SEDMDESÁTÝ DRUHÝ DIALOG

24. dubna 1999



Peter: Dnes ráno bych chtěl Tvé laskavé pozornosti nabídnout záležitost empatie, kterou uvedla dr. Ardyth Noremová. Domnívám se, že se tato otázka týká problému, kdy někdo skončí tak, že převezme bolest, utrpení a podobné nepříznivé symptomy někoho jiného a učiní je svým osobním vlastnictvím. otázkou je, jak se tomu vyhnout, a přesto současně být nadále empatickým. Je vhodné tuto otázku položit, anebo je snad její charakter příliš zosobněný a individualizovaný? Než se však budeš věnovat odpovědi na mou a Ardythinu otázku, chtěl bych se Tě zeptat, zda nechceš nejprve něco dodat?

Pán Ježíš Kristus: Většina aspektů této otázky má zosobněný a individualizovaný charakter. Je na každém jednotlivci, aby ve svém vlastním nitru z Mé Přítomnosti v něm s prosbou vůči Mně o inspiraci, iluminaci a osvícení určil to, jak se nechytit do pasti, způsobené převzetím stavů jiných jedinců, ať by byly jakékoliv. Existují však nějaké všeobecné rysy, jak prožívat, čili aplikovat pocity empatie, abyste neskončili v této nepříjemné situaci. Než se budeme této záležitosti věnovat, chtěl bych se chopit tvé nabídky, Petře, a přidat k tématu, diskutovanému ve včerejším dialogu (Dialog 71.). Týká se to záležitosti pokušení.

Jak si pamatuješ, bylo tvou otázkou, jak se biblický příběh o Mém pokoušení ďáblem (všemi zly negativního stavu) týká vás všech osobně a také povahy pokračujícího posunu. Kromě toho, co bylo v tomto dialogu stručně uvedeno o tomto významu pro vaši dobu, budou zjeveny následující body.

Dovol Mi, abych vám o tom sdělil něco důležitého. Stručně řečeno, budeme vstupovat do velmi složité fáze tohoto posunu, která vás dostane do stavu pokušení. Biblický příběh o Mém pokoušení vás připraví na to, abyste tuto situaci, během které se můžete ocitnout ve stavu pokušení, správně řešili. Prostřednictvím způsobu a stylu, jakým jsem Já Svá pokušení zvládal, a příkladem jejich výsledku jsem vám ukázal, jak v tomto případě postupovat.

Jak sis povšiml, byly v biblickém textu tři oblasti pokušení, které jsem dovolil, aby byly v Bibli zaznamenány. Jen tyto tři se nějak týkají vašich případů, anebo jsou vašemu lidskému chápání přístupné. Početné další, které v té době nebyly zaznamenány, se týkají jen Mne osobně a realizace Mého Plánu pro spásu samotného ďábla a Satana, řečeno symbolicky (to znamená, že jde o ty sentientní entity, které vytvářejí všechny druhy zla a nepravd). První oblast pokušení, kterému můžete být vystaveni, se týká vaší touhy více vědět anebo zažít pocity hladu po pochopení mnoha věcí, neboli pro získání odpovědí na mnohé otázky, které vám nejsou či nemohou být k dispozici v této době, či vůbec v žádné době, pokud jste v lidském životě. Do tohoto okamžiku se vyskytlo a od nynějška se vyskytne mnoho událostí a situací, které byly a budou velmi brutální, záhadné, nepochopitelné, netolerovatelné, neakceptovatelné, nesmyslné a matoucí, které vám znemožní vidět je a interpretovat ve správném světle. Tuto situaci lze porovnat s dočasným stavem temnoty, během které nejste schopni nic správně vidět či vnímat. V takové době bude pokušení znít nějak takto: Jste-li pravými reprezentanty Pána Ježíše Krista, pak jak je možné, anebo jak to, že nedostáváte odpovědi ohledně významu všech těch událostí a situací, ale jste ohledně nich drženi v úplné tmě? Anebo: Jak to, že vám vaše ‚báječná‘ intuice neříká, o co se při tom všem jedná? Není pravdou, že když nejste schopni rozlišit, vysvětlit či pochopit význam všech těch věcí, potom v tom případě nemůžete být pravými představiteli svého vzácného Pána Ježíše Krista? Klamete sami sebe a raději byste měli akceptovat realitu toho, kdo skutečně jste. Vzdejte to, muži/ženy, neklamte sami sebe; dařilo by se vám lépe, kdybyste se stali takovými jako my a pořád netvrdili, že jste nějací jiní. Klamou vás, když vám říkají, že máte zvláštní zapojení, které vás odlišuje od nás obyčejných, těch, kteří ho nemají.

Co byste v takových situacích odpovídali? Můžete říci nebo si myslet či cítit něco jako tohle (pokud si to zvolíte svou vlastní svobodnou vůlí a volbou): Pán Ježíš Kristus mi poskytuje jen to, nebo jen tolik, kolik potřebuji pro každou jednotlivou dobu svého života na této planetě - o nic méně, o nic více. Pokud nedostávám na své otázky odpovědi, anebo pokud jsem zmatený a neschopný objevit nějaké rozumné vysvětlení ohledně čehokoliv, co se děje nebo uskutečňuje, je to pro mou vlastní ochranu, pro můj prospěch a v zájmu bezpečnosti. To jen znamená, že takové poznání by v této jednotlivé době nejenže nebylo pro Mne prospěšné, ale mohlo by mému blahu uškodit. Ve vší skromnosti, pokoře a poníženosti tuto nutnost přijímám a vkládám do rukou Pána Ježíše Krista svůj nevhodný hlad a žízeň po větším poznání, své chtění a touhu, abych měl více informací. Když vše takto učiním, pak uznávám a potvrzuji, že jsem pravým představitelem mého milovaného Pána Ježíše Krista. Podobná odpověď toto konkrétní pokušení efektivně ukončí.

Druhá oblast pokušení, se kterou se během nastávajícího období můžete setkat, se týká vaší možné fascinace a obdivu vnějších věcí, politických věcí a různých zevních statků. Je zde nebezpečí, že význam svého života budete vidět v tom, abyste jich měli víc, a své snahy vložíte do touhy po moci, kontrole a nadvládě nad jinými a nad věcmi. Mohou se vám naskytnout situace, kdy přílišné věnování se těmto věcem může nabýt takových rozměrů, že můžete ztratit správnou duchovní perspektivu ohledně těchto situací, tendencí a tužeb. Prostřednictvím všemožných lákavých vnějších statků vám může být slíben šťastný, naplňující, smysluplný, pokojný a bohatý život, ale jen když se přestanete utápět ve svých takzvaných duchovních úvahách. Jinými slovy, v tomto ohledu bude pokušením to, abyste se vzdali svého duchovního dědictví a faktu, že jste Mými pravými představiteli, a místo toho sloužili negativnímu stavu - pod pláštíkem plné kontroly, moci a nadvlády nad svým životem, ba dokonce nad životy jiných.

Vaše odpověď během těchto typů pokušení může být něco jako (opět, rozhodnete-li se, že tomu bude tak či podobně na základě vaší vlastní svobodné vůle a volby): Jsem pokorným služebníkem a následovníkem Pána Ježíše Krista v Jeho/Její Nové Přirozenosti, Jediného, Který/Která má všechnu moc, vládu a panství nade všemi a nad každým a nad vším. Neexistuje nikdo a nic, čemu bych měl jakoukoliv potřebu anebo touhu sloužit, anebo být pod vlivem toho, anebo cokoliv uctívat, anebo to považovat za nějak důležité pro můj život. Svou vlastní svobodnou vůlí a volbou odevzdávám všechny takové pokoušející myšlenky, pocity, tendence a chování mému milovanému Pánu Ježíši Kristu, Který/Která je Jediný, Kdo má v mém životě místo. Vše, co mám či nemám v této době, či cokoliv budu mít, anebo nebudu mít v budoucnosti, je a bude na základě Vůle mého Pána Ježíše Krista, a to je jediné, co potřebuji. Za všechno, co mám i nemám, a za všechno, co budu mít i nemít, jsem hluboce a nesmírně vděčen mému Pánu Ježíši Kristu, tedy hluboce a nesmírně Jemu/Jí za to děkuji a oceňuji to, protože jen On/Ona ví v absolutním smyslu, co potřebuji či nepotřebuji, anebo co je pro mne nejlepší na každé křižovatce mého života na planetě Nula či kdekoliv jinde i kdykoliv jindy. Tím, že si budete říkat, myslet, nebo cítit něco takového, úspěšně odrazíte podobné typy pokušení i kouzla negativního stavu.

Třetí možné pokušení, které vám může přijít do cesty během tohoto konkrétního posunu, je pokušení, které se týká vašich osobních, většinou fyzických a/nebo duševních utrpení, chorob, obav, starostí, bolestí, nepohody, osamělosti, deprese, nenaplnění, chudoby, nedostatku zdrojů a prostředků a jiných podobných stavů a podmínek. Takže může vzniknout otázka: Jak to, že zažíváte tyto typy totálně negativních rozpoložení, jste-li pravými představiteli Pána Ježíše Krista? Jak to, že se váš drahocenný Pán Ježíš Kristus nestará o své vlastní? Proč je dovoleno, abyste zažívali něco takového? Není pravdou, že tím, že je zažíváte, jste přesně jako my a není absolutně žádný rozdíl mezi vámi a námi? Takto vypadá pozitivní stav a takto s vámi zachází váš drahocenný Pán Ježíš Kristus? Má vůbec cenu sloužit někomu takovému, někomu, Kdo dovolí, abyste zažívali všechny tyto bídné stavy?

Vaše odpověď, na základě vaší vlastní svobodné vůle a volby, může v těchto situacích znít takto: Odejdi Satane - nepravdy negativního stavu! Svou vlastní svobodnou vůlí a volbou jsem souhlasil s tím, že kvůli nějakým velmi důležitým duchovním důvodům, pro poučení a ve prospěch všech zažiji tyto typy nepříznivých zážitků. Takové negativní a nepříznivé stavy by mne nikdy nemohly odradit od mé pravé duchovnosti a abych nebyl pravým představitelem mého Pána Ježíše Krista. Dokonce i On/Ona Sám/Sama podstoupil všechna pokušení, dokonce pokušení na kříži, aby dal příklad a ilustroval marnost takových pokušení, a jejich úplnou nemohoucnost ve snaze odklonit mne od mé duchovní cesty a od mého osudu. Takže neplýtvejte svým časem a svou energií na to, abyste mne bláznivě a zbytečně pokoušeli k tomu, abych se vrhnul do vaší jámy. Nikdy to nebude fungovat. V hluboké skromnosti, pokoře a poníženosti přijímám vše, co zažívám a budu zažívat ve svém životě na této planetě, ať je to, nebo bude jakkoliv bolestné, bídné, negativní a nepříznivé. Všechno to je součástí mého poslání a pověření. Tím, že si to řeknete, pomyslíte nebo pocítíte takovým anebo podobným způsobem, budete schopni tyto typy pokušení zdolat.

Pokud se důkladně podíváš na obsah a způsob těchto pokušení, kterým můžete zakrátko či v blízké budoucnosti čelit, najdeš nápadné podobnosti mezi nimi a těmi, jejichž zaznamenání v Evangeliích jsem dovolil. Mohu tě ujistit, že důvodem, proč jsi myslel na příběh o Mých pokušeních, Petře, je to, abyste se této záležitosti věnovali z pozice jejího významu pro tuto konkrétní dobu, během současného probíhajícího posunu; a jak ji lze uplatnit ve všech vašich životech v Mých službách z pozice Mých pravých představitelů. A toto je vše, co jsem vám chtěl tentokrát sdělit.

Peter: Děkuji Ti mnohokrát za tyto návrhy a podporu.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. A nyní se můžeme věnovat některým aspektům otázky ohledně empatie. Jak víš, empatie pochází spolu s milosrdenstvím a soucitem z povahy bezpodmínečné lásky. I když existuje určitá míra vzájemné spojitosti mezi empatií a milosrdenstvím a soucitem, může empatie fungovat i ze své vlastní podstaty. Abyste lépe chápali to, co následuje, je nejprve podle našeho hlediska potřebné definovat termín ‚empatie‘. Co myslíme tímto termínem, bez ohledu na to, jak je definován v běžných slovnících lidských jazyků? Takové definice mohou, ale i nemusí být tím, co se myslí duchovními aspekty tohoto termínu. Abychom mezi těmito třemi termíny - milosrdenstvím, soucitem a empatií - rozlišovali, bylo by rozumné definovat je stručně vyloženě z našeho vlastního hlediska a jak je chápeme my.

Empatie je v našem pojímání definována jako schopnost jakékoliv sentientní entity cítit a uvědomovat si, co zažívá druhá sentientní entita, ať je to cokoliv, bez zvnitřnění čili přijetí, neboli převzetí do sebe samého/samé cokoliv, co cítí a zažívá druhá entita. Na základě faktoru této definice empatie v závislosti na povaze a charakteru takových zážitků může, ale nemusí vést k soucitu. Jestliže jde o bolestný či nepříjemný typ zážitku, nebo pokud se někdo nachází v rozpoložení, kdy je potřebná podpora a pomoc, mohou takové situace vyvolat stav soucitu.

V tomto smyslu lze pak soucit definovat jako niterný stav pociťování stavu či potíží někoho jiného, který vede k vytvoření potřeby být nápomocný a podporující každého jedince, který právě prožívá takové potíže či cokoli takového, a to opět bez zvnitřnění nebo přijetí, čili převzetí do sebe samého/samé těchto stavů a rozpoložení druhého jedince. Pokud jsou tyto stavy a kondice takové povahy, že si z vaší strany vyžadují zanechat některých negativních pocitů, jaké vůči takovému jedinci můžete mít, může vás to přivést do stavu pociťování potřeby se nad takovým jedincem slitovat.

Z tohoto důvodu může být milosrdenství v tomto smyslu definováno jako úplné zanechání jakýchkoliv negativních pocitů, myšlenek, postojů, očekávání a chování, které můžete pociťovat vůči komukoliv, kdo je vám takovým či onakým způsobem zavázán, ať už duchovně, duševně, fyzicky, materiálně, finančně, sociálně či jakýmkoliv jiným způsobem.

Tyto tři stavy vaší kondice a mysli jsou zakotveny v povaze samotné bezpodmínečné lásky. Jak však víš, pravá bezpodmínečná láska nikdy nefunguje čili není vyjadřována bez své bezpodmínečné moudrosti, jako bezpodmínečná moudrost nikdy nefunguje a není vyjadřována bez své bezpodmínečné lásky. Jinak by ani jedna z nich neměla sílu ani správnou funkci a působení. Z toho důvodu je potřebné vzít v úvahu hlavní atributy této moudrosti - pochopení, akceptování a odpuštění - aby se mohla nastolit jejich správná funkce, použití a vyjádření.

Takže vždy, kdykoliv dosáhnete plného porozumění něčemu nebo rozpoložení někoho, ať je to cokoliv, a pokud je toto porozumění založeno na správném uvážení všech duchovních faktorů svobodné vůle, volby a souhlasu, povede vás to k vytvoření potřeby přijmout ve svém nitru nutnost rozpoložení a/nebo zážitku takového jedince. Pokud má tento zážitek nějak negativní anebo škodlivý charakter a on/ona projeví výčitky svědomí nebo lítost, anebo vás či druhé poprosí o odpuštění, pocítíte v sobě na základě výše uvedených faktorů silnou potřebu odpustit a také skutečně odpustíte.

Takže co se ve vás odehrává, když se ocitnete v té nepříjemné situaci, kdy pociťujete empatii s utrpením někoho do té míry, až se to stane vaším vlastním utrpením, a v důsledku toho se váš život stane bědným? Především nebyla v tomto případě správně uplatněna část moudrosti této kombinace. To znamená, že jste nesprávně pochopili potřebu a volbu toho jedince, který připustil, aby takové zážitky měl. Proto jste nebyli schopni přijmout fakt, že se dotyčný jedinec sám/sama dostal do postavení, které mu/jí umožnilo v tomto ohledu splnit své poslání. A pokud by tato situace ospravedlňovala potřebu odpustit, nebyli byste v tom případě schopni odpustit někomu nebo něčemu, co nebo kdo podle vás byl příčinou takových rozpoložení, stavů a zážitků.

Existuje však v tomto ohledu i další důvod pro váš negativní zážitek. Nevědomě, a někdy dokonce vědomě, aniž byste správně chápali, poznali a akceptovali potřeby a volby těchto jedinců, usuzujete, že si v žádném případě nezaslouží, aby je měli nebo jimi trpěli. Proto díky své nemoudré empatii, která v tomto příslušném případě vylučuje chápání a akceptování, máte chuť je zbavit či osvobodit od toho stavu. Takže je v určitém smyslu připravujete o to, aby měli své vlastní zážitky, a tím splnili svůj vlastní účel, kvůli kterému souhlasili se svým umístěním. V takovém postoji je určitý stupeň duchovní arogance. Může to vést k vlastnímu potrestání a odplatě, což se projeví v pociťování neboli v převzetí některých symptomů a problémů jiných lidí. Jsou varovným znamením, že váš postoj v tomto ohledu je nevhodný a že se neberou v úvahu všechny faktory ze správného duchovního pohledu na celou situaci.

Toto je jeden z aspektů této záležitosti. Dalším aspektem, který, jak se domnívám, dělá Ardyth starosti, je to, že poté, co jste vůči někomu empatičtí a svěříte se s něčím ze sebe samého, skončí to tak, že ten někdo vás zraní nebo odmítne, anebo dojde k obojímu. Jinými slovy, pohoříte. Je mnoho důvodů, proč se to může stát. Toto je ten aspekt daného problému, který je úplně individualizovaný a zosobněný, a proto ho nelze odhalit či vysvětlit prostřednictvím někoho - v tomto případě prostřednictvím tebe, Petře - někoho, kdo je v jiné modalitě a na jiné úrovni prožívání a chápání všeho.

O když jednoho z aspektů této situace se můžeme letmo dotknout, otázka zní: Z jaké pozice vytváříte nějaký předpoklad či budujete nějaký základ pro vztah, který by vedl k vašemu vzájemnému sdílení? Je to empatie? Je to pravá láska? Je to pravé pochopení a akceptování? Je to soucit? Anebo je to očekávání a projekce, jak by se takové sdílení mělo pociťovat a manifestovat? Navazujete vztah s tím jedincem ze sebe sama, ze své vlastní esence a substance ve směru k esenci a substanci toho jedince, ze svého pravého ‚já jsem‘ k pravému ‚já jsem‘ toho druhého? Anebo je směřován z vašeho vlastního ega k egu toho druhého jedince a ze všech jejich negativních atributů? Anebo je ve vyšším a nejdůležitějším smyslu takový vzájemný vztah směřován ze Mne ve vás ke Mně v tom druhém jedinci?

Pokud důkladně prozkoumáte všechny tyto faktory, můžete najít odpověď na svou otázku, proč v mnoha lidských vztazích dochází k podobným selháním. Jednoduše řečeno, jsou založeny na špatném základě, přistupují k sobě vzájemně ze špatných důvodů, s nevhodným úmyslem a nesprávnou motivací.

Na druhé straně též nezapomínejte na záležitost některých velmi individuálních, osobních a jedinečných voleb, které jste přijali před inkarnací na planetě Nula do vašeho druhu lidského života, abyste se z nějakých velmi důležitých duchovních důvodů dostali do tohoto typu nepříznivých zážitků. V tom případě vám pochopení a akceptování vašeho vlastního osudu a vašeho vlastního úkolu, pokud jste na planetě Nula, může pomoci zvládnout tyto problémy a vy ve veškeré skromnosti, pokoře a poníženosti zanecháte v tomto ohledu všech zbytečných očekávání a nadějí. Pokud ne, bude váš život nadále nesnesitelný a nenaplňující, plný zklamání a neštěstí.

Peter: Děkuji Ti mnohokrát za toto vysvětlení. Je ještě něco, o čem bys chtěl dnes hovořit?

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Ne, dnes ne. Myslím, že pro tentokrát stačí. Běž a měj hezký den.

SEDMDESÁTÝ DRUHÝ DIALOG

Zdroj: http://triangulum.cz/dialog1.html



Print Friendly and PDF

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT