STO DRUHÝ DIALOG

8. září 1999

Peter: Než půjdeme na otázky položené některými Tvými reprezentanty na Slovensku a v České republice, chápu, že bys rád pokračoval s rozpravě o tématu stého a stoprvního dialogu, co se týká náležitého pochopení Tvé Nové Přirozenosti. Budu navýsost šťastný, když se Ti tento čas poskytne.

Pán Ježíš Kristus: Máš pravdu, Petře, a Já ti mnohokrát děkuji za to, že Mi tento čas poskytuješ pro Můj příspěvek či další rozpracování záležitostí, které byly předneseny v těchto dvou dialozích. Jak si pamatujete, byla dána široká definice pojmu ‚Absolutní‘, který se nedílně vztahuje k Mé Absolutní Nové Přirozenosti. Pokud tuto definici pečlivě rozeberete, povšimnete si dvou nejdůležitějších aspektů. Jeden hovoří o všezahrnující povaze Absolutního, což ukazuje na fakt, že v tomto Absolutním nic nechybí. Toto ‚nic nechybí‘ by u někoho mohlo vzbudit nesprávný dojem, že Absolutní obsahuje taktéž vše náležející pseudopovaze negativního stavu, tedy že se dá říci, že je obojím, jak dobrem tak i zlem - jak tvrdí některé bláznivé pseudofilosofie a pseudoduchovnosti na vaší planetě a v zóně vymístění. To, co zapomínají a neberou v úvahu, je fakt, jak se uvádí v jednom z evropských dialogů, že negativní stav a všechny jeho produkty a fabrikace jsou jen iluzemi a zdáními reality, ale ne realitou v sobě a o sobě. Protože mají takto nereálnou povahu, vzhledem ke všem praktickým účelům v rámci pravé reality neexistují. Proto nemůže být nic této pseudopovahy obsaženo ve všezahrnující pravé realitě Absolutna - Mé Nové Přirozenosti. Připisování nereality pravé realitě nemá žádný logický smysl.

Avšak jak víte, jedním z hlavních záměrů negativního stavu a všech jeho obyvatel je přesvědčit sebe samého a každého ve své sféře, že je reálný a trvalý. Takže se po dlouhé časové období zaměstnával tím, že lidi klamně přiváděl k víře, že je reálný a trvalý. A co je lepším způsobem toho, aby se tento klam či úskok učinil pravdivým, ne-li prohlášení, že Absolutní - Já je původcem jak dobra, tak i zla? Tímto způsobem, faktorem toho, že něco takového by mohlo vzniknout ve Mně, si zajišťujete svou vlastní realitu a trvalost. Pokud by to tak mělo být, pak by byl negativní stav se všemi svými produkty a fabrikacemi skutečně reálný. Toto prohlášení negativního stavu přivedlo mnohé lidi na vaší planetě k založení všemožných pseudoduchovních hnutí, která šíří tuto naprostou nepravdu. Avšak v pravé realitě jsoucna a bytí, což jsou jediné věci, které jsou vždy reálné a trvalé, je Absolutní z jejich pozice všezahrnující, nepostrádající absolutně nic.

Druhým nejdůležitějším aspektem výše uvedené definice Absolutna je to, že ‚Absolutní zároveň všechno z toho přesahuje‘. Co tato závěrečná slova naší definice skutečně znamenají? Tento výrok odráží fakt, že Absolutno, protože je Absolutním ve všech svých aspektech, se nemůže omezovat jen na to a tím, že se definuje jako všezahrnující, nepostrádající absolutně nic ve Své přirozenosti. V tomto smyslu je tedy Absolutní více než toto vše. Co to ale je, to více než vše toto? V relativní vědomě uvědomující si mysli je idea o tomto Absolutním, která této mysli říká, že Absolutní ve svém přesahování obsahuje ve Své Přirozenosti něco, co nelze ani pojmenovat žádnými existujícími slovy, podobenstvími či obrazy, ani nejsou k dispozici či možné souvztažné ideje, které by se byť jen vzdáleně mohly přiblížit porozumění či pochopení toho, co Absolutno ve Své úplnosti skutečně Je. Avšak vědomě uvědomující si mysl opravdu ví o tomto skutečně nejdůležitějším aspektu Absolutního. Taktéž jistě ví, že tuto část Mého Absolutna nelze žádným způsobem pojmenovat ničím, co je k dispozici v repertoáru slov, výrazů, idejí, pojetí atd., který byl až do tohoto bodu dostupný v kterémkoli daném čase či ne-čase.

Avšak existuje ještě další bod tohoto aspektu Absolutna, který není žádnou vědomě uvědomující si myslí pojmenován či chápán. Jak se tak hezky ukázalo ve Spisech Dr. Pietra Noomena, které obsahují Mou významnou konverzaci s ním (strana 346), „je bezpodmínečně zaručeno, že tato část Mne nemůže být zasažena či ovlivněna deformacemi a lžemi, jak je tomu u Mých ostatních pojmenování a aspektů. Co není známo, nelze popírat či překroutit“. Kdyby bylo možné zjevit či sdělit něco z této části Mé Absolutní Přirozenosti (což je naprosto nemožné!) tím, že by nebyly patřičné základy, na nichž vědomě uvědomující si mysl může správně definovat či určit, co tato část Mé Absolutní Přirozenosti opravdu znamená či označuje, neměla by v té věci na vybranou nic jiného než zdeformovat či překroutit Její význam. V takovém případě by vědomě uvědomující si mysl dle činitele příslušné závislosti svého života na této Absolutní Části přestala existovat v absolutním smyslu. A nejenom to, ale dle faktoru vzájemné propojenosti všech a všeho by v průběhu sdílení této deformace a nepravdy přestali existovat i všichni a vše ostatní.

Pamatujete si sdělení v křesťanské Bibli o odpuštění hříchů? A jak jsem to v ní uvedl, že všechny hříchy budou odpuštěny, ale hřích proti Duchu Svatému se považuje za neodpustitelný, a tudíž ho nelze prominout? V souvislosti s významem této rozpravy je Duch Svatý tou částí Absolutního, již v její Jsoucnosti a Podstatě nemůže pojmenovat, pojímat, chápat či vnímat žádná vědomě uvědomující si mysl. Neodpustitelný hřích vůči Němu znamená, že pokud by nějaká zkreslení či překroucení této Části měla být možná (což nejsou), vedlo by to k úplnému a nejzazšímu zániku vědomě si uvědomujícího života jak jednotlivě, tak i v celém souhrnu. Takže nejenom že by nebylo možné sdělit pravý význam Její povahy, ale tím, že nejsou s to to učinit, jsou vědomě uvědomující si entity navždy ochráněny před ztrátou svých individuálních a osobních životů. Tato Část Absolutního má pro tyto životy nanejvýš přímý význam a vztahuje se k nim.

Okolnost výše uvedeného přesáhnutí by vyvracela jakoukoli představu, která by někoho mohla vést k tomu, že by z naší definice Absolutna mohl odvodit panteistický názor. Pojem ‚všezahrnující‘ by mohl některé lidi vést k takovému nesprávnému závěru - jak je tomu v mnoha případech mezi filosofy a mysliteli na vaší planetě. Pokud přesáhnete něco, co je součástí vaší všezahrnující povahy, ve svém celku nemůžete být zároveň či v témže stavu tím něčím. Jinak byste byli tím něčím omezeni. Okolnost omezení něčím by vylučovala, že jste Absolutní.

Vezměme například vaši ideu o stvoření či vytváření něčeho. Vezměme vaši ideu o postavení domu. Navrhnete plán, jaký by tento dům měl být, co by měl obsahovat, jak by měl být funkční atd. Toto jsou všechno vaše vlastní nápady ve vás obsažené. Sledováním těchto představ si vybudujete svůj vysněný dům. Ten dům pochází přímo z vás a všechny jeho představy jsou ve vás a vy jste ve svém domě a prostřednictvím jeho představ ve vaší mysli je dům ve vás, ale vy jste víc než právě tento váš dům, co do údržby, oprav, vybavení či čehokoli, co je třeba k jeho neustálému řádnému fungování, nicméně vy a váš dům jste ale dvě odlišné entity. Vy tedy ve všech aspektech vaší povahy váš dům přesahujete. Jste na svém domě nezávislí.

Z výše uvedeného popisu můžete jasně vyvodit, jak bláhový a nesprávný je panteistický názor. Vůbec neodráží realitu vztahu mezi Absolutním - Stvořitelem a relativním - stvořením. Výše uvedený popis vám může poskytnout představu toho, co to je být Absolutním a co to znamená přesahovat vše označené v naší definici jako všezahrnující. Takže to není nic abstraktního či nekonkrétního, jak by se na první pohled zdálo.

Dalším činitelem Přirozenosti Absolutna, který jej činí opravdu Absolutním a který zcela a úplně vylučuje možnost panteistických názorů, je jeho absolutní nezávislost na nikom či na ničem. Pokud závisíte na domu a dům na vás, pokud jste domem a dům je vámi, pak nemůžete být pojímáni jako absolutně nezávislí na nikom či ničem. Ve svém jsoucnu a bytí byste byli závislí na jsoucnu a bytí domu stejně tak, jak by dům ve svém jsoucnu a bytí byl závislý na vás. Taková vzájemná závislost by vylučovala existenci Absolutna v každém jeho aspektu. Avšak jednou z hlavních vlastností Povahy Absolutna je, že je ve svém vlastním Absolutním Jsoucnu a Bytí úplně a zcela nezávislé na někom či na něčem. Zatímco stvoření se plně odvozuje a je závislé od svého Stvořitele, Stvořitel se ve své Absolutní Podstatě neodvozuje ze Svého stvoření a není na něm nijak závislý.

Proč v tomto konkrétním dialogu hovoříme o tak zdánlivě abstraktním a čistě teoretickém a nepraktickém předmětu, jako je Absolutno? Protože to má přímý vztah k Mé Absolutní Nové Přirozenosti a způsobu, jakým má být chápána Mými reprezentanty, aby se na planetě Nula ustanovila správná představa o tom, Kdo Já jsem a co je Má Absolutní Přirozenost vůbec zač. Aby došlo k uvolnění úplně nového a odlišného aspektu Mé Nové Přirozenosti, je nejprve nutno rozptýlit veškeré nesprávné představy obsažené v převládajících názorech existujících mezi lidskými tvory a všemi obyvateli zóny vymístění, aby tito prostřednictvím svých deformací a nepravd nemohli nakazit nadcházející nový aspekt Mé Nové Přirozenosti a překážet jeho náležitému porozumění, pochopení a přijetí.

Těmito typy dialogů. Které se zabývají Mou Novou Přirozeností, vytváříme základ, na němž se ustanoví správné a náležité vnímání Mé Nové Přirozenosti. To se využije pro přijetí nového a odlišného aspektu Mé Nové Přirozenosti každým v jsoucnu i bytí a pseudojsoucnu i pseudobytí. Důvodem, proč se to koná z vaší pozice, pozice planety Nula, a ne z nějaké jiné dimenze, je to, že udržováním nesprávných idejí a pojetí o Mé Nové Přirozenosti ve vědomě uvědomujících si myslích všech, kdo jsou a budou umístěni v zóně vymístění anebo na planetě Nula v době jeho uvolnění, by mohli zkreslit a překroutit povahu tohoto dotyčného aspektu a na základě tohoto faktoru by mohli pokračovat v napájení pseudoživota negativního stavu a lidského života, čímž by bránili uzavření tohoto časového cyklu a počátku přechodného období.

Způsob, jakým musíte tento problém chápat, spočívá ve faktu, že i když některé vědomě si uvědomující entity pobývají ve stavu, místě a rozpoložení označených jako ne-stav, ne-místo a ne-rozpoložení, jsou proto, že v sobě vskutku obsahují pravou vědomě uvědomující si mysl, tímto faktorem spojeny s pravou realitou jsoucna a bytí. Tímto spojením si udržují své vlastní subjektivní sebeuvědomění jako jsoucí na živu a žijící. Tímto spojením ale také mohou přenášet nesprávné, zkreslené a nepravdivé myšlenky zbylým vědomě uvědomujícím si entitám ve jsoucnu a bytí o tom, Kdo jsem a co je vůbec Má Nová Přirozenost. Ačkoli v pozitivním stavu nemůže být žádná vědomě uvědomující si entita znečištěna a nakažena takovou nesprávnou, zkreslenou a nepravdivou myšlenkou, přesto by se dostaly do postavení nutného neustálého vypuzování ideje ve svých myslích, že mohou, pokud si tak budou přát, ze své svobodné vůle a volby přijmout takové nesprávné, zkreslené a nepravdivé myšlenky jako správné a pravdivé, takže by vzhledem ke všem praktickým účelům přijetím takových idejí zavrhly Mne v Mé Absolutní Nové přirozenosti jako jediného Stvořitele, Kdož přesahuje Své Stvoření.

Jak víte z Nového zjevení Pána Ježíše Krista, dokud se bude taková idea udržovat ve vědomě uvědomujících si myslích, bez ohledu na to, kde a kdy se nacházejí, negativní stav a jeho konečný produkt - lidský život ve svých negativních aspektech by nebylo možné odstranit. To je důvodem, proč potřebujeme vybudovat patřičný základ v nejzevnějším z nejzevnějších faktorů vědomě uvědomující si mysli představovaném lidskými tvory na planetě Nula, na němž by mohlo nastat přijetí náležitých, správných a pravých idejí o Mé Absolutní Nové Přirozenosti a jejich následné přenášení zbytku jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí vzestupným způsobem. Umístěním Mých reprezentantů na planetě Nula, kterým se veškerá tato fakta sdělují prostřednictvím těchto Dialogů a Mého Nového zjevení obecně, je takový základ vybudován a účinně ustanoven. Jak z těchto faktů vidíte, vaše pozice na planetě Nula má vícenásobný význam a funkci a vámi, skrze vás a s vámi připravuji každého a cokoli k přijetí - když bude vše připraveno a ve vhodné pozici - nového a odlišného aspektu Mé Absolutní Nové Přirozenosti. A to je vše, na co vás chci dnes upozornit. Nyní můžeš, Petře, pokračovat a položit tvé otázky jménem Mých reprezentantů v Evropě.

Petr: Děkuji Ti mnohokrát za toto významné a důležité rozpracování. Od Borise Belly ze Slovenska přišla otázka. Rád by věděl, zda je pro nás a pro současnou fázi pokračujícího posunu nějak důležité to, co je obsaženo ve scéně popsané v Matoušovi 26:36-41. Aby bylo jasné, o čem mluvíme, dovol mi citovat plný obsah těchto veršů: Pak Ježíš s nimi přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Posaďte se zde, zatímco Já půjdu a budu se modlit támhle.“ Vzal se sebou Petra a dva syny Zebedeovy a počal být zarmoucený a ve velké tísni. Pak jim řekl: „Má duše je nesmírně zarmoucená až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se Mnou.“ Popošel kousek dál, padl na Svou tvář a modlil se řka: „Ó, Můj Otče, pokud je to možné, odejmi ode Mne tento kalich, avšak ne, jak Já chci, ale jak chceš Ty. „Pak přistoupil k učedníkům a nalezl je spící a řekl Petrovi: „To jste nemohli na hodinu bdít se Mnou? Bděte a modlete se, abyste se nedostali do pokušení. Duch je ochoten velmi, ale tělo je slabé.“

Pán Ježíš Kristus: Od teďka, Petře, víš, že pokud se položí takový typ otázky, znamená to, že určitě má vztah k současné fázi probíhajícího posunu a k životům vás - Mých reprezentantů individuálně a osobně. Vezměme uvedený text krok za krokem a podívejme se, jak ho lze použít na vaši současnou situaci. Přišel jsem se Svými učedníky na místo zvané Getsemane. Někteří říkají, že to byla Getsemanská zahrada. Nebyla to ovšem zahrada ve vašem konkrétním smyslu. Byla to iluze zahrady, ale ne její opravdová realita. Zahrada v obecnosti znamená veškeré vědění a jeho moudrost, shromážděné v jednom stavu. V tomto případě však toto jednotlivé místo bylo prosté jakékoli pravé znalosti a její moudrosti. Příchod na toto místo se všemi Mými učedníky znamená přinést do něj něco, co v pravé realitě nemá - Mou Pravdu a všechny její odvozeniny (příchod s Mými učedníky).

Protože však bylo toto místo odloučeno od vnějšího světa, taktéž souvztaží se stavem, který nemá žádné náležité spojení s čímkoli pozitivním. Pokud nemáte žádné poznání a pravdu, nemáte v sobě nic pozitivního. Vzhledem k tomu místa této povahy, jako kupříkladu divočina, pouště atd., mají kromě těchto typů takzvaných zahrad taktéž spoluvýznam oddělenosti od všeho Božského. Jak jste si povšimli, kdykoli, když jsem přišel na místa takové povahy, modlil jsem se ke svému Otci, což znamená, že jsem byl oddělen od Své Pravé Esence a Substance a ukotven na toto časové období ve Své lidské přirozenosti. V tomto smyslu jsem se vzhledem ke všem praktickým účelům stal typickým lidským tvorem. Místo Getsemane souvztaží s tímto stavem. Umožnilo Mé oddělení a oddělení všeho představovaného Mými učedníky od Mé Božskosti, aby se mohlo konat závěrečné a nejstrašnější pokušení vůči Mně. Pokušení takové povahy se mohlo odehrát jen vůči Mně jako lidskému tvorovi, ne jako Bohu. To bylo přípravou na samu poslední lidskou zkušenost, která nikde jinde a jindy neexistuje, smrt lidského těla a Můj sestup do pekel. Taktéž to bylo za účelem zajištění naplnění závěrečné fáze Mého poslání na planetě Nula a Mého závěrečného vítězství nad negativním stavem a negativním aspektem Mé lidské přirozenosti.

Ve vašem konkrétním případě tato scéna zdůrazňuje fakt, že vy - jako Mí praví reprezentanti na planetě Nula - taktéž vstupujete do závěrečné fáze vašeho poslání, které ode Mne máte. Protože toto je nejrozhodnější aspekt vašeho poslání, bude také nejzranitelnější pokušeními sil negativního stavu. Veškeré aspekty té části vaší přirozenosti, které se přímo odvozují z negativního stavu, budou podléhat nejintenzivnějšímu pokušení renegáty a jejich poskoky a všemi ostatními v negativním stavu. Proto se vynakládá veškeré snažení oddělit vás od Mého aspektu ve vaší přirozenosti a ukotvit vás v lidském aspektu vaší přirozenosti, který lze pokoušet a naklonit si sliby negativního stavu daleko snadněji, než ostatní stránky vaší přirozenosti, vyvěrající ze Mne.

To, že jsem Svým učedníkům řekl: „posaďte se zde, zatímco se budu támhle modlit“, značí umísťování všeho do určité pozice, která umožní úplnou a celkovou odluku Mé Božskosti od Mé lidskosti a Mé lidskosti od Mé Božskosti, abych byl připraven k zahájení Mého posledního pokušení vrcholícího fyzickou smrtí Mého lidského těla. Takže jsem je zanechal stranou, čili řekl jim, aby se posadili na jednom místě, zatímco jsem šel trochu opodál nich, aby se ustanovil stav této odluky, a modlil se ke Své Esenci a Substanci - Mému Otci.

To, že jsem vzal se Sebou Petra a dva syny Zebedeovy (Jakuba a Jana) na místo, kde jsem měl být ve stavu úplné a celkové oddělenosti od Mé Božskosti a nacházet se jen ve Své lidské přirozenosti, znamená potřebu udržování Mého lidského života faktorem duchovní reprezentace a souvztažnosti těchto tří učedníků - lásky a dobra, moudrosti i pravdy a pozitivního konání a víry, jež umožňuje, aby takový život pokračoval ve své funkci bez ohledu na to, v jaké strašlivé, zoufalé a bolestné kondici se nachází. Jedině tito činitelé mohou udržovat jakoukoli formu života. Z těchto důvodů nacházeje se v té chvíli jen v lidské přirozenosti, jako každý jiný lidský tvor, a věda, co Mě čeká, cítil jsem velkou tíseň, ohromný zármutek až k smrti.

Toto rozpoložení, takříkajíc být jen v lidské kůži, všem jasně zobrazuje, co to znamená být lidským tvorem. Byl to smutný, velmi tísnivý a smrtící stav, v němž nebylo žádné naděje v cokoli v něm a z něho, a v němž tudíž nebyla žádná jiná možnost volby, než jen umřít. Symbolicky řečeno vůbec všechno, co je lidské povahy, musí nejprve zemřít, aby mohlo opravdu žít. Faktorem lidské smrti se smrt ovládne a obrátí v pravý život. Procesem Mého umírání byl tedy věčně ustanoven jeden z nejdůležitějších činitelů toho, aby lidští tvorové mohli získat pravý život. Ale musí nejprve umřít, aby mohli žít. Já jsem tedy také musel nejprve zemřít, aby se dal život lidským tvorům a všem, kdo se chytili do pasti v negativním stavu.

Avšak předtím, než se to provedlo, jsem musel zobrazit veškeré aspekty bytí lidským tvorem a bytí v procesu smrti. Umírání bylo posledním pokušením, jehož jsem se měl zúčastnit stejným způsobem, jakým vy všichni budete muset projít. To bude taktéž vaše poslední pokušení. Jako typický lidský tvor jsem se obával umírání a všeho, co se Mi mělo přihodit. Z této pozice jsem se modlil ke Svému Otci a žádal ho, zda by Mě nemohl ušetřit tohoto hrozného osudu. Zároveň však tím, že jsem velmi zřetelně třikrát po sobě řekl: „Ať se koná Tvoje vůle, ne Má“, jsem odevzdal Svou lidskost Své Božské Esenci a Substanci a tímto jsem se směle připravil na vše, čím jsem byl nucen projít, abych úspěšně provedl své poslání. Odevzdáním se Vůli Svého Otce jsem účinně překonal všechna pokušení a byl jsem připraven na vše, co se mělo stát. Jak jste si všimli, toto se událo třikrát a třikrát jsem nalezl Své učedníky spící a třikrát jsem jim řekl: „Bděte a modlete se, abyste se nedostali do pokušení, Duch je sice ochoten, ale tělo je slabé.“

‚Třikrát‘ v probíraném spoluvýznamu představuje stav začlenění všech aspektů Mé lidské přirozenosti a proces její přípravy na sjednocení s Mou Božskou Esencí a Substancí, které vyvrcholilo nabytím a ustanovením Mé Nové Přirozenosti. V případě Mých učedníků to, že byli nalezeni třikrát spící, znamená jejich úplné oddělení od reprezentativní funkce, kterou měli, a navrácení zpět do jejich dřívějšího rozpoložení tkvícího v jejich typické lidské přirozenosti. To bylo nutné ustanovit, aby se negativnímu stavu umožnilo vstoupit a připravit lidstvo pro zradu všech pravých duchovních principů vztahujících se k Mé Pravé Přirozenosti. Jakmile upadnete do spánku, čímž se říká, že jakmile neberete zřetel na vaši duchovní esenci a substanci (což znamená upadnutí do hlubokého spánku), tímto se ukotvujete ve svých zevnějšnostech, kde neexistuje nic z pravého života a vzhledem k tomu je v něm vše jako v hlubokém spánku.

V tomto konkrétním případě představují spící učedníci rozpoložení lidstva ve stavu úplné oddělenosti a odpadnutí od všeho opravdu duchovního a ode všech aspektů pozitivního stavu, které svými kořeny tkví v lásce a dobru, moudrosti a pravdě a v pozitivním konání a víře. Nedostatek těchto nejzákladnějších podmínek života, jakéhokoli života vůbec, vyvolává stav blízký hlubokému neprobuditelnému spánku. Aby se toto rozpoložení obešlo, musel jsem jim připomenout, že pouze duchovní faktory života jsou s to překonat jakékoli stavy pokušení a mají nějaký význam, sílu a platnost. Vše ostatní lidské povahy, představované zde tělem, je slabé a tudíž velmi přístupné podlehnutí pokušením negativního stavu.

Jak se uvedlo v jednom z předešlých dialogů, taktéž to znamená. Že pokud se ukotvíte jen v lidských aspektech vaší přirozenosti, shledáte se v trvalém stavu pokušení, protože lidský život, jakož i negativní stav obecně není nic jiného než stav neustálého pokušení. Ve vašem konkrétním případě je scéna popsaná ve výše citovaných verších varováním, že za současně existujících podmínek jste během současné fáze probíhajícího posunu vstoupili do svého vlastního závěrečného stavu pokušení, které bude pokračovat až do vašeho odvolání. V průběhu této fáze síly negativního stavu vynaloží všemožnou snahu, aby vás uvedli ve spánek, a tedy, jak se uvádí výše, aby vás oddělili ode Mne čili od té části vaší přirozenosti, jež je ze Mne a v níž jsem přítomen, jakož aby vás oddělili i od vaší intuice. Pokud jste ve stavu spánku, vaše intuice se stane taktéž dřímající.

Jak by se tento spánek mohl z praktického hlediska projevit ve vašem individuálním a osobním životě? Především tím, že byste nebrali ohled na vaši schopnost vidět věci jak se dějí za scénou, nikoli na scéně. Jinými slovy hodnocením a potvrzováním platnosti všeho z typicky lidského stanoviska. Za druhé tím, že trávíte veškerý svůj čas činnostmi, které nemají žádnou duchovní hodnotu či význam. Za třetí tím, že děláte kompromisy ohledně svých duchovních hodnot snažíce se uspokojit někoho jiného (kupříkladu váš manželský protějšek, který je proti vašemu zapojení v Mém Novém zjevení a s ním) a ospravedlňováním a zdůvodňováním svých typických lidských postojů, chování, tužeb, žádostivostí, choutek, požadavků a potřeb, které v sobě a o sobě nemají žádnou duchovní hodnotu a které jsou pomíjivé a podléhající zániku. Za čtvrté tím, že zapomínáte komunikovat se Mnou a se členy své duchovní rodiny a Nového vesmíru prostřednictvím čtení Mého Nového zjevení a uvažování a rozjímání nad vším, co obsahuje. Za páté tím, že nepatřičně upřednostňujete své každodenní činnosti dávajíce přednost neduchovním a nepozitivním činnostem, které se dostanou na přední místo v seznamu vašich priorit. Za šesté tím, že dle své vůle trávíte většinu času ve společnosti těch, kdo jsou přitahováni negativním stavem jsouce jeho věrnými agenty, když to žádná okolnost nevyžaduje, abyste v jejich společnosti byli. A za sedmé tím, že se obklopujete všemožnými živými a neživými objekty a předměty, které vám ubírají většinu vaší energie a času, takže jste příliš unaveni na to, abyste nějakou věnovali duchovním činitelům svého života.

Tyto podmínky a mnohé jiné jim podobné vás uvedou do spánku, duchovně řečeno. Negativní stav učiní vše, co je v jeho moci, aby vás udržel v tomto spánku, aby se tak žádná z vašich vzácných energií nevěnovala vašemu poslání v Mých službách. Takový je vztah probírané události k vaší současné situaci. Plně platí na vás všechny - Mé reprezentanty. Abyste se tudíž vyhnuli upadnutí do tohoto spánku, bděte a modlete se (čímž se míní čtěte Mé Nové zjevení, uvažujte a rozjímejte nad ním a pravidelně komunikujte se Mnou a se členy vašich duchovních rodin a Nového vesmíru, jakýmikoli prostředky, které máte k dispozici). Neboť duch je ochoten velmi, ale tělo je slabé. Jinak byste mohli skončit tak, jak to učinili Mí učedníci, kteří se rozprchli po Mém uvěznění, nebo jak to učinil Petr, který Mne třikrát zradil tím, že tvrdil, že Mne nikdy neznal. A to je vše, o čem jsme dnes potřebovali hovořit.

Petr: Děkuji velice za tuto včasnou připomínku.

Zdroj: http://triangulum.cz/dialog2.html

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT