
faktu, že nic, absolutně nic z tohoto není vůbec možné či nelze jakkoli omluvit,
ospravedlnit ani rozumově odůvodnit.
Když se vezme v úvahu vše, co rozpoutala aktivace negativního stavu a lidského života
v celém Mém Stvoření a všech aspektech jeho jsoucna a bytí, i kolik restrikcí,
omezování a bezpečnostních opatření bylo nutno zavést kvůli jejich vražedným,
netolerantním, šíleným a destruktivním úsilím; a uváží-li se též, že každý jedinec
zúčastněný v jejich pseudoživotě je nositelem této nutnosti, jsou z tohoto důvodu
všichni vinni nevýslovnými zločiny vůči všem sentientním entitám, jakož i sobě
samým. Není tu žádná objektivní, ba ani subjektivní omluva, ospravedlnění nebo
rozumové odůvodnění něčeho takového. A toto je duchovní morálně-etické dilema této
situace. Je tedy v tomto případě nějaká cesta ven z této strašlivé situace?
Kdybychom měli posuzovat veškeré uspořádání a výtvory, vynálezy a pseudoživotní
styl negativního stavu a lidského života z pozice toho, co rozpoutaly v celém Mém
Stvoření; a kdyby tento soud měl být založen na všech následcích, výsledcích a
důsledcích jejich manifestace; a kdyby tento soud měl být vykonáván z duchovního
morálně-etického hlediska, pak v tom případě, mluvíme-li o nevýslovných zločinech,
každý, kdo se jich účastnil, by musel být odsouzen na věky do pekel, aby tak nesl
veškeré následky svých činů, jak se dovozuje z biblického chápání této situace. Takto
se při všech těchto výrocích v Bibli a v jiných takzvaných svatých knihách přišlo na
myšlenku věčného trestu.
A zde přichází záležitost Mé Bezpodmínečné Lásky, Moudrosti, Milosrdenství,
Odpuštění, Soucitu, Pochopení, Přijetí, Laskavosti, Respektu, Ocenění a podobných
faktorů zakotvených v Mé Absolutní Přirozenosti. Těmito faktory je vydlážděna cesta,
která dává každému, kdo je chycen do pasti negativního stavu a lidského života,
příležitost dostat se z něho ven a konvertovat do pozitivního stavu. Existují dobře
definované kroky, jimiž je toto obrácení možné. Tyto kroky jsou aplikovatelné u
každého, kdo se nachází v negativním stavu nebo je jeho představitelem. A dovolte,
abych vám řekl něco předem: neexistují žádné jiné kroky či cesty či prostředky, které
by umožnily komukoliv dostat se ven z negativního stavu bez ohledu na to, kdo co říká
nebo jaké jiné prostředky nebo způsoby by chtěl použít. Mohu vás ujistit, že jakékoliv
jiné kroky, prostředky, způsoby či cokoliv jiného by vás nejen nevyvedly z negativního
stavu, ale ještě hlouběji by vás do něj zavedly. A tak je tomu bez ohledu na to, jak dobré
a potěšující by se zdálo být vaše přechodné rozpoložení. Vzpomínáte na Můj výrok
v Evangeliích o vcházení do dveří? Kdokoliv vchází dveřmi jinými než těmi, které Já
jsem postavil (Já jsem jedinými dveřmi), je zloděj a lupič. Zloděj a lupič by jenom posílil
pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu, aniž by kdy byl s to vstoupit do
pozitivního stavu nebo, v našich termínech, konvertovat do pozitivního stavu.
Jaké tedy má zaujmout kroky, prostředky nebo způsoby každý, kdo objeví, že je
reprezentantem negativního stavu? Úplně prvním krokem má být uznání a přijetí
faktu, že je takovým představitelem. Po poznání toho faktu má sám sebe velmi
důkladně prozkoumat a prověřit, aby se tato skutečnost potvrdila z vlastního nitra.
Jinými slovy, k tomuto přijetí nedojde proto, že to říkám Já nebo Mé Nové zjevení, jak
to bylo naznačeno tobě, Petře, například u Margarety, ale proto, že je to objektivní fakt
zjištěný postupem zpytování, prozkoumávání a prověřování sebe sama. Jakýkoli jiný
způsob, jakým se dospěje k takovému závěru, by byl jenom z donucení, a ne ze svobody
volby zjistit pravdu o této vážné záležitosti. Kdyby to bylo z donucení, pak by se v tom
případě žádný krok směrem ke konverzi nemohl připsat nebo přidělit jedincovým
niternostem, kde to platí. Zas a opět by v tom případě byla konverze jenom zdánlivou,
externalizovanou, ale ne internalizovanou, a jedinec by nejen pokračoval být
představitelem negativního stavu, ale dále by přinášel deformace, falešnosti, zmatek a
jiné atributy negativního stavu, obsažené v jeho mylných ideách, jimiž by bezděčně
kontaminoval a učinil prázdným vše, co je zahrnuto či odhaleno v Mém Novém zjevení.
Jakmile kdokoli dojde k plnému uvědomění a přijetí za této situace, která mu ukazuje,
že je skutečně představitelem negativního stavu a že se svéhlavě a dle volby
inkarnoval na této planetě či kdekoliv jinde v zóně vymístění s určitým zřetelně
vymezeným posláním, jehož podstatou bylo všemi dostupnými prostředky a způsoby
udržovat, šířit, uvádět do praxe a vnucovat vše obsažené v povaze negativního stavu,
pak může být aktivován druhý krok. V tomto kroku se musí prožívat silné pocity lítosti
a poznání i přiznání faktu, že bez ohledu na to, nakolik nebo v jakém rozsahu jedincova
role a pověření byly dle možné dohody se Mnou nebo s Mým dovolením, absolutně
neexistuje žádná omluva, ospravedlnění ani rozumové odůvodnění pro jeho roli,
poslání, pověření a cokoli, co učinil nebo činí, bez ohledu na to, jak dobré a ctnostné či
pozitivní se jeho role a skutky jeví v jeho vlastních očích či vnímání nebo v očích a
vnímání jiných, jemu blízkých.
Pokud jedinec dospěje k tomuto bodu uvědomění a přijetí, stává se hodným toho, aby
Mne na základě své vlastní svobodné vůle a volby a se vší skromností, pokorou a
ponížeností osobně požádal o uplatnění Mého Bezpodmínečného Milosrdenství,
Odpuštěná, Soucitu, Empatie, Pochopení, Laskavosti, Přijetí, Tolerance, Ocenění a
všeho ostatního, čeho je třeba za tímto účelem. Zároveň Mne může požádat, abych ho
osvobodil od jakýchkoliv špatných, zvrácených, falešných, zlých a negativních idejí,
konceptů, vjemů, chápání či čehokoliv, co má a co pronikalo do jeho mysli a bylo
využíváno negativním stavem, aby jím a skrze něj znečišťoval, intoxikoval,
kontaminoval, podkopával a popíral Mé pravé Ideje, Principy, Koncepty, Výroky a vše
ostatní, co jsem činil a nabízel v celém Mém Novém zjevení (v jeho všech třech
zdrojích), a aby ode Mne přímo obdržel velkou dávku pravé niterné intuice, jež by mu
umožnila rozlišovat mezi pravdou a falešnostmi a která by mu umožnila plně a
bezpodmínečně přijmout všechno, co je obsaženo v Mém Novém zjevení.
Po předložení takové žádosti obdrží Mé bezpodmínečné milosrdenství a odpuštění a
na základě toho by měl být schopen odpustit a prokázat milosrdenství i sám sobě.
Následkem tohoto faktu se mu nic minulého, starého, negativního a zlého nebude
připomínat či připisovat, leda že by se sám ze své svobodné vůle a volby vrátil zpět a
stal se reprezentantem negativního stavu - což je velmi nepravděpodobný scénář,
pokud svou žádost mínil skutečně upřímně a z hloubi svého srdce a mysli.
V tomto časovém bodě by taková osoba vstoupila do Nové školy, a to buď během
života na této planetě (v tom případě bez jejího zevního vědomého uvědomění), nebo
během pobytu v duchovním světě (v tom případě s jejím plným vědomým
uvědoměním a účastenstvím). Během účasti v Nové škole proběhne jejich pravá
duchovní transformace a provede se úplná konverze do pozitivního stavu.
Jedním z fundamentálních předpokladů konverze do pozitivního stavu, o kterém jsem
se Já osobně zmiňoval mnohokrát dříve, je přijetí a aplikování všech principů Mého
Nového zjevení. Jak si pamatujete, několikrát jsme uvedli, že nikdo nemůže
konvertovat do pozitivního stavu žádnými jinými prostředky než prostřednictvím Mé
Nové Přirozenosti a Mého Nového zjevení. Jakýkoliv pokus udělat to jinak by vás, jak
bylo uvedeno výše, učinil zloději a lupiči. Moje Absolutní Nová Přirozenost a Mé Nové
zjevení z ní vyvěrající je jedinou cestou, jedinými dveřmi a jediným prostředkem pro
to, aby se taková konverze udála.
Pokud si z nějakého důvodu myslíte, že ti pseudotvůrci. Kteří konvertovali do
pozitivního stavu, podnikli jiné kroky než ty, co byly uvedeny výše, pak se velmi mýlíte.
Museli jimi projít jako každý jiný. A věřte Mi, nebylo pro ně lehké učinit to kvůli jejich
domnělé nadřazenosti nad každým a vším po mnoha tisíciletí. Takové pojmy jako
skromnost, poníženost a pokora, na jejichž základě je možná konverze, byly jejich
mentalitě a uspořádání osobnosti velmi vzdálené. Avšak plně přijali a uznali jako
nepopíratelný fakt, že to, co učinili a jak to učinili, byl nevýslovný zločin a že bez
ohledu na to, nakolik jsme se na tom všem dohodli, z duchovně-morální a etické
perspektivy tu pro aktivaci negativního stavu nebyla žádná omluva, ospravedlnění ani
rozumové odůvodnění.
Jiná deformace nebo dokonce naprostá falešnost se stala zřejmou, když se prohlásilo,
že neexistuje žádná potřeba konverze do pozitivního stavu, neboť konverze
v opravdového lidského tvora bez negativní konotace takovou potřebu nahradila.
Tento názor vede k jiné, dokonce ještě nebezpečnější deformaci a falešnosti. Podle
něho se má za to, že členové Nového vesmíru a sám Nový vesmír jsou v procesu
absorbování celého pozitivního stavu, což každého v něm učiní pravým člověkem, čímž
se zcela nahradí pozitivní stav, jakož i jakékoli jiné způsoby a prostředky manifestace
nekonečných počtů, rozdílných, jedinečných a individualizovaných entit, které byly
původně stvořeny ve svých vlastních jedinečných a neopakovatelných identitách. Což
jinými slovy vede k vytvoření tupé, nudné, neinspirující, nemotivační a neproduktivní
uniformitě všech a všeho bez jakékoliv představy nekonečných rozmanitostí individuí,
jedinečnosti a rozdílnosti. Což zase nevede nikam jinam než k opětnému ustanovení
plnosti pseudoživota negativního stavu.
Dovolte, abych vám něco řekl o zdroji této naprosté a hanebné falešnosti. Pamatujete
si, jak jsme mluvili o tom, jak renegáti imitovali pseudotvůrce ve všem, co dělali a
podnikali? A jak renegáti zfabrikovali svůj vlastní quasi-pseudo-nový vesmír se všemi
jeho podivnými, šílenými a nepředstavitelnými tvory a nižšími tvory? Nu, a ne příliš
dávno pověřili určitý kontingent těch tvorů rolí reprezentantů pravého Nového
vesmíru a tím, aby se připojili k určitým jedincům, kteří byli z nepravých či
nenáležitých důvodů tak či onak napojeni na Mé Nové zjevení, a aby vpustili do jejich
myslí ideu, že nikdo již nemusí konvertovat do pozitivního stavu, protože každý v Mém
Stvoření bude konvertován do pravých lidských tvorů, a že Nový vesmír nahradí Můj
pozitivní stav. Jaká ohavná deviace od pravdy v této záležitosti! Každý, kdo působí pod
takovými idejemi, je kompletně a docela pod vlivem a v otroctví zmíněného
kontingentu těch tvorů. Podobné osobě bych chtěl poradit něco, co bylo Mnou
symbolicky vylíčeno ve Zjevení 3:18, a cituji: ‚Radím vám nakoupit ode Mne zlata
ohněm přečištěného, abyste mohli zbohatnout; a bílá roucha, abyste se mohli obléci, aby
se nemohla odhalit hanebnost vaší nahoty; a pomazat své oči mastí, abyste mohli
prohlédnout.‘ Symbolika této rady by měla být zjevná každému. Kdo má otevřenou
mysl, aniž by byl jakkoli potřebný její výklad.
Rozebereme tuto nebezpečnou pseudoideu trochu hlouběji: tato idea vytlouká kapitál
z faktoru Mé Nové Přirozenosti. Jak víte, katalyzátorem pro získání a ustanovení této
Přirozenosti bylo Mé lidské tělo a to, s čím duchovně korespondovalo, a které jsem Já
velmi zvláštním a neobvyklým postupem učinil Božským. Snahou renegátů v tomto
ohledu tedy bylo zmrzačit a zredukovat esenci a substanci Mé Nové Přirozenosti na
tento Lidský Aspekt Mého Božství. Jinými slovy říkají, že vzhledem ke všem
praktickým účelům jsem Já opustil všechnu Svou dřívější Přirozenost a zaměnil ji nebo
nahradil pouhou Lidskou Přirozeností a že žádné jiné aspekty už nemám. Podíváte-li se
na tuto ideu blíže, pak by vás nevyhnutelně přivedla k logickému závěru, že ve Své
Přirozenosti jsem se stal také relativním, a tedy jsem opustil svou Absolutnost. Kdyby
k tomu mělo dojít, pak by negativní stav svou věc vyhrál, neboť v jsoucnu a bytí by
nebylo k dispozici nic, co má Absolutní Hodnotu, pročež by nemohl existovat ani žádný
pozitivní stav. Vždyť je přece známo, že pozitivní stav se může odvodit pouze ze
jsoucna a bytí Absolutního Stavu, o němž se nutně předpokládá, že je Absolutní
Pozitivitou. Takže pokud jsem se Já zřekl Svého Absolutního Stavu, abych se stal pouze
Lidským Tvorem, byť v jeho ryze pozitivní konotaci, pak v tom případě bych zrušil
pozitivní stav jako takový anebo ho zredukoval na relativní kondici, jaká by neměla
žádnou šanci na věčné pokračování stejně jako negativní stav. Tím by pak neexistoval
žádný rozdíl mezi těmito dvěma stavy. A nejen to, nýbrž Mé Lidství je ve své čistě
pozitivní konotaci padělek, jelikož nic relativní povahy nemůže být samo sebou a od
sebe pozitivní bez svého Absolutního Pozitivního Zdroje.
Co tato falešná a bláznivá idea odmítá vzít v úvahu, je to, že lidský aspekt Mé Nové
Absolutní Přirozenosti je pouze malým důležitým aspektem Mé Přirozenosti a že Má
Přirozenost tím, že je Absolutní, sestává z nekonečných Rozmanitostí Aspektů sídlících
a vyvěrajících z Mé Absolutní Duchovní Mysli, Mé Absolutní Vnitřní Mysli, Mé
Absolutní Vnější Mysli a Mého Absolutního Nepojmenovatelného Jádra, z čehož každý
a všechno žije a je naživu. Kvůli těmto Absolutním Nekonečným Rozmanitostem
existují v jsoucnu a bytí nekonečné rozmanitosti vesmíru, kterým se říká souborně
multivesmír, jakož i nekonečná různorodost sentientních entit v nich bydlících ze své
vlastní svobodné vůle a volby. Není náhodou, že jsme v nedávných dialozích zevrubně
probírali záležitosti individualit, jedinečností a rozdílností, Jakož i Mé Absolutní
Individuality, Jedinečnosti a Rozdílnosti. Mezi mnohými jinými věcmi byla tato
rozprava v předvídání fabrikace falešných a bláznivých idejí o redukci všech a všeho
na pouhý jeden malý aspekt Mé Přirozenosti - Její Lidský Aspekt.
Totéž je pravdou o povaze Nového vesmíru. Je pravda, že tento vesmír byl stvořen
z Mé Nové Přirozenosti. Povšimněte i však, prosím, že jeho stvoření se dělo nejenom
z lidského aspektu Mé Přirozenosti, ačkoli hrál v tomto procesu význačnou roli, ale
z povšechnosti Mé Nové Přirozenosti. Takže Nový vesmír se všemi svými členy - ačkoli
je pravým ztělesněním opravdového lidství - není omezen jenom na to, ale má i vše
ostatní, co je obsaženo v Mé Nové Absolutní Přirozenosti, v relativním rozpoložení. Tak
jako Má Nová Absolutní Přirozenost není ohraničena pouze lidským aspektem, tak je
tomu i s Novým vesmírem a všemi jeho obyvateli. V úplnosti-všeho Nový vesmír
zaujímá jenom jeden důležitý aspekt v celkovosti Stvoření. Stvoření nemůže být
omezeno nebo zredukováno na jeden takový vesmír. Existují mnohé jiné aspekty;
vlastně je takových rozmanitých aspektů nekonečné množství, které dodávají každému
vesmíru zvláštní, ojedinělou a neodmyslitelně jedinečnou povahu. Tento faktor odráží
Mou Absolutní Novou Přirozenost. Funkcí Nového vesmíru, která vyvěrá z funkce Mé
Nové Absolutní Přirozenosti, je dávat v jeho relativní kondici konkrétní ilustrativní a
demonstrativní příklad toho, čím vším je Moje Pravá Přirozenost ve své Absolutní
Kondici. Dělá se to ne za účelem náhrady, výměny nebo zrušení jedinečnosti,
individuality a rozdílnosti každého vesmíru a jeho příslušných obyvatel, ale za účelem
obohacení a posílení jejich vlastních individualit, rozdílností a jedinečností, a tedy
toho, že se učiní ještě více takovými, než tomu bylo dříve.
Navíc se nikdo doposud nevtělil na planetu Nula z Nového vesmíru. Jak si vzpomínáte,
neobvyklá poloha a umístění Nového vesmíru jsou takové, že má úplně přímý přístup
ke komukoliv či čemukoliv na této planetě - kdykoliv je to třeba a pokud je to třeba.
Takže každý, kdo se nachází na této planetě, přišel buď z pozitivního stavu, nebo ze
stavu negativního, anebo se původně narodil jako lidský tvor. V každém případě sem
dorazil se svou vlastní dobře definovanou identitou a zřetelně stanoveným záměrem,
které nelze vymazat nebo nahradit něčím nebo někým jiným. Nezapomeňte na fakt, že
každý jedinec bez ohledu na to, kde a kdy, tak či onak v sobě nosí jedinečný,
individualizovaný a nekonečně rozdílný element nebo částici, která byla uvolněna z Mé
Absolutní Jedinečné, rozdílné a Individuální Přirozenosti. Dokonce i v případě jedinců
zfabrikovaných silami negativního stavu přichází originální energie, potřebné pro
takový účel, z Mých Absolutních Energií, jež udržují a napájejí život v každém kdekoliv
a kdykoliv. V těch energiích jsou vloženy Mé jedinečné, rozdílné a individuální
elementy či částice, které byly použity pro fabrikaci všech těch zástupů tvorů a nižších
tvorů. To, že jakákoliv pozitivní konotace byla z těch elementů či částic fabrikátory
odstraněna, je docela jiný příběh. Přesto se navzdory tomuto odstranění původní
ponětí individuality, jedinečnosti a rozdílnosti, z nichž sestává jedinečná totožnost
každého, plně zachovaly v každém z nich. Avšak tato identita byla zatlačena dozadu do
hlubokého zákoutí nevědomé mysli každého, aby tak dala vznik úplně jinému účelu,
než pro jaký se myslelo, že měla být a existovat originální totožnost.
Takže co všechna tato fakta skutečně znamenají? Znamenají, že zde nejde o to, aby se
někdo stal někým jiným, v tomto případě někým z pravých lidí jakými jsou členové
Nového vesmíru v některých svých aspektech nebo jakými jsem Já v Jednom ze Svých
Aspektů; nýbrž zde jde o to, jak přivodit původní pravou povahu tohoto elementu či
částice, která slouží jako základ nebo podklad, na němž by se mohla ustanovit
jedincova individualita, jedinečnost, rozdílnost a totožnost, ale které byly tak
zmrzačeny, potlačeny a skryty fabrikátory všeho v negativním stavu, že potřebovaly
spoustu transformativní práce k tomu, aby se jeden mohl stát tím, čím měl/měla být.
Co se týká jedinců, kteří přišli z pozitivního stavu a kteří jsou Mými reprezentanty buď
zjevně, nebo skrytě, jakož i všech těch z pozitivního stavu, co se ztratili a byli zkaženi
negativním stavem a kteří se následně stali otroky negativního stavu, u všech budou
lidské aspekty jejich povah ve vší své negativní konotaci v příhodnou dobu odstraněny
a jejich pravá povaha, totožnost, jedinečnost, individualita, rozdílnost budou vzkříšeny,
aby tak mohli produktivně, konstruktivně, tvořivě a jedinečně provozovat ten element
a částici, kterými jsem je původně nadělil. Musíte v tomto ohledu pochopit jednu
důležitou věc: žádným způsobem není možné odstranit, opustit nebo nahradit ten
element nebo tu částici. Nicméně může se posílit nebo obohatit všemi těmito
zkušenostmi z bytí v lidské přirozenosti a z přijetí příkladu pravého lidství od členů
Nového vesmíru, aniž by se pokoušelo být takovými, jakými jsou oni, nebo aniž by se
vyhýbalo faktoru konverze do pozitivního stavu. Taková snaha by se rovnala vzdání se
své vlastní identity a přirozenosti. A to by bylo duchovním cizoložstvím. Takže účelem
zde je objevit svou pravou přirozenost a vrátit se k ní. Když to bude dělat, jedinec musí
vzít na vědomí, že je nemožné stát se kýmkoliv v pravé realitě vlastní totožnosti, aniž
by nejdříve došlo ke konverzi do pozitivního stavu. Pamatujete si v Doplnění 3
v Korolariích... na velmi důležité sdělení o nutnosti návratu ke své pravé přirozenosti,
která původně vychází ze Mne? A že toto úsilí - navrátit se k vaší pravé přirozenosti, a
tedy k vaší vlastní individualitě, jedinečnosti a rozdílnosti - bude hlavní snahou z vaší
strany po zbytek vašeho života na planetě Nula? Uplatnění významu toho sdělení je
nyní plně účinné. Tenkrát jste na to byli upozorněni, aby se odvrhly jakékoliv špatné,
negativní a falešné ideje o tom, že byste mohli opustit svou pravou přirozenost, získat
něco jiného nebo se vyhnout potřebě konverze do pozitivního stavu.
Co by se stalo v případě, že by taková věc byla možná - odstranit či vyměnit vaši
pravou přirozenost a její individualitu, jedinečnost a rozdílnost? V tom případě byste
odmítli Mne ve vás, Kdož je přítomen ve vaší jedinečné, individuální a rozdílné
identitě. A nejen to, ale připravili byste každého v Mém Stvoření o to, že by měl Můj
důležitý jedinečný, individuální a rozdílný element či částici, reprezentovanou
manifestovanou vámi osobně a individuálně. Proto by vaším účelem nemělo být
konvertovat a stát se pravým lidským tvorem s vyhnutím se konverzi do pozitivního
stavu, ale objevit svou původní přirozenost, než se stala entitou negativního stavu čili
před vtělením e do lidského těla za jakýmkoliv účelem, a usilovat o zpětné nastolení té
původní přirozenosti, abyste se tak mohli stát plným projevem jednoho důležitého
elementu či částice Mé Nové Přirozenosti v její nekonečné, nenahraditelné,
nezaměnitelné, jedinečné, individuální a rozdílné přirozenosti, ze které sestává vaše
pravá identita. Konajíce tak, přispívali byste ku prospěchu a užitku všech v Mém
Stvoření, zavrhujíce a zrušujíce pseudoživot negativního stavu, který tkví v popírání
těchto faktorů. Takže jak vidíš, Petře, z této poněkud dlouhé rozpravy, Manfredova
návštěva a jeho poslání hledat fakta nám umožnilo dostat tato životně a kriticky
závažná a nesmírně důležitá témata do pozornosti všech a objevit skutečnou pravdu za
tím vším. Vlastně několik nedávných dialogů zaznamenaných od chvíle jeho příchodu
k tobě bylo inspirováno tím, co on reprezentuje ve své smířlivé, mírotvorné a fakta
hledající roli. A my všichni jsme mu vděčni za to, že svou roli a misi v tomto ohledu
splnil účinně a úspěšně.
Důležitou věcí nyní je, že tímto jednotlivým dialogem, který pro tebe, Petře, nebylo
snadné zaznamenávat, každý, kdo se nachází v této zvláštní pozici, prosáknuté
takovými falešnostmi a bláhovými ideami, dostává velkou příležitost, aby z vlastní
svobodné vůle a volby napravil své cesty prostřednictvím kroků výše popsaných.
Pokud si zvolí tak učinit, pak by na základě tohoto faktoru mohl být osvobozen od vlivu
a z otroctví toho speciálního kontingentu renegátů, který jej krmí takovými
nepravdivými a bláznivými ideami. A jediný způsob, jak se udržovat čistým a
oproštěným od nich, je přijímání, následování a praktikování idejí Mého Nového
zjevení v jeho třech zdrojích, přitom vždy pečlivě prověřovat, zda jakákoliv idea. Která
nastane ve vaší mysli, je v souladu s tím, co bylo, je a bude zjeveno v Mém Novém
zjevení v jakémkoliv čase. Pokud tomu tak není, mohu vás ujistit, že nepřichází ode
Mne bez ohledu na to, nakolik byste si byli jisti, že je tomu tak. V tom případě by bylo
zřejmé, že to přichází ze zavádějícího zdroje renegátů.
Tak si, Petře, myslím, že jsme pro dnešek řekli dost. Bude-li třeba něco dodat k tomuto
tématu, dozvíš se to později. V tomto časovém bodě si počkáme, jaká bude reakce na
tuto nabídku nápravy a potřeby změny a konverze k naší věci neboli k věci pozitivního
stavu u těch, co jsou v roli, situaci a pozici, jak se zjevuje v Dialogu 108. a částečně
v Dialogu 109. Mezitím, pokud to bude nezbytné a potřebné, oslovíme některé jiné
otázky. Avšak nyní jdi a odpočívej a buď v klidu. Neměj obavy ohledně následků celé
této situace. Pamatuj, pravda věci je důležitější než cokoliv jiného. Já opakuji: ‚a
poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.‘
Petr: Mnohokrát Ti děkuji za tuto důležitou a životně závažnou rozpravu. Velmi si jí
cením.
Zdroj: http://triangulum.cz/dialog2.html