TŘICÁTÝ OSMÝ DIALOG

9. února 1999

Peter: Dnes bych Ti rád položil dvě otázky. První je z ruské Moskvy od Viktora Dokukina (manžela Ludmily). Druhá otázka přichází ode mne. Začnu nejdříve Viktorovou otázkou, pak se budu ptát já.

Viktor prosí o vysvětlení důvodu, pro který islámské náboženství započalo ve stejné zeměpisné oblasti, kde ses Ty Sám inkarnoval a konal Svou důležitou práci.

Pán Ježíš Kristus: Jak víš, Petře, každá zeměpisná oblast i velkoměsto, každá vesnice či jakékoliv místo na planetě Nula má určitou důležitou duchovní souvztažnost buď v pozitivním, nebo v negativním smyslu. Velmi často může mít taková souvztažnost obojí význam - pozitivní i negativní, v závislosti na tom, jaké spoluoznačení je osloveno a co představuje v tom kterém konkrétním údobí historického vývoje.

Důvod pro takové duchovní souvztažnosti tkví ve faktu, že cokoliv v jsoucnu a bytí, jakožto i v pseudojsoucnu a pseudobytí, vyvozuje svou funkci - ať je jakákoliv - ze svého konečného duchovního či pseudoduchovního pramene. Tento duchovní faktor umožňuje, aby se tyto funkce uskutečnily. Bez něho by nic nemohlo existovat anebo být.

Aby mohla planeta Nula udržet svou funkci ve všech svých projevech a modalitách života, souvztaží určité oblasti jejich zeměpisných označení s pozitivním stavem, to jest s nebesy. Bez takových pozitivních souvztažností by planeta Nula nemohla fungovat ani přežít.

Země Kanaán, nacházející se v severovýchodní části Afriky, měla před Mým vtělením i po dobu Mého vtělení na planetě Nula takovou pozitivní souvztažnost s pozitivním stavem nebes.

Vzpomeňte na Doplnění 9 v Korolariích..., kde se uvádí, že vzhledem na tuto specifickou pozitivní souvztažnost a Mé vtělení se do židovského národa, jediného majícího Mé Slovo v té době, bylo možno, abych se Já objevil na této planetě bez nebezpečí jejího zničení faktorem Mé Absolutní Dobroty a Pozitivity. Skutečnost té pozitivní souvztažnosti dostatečně zmírnila to, aby se něco takového mohlo odehrát.

Existuje však jiný důležitý činitel, proč k Mé inkarnaci a původu křesťanství došlo v oné zvláštní zeměpisné oblasti. Opakuji, že tento faktor je spojen s výše uvedenou duchovní souvztažností s pozitivním stavem. V nejzazším smyslu je pozitivní stav stavem největší niternosti. Tento stav je jediným zdrojem či původcem všeho, co se vztahuje na duchovní ideje, pojetí, hnutí a ustanovení s ohledem na Mne. Pro tento důležitý duchovní požadavek taková hnutí, jako je křesťanství a islám, mající ve svých učeních ideje vztahující se tak či onak přímo na Mne, nebyla schopna mít svůj původ a uchytit se na žádném jiném místě na planetě Nula než na tom, které má takovou pozitivní souvztažnost s duchovním světem nebe čili s nejhlubší niterností Stvoření.

Na druhé straně všechna náboženská hnutí, která nemají na zřeteli Mne jako jediného Boha Nedělitelného a která se klanějí jiným falešným bohům, mají svůj původ v jiných geografických lokalitách, nemajících takovou duchovní souvztažnost jako zmíněné oblasti.

Jak víte, Korán, tak zvaná svatá kniha islámu, se zmiňuje o Mne a Mém narození na planetě Nula téměř přesně stejnými slovy, jak to činí Lukášovo Evangelium. V zásadě islámské náboženství stále poukazuje na potřebu vést život v souladu s životy Abraháma, Mojžíše, Ježíše a Mohameda - kteří podle jejich pojetí byli největšími proroky všech dob. Rozdíl mezi křesťanským pojetím Mé Přirozenosti a islámským je v tom, že křesťané Mne považují za jednorozeného Syna Božího, uznávajíce Mou Božskost, kdežto islámské pojímání Mé Přirozenosti ji omezuje na to, že Já jsem jeden z největších proroků, kdož tuto božskost nemá.

Má to však i jiný důležitý duchovní význam, proč bylo dovoleno, aby se islám objevil na této planetě a specificky přímo v té geografické oblasti, kde jsem působil během života na planetě Nula.

Jak víte, islámské náboženství započalo přibližně 600 let po Mém vzkříšení a odchodu z planety Nula. V té době bylo křesťanství nejen plně ustanoveno, ale bylo zcela zkažené a ovládnuto negativním stavem ve své úplnosti. Tento faktor byl již odhalen skrze Swedenborga. Došlo tu k tomu, že křesťané zdogmatizovali pojetí Trojice - tuto ohavnost negativního stavu, která předpokládá existenci Boží ve třech osobách. Tento výklad pojmu Trojice svým nelogickým, iracionálním a rozporuplným předpokladem tří bohů v jedné osobě či případně jednoho Boha ve třech osobách - tak či onak - uvedl duchovní život na planetě Nula a veškeré lidstvo do nejhlubšího možného nebezpečí zničení.

Problém takového pojímání je v tom, že jakmile ustoupíte od přijímání Boha jako pouze jednoho, kdož je absolutně nedělitelný, a jakmile vyjdete s falešnou představou boha ve třech osobách, zničíte jakékoliv spojení s pravou duchovní skutečností ve jsoucnu a bytí. Výsledkem takového přerušení spojení je konec jakéhokoliv života na planetě, která přijímá takové pojetí v planetárním rozsahu, protože jakýkoliv život je udržován přijetím pojetí Jediného Boha Nedělitelného jako jediného pramene života.

Taková byla situace 600 let po Mém odchodu z planety Nula. Aby se zabránilo uskutečnění tak strašlivého osudu lidstva na vaší planetě, zařídila Moje Božská prozřetelnost, aby došlo ke vzniku islámského hnutí, které co možná nejrázněji prohlásilo, že existuje absolutně pouze Jeden Bůh Nedělitelný a žádný jiný.

Prohlášením této ideje a zřízením náboženství, na ní založeného, mohl být život lidstva zachován. Důvod, proč bylo v tomto ohledu nutné založit toto náboženství v oné specifické a konkrétní oblasti, kde jsem se vtělil, byl v tom, že byla a je přímo spojena se Mnou. Jsem ztotožněn s tou oblastí nejen v pojímání lidstva, ale i v pojetí celého Mého Stvoření. Takže kdykoliv vyřknete slovo ‚Alláh‘, jelikož toto slovo značí, že je pouze Jeden Bůh a žádný jiný a protože se vztahuje k té konkrétní oblasti, jež nyní souvztaží s Mým Božským Lidstvím a Lidským Božstvím, ve skutečnosti to jen potvrzuje, že Já, Pán Ježíš Kristus, jsem ten Jeden Bůh Nedělitelný a že není žádný jiný. Nečiní to žádný problém, že Mne následovníci islámu na své vědomé úrovni nevnímají jako svého Alláha, nýbrž jen jako Jeho proroka. Všichni ostatní ve všech jiných dimenzích Mého Stvoření Mne takto vnímají. Z pozice toho vnímání a díky ohromným duchovním energiím udržuji možnost jakéhokoliv života na planetě Nula a jinde.

V tomto faktu, a jenom v tomto faktu, hrálo islámské náboženství důležitou pozitivní roli. Naneštěstí pro jeho následovníky se stalo díky této své důležité roli předmětem co největší kontaminace, znečištění a otrávení silami negativního stavu. Tyto síly si uvědomily, jak by bylo pro negativní stav nebezpečné, přijme-li lidstvo fakt, že Alláh není nikdo jiný než Pán Ježíš Kristus - Já. Z tohoto důvodu přesvědčily následovníky Mohameda, proroka islámu, aby brali vše, co bylo v koránu napsáno, doslovně a popírali, že Ježíš Kristus byl pravým Bohem a jediným Bohem v jsoucnu a bytí, stavějíce jej do stejné pozice s jejich Mohamedem; a kladouce význam duchovnosti do všech směšných zevnějších rituálů, které jsou v pravém duchovním spoluoznačení prázdnými představami bez jakéhokoliv významu.

Nicméně, nehledě na to, jak jsou islámské ideje zfalšovány, zkresleny a škodlivé, nejdůležitější duchovní idea obsažená v islámu o Jednom Bohu Nedělitelném je plně zachována ve vědomí lidstva. Tato idea bude použita v procesu ukončování negativního stavu a pro spásu všech následovníků islámu.

O negativním aspektu islámu, jakožto i všech jiných hlavních náboženstvích na planetě Nula, si můžete přečíst v 11. kapitole Hlavních idejí Nového zjevení. Není nutné to zde opakovat, jelikož tento dialog má jiné požadavky.

Peter: Mockrát děkuji za toto vysvětlení. Doufám, že Viktor s tím bude spokojen. Dovol mi nyní, abych se vší pokorou položil tuto otázku. V Matoušově evangeliu, v kapitole 5, verši 48 říkáš, cituji: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš Otec v nebi.“ Jak bys vyložil toto sdělení? Zdá se mi, že Tvůj požadavek je nerealistický. Konec konců, kdo může být dokonalý jako Ty? Je to proti jakékoliv logice i údajům ve Tvém Novém zjevení o věci dokonalosti. Mohu tě požádat, abys trochu více osvětlil tuto záležitost?

Pán Ježíš Kristus: Velmi rád, Petře. Jak ze shora uvedených příkladů vidíš, doslovný smysl všech údajů tohoto druhu v Bibli Svaté není moc smysluplný, že ano? Toť hlavní problém lidstva. Vezmete-li tento údaj doslovně, pak můžete skončit ve velmi nebezpečné šlamastice, že nebudete moci splnit závazek být tak dokonalí, jako je váš Otec v nebi. V takovém případě byste ve svém usilování selhali a následně byli odsouzeni k pobytu v některých peklech, neboť byste nikdy nemohli dosáhnout úrovně dokonalosti Toho, Kdož je absolutně dokonalý. Posléze byste nebyli s to vejít do nebes, pokud byste nebyli tak dokonalí jako váš Otec v nebi.

Podívejme se na tuto situaci v jejím čistě duchovním spoluvýznamu a smyslu. Abychom to mohli učinit, je nutné vzít v úvahu, v jaké situaci, kde a kdy byl tento výrok učiněn. Jak víš, Petře, je tento údaj integrální částí Mého rozsáhlého učení, zaznamenaného v celé kapitole 5, 6 a 7 Matoušova evangelia. Někteří čtenáři těchto tří kapitol správně usoudili, že kdybych býval neřekl nic víc než to, co je v nich obsaženo, poskytlo by to samo základ pro zahájení náboženského hnutí v Mém Jménu - tak důležité bylo Mé učení v nich zaznamenané.

Rozebereme-li pečlivě prostředí, ve kterém toto učení nastalo, shledáme velmi zajímavou duchovní souvztažnost. Než jsem otevřel ústa, abych vyslovil něco tak nesmírně závažného, opustil jsem zástupy a vzešel na horu; a když jsem se posadil, Moji učedníci ke Mně přistoupili. Teprve potom jsem otevřel svá ústa a vyučoval jsem je říkaje všechny tyto krásné věci.

Co vám říká toto pečlivé uspořádání? Především - opustil jsem zástupy; což znamená, že jsem opustil negativní stav, s nímž zástupy souvztaží. Za druhé vzešel jsem na horu, což znamená: šel jsem zpět do pozitivního stavu. Avšak vrchol hory také souvztaží s nejniternější částí mysli každého; což znamená, že Já jsem se také usadil v nejniternějším místě každého. Za třetí, pouze Moji učedníci ke Mně přistoupili, což značí, že jenom ti jedinci, jimž bylo dovoleno účastnit se Mých přednášek, byli Mými agenty na planetě Nula za účelem, aby se stali Mými následovníky a aby byli příkladem a zobrazením přirozenosti pozitivního stavu pro zbytek lidstva, v podstatě ho dostávajíce do pozice svobodné volby, a ne donucení.

Jak představíš přirozenost pozitivního stavu někomu, kdo nemá ani zdání o tom, co ten pozitivní stav je? Tím, že je postavíš do středu pozitivního stavu a ukážeš jim, jak vypadá jeho přirozenost, a tím, že jim vylíčíš jeho hlavní a nejzákladnější principy.

Konec konců nikdo v té době na planetě Nula neměl pravou znalost o přirozenosti pozitivního stavu nebo o Boží přirozenosti. Tudíž, pokud chcete, aby lidé měli jinou alternativu pro volbu jiným způsobem, než jaký měli doposud, což vůbec nebyla žádná volba, pak jim musíš za prvé prozradit, že existuje něco jako pozitivní stav, a za druhé - musíš jim vysvětlit, v čem spočívá pravá přirozenost pozitivního stavu. Poskytnutím takového zjevení a vysvětlení je uvedeš do pozice, v níž mohou porovnat přirozenost toho, v čem byli a o čem neměli tušení, že to bylo negativní, s tím, co jim je nabízeno jako životaschopná alternativa pro volbu a co má čistě pozitivní povahu.

V tomto spoluoznačení představují Moji učedníci, kteří se ke Mně přiblížili na vrcholku hory, veškeré lidstvo v jeho zevnějšnostech či v zevním postavení, kde neexistuje žádné náležité poznání o čemkoliv. Aby získali takové pravé vědomosti a poznání, museli přijít ke Mně na horu, to jest do stavu svých nejhlubších niterností.

Jak bylo poznamenáno výše, hora souvztaží jak s pozitivním stavem obecně, tak i s Duchovní myslí každého zvláště. Já sedě na hoře představuji Svou přítomnost jak uprostřed pozitivního stavu, který je Mým prodloužením a procesem, tak i v Duchovní mysli každého. Z té Mé přítomnosti se odvozuje veškerá náležitá, správná a pravá znalost.

Takže přiblížit se ke Mně na hoře znamená obrátit pozornost směrem ke stavu niternosti, k Mé přítomnosti v ní a k Mému pozitivnímu stavu. Jakmile se ocitnete v této nové, rozdílné a náležité pozici, pak už díky tomuto faktoru Mi dovolujete, abych vás začal učit o všech záležitostech duchovního života, o Mém pozitivním stavu, o jeho pravé přirozenosti, o přirozenosti vaší Duchovní mysli a o všech duchovních principech, na nichž je založena přirozenost celého Mého Stvoření.

Současně si srovnáváním svého života z doby, kdy jste ještě neměli náležitou znalost o všech těchto věcech, uvědomíte, že vaše dřívější poznatky a vše, co jste v tomto ohledu měli, není nic jiného než iluze, jaká nemá nic společného s jakoukoliv známou realitou.

Jak vidíš, Petře, Vytvořili jsme vhodnou základnu pro odpověď na tvou otázku o 48. verši zmíněné kapitoly. Aby se správně pochopil význam toho verše, bylo nutné předeslat toto vysvětlení, které bylo nabídnuto výše.

V konotaci citovaného verše se slova ‚váš Otec‘ nevztahují na vašeho duchovního Rodiče-Boha. Nemá rodičovské spoluoznačení. Povšimněte si, prosím, toho, že jsem neřekl ‚náš Otec‘ nebo ‚Můj Otec‘, ale pouze ‚váš Otec‘? Toto není vůbec náhodné.

Vzpomínáte, co jsem řekl těm, kdo mne upozornili na to, že Můj otec, matka, sestry, bratři atd. stáli venku a chtěli se Mnou mluvit? Řekl jsem jim, ukazuje na Mé učedníky, že ti, kdo plní Mou vůli a dodržují Má slova, jsou Můj otec, matka, sestry a bratři.

Proč bych to měl říkat? Pověděl jsem to, abych zdůraznil skutečnost, že pouze Můj pozitivní stav a to, co obsahuje a činí, má opravdovou realitu. Protože jsem zde poukazoval na ty, kdo plnili Mou Vůli a uchovávali Má Slova, faktorem duchovního sdružování a souvztažnosti, mluvil jsem o Svém pozitivním stavu a jeho obyvatelích. Konec konců to byli jenom oni, kdo v té době konali Mou Vůli a drželi se Mého Slova. Ježto všichni vyšli ze Mne za účelem zaplnění Mého pozitivního stavu, stali se Mými příbuznými.

Zde je duchovní souvztažnost slova ‚příbuzný‘. Řečeno paradoxně, všichni jsou relativní a příbuzní vůči Mému Absolutnímu Stavu. V tomto smyslu jsou opravdu jediní příbuzní, které mám (matka, otec, bratři, sestry). Každý, kdo vytváří Můj pozitivní stav, se stává Mým příbuzným. Takže význam tohoto paradoxu je jasný: Tím, že jste relativní k Mému Absolutnímu stavu, na základě faktoru, že každé takové relativní je prodloužením a procesem Mé Absolutnosti, činí vás Mým příbuzným.

Slova ‚váš Otec v nebesích‘ v konotaci diskutovaného tématu ukazují také na zdroj pocházení vašeho života. Odkud pochází život v každém konkrétním jedinci? Z jakého zdroje žijete a fungujete? Co je to, co vás dělá tím, co jste? Být v nebi znamená být v nejhlubší niternosti Duchovní mysli, kde přebývá neustále Moje přítomnost. Váš Otec, Kdo je v tom nebi, to jest ve vaší Duchovní mysli, označuje esenci a substanci vašeho jedinečného života, uděleného vám Mou Absolutní Esencí a Absolutní Substancí. Vše ostatní se odvozuje z toho, a činí vás tím, čím ve skutečnosti jste. Díky skutečnosti, že jsem to byl Já, Kdo ze Své Absolutní Esence a Substance ustanovil a uvedl do pohybu vaši vlastní jedinečnou esenci a substanci, učiniv vás tím, čím jste, v tomto smyslu jste Mé všechno. Protože Já jsem absolutně dokonalý a jelikož vše, co máte a čím jste, je Moje, v tom smyslu je vaše relativní esence a substance, což je váš Otec v nebi, to jest ve vaší Duchovní mysli, dokonalá dle této logiky a odvození.

Z toho důvodu to, co vám bylo řečeno v citovaném verši, neznamená, že máte bát dokonalými, jak je dokonalý Bůh, což je naprostou nemožností a nerealistickým požadavkem a očekáváním, ale být dokonalými, jak dokonalá je vaše Duchovní mysl, esence a substance vaší osobnosti, relativně k Mé Vlastní Absolutní Dokonalosti.

Toto je jedna ze specifických konotací významu citovaného verše. Obecnější konotace se může nalézt v dodatečné duchovní souvztažnosti slov ‚váš Otec v nebi‘.

‚Nebe‘ v tomto konkrétním případě souvztaží s Mým Stvořením v jeho celistvosti. ‚Otec v nebi‘ souvztaží s globální Nejniternější Duchovní Myslí-Dimenzí Mého Stvoření. Je to iniciátor a původce ze Mne všeho, co je a existuje v Mém Stvoření, jakožto všech jeho událostí a dějů. Protože se Mé Stvoření odvozuje z Mé Absolutní Dokonalosti, pak je dokonalé relativně pouze vůči Mně.

Požadavek citovaného verše ve své konkrétní, jakožto i obecné konotaci, se týká uspořádání vašeho osobního života a všeho v něm podle vzoru a v souladu s přirozeností Mého Stvoření a specificky s jeho Globální Duchovní Myslí-Dimenzí. Protože jsou Mé Stvoření a ta Mysl dokonalé relativně k Mé Absolutní Dokonalosti, máte usilovat o dokonalost ve vztahu k jejich dokonalému stavu a procesu. V tom spočívá pravý význam citovaného verše. Nic více ani méně se do něj nemá vkládat.

Pro vaši informaci, povšimněte si, prosím, co se stalo, když jsem ukončil Mé kázání na té hoře. Potom jsem sestoupil z té hory (kapitola 8, verš 1-3 Matouše) zpět k velkým zástupům, to jest řečeno zpátky do negativního stavu, kde jsem byl pozdraven malomocným, jenž se Mi klaněl a prosil Mne, abych ho učinil čistým. V konotaci diskutovaného tématu představuje malomocný vnější úroveň či stupeň pozitivního stavu, který byl v té době zaplaven silami negativního stavu, a zvláště pseudotvůrci. Jejich přítomnost na té úrovni měla kontaminující účinek na všechny obyvatele té úrovně. Činila jejich život nesnesitelným a nečistým. Nicméně, protože odmítli spolupráci a nenaletěli na to, co jim negativní stav nabízel, prosili Mne a Mou Absolutní Svobodnou Vůli ze své svobodné vůle a volby, abych je osvobodil od toho postavení a učinil zase čistými. Tato skutečnost je označena slovy ‚a malomocný přišel a klaněl se Mu‘. Klaněním se znovu potvrdili svou oddanost vůči Mně jako jedinému zdroji jejich životů a svou odhodlanost nebýt svedenými či zkaženými ničím, co jim nabízely síly negativního stavu.

Přítomnost sil negativního stavu uvnitř jejich domény podkopávala, rozhlodávala jejich dokonalý stav ve vztahu k Mé Absolutní Dokonalosti. Tím, že Mne ze své svobodné vůle a volby prosili, abych obnovil jejich dokonalost a navrátil její dřívější stav a rozpoložení, dovolili Mi, abych je osvobodil a vyčistil jejich doménu od přítomnosti negativního stavu, uzamkl pseudotvůrce a daroval jim zpátky jejich čistě dokonalý pozitivní stav. Malomocný Mne prosil, zda bych byl ochoten učinit ho čistým. Moje odpověď byla, že ano, jsem ochoten. To velmi jasně svědčí o tom, že jsem vždy ochoten očistit kohokoliv od vlivu a jedu negativního stavu, jsem-li požádán, abych tak učinil, a přivést jej zpět do stavu jeho vlastní relativní dokonalosti, relativní k Mé Vlastní Absolutní Dokonalosti. Uspokojuje tě Moje odpověď na tvou otázku, Petře?

Peter: Naprosto. Vidím v tom dokonalý smysl. Mnohokrát děkuji za Tvé odpovědi. Je něco, co by se mělo dnes ještě probrat?

Pán Ježíš Kristus: Nikoliv, tohle by mělo pro dnešek postačit. Přeji krásný den, Petře.

Zdroj: http://triangulum.cz/dialog1.html

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT