TŘICÁTÝ PÁTÝ DIALOG

5. února 1999

Peter: Dnes ráno se cítím poněkud znepokojen, protože jsem ještě od Dana neobdržel opravená Třicátý druhý a Třicátý třetí dialog. Ovšem nikdo neví, zda jde o problém s internetem nebo s e-mailem, který by byl příčinou zpoždění, nebo by se dialogy mohly ztratit někde v kybernetickém prostoru. Mluvě o závislosti - co si myslíš o mé závislosti na Danovi ve věci redigování, na příklad, nebo na někom či něčem jiném v té nebo jiné záležitosti? Pak je zde otázka některých komentářů v dialozích, které by mohly být v nesouladu s probíranými tématy. Tohle mne přivádí k druhé, více znepokojující otázce: Je vůbec něco v jakémkoliv dialogu, kdy Ty údajně odpovídáš a co by nebylo od Tebe, ale od někoho jiného nebo jako plod mé vlastní představivosti, kdy sám uvádím slova či ideje nebo pojmy či cokoliv, a přitom prohlašuji, že jsou Tvoje? Jeden ze čtenářů dialogů mi naznačil, že určitá slova či tvrzení nebo chování nevyzněla jako Tvoje.

Pán Ježíš Kristus: Jak víš, Petře, nic se neděje pouhou náhodou. Ať prožíváš cokoliv nebo ať cokoliv zakouší jiní při čtení těchto Dialogů, je nějak významné a smysluplné. Vyzdvihuje se něco, co je třeba prodiskutovat nebo čemu máte všichni věnovat pozornost. Zde jde znovu o otázku načasování; míní se, že je na čase oslovit to, co vás trápí osobně nebo co ten který čtenář má na mysli.

Započněme s otázkou závislosti na někom, ve Tvém případě na Danovi, kvůli redigování těchto Dialogů a o tvé následné frustraci, jestliže je nedostaneš v označeném čase. Především je to z typicky lidského stanoviska jenom ilustrací a potvrzením faktu, že typický lidský život je zakotven ve vzájemných závislostech. Ať se díváte kamkoliv, vždy se v lidském životě najde něco, co je závislé na zevních faktorech, které se zdánlivě vymykají vaší kontrole. Nedá se nic dělat, je to hotová věc a s tím jste souhlasili před svou inkarnací do lidského života. Jak bylo uvedeno v předešlém dialogu, toto je typické uspořádání, narafičené negativním stavem.

Avšak - jak bylo uvedeno výše - jde o typický lidský náhled na tento jev. Zcela jiný význam existuje, jestliže se na to podíváte z typicky duchovního hlediska či z hlediska pozitivního stavu. Jak je definován pojem ‚závislost‘ v pozitivním stavu a ovšem i ve stavu negativním? Jaký je význam tohoto termínu v obojím pojímání? V negativním stavu, jakožto i v lidském životě, má termín ‚závislost‘ docela jiný význam nežli ve stavu pozitivním. V negativním stavu tento termín vždy označuje fakt, že pravý život může být odvozen pouze od zevních faktorů, které určí všechny podmínky k manifestování a uskutečnění takového života. Takže být závislým znamená žít. A opačně: žít znamená být vždycky závislým na někom nebo na něčem z vnějšku, mimo vás. V rámci chápání v negativním stavu a lidském životě neexistuje žádné jiné pojímání života neboli toho, co je život vůbec zač.

Na druhé straně, v pozitivním stavu se termín ‚závislost‘ používá ve smyslu závislosti na Absolutním Zdroji Života - na Mně, na Pánu Ježíši Kristu, čímž se rozumí, že nikdo nemůže být živ či být ve jsoucnu a bytí, pokud Já bych nebyl Absolutním Životem a nebyl Absolutně Živ. Díky skutečnosti, že život v každém je ze Mne, a, což je nejdůležitější, díky faktu, že tím, že je to Můj život, Já jsem přítomen v životě každého neustále a udržuji tento život v něm. Takže jsem v nitru každého. Toto tvrzení vede k nevyhnutelnému závěru, že v pozitivním stavu je každý závislý pouze a jenom na své jedinečné niternosti, kde Já jsem vždycky přítomen s Mým Životem, sdíleje ho s každým jedincem. V pozitivním stavu není závislost na zevních faktorech myslitelná.

Tento údaj nás vede přímo k tomu, jak pozitivní stav pojímá ‚sdílení‘. V pozitivním stavu je na místo vzájemné závislosti jednoho na druhém kvůli všelijakým potřebám atmosféra líbezného, povznášejícího, radostného a šťastného sdílení toho, čím kdo je a co má, bez nátlaku, požadavků, očekávání, projekcí nebo závaznosti. Takže v podstatě to, co se nazývá ‚závislost‘ v typicky lidském smyslu a chápání, v pozitivním stavu neexistuje. Na místo toho zde máte vzájemné sdílení, kdykoliv je toho potřeba a je to žádoucí.

Tvá frustrace, Petře, ohledně zdržení, či z jakéhokoliv důvodu, nám dala možnost prodiskutovat toto závažné téma, aby se jasně viděla rozdílnost mezi termínem ‚závislost‘, jak je pojímán negativním stavem a v lidském životě a jak ho pojímají a chápou všichni v pozitivním stavu.

Díky faktu, že jako Moji představitelé nyní fungujete z pozice pozitivního stavu, je naprosto rozhodující, abyste přiznali tento faktor a hleděli na svou situaci ne jako na závislost, ale jako na příležitost ke vzájemnému sdílení své zodpovědnosti, vztahující se k Mému Novému zjevení obecně a k těmto Dialogům zvláště. Současně abyste poznali a rozeznali skutečnost, že síly negativního stavu budou používat každou vaši fyzickou a/nebo mentální kondici, aby zdržely či znemožnily důležitou práci a způsobovaly, abyste se cítili rozmrzelí a netrpěliví.

Takže tyhle tvoje stavy, Petře, jsou na tebe uvrhovány negativním stavem, který si pohrává s lidskou stránkou tvé lidské přirozenosti stejným způsobem, jak to činí s Danovým zdravotním stavem. Avšak, jak vidno z naší konverzace o jevech závislosti a sdílení, jejich snaha je v tomto případě naprosto anulována a vše se obrátilo v něco užitečného a pozitivního. Toť velmi dobrá ilustrace k tomu, jak se vše negativní a lidské ve své povaze mění v životě Mých představitelů v něco velmi užitečného a pozitivního. Tyto věci dopadnou skvěle, Petře. Navíc, jak bylo uvedeno shora, vaše spolupráce vám oběma dává příležitost vzájemně sdílet zodpovědnost v tomto ohledu.

Peter: Přesně v okamžiku, kdy jsme ukončili diskusi o rozdílném pojímání termínu ‚závislost‘ a ‚sdílení‘, jak existuje v pozitivním stavu versus v negativním stavu, zazvonil můj telefon a překvapivě to byl Dan, který mi sdělil, že právě poslal e-mailem jak Třicátý druhý, tak i Třicátý třetí dialog. Byl jsem velmi překvapen, když jsem ho slyšel, jelikož v tuto denní dobu hluboce spí. Řekl mi, že pracoval s redigováním téměř celou noc. Jak se Ti líbí tato tzv. shoda náhod?

Pán Ježíš Kristus: Jak víš, Petře, nejsou žádné nahodilosti. Bylo velmi důležité, aby ses zabýval záležitostí závislosti a své frustrace z ní, a to kvůli tomu, abychom mohli probrat prodiskutované rozdíly. Kdybys byl brzy ráno otevřel svůj počítač, prověřil e- mail a našel opravené dialogy, jak jsi očekával, pak by ses Mne na tuto věc nikdy nezeptal. V tom případě by se naše diskuse ubírala jinudy a ty by ses ujal jiných věcí při vybírání tématu pro náš rozhovor. V tomto časovém bodě bylo z duchovního hlediska a ve světle zmíněného načasování velmi důležité, aby byla objasnění probíraných pojmů předložena právě teď, dnes ráno. Duchovní ovzduší v duchovním světě a jinde a povaha nyní probíhajícího posunu naléhavě vyžadují, aby toto objasnění bylo poskytnuto ku prospěchu všech.

Díky faktu, že nyní existující duchovní požadavky jsou takové, že vyžadují rozdílný přístup ve volbě stanoviska vůči různým duchovním pojmům a termínům, a aby se zabránilo jakémukoliv vnucování z Mé strany nebo ze strany kohokoliv jiného, bylo životně důležité ustavit rozpoložení, které by ti poskytlo příležitost položit tyto konkrétní otázky a dostat tuto konkrétní odpověď přímo ode Mne. Kdybych se kdykoliv pokusil vnucovat ti Má vysvětlení o čemkoliv, a to nejen o tomto konkrétním předmětu, aniž by ses Mne nejdříve sám ze své svobodné vůle a volby zeptal, pak by se toho okamžitě využilo silami negativního stavu za účelem útoku na pojímání přirozenosti pozitivního stavu.

Nezapomeňte, prosím, a to se zase opakuji, že nyní působíte z pozice pozitivního stavu. To znamená, že se používají pouze pozitivní prostředky pro předávání informací o čemkoliv. V pozitivním stavu se teď vše nabízí způsobem konverzace - pokud jde o vysvětlení či objasnění konceptů, idejí a pojmů. Nejdříve předkládáte své otázky a pak dostáváte odpovědi podle přání a potřeby. Důvod toho, že Mně máš klást otázky jako první, je v tom, že přebýváš na planetě Nula a zároveň jsi duchovně umístěn v pozitivním stavu. Pokud ty nebo jakýkoliv příležitostný čtenář nemáte specifickou otázku, pak se vždy ptej, zda Já nemám, co bych dodal, sdělil nebo se s něčím s vámi podělil v určité konkrétní chvíli. Takto Mi tvá žádost dovoluje pustit se do vysvětlování a objasňování všeho, co je potřebné a časově vhodné k prospěchu všech. Díky skutečnosti, že ta žádost jde od tebe nebo od jakéhokoliv případného čtenáře a je předložena na základě vlastní svobodné vůle a volby, pak Moje odpověď dokonce i v takové situaci neporušuje vaši svobodnou vůli a volbu, a v žádném případě tedy nejde o donucení. Jinak by členové negativního stavu přišli k závěru, že neexistuje žádný rozdíl mezi nimi a členy pozitivního stavu, neboť užívám jejich metodu, metodu negativního stavu vnucováním Mých odpovědí, aniž bych byl nejprve požádán tak učinit tebou, kterýmkoliv případným čtenářem nebo členy Mého pozitivního stavu.

To je důvod, proč ses po delší dobu, od chvíle, kdy jsi zaznamenával doplnění v Korolariích..., tak pilně připravoval a s velkým důrazem ses učil, jak klást vlastní otázky a dostávat vlastní odpovědi. Vidíš, Petře, tím, že se tomu učíš a taky to činíš, se přibližuješ stavu, v jakém se věci dějí v pozitivním stavu a ustanovuje se na planetě Nula základna, ze které se může znovu spojit s pozitivní planetou Zemí, až dozraje čas, a tak se stát jejím nedílným odrazem, jak tomu bývalo předtím, než se oddělila a přestěhovala do jiné dimenze.

Co se Ti zde předkládá, Petře, jako výsledek tvých otázek a obav, je něco nesmírně důležitého, čehož příčina je nad tvé přítomné chápání. To je důvod, proč je někdy dovoleno, aby ses cítil rozmrzelý, pln pochyb, nejistý, úzkostný a skleslý během zaznamenávání těchto dialogů. Tyto stavy mysli jsou účinně využity k tomu, aby vedly ke kladení všech těchto otázek a k obdržení odpovědí, které mají ohromně důležitý multiverzální význam a důsledky. Vím velmi dobře, že prožívat tyto stavy mysli není pro tebe příliš příjemné, ale jsou to prostředky, jimiž lze docílit něco velmi užitečného ku prospěchu všech. Takže buď trpělivý a vydrž do konce.

Peter: Vynasnažím se, seč budu moci. Avšak co si máme myslet o zmíněných rozporech v některých údajích a o možnosti, že jsi v některých případech nemluvil se mnou Ty, ale někdo jiný, nebo že to je výplod mé fantazie?

Pán Ježíš Kristus: Ovšem, jde o velmi vážné prohlášení. Nějak se to vztahuje na výše probrané téma o tom, jak jsou některá slova, určité ideje či pojmy vnímány, chápány a vyjadřovány chováním v pozitivním stavu na jedné straně a ve stavu negativním a v lidském životě na straně druhé. Jak sis povšiml ze shora uvedeného vysvětlení, mohou mít stejná slova a stejné výrazy zcela rozdílný význam, podle toho, zda se na ně pohlíží z hlediska pozitivního stavu, nebo z hlediska negativního stavu či z typicky lidského pohledu a chápání.

V odpověď na tvé obavy, jakožto i na mnohé obavy jiných, zda jsem to Já, kdo s tebou vždy rozmlouvá v každém konkrétním případě, tě mohu ujistit, že jsem to vždycky Já, ať to může jakkoliv znít, jako kdybych to nebyl Já. Ovšem jako vždycky, je to na každém z vás uznat, zda je tomu tak, či nikoliv. Také, jako vždy, je osobní zodpovědností každého čtenáře verifikovat tuto skutečnost vlastní intuicí, logikou, svým uvažováním a intelektem či jakýmkoliv dostupným způsobem provést tuto důležitou úlohu prověřování.

Dovol, abych ti a také každému čtenáři těchto Dialogů připomenul, co jsem vám všem v tomto ohledu sdělil v úvodu k Novému zjevení Pána Ježíše Krista. Z velmi závažných důvodů, Petře, jsem zvolil, aby bylo Mé Nové zjevení přenášeno v podobě, prostředky a způsoby tvého specifického myšlení, mluvení, sebevyjádření, prezentace idejí, způsob psaní a čeho všeho ještě, vše to je Mnou všemožně rozsáhle využíváno během naší konverzace v přítomnosti nebo v době, kdy jsi přenášel Mé Nové zjevení.

Na druhé straně se velmi často stává, jak již bylo uvedeno shora, že způsob, jakým někteří čtenáři chápou určité pojmy či obsah slov - a v jaké souvislosti jsou užívány či co skutečně znamenají - je totálně rozdílný od způsobu, jakým jsou pojímány a chápány v doméně pozitivního stavu.

Vezmi na příklad slovo ‚smích‘, to, které vyvolalo takové znepokojení u jednoho ze čtenářů, že usoudil, jako bych to nebyl Já, kdo promlouval. Jaký smysl vkládají lidé do toho slova? Má mnoho významů. Může to být prostě smích jako následek slyšeného vtipu. Může to být smích ve smyslu zesměšnění v případě někoho či něčeho. Může jít o smích, který skrývá rozpaky ohledně někoho či něčeho. Může se jednat o vyjádření dobré nálady nebo radosti z úspěšného výkonu. Může být výsledkem prožívané legrace a mnohých jiných věcí. Z těchto příkladů tedy vidíte, že smích může mít jak pozitivní, tak i negativní význam.

V pozitivním stavu termín ‚smích‘ značí stav niterné náklonnosti, jež poskytuje příležitost mít radost z někoho nebo z něčeho. Toť důvod, že kdykoliv je toto slovo v Dialozích nebo v Mém Novém zjevení užíváno, vždy je myšleno, že jde o ohromnou rozkoš, velké potěšení, povznesení a o nesmírnou radost z toho, že se děje něco ve smyslu chování či vysvětlování, přispívajícího ke štěstí a poučení všech účastných na jejich úrovni.

Takže když se členové pozitivního stavu radostně rozesmáli poté, co jsem jim sdělil - v podobě typicky lidského vtipu - ‚kdo by chtěl souhlasit stát se lidským tvorem?‘ - pak to učinili proto, že jim to dalo pocit ohromné vděčnosti, radosti, nesmírného štěstí, uspokojení, potěšení a velkého povznesení z toho, že je zde někdo, kdo skutečně souhlasil vtělit se do lidského života, aby jim poskytl velmi důležité zpětné vazby o životě v negativním stavu a na planetě Nula. V pozitivním stavu žádný jiný smysl neexistuje pro termín ‚smích‘, a to speciálně a konkrétně ve shora uvedené pasáži.

Nicméně tato věc má ještě jeden nebo dva aspekty. Používám-li Petrův způsob informování, vyjadřování, řeči, chování a všeho ostatního, abych vyjádřil Své ideje nebo objasnil to, o čem povídám nebo jak to říkám nebo jak se chovám, pak to v tom případě vnějšímu pozorovateli či čtenáři přirozeně zní, jako by to byl Petr, kdo mluví, kdo se tak chová atd., že ano? Konec konců nezapomeňte, že tyto dialogy probíhají v domácím ovzduší, jako by jeden člen rodiny mluvil s jiným; nebo jako když si dva lidé v pohodě spolu sednou a vedou dobrou, smysluplnou a klidnou konverzaci o všech věcech společného zájmu. Takže - i když by vám to znělo, jako by Peter byl ten, kdo takto mluví a chová se, vězte, že při odpovídání na vaše otázky jsem to Já, kdo to činí v Petrovi a přes Petra.

Co myslíte, proč jsem získal lidskou přirozenost a včlenil ji pomocí fúze do Mé Absolutní Přirozenosti, učiniv ji Božskou, takže se Božské stalo lidským a lidské Božským? Mimo mnoho jiných věcí to bylo proto, abych byl schopen sestoupit na vaši úroveň, přizpůsobit se tak, abych byl jako jeden z vás, mohl s vámi mluvit takřka na rovnocenném podkladu, jako rovný s rovným, užívaje váš jazyk, váš způsob vyjadřování, myšlení a vnímání a čehokoliv jiného, co máte v tomto ohledu, a ne jako někdo, kdo přebývá v dálavách a je zcela nepostižitelný, nepřístupný a vysoko nad vámi, takže naděje na nějaké smysluplné komunikování s ním by byla marná.

Současně tento způsob komunikace, jako i to, že jsem takovým jako vy, na vaší vlastní lidské úrovni (ovšem bez jakéhokoliv negativního významu typicky lidské přirozenosti) vytváří důležitou základnu, na níž je nejenom vybudováno vaše vlastní vnímání spolu s chápáním a přijímáním Mé pravé Přirozenosti, ale která vám zároveň dává příležitost opravit vlastní předsudky, předpojatosti a očekávání vůči Mně a tomu, Co je Má pravá Přirozenost. Když mluvím jako vy, v tomto případě jako Peter, může to ve vás probudit vaše staré, nenáležité, pokřivené, ba dokonce falešně naladěné vnímání Mé Přirozenosti, odvozené z vašeho náboženského či jakéhokoliv jiného lidského vychování. Na jejich základě nebo podle svého vlastního očekávání a projekce určujete a promítáte své vlastní subjektivní očekávání, jak by Bůh, Já, Pán Ježíš Kristus měl vypadat, jak bych se měl chovat, jaká slova a jaké výrazy bych měl užívat a vůbec jakou entitou bych měl být. Jestliže Mé komunikování s vámi, v tomto případě s Petrem, nezapadá do vašeho rámce promítaných očekávání, pak pohotově přicházíte k závěru, že je to nemožné, abych to byl Já, kdo promlouvá; vždyť konec konců Pán Ježíš Kristus, to jest Já, nikdy nepoužíval taková slova nebo takové výrazy, nebo se smál a jinak podobně se choval.

Je na čase, abyste se jako Moji opravdový představitelé na planetě Nula zbavili tohoto duchovně nebezpečného nahlížení na Mne, nebo na to, jak bych měl s vámi jednat, s vámi mluvit, jevit se vám atd. Nebezpečí ulpívání na tomto názoru, který je nevhodný a v některých případech dokonce totálně falešný, spočívá v tom, že poskytuje příležitost silám negativního stavu, zvláště renegátům a jejich poskokům, mít vás za terč s ujišťováním, že vaše nazírání je správné, čímž by se vám znemožnilo navázat náležitý vztah s Mým pravým Já.

Jde o to, že jim tímto postojem otevíráte dveře v negativním stavu, takže vás snadno přesvědčí, že tyto Dialogy a následně celé Mé Nové zjevení nejsou ode Mne a že Já bych nikdy nemohl tak mluvit, vždyť jsem konec konců Všemohoucím Bohem, který by se nikdy nesnížil (úmyslně pomíjím slovo ‚snížila‘) na úroveň lidí s jejich zapáchajícím omezeným vnímáním nebo pojímáním; a že bych nikdy nebyl schopen se přizpůsobit lidské životní úrovni.

Takže určitým způsobem byste se mohli ocitnout tam, kde skončili ti Moji tak zvaní učedníci na planetě Nula v době Mé inkarnace na ní, co nemohli snést Mou řeč o pojídání Mého těla a pití Mé krve. Vzali to doslovně a usoudili, že musím být šíleným chlapem, a ne pravým Synem Božím, za jakého Mne považovali. Proto odpadli ode Mne a Mých jiných učedníků a již se Mnou nechodili.

Členům negativního stavu, a zvláště renegátům, by nebylo nic milejšího, než vás vidět skončit přesně tam, jak se to stalo s Mými tak zvanými učedníky. Aby se zabránilo tomuto strašlivému údělu, bylo někdy zapotřebí použít některé pojmy či slovní výrazy nebo způsoby chování, které se podle vašeho názoru mohou zdát urážejícími nebo nepřiléhavými, ale které vám mohou poskytnout příležitost opravit nevhodná očekávání a promítání svých osobních idejí o tom, jak bych se Já měl chovat, jednat, mluvit a co a jak všechno ještě bych měl podle vás dělat. Kdykoliv je tu potřeba je používat nebo kdykoliv se pociťuje, že nějaké zbytky vašeho starého, nevhodného, ba i falešného vnímání Mne konkrétně a reality pozitivního stavu obecně jsou ještě ve vás přítomny nebo se s nimi lopotíte, pak bude nutno pokračovat v jejich užívání, aby se dostaly do vaší pozornosti a dala se vám možnost je napravit.

Takže nebuďte tímto znepokojeni a nenechte se lapit do léčky renegáty nebo kýmkoliv z negativního stavu tím, že budete myslet, jako bych to nebyl Já, kdo mluví nebo se radostně směje se všemi v pozitivním stavu. Dovolte mi, prosím, být někdy takovým, jako jste vy ve svém čistě pozitivním rozpoložení, jenže přesto v lidských podmínkách. Přináší mi to velké potěšení, když se občas octnu na vaší úrovni a jsem jako vy. Nepřipravujte Mne svým subjektivním očekáváním a promítáním o toto potěšení.

Ovšem - jako vždy - je na vás, na vaší vlastní svobodě volby přijmout Mne v této Mnou zvolené formě vyjádření, že jsem jako vy, nebo Mne odmítnout. Plně budu respektovat vaši volbu v této věci, jakožto v jakékoliv jiné záležitosti, nebude žádné odmítání, vynášení soudu ani odsuzování, ať si zvolíte jakkoliv.

Peter: Díky za toto vysvětlení a ujištění. Nyní bych rád nabídl otázku jménem Pearl McCallumové z kalifornské La Jolly. Jak víš, jako dobrovolnice věnuje svůj čas práci s nemocnými v konečné fázi choroby a s umírajícími, hospitalizovanými v San Diego Hospice.

Přirozeně díky své pozici by ráda položila otázku ohledně eutanázie a sebevraždy za asistence lékaře v případě smrtelně nemocných, trpících lidí. Já se k ní připojuji a prosím o laskavé objasnění této záležitosti, přitom si dovoluji dodat i otázku o trestu smrti. Ptá se také na to, zda tato situace nevede některé lidi spáchat asistovanou sebevraždu, aniž by k ní dali svůj souhlas před inkarnací na planetu Nula; a zda by měly být schváleny zákony, dovolující asistovanou sebevraždu, jak je tomu ve státě Oregon, na příklad; jakožto i o situaci kolem Dr. Kevorkiana, kdo byl v této zemi prvním, kdo pomáhal smrtelně nemocným spáchat sebevraždu.

Pán Ježíš Kristus: Nejdříve, než začnu odpovídat na obě otázky, dovolte, abych řekl velmi jasně: Je naprosto nemožné, aby někdo prožíval nebo s něčím souhlasil bez předběžné dohody, ke které došlo před vtělením se na planetu Nula, a do toho patří i asistovaná sebevražda. Tento fakt byl zdůrazněn velmi silně již v Doplnění 3 v Korolariích.... Bylo tam tehdy také uvedeno, že byla učiněna dohoda ohledně souhlasu prožít něco, co původně nebylo součástí dohody, ale co by bylo nutné prožít, ilustrovat a demonstrovat, pokud by toho bylo zapotřebí nebo by to bylo požadováno během služební cesty v lidském životě na planetě Nula. Taková dohoda, jež zahrnovala tuto důležitou klauzuli, byla nutným opatřením v rámci mnohých předvídaných důležitých posunů, k nimž by mělo docházet v průběhu jedincova života na planetě Nula, což by vyžadovalo přijetí dodatečných pověření a povinností v tomto ohledu.

Tento údaj se zvláště vztahuje na moderní dobu, dobu, ve které žijete, ježto jde o nejzávažnější a nejvíc rozhodující dobu v dějinách lidstva. Před několika dekádami by se mohlo považovat za nemyslitelné i jen povídat, nebo dokonce přemýšlet o něčem takovém, co by vzdáleně připomínalo asistovanou sebevraždu. Byly to jiné doby, které vyžadovaly jiný přístup k lidskému životu a událostem na planetě Nula. Ilustrativní fáze lidského života byla takřka v plném proudu. Za takových okolností bylo nutné považovat lidský život za něco posvátného, co se mělo zachovat za každou cenu. Proto byla v některých státech dokonce i běžná neasistovaná sebevražda považována za přestupek, za který mohla být uvalena vazba; to se týkalo i pokusu o sebevraždu.

Nicméně, když se ilustrativní fáze přirozeného lidského života chýlí k závěru a ukončení; a kdy kondenzace negativního stavu dovršuje svůj konečný stupeň a svou konečnou fázi pseudovítězství na planetě Nula, je nutno zaujmout zcela jiný přístup k chápání toho, co vůbec je lidský život.

Jak víš, Petře, mnohá náboženství (zvláště katolické) ve svém dogmatickém a fanatickém přístupu k lidskému životu a svým pokryteckým zdůrazňováním potřeby zachovávat lidský život stůj co stůj byla negativním stavem použita velice efektivně při prohlašování, že lidský život je něco neobyčejného a posvátného, co jediné má pravou hodnotu ve srovnání s jakýmkoliv jiným typem života - jako by žádný jiný život nebyl myslitelný nebo možný. Toto je v úplném rozporu s jejich vlastním učením o životě v nebesích a v peklech - v tom je jejich pokrytectví. Bylo dovoleno, aby takové uvažování vzkvétalo, čímž se měla dát šance a příležitost všem sentientním entitám ve jsoucnu a bytí naučit se důležité lekce a poznat, jaká je povaha života, který původně nevzešel ze Mne a z Mého pozitivního stavu.

Jak bylo uvedeno dříve v těchto Dialozích, nyní probíhá završení těchto lekcí. Velmi brzo nezbude nic víc, co by bylo k poučení o tomto typu života. Z toho důvodu se chystají přípravy k ukončení ilustrativní fáze lidského života a k jeho přeměně v ne- ilustrativní život, vybraný v rámci definitivní volby - což jest pseudovítězstvím negativního stavu.

Kdykoliv se má stát něco podobného, vždy tomu předchází přehodnocení smyslu lidského života, což vede k velmi nepříjemnému uvědomění si, že nejen že nejde o život, který jediný má cenu a je možný, ale jde o život, který je nejméně hodnotný a nejvíc bezvýznamný a taky jediný, který ve svém konečném vyznění nemá žádný smysl. Toto poznání v lidském vědomí vede k velmi silně emočně laděnému zjištění, že lidský život je vskutku plný utrpení, ubohosti a neštěstí a ve své podstatě není pravým životem. Jakmile se dojde k tomuto zjištění, nastane nutnost, aby někteří dobrovolníci na planetě Nula souhlasili s ilustrováním tohoto faktoru tím, že se stanou smrtelně nemocnými čistě za tím účelem, aby mohli ospravedlnit svou potřebu vyhledat nějakého lékaře pro asistovanou sebevraždu.

Současně může toto zjištění a takový závěr o lidském životě vést některé jedince buď k úplnému popření existence jakéhokoliv jiného smysluplného života, a proto soudí, že není důvod dále pokračovat v tomto ‚šíleném žertu‘ zvaném lidský život, anebo usoudí, že musí existovat jiný, rozdílný život, který je smysluplný, naplňující, uspokojivý a skutečný, a tedy opravdový život.

Tohle však má i jinou stránku. Vezmi na příklad lidi, kteří jsou v kómatu a kteří vlastně nežijí, ale jen vegetují bez jakéhokoliv uvědomění, a jejichž dýchání je uměle udržováno pouze pomocí zevních přístrojů. Což je možno takový stav nazývat životem a žitím? Co vám z pravého duchovního stanoviska říká tato situace?

Jsou zde v zásadě dvě věci, které lze rozeznat z této situace. Jednou je, že negativní stav všemožně usiluje zachovat svůj život v jakémkoliv lidském tvoru za každou cenu a všemi prostředky. Zoufale lpí na životě tohoto typu, věda velmi dobře, že se definitivně blíží k smrti. Je to pouze otázka času, kdy zemře navěky. Nicméně probíhá jeho umírání. Toto nepříjemné uvědomění si vede negativní stav k tomu, aby vynalézal všemožné umělé zevní prostředky, jaké vidíte v nemocnicích a kterým se říká přístroje pro udržování života, s cílem udržet život v lidském těle. Toť metaforický popis situace, jaká existuje v konečném údělu pseudoživota negativního stavu a jeho lidského života.

Druhou věcí je, že ze stanoviska chápání této situace členy pozitivního stavu jakýkoliv život založený na zevních, neduchovních nebo falešných duchovních faktorech ve svém jádru a podstatě není nic jiného než to, co mohou vidět ve stavu někoho, jehož tělesný život je udržován zevními umělými prostředky. Takže závěr, založený na takových zkušenostech, je velmi jasný: Život negativního stavu a jeho lidský život, založený na těchto zevních předpokladech a faktorech, je životem umělým, bezvýznamným, marným a postrádajícím jakoukoliv pravou realitu, vedoucí nikam jinam než ke zmíněnému ilustrativnímu stavu, v jakém je komatózní jedinec. V takovém případě nejde o pravý život, a proto nemá být nikdy zvolen jako alternativa pro život pozitivního stavu. Důsledek této ilustrace poskytuje každému jasnou odpověď na to, co by si nikdo nikdy neměl vybrat v rámci konečné volby.

Avšak, jak bylo uvedeno výše a dříve, je tato ilustrativní fáze lidského života v procesu ukončení. Ukončující faktor lidské situace uvolňuje určitou energii, která umožňuje rozdílný přístup k lidskému utrpení a záležitosti umírání. Ježto lidské nevědomí si uvědomuje tento faktor, dovoluje zahájit uvažování o možnosti a vhodnosti ukončení lidského života, ocitne-li se ve stavu krajního utrpení, smrtelné nemoci, v podmínkách kómatu a umělého udržování tělesného života pomocí všech těch zevních přístrojů.

To je důvod, proč v posledních letech slyšíte o všemožných argumentech pro a proti asistované sebevraždě, o ukončení života odpojením všech těch přístrojů a jiných podobných prostředků. A nejen to, ale díky tomuto uvědomění nemocnice žádají nebo aspoň silně doporučují, abyste získali nějaký právní dokument, na jehož základě byste jim dovolili odpojit vás od těch přístrojů v případě, že by k takovému stavu došlo ve vašem vlastním životě. Všechny tyto argumenty a požadavky jsou jen odrazem stavu věcí, jaké se uvelebily v lidském životě na planetě Nula a jaké nebyly nikdy dříve prožívány. Jsou předzvěstí zcela nové situace a pojímání, v nichž se lidstvo ocitá. Předcházejí ukončení negativního stavu a jeho typického lidského života.

Vzhledem k těmto důležitým faktorům lze na Pearlinu otázku odpovědět z čistě duchovního stanoviska: ano, je vhodné mít takové lidské zákony, které by dovolily ukončit tělesný život podle dobře definovaných směrnic zabraňujících jakémukoliv zneužití nebo nesprávnému použití v tomto ohledu. Jak víte, vše se dá v lidském životě zneužít nebo nesprávně použít. Tak už to bylo v životě lidských tvorů zařízeno. Proto pokud setrvávají v lidském životě, v životě nejzazších zevnějšností, potřebují mít takové zákony, které by upravovaly, co by se v tomto ohledu mělo dělat.

Stejný závěr můžete vyvodit ohledně přerušení funkce přístrojů na udržení života u někoho, kdo je v nezvratném kómatu nebo jen vegetuje. Musíte si uvědomit, že v těchto výjimečných případech neexistuje pravý život niterné povahy u individuí v takovém stavu. Jde o pseudoživot, o karikaturu pravého života, jaký je udržován zvnějšku pomocí umělých přístrojů.

Co se týká Dr. Kevorkiana - tak on je ztělesněním a reprezentací této nové situace v lidském životě na planetě Nula ve fázi jejího ukončení. Dobrovolně se v tomto ohledu ujal úlohy průkopníka. Jeho snahy odrážení potřebu skoncovat s negativním stavem a jeho lidským životem, probíhajícím v podmínkách ubohosti, chorobnosti, prohnilosti, zkaženosti a plného utrpení, jak se promítá ve všech těch terminálních nemocech, tak typicky lidských.

Čemu musíte v této souvislosti rozumět - a dovolte, abych vám řekl něco, co bude pro některé z vás velmi obtížné přijmout - je to, že v přítomných poměrech typicky lidského života již není nic pozitivního ve způsobu, jak se lidský život žije a projevuje. Od této chvíle a tohoto data, kdy se právě zaznamenávají tato slova, byl lidský život ve všech svých aspektech zcela obsáhnut silami negativního stavu. Tato situace odráží skutečnost, že negativní stav je v konečné fázi pseudovítězství na planetě Nula.

Jak víš, Petře, má pseudovítězství negativního stavu na vaší planetě několik hlavních fází. Postupuje v určitých krocích, každý krok odráží další zhoršení všech lidských systémů, hodnot, životního stylu a vztahů. Když budeš hodnotit situaci na planetě Nula z pozice těchto fází, pak zjistíš, že negativní stav na vaší planetě fakticky už pseudozvítězil. Avšak z pozice završení tohoto procesu se nemůže zaujetí pozice negativního stavu v jeho celistvosti ve všech jeho aspektech odehrát souběžně čili přesně v tutéž samou chvíli. Kdyby se o to pokusil, pak by úplnost jeho projevení se nemohl nikdo přežít ani na zlomek vteřiny. V tom případě by negativní stav prohrál takříkajíc na všech frontách, a nemohl by završit veškerý svůj záměr, pro jaký byl především aktivován a byl uveden do procesu projevování. Nezůstal by ani jeden, kdo by zpříkladnil povahu jeho pseudoživota. Kvůli tomuto faktoru by nedošlo k naučení se dalším, důležitějším lekcím, a tak by ani nemohla nikdy nastat plná aktivace života pozitivního stavu.

Z těchto důležitých důvodů musí pseudovítězství negativního stavu na planetě Nula probíhat v několika fázích. Takových fází je dvanáct. Každá fáze z pozice časo- prostorového kontinua, jak se odráží na vaší planetě, vyžaduje určitý čas. Jak bylo uvedeno výše, nacházíte se nyní na počátku zcela poslední fáze pseudovítězství negativního stavu na vaší planetě. Jak dlouho potrvá tato fáze podle vašeho času, nemůže být zjeveno. Jediné, co se může říci, je to, že ve srovnání se všemi jinými fázemi potrvá nejdelší dobu. Důvod, pro jaký tato fáze vyžaduje daleko větší časovou délku než ostatní fáze, je v tom, že v této fázi je negativní stav zjevován ve stavu neskonale velkého zla, bezohlednosti a zapáchající prohnilosti. Abyste mohli přežít, je nutno, aby tato jeho podoba byla prezentována takřka kousek po kousku. Takto bude mít každý na planetě Nula dost času, aby se přizpůsobil této fázi, aniž by mu hrozilo, že by podlehl jejímu zdrcujícímu, nepřekonatelnému a nesnesitelnému projevení se.

Takže toto je důvod, proč výše padla zmínka o tom, že již v lidském životě neexistuje nic, co by mělo pozitivní spoluvýznam. Jedinou výjimkou k tomuto pravidlu je přítomnost Mých reprezentantů na této planetě. Nicméně tím, že odnedávna působí pouze z pozice pozitivního stavu, se nemohou považovat za část lidského života jako takového. Ačkoliv ještě mají lidské tělo, sídlí jejich duch a duše přímo v pozitivním stavu. Z pozice svých těl budou Moji představitelé prožívat nadále typické lidské emoce, stavy a rozpoložení, avšak to je již nebude moci odvrátit od toho, co jsou a co pro Mne konají na planetě Nula. Ustanovení této běžné situace na planetě Nula a v lidském životě a uvědomování si těchto skutečností v lidském nevědomí, jakožto i v jeho vědomí, předcházel, a nyní byl včleněn do lidského života, faktor sebevražd za pomocí lékařů, vydáním zákona v Oregonu, dovolujícího takové napomáhání a dovolujícího lékařům odpojení přístrojů na udržování života u smrtelně nemocných jedinců. Tyto faktory poskytují všechny ilustrace a odráží skutečnosti, že lidský život na planetě Nula a způsob, jakým postupuje v rámci přítomných poměrů, není již déle udržitelný ani snesitelný.

V odpověď na tvou otázku, Petře, ohledně trestu smrti pro jedince, kteří spáchali ohavné zločiny, je zřejmé, že před inkarnováním na planetu Nula souhlasili s touto modalitou odchodu a následného vstupu do jiného života po skončení lidského života. Toť jedna z mnoha voleb v lidském životě, jež má být ilustrována a demonstrována s ohledem na následky, výsledky a důsledky chování, které nemá místo ani pojetí v pozitivním stavu. Ve skutečnosti trest smrti ilustruje nejzazší vyjádření negativity, jaká prosakuje v životě negativního stavu a jeho lidském životě, vedoucí nakonec ke ztrátě života. To je důležitým varováním, že pokud někdo nenapraví své cesty, to jest, pokud si někdo v negativním stavu a v lidském životě nezvolí opustit jejich pseudoživot a nekonvertuje do pozitivního stavu, pak to může mít za svůj následek trvalou ztrátu života, jak je zobrazena trestem smrti na vaší planetě. Určitým způsobem slouží dohoda, učiněná za účelem ilustrování takové modality ztráty života skrze trest smrti, jako odstrašující prostředek, aby se to již nikdy nestalo z hlediska věčnosti. Takové tresty smrti je tedy dovoleno vykonat za účelem této důležité a kriticky závažné ilustrace a upozornění. Jejich ospravedlnění je zakotveno v tomto významu. Není to tak, že Já chci cokoliv z toho, co bylo zde a výše vylíčeno, ale je dovoleno, aby se určité věci udály, aby se došlo ke konečnému cíli kvůli záchraně a spasení všech. Pamatujte si to.

Peter: Velice děkujeme, že jsi nám poskytl tato smysluplná vysvětlení. Je ještě něco jiného pro dnešek?

Pán Ježíš Kristus: Bylo Mi potěšením, Petře. A ne, toto bude vše pro dnešek. Doufám, že Pearl bude s těmito odpověďmi spokojena. Měj krásný a příjemný den.

Zdroj: http://triangulum.cz/dialog1.html

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT