25. prosince 1998
Peter: Dnes bych rád pokračoval v naší debatě o individuálních odlišnostech u všech
agentů pozitivního stavu a jejich pozici vzhledem k Tobě a k Tvému Novému zjevení a
jeho Doplněním. Pokorně Tě žádám, abys toto téma déle rozpracoval, jakož i mou roli,
pozici a pověření v tomto ohledu.
Pán Ježíš Kristus: Nejprve si zopakujme, co o tom bylo řečeno v Korolariích.... Jak si
pamatuješ, bylo zde naznačeno, že nikdo z vaší skupiny či v širším smyslu žádný agent
pozitivního stavu umístěný na planetě Nula - nebo kdekoli jinde v tomto ohledu - není
na stejné úrovni chápání, přijímání, aplikování či praktikování Mého Nového zjevení,
jakož i ohledně toho, jak vnímá, uznává, chápe, přijímá Mou Přirozenost a jaký má k ní
vztah a ke Mně osobně. Proč je tomu tak? Především Má Absolutní Přirozenost - a
tímto se připomíná řečené předtím - se nemůže ve své plnosti projevit v jakékoli
relativní čili stvořené entitě/bytosti. Takže Moje Přirozenost uvolňuje ideu určitého
elementu ve Mně, který je následně včleněn do případné sentientní entity, která se
touto ideou stává žijící, vzrůstající, produktivní, tvořivou, funkční, nezávislou a
jedinečnou osobností čili ‚já jsem‘ relativním k Mému Absolutnímu ‚JÁ JSEM‘.
Za druhé, jakmile se idea tohoto jednoho elementu uvolní a včlení do případného
jedince, stává se relativní pouze k té oblasti Mé Přirozenosti, ze které byla uvolněna.
Vzhledem k podmíněnosti a relativnosti subjektu k objektu jeho zdroje, v tomto
případě ke Mně - samou jeho povahou odrážejíc dávku této přirozenosti, ze které
pochází, je tento jedinec schopen vztahovat se pouze k tomu aspektu a té úrovni Mé
Přirozenosti, ze které se zrodil. Za třetí, je nemožné a zcela nemyslitelné opakovaně
uvolnit do jsoucna a bytí stejnou ideu téhož elementu, protože ten již má své místo,
rozpoložení a život. Jestliže by to bylo možné učinit, vyžadovalo by to zničení již
existujícího jedince, který zaujímá své vlastní jedinečné místo, stav a kondici. Čemu
máte v tomto případě rozumět, pokud můžete, je to, že idea zmiňovaného elementu by
mohla být promítnuta pouze do stavu, rozpoložení, místa a pozice, které jsou již
obsazeny někým jiným. Konec konců jde o stejnou ideu, a tudíž vyžaduje svůj vlastní
stav, rozpoložení, pozici a místo. Protože zde ale již někdo v této situaci je, opakovaně
uvolněná tatáž idea by násilně vytlačovala někoho jiného z jeho pozice, stavu,
rozpoložení anebo místa. Kvůli faktu, že zmiňovaná idea nemůže zaujímat nějaký jiný
stav, kondici, pozici anebo místo (konec konců má vždy svou vlastní pozici, stav,
kondici anebo místo), musela by být zničena ustupujíc též opakovaně uvolněné ideji.
Za čtvrté, tím, že zmiňovaná idea přichází z elementu v Mé Přirozenosti, který je zcela
jedinečný a odlišný od ostatních elementů, dává odpovídajícímu jedinci jedinečnou
povahu, který je odlišná od kohokoli a čehokoli jiného ve veškerém jsoucnu a bytí. Za
páté, existuje souvztažný činitel k umístění tohoto jedince do světa a dimenze, která
sestává nebo lépe řečeno odráží v povšechnosti ten aspekt Mé Přirozenosti, v němž
sídlí element, který byl použit k projekci své ideje do tohoto jedince, a z něhož byl
uvolněn.
Kvůli těmto faktorům se každý jedinec může vztahovat ke Mně či k Mé Přirozenosti,
jakož i ke všemu sdělenému Mnou v Novém zjevení Pána Ježíše Krista a jeho
Doplněních, pouze z pozice jeho umístění, stavu, rozpoložení anebo místa. Z toho
vyplývá důvod, proč nikdo nemůže mít stejný vztah ke Mně či k Mému Slovu, nebo
chápat Mou Přirozenost a Mé Slovo stejně jako kterýkoli jiný jedinec. Takže, aby se to
shrnulo, kvůli tomuto faktoru má každý jedinec své pověření, roli, život a charakter,
který je jedinečně odlišný od kohokoli jiného. Vždy existuje přiřazení této role a
pověření s oblastí či úrovní Stvoření, v níž či z níž tento jedinec na počátku vznikl.
Takže si ve své povaze přináší v jedinečném seskupení a projevu veškeré rysy
charakteru a povahy světa, ze kterého se inkarnoval na planetu Nula či odkudkoli nebo
z kdykoli jinde. Kvůli tomuto nastavení je tento jedinec odpovědný a bude skládat účty
především Mně či přesněji ideji tohoto elementu Mé Přirozenosti, který se stal zdrojem
a projevu tohoto jedince; a za druhé tento jednotlivý jedinec je odpovědný a bude
skládat účty světu či dimenzi, kde je situováno jeho trvalé sídlo, a v případě agentů
pozitivního stavu, kteří se inkarnovali na planetu Nula, světu, z něhož přišli.
Jak z tohoto popisu vidíš, bylo by pro kohokoli krajně nebezpečné se snažit
napodobovat či kopírovat něčí povahu, roli, pozici anebo pověření. To by se rovnalo
popírání a dokonce destrukci všeho vztahujícího s k jedinečnosti jedincovy osobnosti a
pověření. Takže kdykoli jakýkoli jedinec souhlasil s přijetím pověření ode Mne, které
vyžaduje jeho/její inkarnaci na planetu Nula, tento jedinec také explicitně souhlasil
s tím, že tak činí naprosto z pozice své jedinečné přirozenosti, ze světa, ze kterého
pochází a, což je nejdůležitější, z přirozenosti, charakteru a rysů ideje specifického
elementu, který jsem uvolnil z oblasti Mé Absolutní Přirozenosti a včlenil do tohoto
jedince dávaje mu tímto faktorem jedinečný život. Z doposud řečeného je jasné, proč
jeden nemůže nikdy být na stejné úrovni chápání, přijetí či vztažnosti vzhledem ke
Mně či k Mému Slovu. Pamatuj, že to tak má být.
Peter: A co má role, místo atd. v tom všem?
Pán Ježíš Kristus: Jak si pamatuješ z informací vztahujících se ke tvé vlastní pozici,
obsažených v Doplnění 13, které ses tak zdráhal přijmout, byla tvá přirozenost
stvořena z ideje všezahrnující oblasti Mé Přirozenosti, která obsahuje v relativní
kondici ve vztahu k tobě veškeré elementy potřebné k tomu, aby ses stal jediným
přenašečem Mého Slova. Potřeba pro tak široké zahrnutí vyvěrá z faktu, že Mé Slovo,
kdykoli je uvolněno a sdělováno, nemůže být omezeno pouze na jednu oblast či region
Mého Stvoření nebo na nějaké jiné místo, stav či rozpoložení. Nezapomeň, že Mé Slovo,
v tomto případě Mé Nové zjevení, vždy vzniká v Absolutním Rozpoložení a z tohoto
důvodu má životně nejzávažnější a nejvýznamnější vztah ke všemu ve veškerém
jsoucnu a bytí i pseudojsoucnu a pseudobytí. Takže omezovat tě či tvou přirozenost na
nějakou jednu ideu vycházející z nějakého izolovaného specifického elementu Mé
Přirozenosti by bylo omezováním Mého Slova čili Nového zjevení jen na tento svět či
oblast, ve které máš původ a kam jsi byl umístěn. V tomto případě by se Mé Slovo stalo
relativním a omezeným, majícím velmi malý nebo žádný dopad na zbytek Mého
Stvoření. Chápeš problém této situace?
Peter: Ano, velmi jasně. Ale co možnost zvláštního zjevení významného pouze pro
jeden zvláštní svět či jen pro jednoho specifického jedince?
Pán Ježíš Kristus: Jak, Petře, víš a jak to bylo tak pěkně zjeveno v první kapitole knihy
Hlavní ideje Nového zjevení, taková zjevení, jakož i početná pseudozjevení se
vyskytují neustále. Avšak jak je z výše řečeného zřejmé, nemají vůbec takový
multiverzální význam, jako to, co přichází skrze tebe, Petře. Tento faktor se musí
neustále zdůrazňovat, aby se vyhnulo nebezpečnému duchovnímu trendu vyslovovat
něco, co nemá takový význam a co se vztahuje jen k jedné oblasti či jednomu jedinci.
Ve většině případů, jak to nastává na planetě Nula u některých agentů pozitivního
stavu, taková zjevení mají velmi soukromý a osobní význam a jsou vhodná jen pro
tohoto jednoho jedince.
Dobrým příkladem takových soukromých a intimních zjevení, či v tomto jednotlivém
případě rozhovorů se Mnou, by mohly být plodné a krásné Spisy (v originále Writtings
- pozn. překl.) od Dr. Pietra Noomena. Dr. Noomen vytvořil dva díly svých spisů,
v nichž zaznamenal mnoho rozhovorů, které měl se Mnou. Jak sis povšiml během jejich
čtení, jasně jsem mu uvedl, že kdokoli jiný by vnímal, chápal a komunikoval odlišně od
toho, jak to prožíval on. Avšak bylo ponecháno na něm, aby se rozhodl, zda chce sdílet
své Spisy s vybranými přáteli a jedinci. Nebezpečí takového sdílení, jakož i jakéhokoli
sdílení zkušeností, které všichni máte, spočívá zřejmě ve faktu, že u těch z vás, kdo
jsouce v lidské kůži nejsou požehnáni touto schopností (vždyť jste před inkarnací na
planetu Nula kvůli důležitým duchovním důvodům souhlasili s tím, že ji nemáte!), by
se mohla vytvořit touha mít tentýž prožitek a způsob konverzace, jako mají Dr.
Noomen nebo Peter Francuch či Ľudmila Saveljeva nebo někdo jiný. Protože nemůžete
mít tentýž typ zkušenosti či komunikace (což by porušovalo princip vašeho původu
popsaný výše), mohli byste mít sklon nelibě to nést, závidět a žárlit. V tomto případě
byste mohli zcela uzavřít jakoukoli schopnost se Mnou komunikovat svým jedinečným
způsobem nebo náležitě reprezentovat povahu světa, ze kterého jste se inkarnovali na
planetu Nula, charakter a povahu, kterou máte projevovat a k níž máte překládat vše,
co se na vaší planetě děje. Takto skončit by pro vás znamenalo duchovní smrt. V tomto
případě byste bídně selhali ve svém poslání a skončili byste zavržením své pravé
přirozenosti s následným zavržením Mé Absolutní Přirozenosti, z níž se vaše relativní
přirozenost odvozuje. Chápeš ohromné nebezpečí této situace?
Peter: Zcela určitě. Svěřil jsem se Ti, že v minulosti jsem velmi často upadal do stejné
šlamastiky tím, že jsem záviděl některým mým přátelům, kteří byli s to si Tě zviditelnit,
slyšet Tě a rozmlouvat s Tebou typicky lidsky. Odpusť mi, prosím, že jsem byl tak
domýšlivý a neohleduplný v tomto či jiném ohledu. Smím Tě také požádat, abys šířeji
pohovořil o důvodech, proč to se mnou vždy bylo takové?
Pán Ježíš Kristus: Rád, Petře. A rád ti odpouštím. Musíš ale také odpustit sám sobě.
Teď k důvodům: Jak si pamatuješ z Prvního soukromého rozhovoru zaznamenaného
v Korolariích..., bylo zde uvedeno, že tvůj způsob komunikování, přenášení, chápání a
interpretování čehokoli přicházejícího ode Mne je souběžný s tím, jaký mají
pseudotvůrci. To je způsob vědecký - skrze logiku, dedukci a klasifikaci a podobnými
způsoby tak vlastními zevnímu přístupu jakéhokoli vědeckého bádání. Takový způsob
nedovoluje žádné vlivy z vnitřního čili subjektivního zdroje. Dovol Mi probrat tuto
záležitost poněkud více. Jak, Petře, víš, pseudotvůrci pátrají po Absolutní Pravdě. Co je
Absolutní Pravda? Nejzákladnější a nejzřejmější pravda v tomto ohledu - jež je zároveň
velmi prostá a nekomplikovaná, jakož i velmi jasná - je, že jedinou Absolutní Pravdou
je Pán Ježíš Kristus, z Něhož/z Níž pochází veškerý život a vše ostatní. Toto je duchovní
činitel každého života. Bez jsoucna a bytí Pána Ježíše Krista jako jediného Absolutního
Jsoucna nejsou možná žádná jiná jsoucna či bytí. Tato Absolutní Pravda bude vždy
absolutně pravdivá. V tomto ohledu není navěky myslitelná žádná změna. Když
veškeré další závěry vyvodíš z tohoto neoddiskutovatelného faktu, tvá znalost a
chápání struktury a dynamiky života a všeho, co se k němu vztahuje, bude náležitá a
správná.
Avšak pro pseudotvůrce to nebylo dostatečně přesvědčivé, protože to bylo příliš
jednoduché, zřejmé a axiomatické. Potřebovali nějaký objektivní důkaz, že je tomu tak.
Jak tedy půjdeš na to, abys verifikoval platnost, že je tomu tak? Vyvineš metodu bádání,
která se bude zcela odlišovat od všeho, co doposud bylo k dispozici. Přijdeš s ideou, že
za účelem verifikace pravdivosti tohoto fundamentálního předpokladu života -
každého života - potřebuješ vyvinout něco, co ti umožní nepřímým způsobem objevit,
co není Absolutní Pravdou. Aby tak učinili, pseudotvůrci vyvinuli takzvanou vědeckou
metodu verifikace založenou na objektivním pozorování a statistické
pravděpodobnosti, spočívající v kvantifikaci shromážděných objektivních
zkušenostních počitků. Tato metoda je v řeči statistiky známa jako popření nulové
hypotézy. V našem jednotlivém případě počíná výrokem, že neexistuje Absolutní
Pravda. Pokud se takový výrok vynese, potřebuješ dokázat, že je, či není tomu tak.
Následně počneš zjišťovat dedukcí veškeré vědomosti, které nejsou pravdivé či
správné. Když je analyzuješ, dojdeš k závěru, že nejsou Absolutní Pravdou, protože
jsou falešné. Jednou, až vyčerpáš všechny možnosti, které v tomto ohledu existují,
nemáš jinou možnost volby založenou na tebou založené metodě verifikace, než
odmítnout svůj výrok, že neexistuje něco takového jako Absolutní Pravda. V tomto
souběhu svých deduktivních procesů nevyhnutelně dojdeš k závěru, že originální a
axiomatické tvrzení o tom, co je Absolutní Pravda, musí být pravdivé v absolutním
smyslu. Nyní je, Petře, tvá metoda nalezení správných závěrů o této věci souběžná
s tou metodou, v níž jsi neměl žádný zřejmý viditelný anebo slyšitelný podnět od
nikoho odnikud. Musel ses spoléhat pouze na své deduktivní schopnosti, logické
závěry a intuici. Ty ti pomáhaly rozeznat, co nebylo pravdou. Jen poté, ale ne předtím,
co jsi ustanovil tento faktor, se mohla provádět verifikace tvých závěrů z tvého
vlastního nitra, přímo z Mého podnětu. Musíš zcela jasně pochopit, proč tomu tak bylo:
pseudotvůrci namyšleně předpokládali, že nikdo původně jimi zfabrikovaný, a
obzvláště nikdo z lidských bytostí, by nemohl dojít k jakýmkoli správným závěrům o
těchto záležitostech a objevit, co bylo skutečně za těmi všemi událostmi okolo aktivace
a uvedení negativního stavu do panování a fabrikace lidského druhu se všemi
důsledky, následky a výsledky.
Chci, aby sis, Petře, představil, co by se skutečně dělo, pokud bych se ti měl zjevit ve
veškeré Své slávě, takříkajíc s veškerou nádherou, a počal autoritativním hlasem
prohlašovat všechno toto a to, co bylo zjeveno v Novém zjevení Pána Ježíše Krista.
Především bys musel přijmout vše, co bych ti řekl, jako hotovou věc bez možnosti si to
ověřit svým vlastním uvažováním a logikou. Ani by ses neodvážil snažit se to učinit,
protože konec konců kdo jsi ty, aby ses přel se Mnou či Mi nařizoval způsob, jakým
mám k tobě hovořit či tě inspirovat nebo cokoli. Pokud něco říkám, musí to mít
absolutní platnost. Takový přístup by byl hrubým porušováním tvé svobody volby a
ustanovoval by hrozné vnucování. Stal by ses otrokem nutnosti slepě věřit v něco, co
není možné či dovolené ověřit žádným jiným způsobem verifikace. Jaká hrozná věc by
se udála, jak o tom tak živě svědčí historie slepé víry se všemi vašimi směšnými
náboženskými systémy! Je zapotřebí připomínat ti, co se stalo apoštolovi Pavlovi na
cestě do Damašku, na níž si plánoval pronásledovat a vraždit Mé učedníky ve svém
zanícení zachovávat svůj vlastní systém víry založený na rituálních Mojžíšových
zákonech? Jeho takzvaný zázračný zážitek na této cestě nakonec vedl ke zradě
křesťanství a k jeho starému já za jeho návratu do duchovního světa, jak se to pěkně
popisuje ve třetí kapitole Nového zjevení Pána Ježíše Krista. Nuže v tomto případě by
si pseudotvůrci řekli: „Aha, to je příliš snadné. Vidíte, říkali jsme vám to. Jak jsme
předvídali, on není sám o sobě s to objevit reálnou pravdu, protože konec konců jsme
zfabrikovali jeho lidskou povahu a víme, že to nemůže udělat. Potřebuje mocné zjevení
od Tebe, Boha Pána Ježíše Krista, se vší tou slávou, nádherou a neobvyklými zážitky.
Jak směšné! Nic to nedokazuje. Dokazuje to jen, že máme pravdu, a tudíž vskutku něco
takového jako Absolutní Pravda neexistuje. Žádný lidský tvor námi zfabrikovaný nikdy
nebude s to ji objevit metodami, které jsme za tímto účelem vyvinuli. Takto jsme je
udělali, aby byli takoví, takže nebudou nikdy schopni objevit skutečnou pravdu.“
Peter: Existuje nějaký jiný aspekt této věci dodatkem k tomu, co se vztahuje
k pseudotvůrcům?
Pán Ježíš Kristus: Ano, je. Vztahuje se k záležitosti, o které jsme hovořili časněji dnes
ráno - nikdo není na stejné úrovni duchovního uvědomění, chápání, přijímání,
používání či plnění Mého Slova anebo Mé Přirozenosti. Způsob a cesta, jakými přijímáš
informace obsažené v knihách Mého Nového zjevení, jsou jedinečné a neobvyklé.
Nejdůležitější důvod, proč nejsi s to vidět a slyšet na jiných úrovních jako někteří z vás,
se vztahuje k činiteli všeobsažnosti. Pamatuj si, prosím, že jsi v lidské kůži. A tak,
pokud bych se ti měl viditelně a slyšitelně objevit, muselo by to být na tvé lidské
úrovni, protože jinak by tvé lidské já nemohlo přežít Mé jiné typy objevení se ani na
zlomek vteřiny. Jistě, mohl bych to učinit, abych uspokojil tvé lidské ego (čili tvé
páchnoucí ego, jak rád říkáš, Petře), ale v tom případě cokoli bys v tomto rozpoložení
prožíval, cokoli bys viděl nebo zjistil, by bylo jen na tvé lidské úrovni, a ne na úrovni
všezahrnující multiverzální. A nejen to, ale pokud by ses snažil použít něco, co ti říkám
na této úrovni, vzhledem k úrovni multiverzální - a takový sklon by ve tvém případě
byl velmi silný, sděloval bys lidem jen deformace a nepravdy, protože konec konců
tento prožitek a údaj by nebyl míněn pro někoho či něco jiného. Můžeš, Petře, z tohoto
vysvětlení vidět, jak nebezpečné a nevhodné v jakémkoli ohledu je pro kohokoli jiného
než pro tebe, aby přijal roli přenašeče vůbec čehokoli přicházejícího ode Mne svým
vlastním individuálním způsobem všeobsažně a multiverzálně?
Peter: Ano, ale obávám s, že mnohým se to nebude líbit. Dostává mě to do role
považujícího se samým sebou za výlučného, spravedlivého a neomylného. Zajisté budu
obviněn z duchovní namyšlenosti a podobných věcí.
Pán Ježíš Kristus: Tvá pozice, role a pověření, Petře, je vždy být přenašečem pro Mne
všezahrnujícím, multiverzálním způsobem. Takto jsi byl Mnou stvořen a to je důvod,
proč jsi byl pro Mne stvořen. Avšak, jak se uvedlo mnohokrát předtím, to vůbec
neznamená, že ostatní s jinými rolemi, pověřeními a pozicemi jsou méně hodnotní,
potřební nebo užiteční. Jsou stejně potřební, užiteční a hodnotní jako ty. Jsou potřební
ve svých vlastních pozicích pro své vlastní světy a pro své vlastní přispívání do
zásobárny znalostí, které shromáždili a přeložili pozitivnímu stavu a opačně. Všichni
z vás prostě musíte přijmout fakt, že zajisté máte jinou roli, pověření a pozici. A pokud
by někdo začal šířit o tobě povídačky, že jsi nadutec, ospravedlňuješ sám sebe, atd., pak
ovšem tato osoba působí pod vlivem negativního stavu. Nebuď ničím takovým dotčen.
Pokračuj ve svém hodnotném poslání a v Mých službách. Bylo by teď dobré si
odpočinout a pokračovat buď dnes odpoledne, či zítra ráno třetím rozhovorem.
Peter: Děkuji Ti velmi pěkně za tuto velkou příležitost vést s Tebou rozhovor.
Pán Ježíš Kristus: Není zač. Je vždy potěšením, Petře, s tebou rozmlouvat. Nyní se
můžeš jít slunit.
Zdroj: http://triangulum.cz/dialog1.html