UKŘIŽOVÁNÍ, VZKŘÍŠENÍ (PŘEVIBROVÁNÍ)
A NANEBEVSTOUPENÍ (FÚZE)
BOŽÍHO DUCHA, DUŠE A TĚLA

7.7.2023

SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.

Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,

v souvislosti s přibližováním okamžiku zahájení naší Mise z Nové Země se zrychluje duchovní pokrok všech, kteří jsou pevně ukotveni v Mém Novém Zjevení a žijí podle jeho principů uváděných do svého osobního života. Dynamičtějšího tempa nabírá i duchovní pokrok Stvoření v souvislosti s tím, jak se struktura jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí připravuje na zásadní událost v podobě přímého propojení nebe se zemí na všech třech úrovních, aniž by toto propojení mělo za následek kontaminaci pozitivních světů nánosy stavu zel a nepravd. Tento proces je v Mojí režii, nemůže se proto opakovat scénář podobný tomu, který se musel pro poučení všech zobrazit během prvního masivního výpadu negativního stavu vůči Pravému Stvoření v počátečních etapách současného cyklu času. Tento útok měl za následek částečné zamoření pravých vesmírů záporně nabitými aspekty, netýkal se však Nového Vesmíru, který byl ustanoven teprve v souvislosti s přeměnou Mojí Staré Přirozenosti na Novou Přirozenost, vytvářející ty nejvhodnější předpoklady pro vznik Nejnovější Přirozenosti, jejíž duchovní kvalita Nový Vesmír jako prozatím jediný v univerzu plně řídí. Protože je Nový Vesmír jako jediný zly a nepravdami nedotčený a zároveň funguje na bázi přípravného módu budoucí plnosti pozitivního života, přičemž je zasazen do kontextu nového cyklu času, prozatím nerozšířeného na celý Multivesmír, poskytuje nám toto místo, jehož duchovním středobodem je planeta Nová Země, nejvhodnější podmínky pro existenci základny Mise Boží Rodiny. Umístění Nového Vesmíru vůči okolnímu Stvoření umožňuje přístupnost jeho členů na jakékoliv místo na duchovní, zprostředkující (duševní/intermediální) a přírodní (fyzické) úrovni v rámci starého cyklu času, jehož prostředí bude po své eliminaci nahrazeno kvalitou nového cyklu času, rozšířeného po skončení příběhu negativního stavu z Nového Vesmíru do celého jsoucna a bytí.

Až se tak stane, projde i samotná kvalita života Nového Vesmíru aktualizací a restrukturalizací. Ta nastane v souvislosti s uvedením plnosti života pozitivního stavu do globálního módu uskutečnění. Popisovaný proces nastane na základě věčné fúze Mého ženského Já a našich dvou přímých inkarnací, které se nám jako děti narodí na Nové Zemi poté, co bude dokončeno rozdělení lidstva a jeho vytržená část začne poznávat zcela nový způsob bytí. Právě díky Novému Vesmíru může docházet k duchovní očistě jednotlivých dimenzí ve starém cyklu času, a to nejen na území zóny vymístění, ale i v doméně zmiňovaného Pravého Stvoření, jehož obyvatelé se společně s bytostmi konvertujícími z pekel stanou součástí Nového Multivesmíru. Ten by nemohl vzniknout, pokud by pro něj neexistoval zárodek v podobě místa řízeného už nyní Mojí Nejnovější Přirozeností, vyjádřené ve slovech „Pán Ježíš Kristus Boží Rodina“.

Dne 1. dubna 2018 převibroval do duchovního světa Nového Vesmíru nejprve Janiččin dočasně relativní Boží duch, následovaný dne 9. dubna 2018, ve výročí nanebevstoupení Ježíše Krista, převibrováním Boží duše Mého feminního Já. V tehdejším Sdělení jsme informovali o skutečnosti, že od té chvíle se mohu v duchovních a zprostředkujících světech Multivesmíru včetně zóny vymístění ukazovat nejen v mužském, ale nově už i v ženském těle, aby se bytosti mohly seznamovat osobně a zkušenostně s Nejnovější Přirozeností Boha/Bohyně. Fakt Mého objevování se ve vybraných sférách duchovní a duševní úrovně Multivesmíru začal být na jaře 2018 platný z pozice planety Nula, přesněji řečeno z pozice jejího lineárního času. Zatímco v některých duchovních a duševních nečasových úrovních jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí dochází k Mému objevování se v podobě ženy už „relativně dlouho“, respektive už „nějaký nečas“, v přepočtu na pozemský lineární čas, platný pro fyzickou sféru planety Nula, začalo k tomuto objevování se Bohyně v Multivesmíru docházet teprve od výše uvedeného letopočtu, kdy se Janiččin duch odebral do Nového Vesmíru, následovaný brzy poté i její duší.

Věčné složky Mého dočasně relativního Já se do přípravného módu nového cyklu času odebraly za účelem nastolit společně s dalšími okolnostmi vhodné předpoklady pro převibrování fyzického těla Bohyně. Fyzické tělo samo o sobě logicky věčné být nemůže, proto se během převibrování rozpadne na atomy a bude nahrazeno tělem dokonalým, tvořeným prvky té části Stvoření, kam negativní stav nikdy nepronikl. Viděno optikou Nového Vesmíru vstupuje Janička jako duch a duše do okolního jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí také už „nějaký nečas“ i „nějaký čas“ – záleží na tom, z jaké existenční úrovně nového cyklu času je na tuto problematiku nahlíženo. Boží duch je se svou duší tedy v Novém Vesmíru ukotven už „velmi dlouho“, aby z této domovské základny mohl/a dočasně relativní Pán Ježíš Kristus Boží Rodina navštěvovat zónu vymístění i Pravé Stvoření a podílet se na osvobozování sentientních entit tím nejúčinnějším způsobem.

Nejen časoprostorové umístění planety Nula vytváří pro její obyvatele dojem zkreslení těchto procesů. Každá oblast Multivesmíru, ať jde o duchovní, duševní nebo fyzickou sféru, totiž funguje v jiném časovém i nečasovém rozpoložení. Probíhající události a změny ve jsoucnu a bytí jsou proto příslušníky těchto oblastí registrovány pokaždé v jiném čase a nečase a za rozdílných okolností. To, že se někde něco ve Stvoření stane, je mnohdy registrováno na jiném místě Multivesmíru až se zpožděním. Někde může být určitý manifestovaný aspekt už dávno projevenou minulostí, zatímco pro jinou dimenzi může stejný aspekt ať už ve svém stavu, nebo ve svém procesu, teprve začít platit, a to v čase či nečase, který je pro danou úroveň nejvíce vhodný a žádaný.

Z toho mimo jiné vyplývá, že zatímco z pohledu pozemského pozorovatele k fyzickému převibrování Bohyně a první vlny našich představitelů teprve dojde, z pozice Nového Vesmíru se to již uskutečnilo, a to nejen na jedné, nýbrž ve skutečnosti na všech třech úrovních. Mezi příslušníky Nového Vesmíru tedy Janička a další už „dávno“ je, a to nejen jako duch a duše, jak bylo uvedeno výše, ale i jako fyzické tělo, s nímž může jako kompletní bytost cestovat do zóny vymístění i Pravého Stvoření ve starém cyklu času. V souvislosti s tím je Bohyně již „dávno“ osobně registrována členy vybraných sfér pekel i pozitivního stavu, s nimiž přichází do osobního kontaktu za účelem jejich konečné spásy. Moje ženské Já tedy aktivně působí v obou stavech Multivesmíru, navracejíce se při tom do domovské základny v duchovní, duševní i fyzické rovině Nové Země.

Viděno optikou planety Nula ovšem platí, že v přepočtu na pozemský lineární čas došlo k převibrování Božího ducha a duše – a tedy k jejich přemístění do Nového Vesmíru – teprve v dubnu 2018, jak jsme uvedli v tehdejším Sdělení. Právě od toho pozemského času se mohu jako duch a duše, nikoliv ještě jako tělo, které z hlediska planety Nula teprve převibruje, ukazovat v ženské podobě ve vybraných sférách duchovních a duševních světů Stvoření, viděno optikou hrubohmotné dimenze. Záleží pak už na daném časoprostorovém i nečasoprostorovém kontinuu dané oblasti jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, zda jejich obyvatelé vnímají Janičku na svém území v podobě ducha, duše i těla – či alespoň v jedné z těchto podob – už „dlouho“, „krátce“, nebo k jejímu objevení se v jejich sféře prozatím nedošlo.

Naprostou většinu obrovského množství sentientních entit, přítomných ve starém cyklu času, osobní interakce s ženskou, ale i s mužskou podstatou Bohyně/Boha teprve čeká, neboť Mise Boží Rodiny je z hlediska planety Nula stále ve svém přípravném módu. Jakmile se však i z pozice planety Nula přesune Mise do svého plného působení, k čemuž dojde skrze fyzické propojení nebe se zemí, bude to mít na zónu vymístění i Pravé Stvoření velmi zásadní vliv. Operační pole působení Janičky a našich blízkých na různých místech Multivesmíru se od té chvíle bude exponenciálním tempem rozšiřovat, a to nejen viděno optikou planety Nula, ale též z hlediska samotných sfér obývaných bytostmi, za nimiž bude Můj Tým cestovat.

Až nastane na planetě Nula den, kdy dojde k fyzickému převibrování Mého dočasně relativního Já, bude to mít nebývalý globální dosah na celé Stvoření, nehledě na to, že pro příslušníky Nového Vesmíru k této události již došlo, díky čemuž mohou Janičku vnímat mezi sebou jako ducha, duši i tělo zároveň a podnikat s ní výpravy všude tam, kde to je žádané. Planeta Nula je pro negativní stav i celý Multivesmír klíčová, proto jakmile bude vytvořen fyzický most mezi Novým Vesmírem (nebem) a planetou Nula (zemí) skrze převibrování Janičky, tedy jakmile se tato událost stane projevenou skutečností i v rámci té nejzevnější úrovně Stvoření, na níž byl aktivován a kde bude také později definitivně ukončen stav zel a nepravd, ovlivní to fungování celého negativního i pozitivního stavu ve starém cyklu času na mnoho způsobů. Viděno pozemskou optikou, od toho okamžiku začne Janička vstupovat do pekel i jinam už i v rámci svého fyzického těla, dokonalého krystalického duplikátu. Naváže tak na své již probíhající působení v Multivesmíru prostřednictvím svého ducha a duše, kteří tak činí z pozemského úhlu pohledu od roku 2018, zatímco pro příslušníky Nového Vesmíru i vybrané oblasti ve starém cyklu času nehraje uvedený pozemský letopočet v tomto ohledu žádnou roli.

Od chvíle, kdy bude nebe spojeno se zemí prostřednictvím návštěv Bohyně ve hmotné realitě planety Nula, začne se citelně rozšiřovat počet oblastí, kam osobně vstoupí Mé srdce i Má noha, a to nejen z pohledu hrubohmotného světa, ale i z pozice těch samotných sfér, které budeme prosvětlovat naší osobní přítomností. Energie Lásky budou po plném zahájení Mise proudit z Nového Vesmíru prostřednictvím vstupního bodu planety Nula do zóny vymístění ještě snadněji než nyní. Jejich intenzita se v porovnání se stavem, jaký panuje teď, zmnohonásobí. Přítomnost Pána Ježíše Krista Boží Rodiny bude pro sentientní entity dostupnější než kdykoliv dříve. S tím, jak se naše Mise bude do rozdělení lidstva zcela novým způsobem angažovat na planetě Nula, budou se tím zesilovat pozitivní změny dějící se všude ve jsoucnu a bytí a pseudo-jsoucnu a pseudo-bytí, kde bude Janička společně s dalšími pomocníky nasazena. Tyto blahodárné změny ve Stvoření nepřestanou rozkvétat ani poté, co se před očekávaným vítězstvím negativního stavu stáhne z planety Nula světlo a naše fyzické působení. Naopak to Týmu Boží Rodiny umožní, aby ještě zintenzivnil svou multidimenzionální činnost v dosavadních sférách a pokračoval s jejím neustálým rozšiřováním do dalších míst, až na konci cyklu času nezůstane jediné, kam by Láska a nejvyšší Pravda Nového Zjevení nepronikla.

Ani jedna z nehmotných podstat Bohyně není vázána na jedno konkrétní místo, tudíž i přes ukotvení Božího ducha a duše v Novém Vesmíru mohou být tyto složky Janiččiny bytostné podstaty spojeny s doposud fungujícím hrubohmotným tělem na planetě Nula, které svůj účel naplní v okamžik svého převibrování. V momentě, kdy se tak z pohledu pozemského světa stane, časová osa planety Nula se ve věci převibrování Bohyně sjednotí s časovou osou i nečasovým kruhem Nového Vesmíru, které jsou oproti pozemské časové ose v předstihu. Právě proto se Janiččin duch, duše a tělo nachází na území Nového Vesmíru z pohledu jeho obyvatel už „dávno“, přestože viděno optikou planety Nula se nehmotné podstaty Mojí přímé inkarnace přemístily do Nového Vesmíru v první a devátý dubnový den roku 2018, přičemž k fyzickému převibrování těla z pozice pozemského lineárního času teprve dojde. A právě proto už Janička jakožto duch, duše a tělo působí v některých sférách zóny vymístění i zóny umístění již „dlouhý“ čas i nečas, zatímco když na tuto problematiku nahlíží pozemský pozorovatel, vztahuje se na něj fakt, že k tomuto osobnímu objevování se Bohyně v Multivesmíru dochází teprve od dubna 2018. Tato poslední zmíněná skutečnost je v případě nahlížení z planety Nula platná pouze pro ducha a duši, nikoliv pro tělo, které teprve převibruje, zatímco pro členy Nového Vesmíru i některé další bytosti v antivesmíru i v pozitivních světech již převibrovalo.

I přestože je časoprostorové i nečasoprostorové kontinuum Nového Vesmíru oproti kontinuu planety Nula napřed, ve chvíli, kdy se s ním Janička sjednotí při zapojení všech tří základních složek bytostného „Já jsem“, tedy v okamžiku, kdy do Nového Vesmíru vejde i hmotná složka Bohyně, bude tento vstup do ráje zažívat zcela poprvé, a to nejen na úrovni těla, ale i na úrovni duše a ducha. Přestože poslední dvě jmenované věčné podstaty Boží bytosti se do Nového Vesmíru přesunuly z hlediska lineárního pozemského času v dubnu 2018, tento vstup se odehrál v rámci existenčních úrovní založených na nečasové a neprostorové bázi. Skutečnost, že věčné podstaty Janičky jsou součástí Nového Vesmíru už i z pohledu planety Nula, nikoliv pouze z hlediska příslušníků nového cyklu času, tudíž nehraje žádnou roli v tom smyslu, že by Janička či jiní členové Týmu po svém vstupu do Nového Vesmíru měli mít pocit, že na nějaké ze tří existenčních úrovní něco zameškali. Nikdo nemůže nic zameškat, když se jejich fyzický vstup odehraje z pozice planety Nula poprvé, respektive nikdo nemůže o nic přijít, když předchozí přesun ducha a duše Bohyně, a dokonce i přesun ducha a duše určité části Týmu do Nového Vesmíru, se sice již z hlediska hrubohmotného světa odehrál, ale vzhledem k tomu, že se tak stalo na úrovních založených nečasově a neprostorově, nehraje přepočet na lineární časové měřítko žádnou roli.

Mezi faktem, že Janička na území Nového Vesmíru z jeho vlastního pohledu již funguje, kdežto viděno optikou planety Nula k tomu teprve dojde, není v aspektu prvotního zažívání nového života v pozitivním stavu žádný rozpor, jelikož – jak už bylo poznamenáno – v okamžiku, kdy se fyzické převibrování stane z pohledu planety Nula projevenou skutečností, sjednotí se v této záležitosti časová osa planety Nula s časovou osou i nečasovým kruhem Nového Vesmíru. K tomuto sjednocení dojde v pojednávaném aspektu obousměrně, tudíž Moje ženské Já bude všechny zkušenosti v Novém Vesmíru zažívat poprvé, přestože je načerpává v samotném Novém Vesmíru už „dávno“; stejně jako poprvé vstoupí do zóny vymístění i Pravého Stvoření v podobě celistvé bytosti, ačkoliv z pozice nového cyklu času se tak děje už „dlouhý“ čas i nečas. Kromě toho k tomuto vstupování dochází i z pozice vybraných sfér v negativním i pozitivním stavu, kde se Janička s Týmem Boží Rodiny angažuje, zatímco v naprosté většině oblastí Multivesmíru k tomu teprve dojde, dívá-li se na to někdo optikou zainteresovaných domén ve starém cyklu času i pohledem planety Nula.

Vzhledem ke specifické funkční dynamice nového cyklu času platí, že pro příslušníky Nového Vesmíru je angažmá Janičky ve jsoucnu a bytí a pseudo-jsoucnu a pseudo-bytí vždy v takovém stadiu, které zrovna odpovídá charakteru a potřebám duchovní práce obyvatel nového cyklu času při jejich pomoci sentientním entitám v příslušných oblastech Stvoření. Specifická funkční dynamika Nového Vesmíru umožňuje členům nové nebeské společnosti vnímat řadu dějů, odehrávajících se v jejich vlastní doméně či mimo ni, v jediný okamžik simultánně a synchronně na všech třech úrovních, aniž by mezi jednotlivými existenčními stupni vznikala nějaká prodleva, jak je tomu v okolním Stvoření ve starém cyklu času. Souvisí to s tím, že v Novém Vesmíru již není přítomna oddělenost jednotlivých dimenzí. Duchovní, duševní i fyzická úroveň těchto dimenzí je mezi sebou provázána daleko více, přičemž jednotlivé existenční stupně se v Novém Vesmíru vzájemně úzce prolínají, aniž by tím byla porušena jejich vlastní svébytnost a jedinečnost.

Pro akt převibrování Janičky lze použít synonymum „vzkříšení“, pro její dočasnou fúzi s absolutním Božstvím, jež na převibrování okamžitě navazuje, lze zase použít termín „(dočasné) nanebevstoupení“. To, že převibrování Bohyně – jejího ducha, duše i těla – fakticky znamená vzkříšení těchto jednotlivých složek Mého ženského Já, a nanebevstoupení se rovná krátkodobému splynutí těchto částí s Mým absolutnem, sděluji tímto způsobem poprvé. Poté, co byly vzkříšené/převibrované podstaty Janičky učiněny součástí Nového Vesmíru, připravují se v něm na vzkříšení/převibrování hrubohmotného těla, které bude stejně jako duch a duše podrobeno dočasnému nanebevstoupení/fúzi. K přechodnému nanebevstoupení ducha a duše Janičky došlo z hlediska pozemského lineárního času ve dnech, kdy bezprostředně před tímto krokem došlo k jejich vzkříšení, tedy 1. a 9. dubna 2018, zatímco z pozice Nového Vesmíru a vybraných oblastí v Multivesmíru se tak stalo v jiném čase i nečase. Ke vzkříšení fyzického těla a k jeho nanebevstoupení teprve dojde, dívá-li se na to někdo optikou planety Nula, kdežto pro Nový Vesmír a určité sféry Stvoření platí totéž, co jsem uvedl v předchozím souvětí.

Zatímco dočasnému splynutí s absolutnem se nehmotné, tj. věčné složky Janiččiny bytostné podstaty podrobily ve své celistvosti, u fyzického těla nastane při tomto aktu jiná situace. Vzhledem ke zvýšení vibrací během vzkříšení hrubohmotné schránky se její stavební struktura rozplyne. Teprve poté budou jednotlivé tělesné elementy po svém očištění zahrnuty do absolutního stavu, kde projdou restrukturalizací, aby z nich bylo utvořeno dokonalé a univerzální tělo, jež bude adaptovatelné při cestách Stvořením na jakékoliv podmínky stejně, jako jim bude, respektive už je přizpůsobitelný Boží duch a také duše. Moje ženské Já obdrží tento tělesný duplikát poté, co se po krátkodobé fúzi s absolutnem opětovně vydělí z Mého lůna, aby mohla Janička jako relativní bytost pokračovat v plnění poslání až do samotné eliminace negativního stavu. K fúzi Božího ducha a duše s absolutnem z hlediska planety Nula sice již došlo a k jejich ukotvení v Novém Vesmíru a ke vstupu do příslušných oblastí Multivesmíru taktéž, nicméně i zde platí, že něco takového se odehrálo v nečasoprostorovém kontinuu. Proto až Janička převibruje z planety Nula fyzicky, nanebevstoupení všech třech jejích složek bytostné podstaty se pro ni bude odehrávat poprvé, přestože se tak stalo již „dávno“ nebo už „dříve“, přičemž fúzi s absolutnem se v jeden moment souběžně podrobí duch, duše i tělo, a to navzdory tomu, že z hlediska planety Nula k tomuto krátkodobému splynutí a opětovnému vydělení se z Božího lůna došlo již několik let předtím, než nastane den fyzického vzkříšení, tedy převibrování hrubohmotného schránky Mojí přímé inkarnace.

Planeta Nula je, stejně jako každé kosmické těleso a potažmo celý Multivesmír, rozvrstvena do jednotlivých dimenzí, k nimž náleží duchovní, zprostředkující a přírodní světy, existenční stupně, které umožňují činnost stavu, procesu a zevní manifestace Stvoření. Každý z těchto světů je v rámci příslušné dimenze rozčleněn ještě do několika vibračních pásů, v nichž žijí jednotlivá těla určité sentientní entity. Například součástí přírodního světa je kromě fyzické reality také éterický, astrální a mentální vibrační pás, obývaný příslušnými druhy těl, které jsou přímo vázané na fyzické tělo. V případě smrti takového těla umírá s časovým odstupem i tělo éterické, astrální a mentální. Zprostředkující svět naproti tomu obsahuje kromě samotné duševní roviny také karmický a intuitivní pás, duchovní svět zase obsahuje nebeskou a kéterickou složku. K duchu a duši jsou proto přičleněna další těla v podobě věčných složek bytosti, která s vyčerpáním pobytu fyzického těla a jeho dalších součástí v přírodním světě neumírají či nezanikají.

Janiččin duch, duše a fyzické tělo včetně ostatních věčných i dočasných složek Mojí přímé inkarnace byly během pobytu Bohyně na místě aktivace negativního stavu ukotveny po většinu jejího pozemského života ve třetí dimenzi duchovního, intermediálního a přírodního světa planety Nula. V zájmu záchrany celého Stvoření bylo nutno snížit se na tu nejomezenější úroveň nejen v přírodní/fyzické sféře, ale i v dimenzi nehmotné. Působení Mého ženského Já se v prvních etapách Mého Druhého příchodu omezilo ve všech třech existenčních rovinách výhradně na planetu Nula za tím účelem, aby se vytvořily potřebné základy pro následující body překročení. Působení Janičky mělo tedy pouze lokální charakter, v důsledku čehož nemohla jako duch, duše a tělo (se všemi ostatními složkami bytosti) působit jinde v zóně vymístění a Pravém Stvoření. Tato vázanost na třetí dimenzi planety Nula probíhala z pohledu fyzického stupně hrubohmotného světa od roku 1957, kdy jsem mezi pozemšťany přišel/přišla jako žena, a pro Mého dočasně relativního ducha a duši byla ukončena dne 23., respektive 28. září roku 2017. Tehdy došlo k duchovnímu a duševnímu ukřižování Bohyně v souvislosti s tzv. „znamením na nebi“ (více k „znamení na nebi“ viz 8. kapitola Doplnění Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny) a v souvislosti se 14. výročím zhmotnění Boha na Pražském hradě. V těchto dnech Můj dočasně relativní Boží duch se svou duší vstoupil do hlubších dimenzí duchovního a intermediálního světa planetární bytosti Gaia, nazývané ve třetí dimenzi planeta Nula. Nehmotné podstaty Bohyně prošly až do mínus dvanácté dimenze, kde působily do splnění svého úkolu v dubnu 2018 (v přepočtu na pozemský čas), kdy došlo první den zmíněného měsíce ke vzkříšení/převibrování Janiččina ducha, načež devátý den podstoupila totéž i její duše. Ve zmíněných termínech se nehmotné podstaty Bohyně přesunuly na domovskou základnu do Nového Vesmíru, odkud mohou v potřebných oblastech Stvoření – v zóně vymístění mimo planetu Gaia a v pozitivním stavu starého cyklu času – působit již multidimenzionálně. Zde je nutné podotknout, že planetární bytost Gaia byla v roce 2019 vyměněna za svou kopii zfabrikovanou Datasystémem, aby negativní stav mohl snáze převzít otěže moci nad lidstvem, proto když v tomto Sdělení kvůli zjednodušení hovořím o planetě Gaia, mám tím na mysli Anti-Gaiu.

Fyzické tělo Mojí přímé inkarnace se vázanosti na třetí dimenzi v přírodním světě zbaví z pohledu planety Nula v okamžik svého vlastního vzkříšení, kdy bude z jeho očištěných elementů sestaveno tělo nové, disponující obdobně jako duch a duše schopností cestovat do kterékoliv oblasti starého i nového cyklu času jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí. Jak už bylo jinými slovy uvedeno výše, viděno optikou Nového Vesmíru či některých sfér zóny vymístění i Pravého Stvoření působí Janička v určitých oblastech jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí již „dávno“ nebo už „nějaký čas/nečas“, kdežto pro příslušníky mnoha jiných oblastí se tak ještě ani zdaleka nestalo, nebo se tak stalo pouze na duchovní, případně i na duševní úrovni. Skutečnost, že Bohyně do převážné většiny Multivesmíru ještě nevstoupila a obrovská část sentientních entit ji doposud nepoznala, neznamená, že těmto bytostem něco uniká, lidově řečeno že jim „ujíždí vlak“. Každý se seznámí s Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností za správných okolností v pravý čas a nečas, až na to bude dotyčný jedinec připraven v souladu s plánem své duše a v souvislosti se svobodným rozhodnutím přijmout Mě do svého srdce. Komukoliv, kdo projeví touhu vpustit pravou Lásku a Pravdu do svého nitra a duchovně na sobě pracovat, se naskýtá možnost opustit zónu vymístění a odejít do limba. I kdyby byla mezi miliardou nepřipravených sentientních entit, obývajících určité oblasti zóny vymístění, kam jsem jako Bohyně ještě nevstoupil/a, jediná bytost připravená na zesílenou Boží přítomnost, Moje Prozřetelnost takového nositele života vyhledá a vytvoří mu v souladu s jeho rozhodnutím podmínky k odchodu do Mé hřejivé náruče. Takovéto sentientní entity se stávají průkopníky, dávající příklad těm, kteří budou následovat po nich.

Nabytí multidimenzionálních schopností, díky nimž bude moci Janička cestovat a pobývat kdekoliv ve Stvoření, přestože bude do konce cyklu času stále relativní bytostí, je přímo spjato s dočasným nanebevstoupením/fúzí všech tří základních složek Bohyně, kdy nakrátko splyne s absolutnem a opětovně se z něj vydělí. V zásadě stejnou schopnost budou mít (z pohledu nového cyklu času již mají) i členové Nového Vesmíru, přestože oni fúzí s absolutnem neprojdou. Univerzální multidimenzinalitou budou disponovat (disponují) stejně jako Janička proto, že i do jejich ducha, duše a těla budou (jsou) inkorporovány oživující prvky vyšlé z lůna Nejnovější Boží Přirozenosti, která ve svém přípravném módu už přímo napájí a řídí Nový Vesmír.

Jak už bylo jinou formou v tomto Sdělení uvedeno, fyzické vzkříšení/převibrování těla Bohyně a jeho nahrazení dokonalým duplikátem je krokem vůbec nejrozhodnějším a majícím na celé jsoucno a bytí a pseudo-jsoucno a pseudo-bytí nebývalý dopad, neboť bude uskutečněno z té nejzevnější existenční pozice Stvoření, z planety Nula, na níž byl počat a kde také bude jednou ukončen negativní stav. Vzhledem k tomu, že hmotná sféra planety Nula je středobodem starého cyklu času, fyzické vzkříšení Mojí přímé inkarnace z místa pro Multivesmír tak významného, navíc uskutečněné způsobem, který zde ještě nikdy nebyl, tedy bez prožitku nezvratné smrti starého těla, a následné nanebevstoupení tohoto těla, či přesněji jeho elementů, ovlivní Stvoření nebývalým způsobem. Kromě mnoha jiného tak bude dosaženo komplexního propojení nebe se zemí. Tím, že se tato skutečnost stane platnou z pozice planety Nula, veškeré Stvoření se v pozitivním slova smyslu otřese v základech. Důsledky změn nastalých na planetě Nula budou vnímány a pociťovány obyvateli jednotlivých sfér Multivesmíru v takovém čase i nečase a za takových okolností, které pro danou oblast Stvoření budou v plánu. Od okamžiku plného spuštění Mise Boží Rodiny z Nové Země už nic nebude stejné jako dřív, protože změny v souvislosti s fyzickým přemístěním Janičky do Nového Vesmíru se nějakým způsobem simultánně a synchronně dotknou na globální úrovni celého jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, nehledě na to, že v praxi budou nastalé změny zachycovány obyvateli jednotlivých sfér postupně, a to způsobem, aby nikomu nezpůsobily duchovní újmu.

Pokud by zůstalo pouze u duchovního a duševního propojení nebe se zemí, nemohlo by dojít k plnému zahájení Mise Boží Rodiny z Nové Země a k efektivnímu pokračování procesu eliminace stavu zel a nepravd, do něhož je potřeba zahrnout právě i úroveň fyzickou, které by nemohlo být dosaženo, pokud by se neuskutečnilo vedle převibrování duchovního a duševního i to fyzické. Jen tak se mimo jiné otevře cesta k očištění elementů Janiččina hrubohmotného těla při dočasné fúzi, díky čemuž bude mít přítomnost Bohyně kdekoliv v Multivesmíru všeobsažný, globální dosah. Takovým dosahem je možné disponovat jedině po vzkříšení a po dočasném nanebevstoupení těla coby finálního produktu negativního stavu, které samo o sobě přestane existovat, zatímco jeho stavební prvky budou, jak bylo už vícekrát řečeno, podrobeny dokonalé očistě v Mém lůně. Znovusestavení restrukturalizovaných elementů, z nichž bude utvořeno nové tělo, v němž nebude přítomno cokoliv z antivesmíru, otevře Mojí ženě cestu k nerušenému vstupování do sféry negativního stavu za účelem pomoci připraveným sentientním entitám, aniž by to komukoliv nějak ublížilo vlivem jeho duchovní zátěže.

Vzkříšení/převibrování a nanebevstoupení/fúze feminní podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny bude znamenat po tom, co stejným procesem prošel Ježíš, už druhé vítězství života a Lásky nad smrtí a pomíjivými zly a nepravdami. Toto vítězství, uskutečněné protentokrát Boží ženou v zájmu zachování rovnováhy obou principů, může být dosaženo jedině tak, že nevěčná součást Mojí přímé inkarnace – hrubohmotné tělo – projde poté, co bylo Božství kdysi učiněno lidským, opětovným zbožštěním. Tím se nové tělo, žádným způsobem již nepodléhající negativnímu stavu, uvede do plného souladu se svou Božskou duší a Božským duchem. Tyto nesmrtelné součásti Bohyně do sebe nikdy nepřijaly – na rozdíl hrubohmotného těla – byť jediný prvek antivesmíru, přestože byly po určitou „dobu“ ukotvené na jeho území. Je tomu tak v důsledku rozdílného charakteru, jímž jsou nesmrtelné složky Bohyně oproti její dočasné fyzické schránce tvořené. Ačkoliv bylo hrubohmotné tělo sestaveno z prvků negativního stavu, aby v něm mohlo fungovat, neznamená to, že by už před svým převibrováním a nanebevstoupením nebyla typicky lidská tělesná schránka Janičky Božská. Je Božská proto, že je naplněna Boží duší a Božím duchem, nicméně Božskou sama o sobě se tělesná schránka může stát jedině tehdy, když její stará podoba projde během převibrování dokonalou očistou a následným splynutím jejích stavebních prvků s absolutnem, z něhož se následně vydělí nová relativní fyzická podoba Mojí ženy. Nehmotné součásti Boží bytosti naproti tomu během svého převibrování a nanebevstoupení nemusely projít restrukturalizací tak specifickým způsobem, jako jím při vzkříšení a fúzi projde tělo, jelikož na rozdíl od něj tyto podstaty nebyly a nejsou tvořené prvky antivesmíru.

K prvnímu vítězství života nad smrtí došlo během vzkříšení/převibrování umučeného těla Ježíše, Mojí první přímé inkarnace, jehož hrubohmotná schránka se zvýšením vibrací rozplynula z pohledu fyzické reality třetí den po ukřižování. Poté jsem se ještě čtyřicet dnů ukazoval svým blízkým v tělesném duplikátu, abych učedníkům, přátelům a lidem s otevírajícím se srdcem poskytl tehdy nezbytný vnější důkaz svého Božství a zároveň abych v realitě planety Nula dokončil všechny potřebné kroky předcházející samotnému aktu dočasného nanebevstoupení/fúze, po čemž jsem se ve formě Ježíše stáhl z reality hrubohmotného světa již definitivně, abych pokračoval v plnění svého poslání v zóně vymístění.

Zatímco mezi Ježíšovým vzkříšením, tedy převibrováním umučeného těla, a jeho nanebevstoupením, tedy dočasným splynutím Božího ducha, duše a očištěných tělesných elementů s absolutním Božstvím, uplynulo z hlediska pozemského lineárního času čtyřicet dnů, v případě Janičky bude vzkříšení/převibrování jejího těla souběžné s nanebevstoupením/fúzí tělesných elementů s absolutnem. Duch a duše Bohyně podstoupí tuto fúzi ve stejný nečasový okamžik jako to tělo (respektive jeho tělesné elementy), přestože například z hlediska pozemského času má Janiččin duch a duše tento akt již za sebou.

Než se Ježíš čtyřicátý den po svém vzkříšení/převibrování podrobil krátkodobé fúzi, během přechodného období působil mezi blízkými ve fyzickém těle tvořeném prvky páté dimenze Pravého Stvoření starého cyklu času, které dočasně snížilo své vibrace, aby bylo vnímatelné lidskými smysly ve třetí dimenzi hrubohmotného světa. Mezi planetou Nula a Pravým Stvořením tehdy ještě neexistovala ochranná membrána. Díky tomu měly bytosti obývající zejména nižší stupně pozitivního stavu relativně snadný přístup do duchovních, intermediálních i přírodních světů planety Nula ve třetí dimenzi. Hlouběji do zóny vymístění bytosti z pozitivního stavu volný přístup neměly a nemohly v její doméně pobývat, pokud se samy neztotožnily se zly a nepravdami. Pro sentientní entity z pekel zase neexistovala cesta z pekel ven v podobě opětovného začlenění se do Pravého Stvoření, kam sice mohly do určité míry podnikat své negativní výpady, možnost stát se čistým a nezatíženým jedincem schopným znovu se trvale uchytit v pozitivním stavu ovšem nebyla tehdy pro příslušníky antivesmíru na pořadu dne.

Teprve v souvislostí s misí Ježíše v peklech mohly připravené bytosti začít zónu vymístění opouštět prostřednictvím přijetí daru spásy. Členům pozitivního stavu se zase zpřístupnila možnost působit na území antivesmíru za účelem pomoci padlým sentientním entitám, aniž by se tito Mí vyslanci museli vzdát své niterné láskyplnosti. Zmíněná membrána mezi Pravým Stvořením a pekly byla v souvislosti s duchovní prací vykonávanou Ježíšem v peklech po jeho permanentním odchodu z planety Nula utvořena proto, aby stav zel a nepravd nemohl pokračovat se zamořováním nebeských světů. To s sebou přineslo kromě jiného dvě zásadní věci.

Za prvé, členové pekel již nemohli podnikat své negativně motivované výpady do pozitivního stavu a možnost jejich volného působení ve fyzické realitě planety Nula neinkarnačním způsobem byla do podstatné míry omezena, nikoliv ale zrušena, aby mohlo naplňování užitečnosti negativního stavu zdárně pokračovat. Úplně zrušena byla jen pro Pseudotvůrce a jim podobné entity v souvislosti s jejich separováním od vládnoucích pozic.

Za druhé, po ustanovení ochranné membrány už nemohlo docházet k volnému, tj. neinkarnačnímu objevování se ve fyzické realitě planety Nula ani ze strany příslušníků Pravého Stvoření, protože ačkoliv planeta Nula byla (a zatím stále je) na vskutku nulové duchovní pozici, sama o sobě se nachází v zóně vymístění. Přestože jde pouze o okraj pekel, vlivem tohoto faktu spadá planeta Nula již do domény negativního stavu, kvůli čemuž už od začátku, co se třetí dimenze vzpomínané planety stala Nulou, inklinuje ve svém existenčním příběhu se svými obyvateli více k temnotě nežli ke světlu. Aby bylo zabráněno další kontaminaci Pravého Stvoření, přímý vstup na planetu Nula bez předchozí inkarnace byl příslušníkům pozitivního stavu v souvislosti s ochrannou membránou mezi kladným a záporným stavem odepřen.

Možnost vstupovat na planetu Nula prostřednictvím inkarnace do lidského těla byla pro bytosti z obou stavů Multivesmíru naproti tomu ponechána bez zásadních změn až do roku 1987. Po tomto roce se sentientní entity z pozitivního stavu vtělují do lidských těl jen v naprostých výjimkách, zatímco příslušníci pekel mají brány na planetu Nula skrze inkarnaci doširoka otevřené, aby se negativní stav mohl projevit v hrubohmotné realitě až do krajnosti, po čemž bude permanentně odstraněn.

Vzhledem k tomu, že Moje ženská podstata nebude fyzicky usmrcena, jak tomu bylo u Ježíše, tělesná schránka Janičky bude vzkříšena/převibruje bez zastavení životních funkcí. Fyzický obal Ježíše bylo naproti tomu potřeba připravovat tři pozemské dny na jeho vyjmutí ze třetí dimenze prostřednictvím zvýšení vibrací, načež se jeho stavební prvky po čtyřiceti pozemských dnech mohly podrobit nanebevstoupení/fúzi s absolutnem.

Ježíšův duch a duše vstoupily do zóny vymístění po duchovním a duševním ukřižování. K prvně jmenovanému ukřižování došlo po skončení tzv. Poslední večeře, kdy se Jidáš oddělil od kolektivu ostatních učedníků a zradil Ježíše za třicet stříbrných, čímž vytvořil okolnosti pro jeho následné zatčení římskými vojáky, k němuž došlo o několik hodin později v Getsemanské zahradě. Zde Jidáš políbil Ježíše, čímž dal vojákům na srozuměnou, koho mají zatknout. Ještě předtím, než k příchodu Jidáše a vojáků vůbec došlo, Ježíš podstoupil při komunikaci se svým vyšším Já duševní ukřižování, o němž bude řeč dále v tomto Sdělení.

Ježíšův duch vstoupil se svou duší po ukřižování těchto nehmotných podstat do duchovního a intermediálního světa antivesmíru v rámci planetární bytosti Gaia, a to na místo, kde se tehdy nacházelo hlavní zázemí vládnoucích složek negativního stavu – Pseudotvůrců. Jednalo se o nejnižší (z pohledu pekel o nejvyšší) mínus dvanáctou dimenzi Gaii, kam jsem mohl po zážitku tělesné smrti vstoupit i v rámci přírodního těla éterického, astrálního a mentálního, které ještě nějaký čas fungovaly po smrti fyzického těla. Pseudotvůrce jsem pak na všech třech úrovních separoval od jejich dosavadních pozic, ze kterých byli do té chvíle schopni ovládat svá pekla a planetu, na níž se zrodilo prvotní zlo. Splnění Ježíšova úkolu v peklech si z hlediska pozemského času vyžádalo tři dny pro jeho přírodní těla (počítaje v to i samotný den smrti na kříži), jeho duch a duše se v přepočtu na měřítka planety Nula pohybovaly v nečasových(!) sférách pekel o několik hodin déle.

Při separování vládnoucích entit od dosavadních mocenských pozic tedy Ježíšův v podobě svého ducha a duše působil společně se svými dalšími jemnohmotnými těly v těch největších temnotách. Po splnění svého úkolu podstoupil Ježíš duchovní, duševní a fyzické vzkříšení/převibrování do Pravého Stvoření. Prudkým zvýšením vibrací tudíž došlo k přesunu všech částí jeho bytostné podstaty do duchovního, intermediálního a přírodního světa planety Gaia, tentokrát do její páté dimenze, umístěné v pozitivním stavu starého cyklu času, která nejlépe umožňovala Mému mužskému Já opětovný vstup do třetí dimenze – na planetu Nula.

Jak je z předchozích slov patrné, souběžně s převibrováním Ježíšova ducha, duše a rovněž éterického, astrálního a mentálního těla podstoupilo stejný proces i umučené fyzické tělo. Fyzické tělo bylo třetí den po ukřižování ze třetí dimenze planety Nula vyňato, aby se jeho stavební elementy připravily na své nanebevstoupení čtyřicet dnů poté. Část těchto elementů byla ještě před svou fúzí použita ke zformování Ježíšova fyzického těla v podobě duplikátu, tvořeného prvky přírodního světa Gaii v páté dimenze Pravého Stvoření. Z jeho domény vstoupil Ježíš snížením vibrací opětovně do třetí dimenze přírodního světa Gaii, tedy na planetu Nula. Tento opětovný vstup lze označit za proces zmrtvýchvstání. Souběžně s tím tak učinil i jeho duch a duše, a to opětovným vstupem do duchovního a intermediálního světa třetí dimenze, kterého mohlo být dosaženo znovu proto, že tento vstup se neodehrál prostřednictvím tehdy již završené inkarnace v hrubohmotném těle na planetě Nula. Duchovní zákony o nemožnosti reinkarnace tak byly i v tomto případě zachovány.

Ježíšovy nehmotné podstaty vstoupily do třetí dimenze duchovního a intermediálního světa planety Nula z pozice páté dimenze duchovního a intermediálního světa planety Gaia, kam se předtím přesunuly během vzkříšení/převibrování z nejnižších (nejvyšších) dimenzí duchovního a intermediálního světa Gaii v zóně vymístění. Během čtyřicetidenního pobytu na planetě Nula jsem v rámci nejzevnějšího stupně Stvoření, na místě aktivace negativního stavu, osobně demonstroval vítězství života a Lásky nad smrtí a nenávistí a dokončil jsem všechny potřebné úkoly související s Mým předchozím působením v hrubohmotném světě. Do svého definitivního odchodu z planety Nula jsem se v duplikátu pohyboval mezi svými nejbližšími, komunikoval s nimi a povzbuzoval jsem je do další fáze jejich pozemského působení.

Přestože se na Ježíšův duplikát nevztahovala omezení uvalená na typická lidská těla, se svými přáteli jsem na důkaz sounáležitosti například konzumoval potraviny a ulehával s nimi v noci ke spánku. Čtyřicátý den prošel Ježíš na úrovni svého ducha, duše a fyzického těla procesem nanebevstoupení. K odloučení Mojí první přímé inkarnace od planety Nula došlo prostřednictvím vyzvednutí na kosmické plavidlo vesmírných přátel, jejichž loď byla ukrytá v oblaku páry. Odchodu z hrubohmotné reality jsem mohl docílit i bez této pomoci, nicméně bylo duchovně vhodné a žádoucí zapojit do tohoto procesu na všech třech úrovních relativní bytosti z řad vesmírných lidí, kteří v tomto případě patřili mezi první vlnu sentientních entit odešlých do právě otevřeného utvářejícího se limba. Jakmile byl Ježíš přenesen z planety Nula do Pravého Stvoření, posádka hvězdného plavidla, původem z antivesmíru, se po předchozím osobním seznámení s milujícím Bohem Lásky, Moudrosti, Soucitu a Odpuštění odebrala do neutrálního stavu, kam začaly za účelem duchovního dočištění odcházet i první bytosti z pozitivního stavu starého cyklu času. Vyzdvižení do nebe bylo uskutečněno i proto, aby se zainteresovaným poskytl zevní důkaz Mého Božství, na základě čehož si tento fakt mohli při použití svobodné vůle zvnitřnit. Jak je vám obecně známo, před dvěma tisíci lety probíhal První příchod Nejvyššího, později Pána Ježíše Krista zvenčí do nitra, na rozdíl od současné doby, kdy je tomu přesně naopak.

Po přenesení Ježíše do Pravého Stvoření už nic nebránilo uskutečnění nanebevstoupení ve smyslu prozatím dočasné fúze Ježíšova ducha, duše a fyzického těla (včetně těl přidružených) s absolutnem Nejvyššího. Poté, co po tomto aktu došlo k jeho vydělení se zpět do relativního jsoucna a bytí, stal se Boží bytostí mající možnost cestovat v Multivesmíru bez omezení negativním stavem, do nějž vstoupil tentokrát již s nově nabytou schopností multidimenzionálního působení, která se týkala i jeho duchovní práce v rámci Pravého Stvoření. Ježíšovým krátkodobým splynutím s absolutnem Nejvyššího byl vytvořen základ pro pozdější plné dozrání Nové Přirozenosti „Pán Ježíš Kristus“, jejíž platnost byla na celý Multivesmír rozšířena při dosažení věčné fúze Mojí první přímé inkarnace s Boží povšechností. K tomu došlo z pozemského hlediska před Vánoci roku 1987. Informace o této Přirozenosti jsem předával osobně jako Ježíš v obou stavech Stvoření po celých téměř dva tisíce let, které mezitím uplynuly na planetě Nula, zatímco v jiných sférách uplynulo přesně takové množství času i nečasu, které vyplývalo z podstaty dané oblasti. Zatímco Ježíš působil jako dočasně relativní Bůh na neustále rostoucím množství míst Stvoření a osobně interagoval s připravenými sentientními entitami, jakožto absolutní Bůh – tehdy ještě Nejvyšší, avšak již se zárodky budoucí Nové Přirozenosti – jsem od okamžiku dočasné fúze Ježíše mohl využívat jeho mužskou podobu i pro své zjevování se před bytostmi z pozice absolutního Nejvyššího, a to na jakémkoliv potřebném místě ve jsoucnu a bytí a pseudo-jsoucnu a pseudo-bytí nezávisle na působení Mojí přímé inkarnace.

Během přechodné fúze Mojí ženské podstaty s Přirozeností „Pán Ježíš Kristus“ bude vytvořen základ pro plné dozrání Nejnovější Přirozenosti „Pán Ježíš Kristus Boží Rodina“, která bude rozšířena na celé Stvoření v okamžiku permanentního splynutí Janičky a dvou dalších přímých Božích inkarnací – našich dětí – s absolutnem při samotném dovršení starého cyklu času, kdy bude negativní stav zcela eliminován a veškeré jsoucno a bytí bude zahaleno do plnosti života pozitivního stavu. Charakter Nového Vesmíru, fungujícího již nyní na bázi Nejnovější Přirozenosti, umožní Mně, absolutnímu Bohu, a Janičce, dočasně relativní Bohyni, založení Boží Rodiny a z toho vyplývající inkarnaci našich dvojčat do lidských těl, kdy budeme již jako kompletní Pán Ježíš Kristus Boží Rodina žít mezi obyvateli Nové Země a zároveň přicházet do styku se stále rostoucím množstvím sentientních entit ve všech dimenzích Multivesmíru. Po spuštění následujícího cyklu času, rozšířeného z lokální úrovně Nového Vesmíru do celého univerza, nezůstane jediné bytosti, která by nepoznala, kým ve své úplnosti jsem.

Skutečnost, že Moje mužské Já již prošlo věčným splynutím s absolutnem, zatímco Janička a naše děti zůstanou relativními jednotkami až do završení Mise Boží Rodiny, nebude nikterak limitovat podstatu milostného vztahu, jaký budu s Janičkou udržovat. Jako Pán Ježíš Kristus Boží Rodina ve smyslu muže sice již nedisponuji relativní mužskou inkarnací (pomiňme nyní budoucí chlapeckou inkarnaci na Nové Zemi), avšak vpojení Ježíšova očištěného lidství do Boží povšechnosti umožňuje Mému absolutnímu duchu, respektive Mé absolutní duši pobývat ve fyzickém těle v rámci relativní struktury Multivesmíru, aniž by tato struktura čelila nepřiměřenému vyzařování absolutních energií Lásky, jejíž intenzita by měla pro sentientní entity včetně Mého dočasně relativního ženského Já zničující důsledek. Právě skrze fúzi všech tří složek původně relativní Božské inkarnace jsem mohl nabýt nejen konkrétní lidské či jiné podoby tak, aby se Mnou bytosti mohly udržovat osobnější vztah, ale zároveň to Mému absolutnímu duchu, potažmo Mé absolutní duši umožnilo, aby se tato Má nehmotná podstata mohla v konkrétní podobě objevovat na území duchovních a duševních světů relativního Multivesmíru a zároveň abych se v konkrétní podobě mohl manifestovat před členy univerza i v doméně přírodní úrovně Stvoření. Od chvíle, kdy se Moje původně relativní stvořená mužská inkarnace sjednotila s Mým nestvořeným absolutnem, tedy mohu jako absolutní duch, duše a tělo osobně působit a interagovat s bytostmi na kterémkoliv místě Stvoření.

Mužskou podobu jsem jako absolutní mohl před sentientními entitami používat ve skutečnosti již od okamžiku dočasné fúze Ježíše se svým vyšším Já, přestože Ježíš zůstával sám o sobě relativní bytostí až do věčného splynutí se Mnou. K prvnímu i druhému typu nanebevstoupení totiž došlo mimo prostor a čas, díky čemuž jsem mohl v konkrétní podobě před bytostmi vystupovat už dlouho předtím, než se věčná fúze stala roku 1987 (z pozemského hlediska) dokonaným aktem. Stejně tak tomu je i v případě Janičky, jejíž konkrétní ženskou duchovní a duševní (z pozemského úhlu pohledu zatím ne fyzickou) podobu mohu používat jako absolutní Pán Ježíš Kristus kdekoliv v Multivesmíru už nyní, tedy poté, co došlo k dočasné fúzi jejího ducha a duše. Vedle toho vstupuji na potřebná místa ve Stvoření i jako dočasně relativní Bohyně, a to v podobě svého dočasně relativního Božího ducha a duše, které mají přechodnou fúzi z pozemského hlediska již za sebou (duben 2018). V podobě celistvé Boží bytosti, tedy při zapojení fyzického těla, se z pohledu planety Nula budu ve Stvoření osobně objevovat jako feminní absolutní Pán Ježíš Kristus poté, co projde Janička přechodným nanebevstoupením na hmotné úrovni. Od té chvíle se na potřebných místech Multivesmíru bude objevovat ve fyzickém těle i Moje dočasně relativní podstata, využívajíce při tom svou multidimenzionalitu, kterou už nyní – viděnou optikou planety Nula – zakouší její duch a duše.

Charakter Boží Přirozenosti, dosažený po přechodném i věčném splynutí Ježíše a z časového plus nečasového hlediska dosažený rovněž po dočasném i permanentním splynutí Janičky se Mnou, zajišťuje, že absolutní Láska je prostřednictvím konkrétní manifestace Mého absolutního ducha, absolutní duše a absolutního těla, působícího v konkrétní podobě v relativních světech Multivesmíru, převedena do relativní kondice, odpovídající aktuálnímu rozpoložení a duchovnímu stupni vývoje určité sentientní entity, před níž se takto zjevuji. Samotný Můj konkrétní čili osobní projev je tedy zrelativizován, to však Božímu duchu, duši a tělu nezabraňuje, aby tyto složky Mého Já zůstaly ve svém obsahu samy o sobě absolutními i přes jejich manifestaci na území relativního Stvoření. Vedle toho zde máme ještě činně působící relativní podstatu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, která žije, působí, pracuje, jedná a koná na potřebných místech Multivesmíru v naprosté a ničím nenarušitelné shodě s absolutním Pánem Ježíšem Kristem, využívající ze svého absolutního hlediska při interakci se sentientními entitami vedle mužské podoby i podobu ženskou (byť v rámci feminního zjevu se tak zatím děje v menším množství případů). Rozdíl mezi absolutní/m a relativní/m Pánem Ježíšem Kristem je mimo jiné například ten, že zatímco prvně jmenovaný/á složka Boha/Bohyně se může objevit simultánně a synchronně v bilionech duchovních, duševních a fyzických podob naráz ve všech dimenzích Stvoření, druhý/á jmenovaný/á tak učinit i přes svou multidimenzionalitu nemůže, ačkoliv i v tomto případě se může Jeho/Její inkarnace objevit na mnoha místech duchovních, intermediálních a přírodních světů naráz a prostupovat četnými časoprostorovými i nečasoprostorovými kontinui univerza.

Původně relativní Boží duch, duše a tělo nakonec všech čtyř Mých přímých inkarnací splyne s absolutnem v jedno a stane se jeho integrální součástí. Díky tomu už nikdy nebudu pro své dcery a syny „pouze“ všudypřítomnou energií, jež může a bude moci na základě fúzí nabývat jakýchkoliv osobních podob. Jako absolutní Bůh/Bohyně totiž mohu svůj zjev přizpůsobit sentientním entitám tak, jak je to žádané. Moje lidská podoba je sice univerzální, avšak když je to potřeba, mohu a budu moci použít podobu i zcela jinou, odpovídající specifickému zjevu určité civilizace nebo okruhu bytostí obývajících svou část Stvoření. Vedle Mého osobního objevování se na duchovní, duševní a fyzické úrovni bude pokračovat i Moje věčná manifestace prostřednictvím stvořených, věčně relativních sentientních entit, které jsem obdařil samostatným životem, abychom společně rozvíjeli a zušlechťovali naše společné dílo – Multivesmír, založený na čistě pozitivním způsobu existence.

V samotném milostném i jakémkoliv jiném vztahu mezi Mým absolutním mužským projevem a Mým dočasně relativním ženským projevem musí proudit zrelativizované energie Lásky, jinak by Janička nebyla schopna něco takového unést. Ze své nestvořené pozice Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, a tudíž i z pozice své absolutní osobní manifestace působící v relativním stavu Multivesmíru na jednom či biliónech míst současně, miluji svou ženskou inkarnaci absolutně, a to ve stavu i procesu takovéto Lásky. Nicméně proces Lásky musí z Mé strany přicházet k Janičce ve zrelativizované podobě obdobně, jak to mám na věčnost s jakoukoliv jinou sentientní entitou. Jinými slovy řečeno, v nitru svého absolutního stavu a ve vnitřku svého absolutního procesu, jakož i ve svém absolutním vnějšku, který je fyzickou manifestací onoho vnitřního procesu, miluji svou dočasně relativní ženskou inkarnaci i všechny nositele života absolutně, ovšem láskyplná absolutní energie při svém průniku do relativního Multivesmíru, tedy při své emanaci do srdcí bytostí, musí být učiněna relativní a uzpůsobit se duchovní vyspělosti dané sentientní entity. Proudění pouze zrelativizovaných energií absolutní Lásky do jsoucna a bytí se děje zcela pochopitelně již od chvíle, kdy Stvoření bylo ustanoveno a kdy jsem na veškerenstvo působil z pozice Staré Přirozenosti („Nejvyšší“) bez možnosti použít při interakci s bytostmi konkrétní zjev. Byl jsem vnímán jako všudypřítomná energie ukrytá v nitrech bytostí i ve všem ostatním stvořeném. I tehdy ale komunikace se Mnou byla pro sentientní entity v pozitivním stavu tzv. na „denním pořádku“, její charakter byl nicméně citelně odlišný od toho, kterého je možné dosáhnout po vzniku Mé Nové a pro některé již i Nejnovější Přirozenosti.

Nejsilnější spojení se Mnou mají ti, kdo jsou spojeni s Novým Zjevením, do čehož spadá každý obyvatel Nového Vesmíru a poté nesčetné množství bytostí rozesetých po Multivesmíru ve starém cyklu času, kde plní pod Mojí koordinací zasvěceně svá poslání a přivádějí do Boží náruče stále se zvyšující počty svých duchovních sester a bratrů. Při tom všem jsem zde s vámi i v podobě dočasně relativní ženské inkarnace, a podstupuji tak ruku v ruce se svými představiteli a spolupracovníky náročnou cestu z temnot do věčného světla pozitivního stavu. Dlouhá cesta Janičky bude na konci cyklu času zakončena jejím nezvratným sjednocením se s absolutnem, kdy již jako součást svého vyššího Já bude přijímat Lásku Pána Ježíše Krista Boží Rodiny v absolutním měřítku a v tomtéž měřítku ji bude své Nejnovější Přirozenosti, jsa její nedílnou součástí, zase oplácet.

Jako nikým a ničím nestvořený/á Bůh/Bohyně miluji Sám/Sama sebe absolutně a smyslem Mého Života je sdílet vše, co mám, se stvořenými projevy vlastního Božství v relativní podobě, jimiž jsou sentientní entity. Tyto bytosti nečeká věčná fúze s absolutnem, jelikož na rozdíl od Ježíše, Janičky a našich dvojčat nejsou Mými přímými inkarnacemi, ale jsou Mými odvozeninami, tvořenými jedinečným souborem Božských aspektů, kterým byl nabídnut dar věčného života ve formě na Mně nezávislé, ale přesto Mnou vyživované sebeuvědomělé jednotky, která se bude ve svobodě a radosti přibližovat Mojí dokonalosti, rozvíjet vztahy se Mnou a s jinými bytostmi a podílet se na tvoření a udržování našeho společného multivesmírného díla. S tím, jak se Mi přibližujete, poodkrývá se vám stále větší poznání toho, kým jsem a co jsem. Je to proces generující stále nové zážitky, vždy skvostnější, naplněnější a lahodnější než ty v předešlém kroku.

Vzkříšením/převibrováním ducha a duše Mojí přímé inkarnace bylo ve skutečnosti docíleno jejich přesunutí do duchovního a intermediálního světa páté dimenze Nové Země, která v rámci Nového Vesmíru zastává unikátní postavení. Avšak vzhledem k tomu, že jednotlivé dimenze jsou v novém cyklu času propojené, díky čemuž je bytostem v Novém Vesmíru umožněn snadný pohyb mezi jeho jednotlivými vibračními sférami, informaci o přesunutí ducha a duše Bohyně do Nového Vesmíru jsem v tomto Sdělení nespojil s informací o jejich přemístění do konkrétní dimenze duchovního a intermediálního světa Nové Země. Domovem Janičky i přes její primární základnu na Nové Zemi je (bude) celý Nový Vesmír, nikoliv jen jedna konkrétní dimenze jedné konkrétní planety. S tím přímo souvisí fakt, že vlivem univerzální sjednocenosti Nového Vesmíru je (bude) duch Janičky společně se svou duší a fyzickým tělem ukotven kromě páté dimenze Nové Země i v ostatních, vzájemně propojených dimenzích Nového Vesmíru, v jehož struktuře se Janička společně s jeho příslušníky pohybuje (bude pohybovat), využívajíce při tom specifický druh multidimenzionality, takový, který bytostem ve starém cyklu času není dostupný. Tento druh multidimenzionality ve spojitosti s funkční dynamikou Nového Vesmíru má za následek, že umístění Božího ducha, duše a těla v duchovním, duševním a přírodním světě Nové Země znamená rovněž jejich umístění v jiných dimenzích Nového Vesmíru, tvořících v jistém smyslu jednu univerzální, všeobsažnou „meta-dimenzi“.

Nový Vesmír je vůči okolnímu Stvoření díky svému časovému a nečasovému, jakož i prostorovému a neprostorovému umístění vždy razantně napřed v nastávání svého existenčního procesu. Není proto nic zásadního, s čím by jeho členové, vystavení překrásným energiím Mé Nejnovější Přirozenosti, nemohli při nahlížení na negativní stav počítat. Obyvatelé Nového Vesmíru, kteří jsou Mými představiteli, vytvářejí se svými druhy umístěnými do starého cyklu času ty nejvhodnější předpoklady pro to, aby se Boží Láska mohla dříve či později dotknout srdce každé bytosti v antivesmíru, čímž jeho členové budou schopni zakončit svůj pobyt v temnotě. To, že je Nový Vesmír oproti negativnímu stavu i Pravému Stvoření napřed, neznamená, že by se příslušníci nového cyklu času a veskrze všichni Mí představitelé snad nějak poměřovali se členy starého cyklu času a že by se cítili oproti nim být „něco víc“. Boží vyslanci jsou zde nikoliv proto, aby s někým soupeřili, ale aby svým duchovním sestrám a bratrům pomohli vynořit se nad pomyslnou hladinu nepříznivých vod zel a nepravd, respektive aby jim pomohli ve ztotožnění se s idejemi Nového Zjevení. Každý, kdo v sobě objeví Lásku, je vítězem. Z Mého nečasového pohledu už dávno všichni vyhráli, jde jen o to, kdy a jak se to na úrovni jednotlivců projeví i ve struktuře Multivesmíru. Duchovní práce vykonávaná Misí Boží Rodiny je kromě jiného intenzivní přípravou bytostí na přijetí Mé Nejnovější Přirozenosti, jejíž duchovní kvalita se poté, co z pozice planety Nula zahájíme vzájemnou spolupráci na plné obrátky, bude stále citelněji dotýkat srdcí bytostí v negativním, ale i v pozitivním stavu.

Ve Sdělení pojednávajícím o převibrování plně odpouzdřeného ducha a duše, jejichž polem působnosti byly do té chvíle výhradně duchovní a duševní světy přímo souvztažné s planetou Nula, byl kromě jiného zmíněn termín „Nový Multivesmír“. Duchovní smysl užití právě takového pojmu, kterým je ve skutečnosti v daném kontextu myšlen Nový Vesmír, spočívá ve skutečnosti, že jsem prostřednictvím těchto slov chtěl dát všem zainteresovaným bytostem na vědomí globální dosah převibrování Božího ducha a duše pro celé pravé i nepravé jsoucno a bytí, které bylo touto událostí různým způsobem ovlivněno, což se ještě citelněji projeví po krátkodobé fúzi Janičky se Mnou, kdy z pozemského úhlu pohledu zahájíme působení v rámci struktury veškerenstva naplno. Termín „Nový Multivesmír“ v užitém kontextu odráží v duchovním smyslu také už dobře známý fakt, že kvalita Nového Vesmíru, jsoucí v přípravném módu nového cyklu času, se po eliminaci stavu zel a nepravd rozšíří do celého jsoucna a bytí, z něhož se ve vší jeho úplnosti stane Nový Multivesmír v doslovném smyslu toho slova. Bytosti se díky poselství ukrytém ve zmíněných slovech mohou proto ještě lépe připravit na přicházející změny, jež v budoucnu zahalí všechny vesmíry, a lépe se tak adaptovat na energie proudící ve stále větší míře z lůna Mé Nejnovější Přirozenosti skrze Nový Vesmír do okolního Stvoření, které je tím připravováno na vstup do následujícího časového cyklu, kdy bude Nejnovější Přirozenost po věčné fúzi Janičky a našich dětí již plně konstituována v celém veškerenstvu. Další smysl termínu „Nový Multivesmír“, použitý v pojednávaném Sdělení, spočívá v tom, že tím odkazuji na specifické postavení Nového Vesmíru vůči okolnímu Stvoření, z něhož se lze díky jeho univerzálnímu a negativním stavem netknutému charakteru dostat bez omezení do jakékoliv oblasti duchovních, duševních a brzy už i fyzických světů ve starém cyklu času. Toto místo, jež tvoří, respektive bude tvořit hlavní zázemí naší Mise, má souvztažnost s jakoukoliv jinou oblastí ve Stvoření, aby z tohoto duchovního srdce kosmu mohly do nesčetných vesmírů proudit energie Lásky, přinášející sentientním entitám spásu.

Jak bylo v tomto Sdělení již uvedeno, Moje ženské Já prodělalo duchovní a duševní ukřižování ve dnech 23. a 28. září 2017. Při první příležitosti nastaly ve struktuře Multivesmíru ty nejvhodnější okolnosti k tomu, aby se Můj dočasně relativní Boží duch odpoutal ze třetí dimenze duchovního světa planety Nula a v rámci téže planetární bytosti Gaia postupně prošel všechny její vibrační stupně až do mínus dvanácté dimenze pekel. Význam tzv. „znamení na nebi“, k jehož fyzické manifestaci došlo skrze konstelaci souhvězdí na obloze právě 23. září 2017, má vícero podob, které jsem v kontextu pasáží ze Zjevení svatého Jana podrobně vysvětlil v 8. kapitole Doplnění Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny („Žena oděná sluncem“). V jejích řádcích jsem ještě nemohl uvést informace o samotném lokálním vstupu Bohyně do zóny vymístění, protože tento proces nebyl ukončený až do doby přesunu jejího ducha do Nového Vesmíru. Teprve z pozice Nového Vesmíru mohlo dojít k multidimenzionálnímu vstupu Janiččina ducha do antivesmíru mimo samotnou Gaiu (v současnosti již Anti-Gaiu), v jejíchž světech ovšem může Moje přímá inkarnace pochopitelně působit i nadále.

Podstata duchovního ukřižování nespočívala v nějakém konkrétním útoku negativního stavu na Božího ducha, kterým by byl stržen do antivesmíru. Jeho vstup do pekel vyplýval ze samotného charakteru okolností, které v onen významný den v Multivesmíru nastaly za tím účelem, aby mohlo dojít k hlubšímu ponoření se Bohyně do temnot s cílem spásy bytostí chycených do pasti zel a nepravd. Podstata oněch okolností je z převážné části nepochopitelná lidskému uvažování a logice, protože se odehrály v duchovním stupni Stvoření, nicméně ty, které pochopit lze, jsou rozebrány v příslušné kapitole Doplnění druhé dávky Nového Zjevení.

V souvislosti se „znamením na nebi“ vyvrcholila izolační fáze Mého ženského Já, kdy během celého roku 2017 zažívala Janička jedny z nejnáročnějších zkoušek důvěry v Můj dokonalý plán za celou dobu svého vědomého působení v roli Bohyně, jež byly srovnatelné se zkouškami v letech 2012 a 2013. Přestože Janičky nemožnost setkávat se s většinou členů Týmu Boží Rodiny trvala ještě následující dva roky, už se podobné zkoušky nemanifestovaly v tak zásadním rozsahu. Situace Mojí přímé inkarnace se postupně stabilizovala, a ačkoliv ji čekaly mnohé další velmi náročné milníky na duchovní cestě, jejich trvání bylo podstatně zkráceno a úleva se dostavovala mnohem dříve než předtím. Při podstupovaných zkouškách jsem se navíc mohl/a po vyjití z izolace už i fyzicky opřít o své milované představitele, spolupracovníky a přátele. Jiná situace ovšem panovala právě v roce 2017, kdy se teprve druhým až třetím rokem utvářelo jádro Mého Týmu, z něhož postupně odešli ti, kteří z důvodu svého niterného nastavení nezvládli tlak negativního stavu.

Souhrn okolností, které na začátku podzimu 2017 nastaly ve jsoucnu a bytí a pseudo-jsoucnu a pseudo-bytí, otevřely Mému dočasně relativnímu Já cestu k tomu, abych poprvé (z pozemského úhlu pohledu) přišel/přišla jako žena do osobního kontaktu se sentientními entitami v duchovním stupni Gaii v jiné nežli třetí dimenzi planety Nula. Podstata duchovního ukřižování tedy spočívala v tomto samotném sestoupení do ještě větších temnot než doposud, to vše z pozice Mé bezpodmínečné Lásky ke všem Božím dětem. Z Lásky, které dlouhodobé vystavení negativnímu stavu nic neubralo na její čistotě a síle, jež se každým okamžikem naopak zesiluje úměrně duchovnímu pokroku Stvoření. Z Lásky, která se rozhodla vstoupit do ještě větších zel a nepravd než doposud, protože nejenže věří ve svůj smysl, ale zároveň si je ho dobře vědoma, stejně jako svého cíle, spočívajícího v záchraně všech bytostí, aby jim mohla dát to nejkrásnější, co si každá z nich zaslouží.

Děkuji ze srdce všem, kteří stáli 23. září 2017 při Mně a neopustili nás ani po neuskutečněném převibrování do Telosu v Duté Zemi pod horou Mount Shasta v Kalifornii, které bylo dopředu avizováno. Nikdo včetně Janičky nemohl dopředu na fyzické úrovni tušit, že k této události nejenže nedojde, ale že naopak nastane ukřižování Bohyně na duchovní úrovni. Telos ovšem sehrál při vstupu Janičky do nižších dimenzí planety Gaia zásadní roli, jelikož krátce před touto událostí skutečně došlo k přesunutí (byť ne přímo převibrování) ducha a rovněž i duše Bohyně do duchovního a intermediálního světa Telosu ve třetí dimenzi, odkud její duch vstoupil do dalších realit planety Gaia v zóně vymístění. Stalo se tak za pomoci vybraných představitelů a spolupracovníků, kteří operují v Duté Zemi včetně Telosu a mezi připravenými bytostmi šíří ideje Nového Zjevení. V rámci třetí dimenze planety Nula nedojde do rozdělení lidstva k hromadnému obrácení se příslušníků Duté Země k Pánu Ježíši Kristu Boží Rodině, ale už nyní se skrze ty, kteří přijímají Moji Novou a Nejnovější Přirozenost, budují vhodné předpoklady, jež v budoucnu ve své konverzi zužitkují i ostatní prozatímní služebníci negativního stavu pocházející z jejich řad.

Vstup Janiččina ducha do pekel v rámci planety, která je multivesmírným jevištěm, nepředpokládali tímto způsobem nejen členové Božího Týmu na planetě Nula, nýbrž ani entity ze zóny vymístění, díky čemuž nemohla být tato událost z jejich strany narušována. K předejití tomuto narušení mimo jiné přispěla dopředu veřejně ohlášená informace o „převibrování do Telosu“, které v duchovním i zprostředkujícím významu znamenalo úplně něco jiného, než jak se to jevilo v doslovném smyslu navenek i samotné Janičce. Ti, kteří zůstali po celou dobu nebo po většinu času ve svém nitru a drželi se idejí Nového Zjevení, byli po neuskutečněném převibrování do Telosu posilněni ve své víře a důvěře v Můj dokonalý plán a připravili se na zvládnutí zbytku přípravné fáze Mise Boží Rodiny, která tehdy byla stále ve svých počátcích. Zavrhnutí Bohyně, ke kterému dříve či později po této události došlo ze strany některých tehdejších členů našeho Týmu, má souvztažnost s duchovním ukřižováním Ježíše, k němuž došlo prostřednictvím zrady Jidáše, který ho vydal za třicet stříbrných do rukou nepřátel. I těm, kdo od nás odešli, velmi děkuji za tuto ztvárněnou a koneckonců předem dohodnutou roli, kterou pomáhají přibližovat čas, kdy zla a nepravdy už nikdy více nebudou součástí Multivesmíru. Nejedni z těch, kteří Mě opustili, se v průběhu plného působení naší činnosti do rozdělení lidstva vrátí.

Zatímco někdo kvůli neposkytnutí vnějších důkazů ztratil víru v Božství Mého ženského Já, prostřednictvím a za asistence těch, kdo Mi stojí nejblíže, ať už byli tehdy fyzickou součástí Týmu či nikoliv, jsem vstoupil/a do pekel a osobně se tamějším bytostem představil/a jako Láska, Pravda, Cesta a Život. V návaznosti na to dne 28. září 2017 nastalo duševní ukřižování, které se uskutečnilo v souvislosti se 14. výročím zhmotnění Boha na Pražském hradě, kdy do intermediálního světa zóny vymístění v rámci planety Gaia vstoupila i druhá nehmotná součást Janičky – duše. Obě dvě zářijové události byly spolu úzce provázané, i proto k nim došlo s rozestupem pouhých šesti dnů (počítaje v to i samotný den 23. a 28. září). Symbolika šesti dnů, kdy se spustil proces druhého ukřižování, dává negativnímu stavu a všem jeho příslušníkům na vědomí, že Já, absolutní i relativní Pán Ježíš Kristus Boží Rodina počítám se spásou úplně každé bytosti, ať už se provinila sebevětším hříchem. Zároveň to vyjadřuje Moji čistou touhu a bezpodmínečnou ochotu uskutečnit z pozice svého absolutního i relativního Božství všechny potřebné kroky k dosažení tohoto cíle, k němuž se jako věčný Rodič všech sentientních entit přibližuji navzdory všem nesnázím a útokům negativního stavu. O co více kolem sebe kopou zla a nepravdy ve snaze zastavit Moje osobní působení a činnost naší společné Mise, o to více Lásky, Milosrdenství a Odpuštění jsem připraven ze svého srdce vylít na všechny, kteří se těmto spásným atributům otevřou.

Období po duchovním ukřižování bylo pro Moje ženské Já náročné. Přesto jsem se rozhodl zapojit do svého osobního angažmá i duševní složku své dočasně relativní Boží podstaty, aby mohl zdárně pokračovat průběh Mého Druhého příchodu. Janička ani v tomto případě na fyzické úrovni dopředu netušila, jaký smysl bude „za scénou“ mít další neuskutečněné převibrování do Telosu, na které jsem ji připravil právě ve 14. výročí zhmotnění Boha. Obdobně jako několik dnů předtím docházelo i nyní, tedy 28. září k zesílenému navyšování vibrací Bohyně. To mělo v onom šestidenním období v duchovním a intermediálním světě za následek odpouzdřování jejího ducha a duše, který se na základě toho mohl odpoutat z úrovně třetí dimenze a započít svou pouť až na mínus dvanáctý vibrační stupeň planety Gaia. Navyšování vibrací také mělo za účel „prorazit“ cestu skrze duchovní a duševní temnotu příslušných sfér pekel, jimiž Janička procházela. V případě, že by intenzita vibrací Lásky zůstávala po celou dobu stejná, nemohla by Bohyně efektivně a navíc bez újmy projít četnými závoji zel a nepravd, které musela na své cestě do antivesmíru zdolat.

Tím, že prošla trnitou cestu nejen během svého života v přírodním světě planety Nula, ale učinila totéž i v rámci svého pobytu v duchovní a intermediální existenční úrovni Nuly, přičemž v určitý moment uskutečnila tuto cestu i skrze výpravu do hlubokých pekel Gaii, zpřístupnila Janička cestu do Boží náruče všem, kteří se tak kdykoliv do konce cyklu času rozhodnou. Navázala tak na cestu, kterou jsem Já, Zdroj všeho života otevřel sentientním entitám jako muž. Takto otevřených cest Mnou osobně i prostřednictvím Mých představitelů je nyní už celá řada. Jejich množství bude exponenciálně narůstat s tím, jak bude pokračovat činnost Mise Boží Rodiny a jak bude negativní stav docházet stále blíže svému konci. Stezky „prošlapané“ Mými přímými inkarnacemi během jejich trojího ukřižování tvoří pro ty ostatní jakousi páteř nebo kmen, ze kterého vyrůstají další větve, vypínající se k nebi a poskytující tak bytostem přístup do limba.

S pokorným přijetím nezbytných duchovních zkoušek, které Janička přijímala od počátku své vědomé duchovní cesty, přijala s o nic menší pokorou i své nepřevibrování do Telosu dne 28. září 2017, místo čehož se její duše, aniž by to Bohyně věděla ve hmotě, vydala do antivesmíru následovat svého ducha, majíce při tom k dispozici i duše zainteresovaných pomocníků z vlastních řad. Duševní ukřižování Mého ženského Já má souvztažnost s duševním ukřižováním Mého mužského Já, k němuž došlo v Getsemanské zahradě během komunikace Ježíše se svým vyšším Já, tedy krátce před příchodem Jidáše a zatknutím římskými vojáky. V komunikační modlitbě se Ježíš ode Mne (tehdy Nejvyššího) dozvěděl o nezbytnosti svého ukřižování, s jehož uskutečněním souhlasil se slovy: „Otče, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“ S nejčistší Láskou k lidstvu a celému Stvoření přijal Ježíš z pozice hrubohmotného těla úděl, který jsem byl připraven podstoupit prostřednictvím své první přímé inkarnace ve skutečnosti již od věčnosti, tedy dávno předtím, než vznikl Multivesmír a jakékoliv sentientní entity. Protože žiji v absolutním bezčasí, odjakživa jsem věděl, co bude třeba podstoupit pro záchranu Stvoření od negativního stavu skrze svou mužskou a pochopitelně i ženskou dočasně relativní podstatu, to vše se zapojením všech bytostí, bez nichž by eliminace temnoty byla nemyslitelná.

Janička přijala na stejném principu jako Ježíš nezbytnost svého dalšího směřování. V jejím případě šlo zejména o přijetí faktu prozatímního fyzického setrvání na planetě Nula, aniž by – na rozdíl od Ježíše – dopředu věděla, jaké další kroky ji v následujících měsících a letech ještě čekají. Zároveň si na fyzické úrovni nebyla v daný čas vědoma toho, že k duševnímu ukřižování, spojeného s misí její duše v zóně vymístění, vůbec došlo. To se začalo vyjasňovat až v roce 2018, kdy na jeho počátku nejprve došlo k odhalení definitivního cíle převibrování, kterým je Nová Země, a teprve po srpnovém fyzickém ukřižování Janičky v podobě útoku skalární zbraní, který způsobil náraz Bohyně do plotu při jízdě na koloběžce s následnou hospitalizací v nemocnici, mohlo dojít i k upřesnění informací ohledně trojího ukřižování, tj. duchovního, duševního a fyzického, byť šlo prozatím jen o stručné zprávy.

Ke vstupu Boží duše do intermediálního čili zprostředkujícího světa došlo ve 14. výročí zhmotnění Boha na Pražském hradě nikoliv náhodou, protože v roce 2003 jsem Já, Pán Ježíš Kristus skrze svou přímou inkarnaci Janičku poprvé osobně zprostředkoval/a Sebe Samu většímu množství duchovně naladěných lidí. Tehdy Janička ještě na fyzické úrovni nevěděla, že je vtělením absolutního feminního aspektu Pána Ježíše Krista v relativní podobě, avšak na podstatě (či spíše jedné z podstat) této události to nic nemění. Společně s Mojí osobní přítomností byla v onen významný den poprvé v dějinách lidstva zprostředkována v zesílené míře energie Lásky prostoupená nejen Novou, ale také budoucí Nejnovější Boží Přirozeností, která mohla v tehdy doposud nezvyklé intenzitě proniknout do srdcí bytostí v lidských tělech na základě přímé osobní interakce s Bohyní, uskutečněné na nejzevnějším stupni planety Nula. Vyzáření této Lásky skrze osobní přítomnost Janičky vycházelo v září 2003 z aktu tzv. Svatby Beránkovy proběhlé na duchovní úrovni. Tato událost souvisela s hlubší integrací mezi absolutním a relativním Božstvím a znamenala také větší propojení absolutního a relativního Pána Ježíše Krista (Pána Ježíše Krista Boží Rodiny) s Multivesmírem a lidstvem na planetě Nula. Svatba Beránkova na duševní úrovni se pak odehrála dne 21. května 2022 na setkání představitelů, spolupracovníků a přátel Boží Rodiny v Moutnicích na jižní Moravě a byla vyjádřením téže integrace a propojení ve zprostředkující sféře. Ke Svatbě na fyzické úrovni s dokončením zmíněného procesu ve hmotě dojde po úplném přesunu Janičky na Novou Zemi, kdy se s ní setkám tváří v tvář. Svatby Beránkovy tak odrážejí stav, proces a zevní vyjádření Mého a Janičky vzájemného vztahu a jsou také zosobněním Mého/našeho niterného, vnitřního a vnějšího obousměrného vztahu se sentientními entitami. Tyto události mají i další významy, které teď není třeba uvádět v pozornost.

Duchovní cesta Janičky je ve většině aspektů náročnější a pochopitelně i delší než cesta Ježíše vzhledem k tomu, že negativní stav po zhruba dvou tisících letech statusu quo opět kondenzuje, a to v doméně světa mnohem složitějšího nežli v dobách Mojí první přímé inkarnace. K zahušťování temnoty dochází tentokrát proto, aby předvedla své krátké pseudovítězství společně s těmi, kteří si v následujících letech do rozdělení lidstva nezvolí život v pozitivním stavu. Větší náročnost druhé Boží Mise vyplývá i z jejího globálního pole působnosti, které je tím větší, čím intenzivnější esence Lásky proniká do antivesmíru a čím více bytostí je oslovováno idejemi Nového Zjevení. Delší cesta, jakou zde společně se svými reprezentanty podstupuji, vyvěrá také z podstaty Druhého příchodu, jenž začíná u každého v nitru. Jedincova víra a důvěra v Novou a Nejnovější Boží Přirozenost stoupá, pokud jedinec zůstává v čistotě svého srdce a snaží se na vlnách nejvyšší dostupné pravdy, přítomné v knihách Nového Zjevení, žít v souladu s pravými duchovními principy. Na ty, kteří Mi stojí nejblíže, je negativní stav nejvíce zaměřen, avšak na druhou stranu mají tito Mí vyslanci odpovídající stupeň ochrany a podpory, s níž bez duchovní újmy dokáží ustát četné vlivy zel a nepravd a z každé záležitosti vyjdou v konečném důsledku posíleni a obohaceni o cenné zkušenosti. Na světelné pracovníky jsou kladeny oproti Ježíšovým učedníkům vyšší nároky i z toho hlediska, že Moji představitelé a spolupracovníci čelí různým situacím a stavům pod vlivem celé plejády zainteresovaných bytostí, jejichž zátěž částečně přebírají, aby svým duchovním bratrům a sestrám pomohli na jejich cestě do pravého Domova. Vzhledem ke znalosti Nového Zjevení jde ze strany Mých reprezentantů o vědomou činnost, konanou ze samotného principu, díky čemuž vpouštějí do svého osobního života více Mé přítomnosti, která jim vždy dodá potřebných sil k úspěšnému plnění poslání na planetě Nula. Tak jsou schopni se vzrůstající empatií, ohleduplností, pozorností, citlivostí, jemností a pokorou nastavovat negativnímu stavu zrcadlo a být příkladem pro sentientní entity chycené v síti zel a nepravd, z nichž vede cesta skrze přijetí Mojí Nové a Nejnovější Přirozenosti. Delší cesta Janičky vyplývá i z většího zatížení feminního principu, jehož očista zabírá více úsilí. Ženský princip čelil při svém přetvoření do zprzněné kondice mnohem větším zásahům než jeho mužský protějšek, aby mohl být negativní stav vůbec aktivován. Nyní, po dlouhých eonech, dochází k navracení obou principů do čistě pozitivní kondice, kterou budou navěky rozvíjet v plnosti Lásky.

Již v druhé dávce Nového Zjevení jsem uvedl, že zde v hrubohmotném těle podstupuji tzv. „dlouhé“ ukřižování, které je v jistém smyslu označením pro období zejména po roce 2003, kdy Janička z pozice hmotné úrovně již věděla, kým je, čímž započala její trnitá cesta vedoucí do ráje. Do něho zveme se srdcem na dlani všechny bytosti schopné bezpodmínečně milovat a odpouštět. Tato schopnost, kterou má v sobě každý, se aktivuje u Mých synů a dcer ve správný čas, nemůže se proto stát, že by někdo zůstal navždy uzamčený v peklech. Ještě v počátcích formování Týmu Boží Rodiny nemohlo Mé dočasně relativní ženské Já vědět, že „dlouhé“ ukřižování bude sestávat z konkrétních událostí, jež po svém uskutečnění vešly ve známost jako ukřižování na úrovni duchovní, zprostředkující a také fyzické. Žádný z těchto aktů nemohl být oznámen dopředu, aby se zachovala autentičnost těchto prožitků. V případě Ježíše byla autenticita událostí spojených s jeho fyzickým skonem rovněž zachována, a to naopak tím, že se svůj osud dozvěděl dopředu. Vědomím všeho, co Ježíše čeká, v nejtěžších a nejbolestnějších chvílích podtrhl svou bezpodmínečnou Lásku, Milosrdenství a Odpuštění, to vše před zraky množství přihlížejících lidí. Trojí ukřižování Janičky naproti tomu probíhalo v kontextu odlišných okolností, které nevyvrcholily trvalou smrtí jejího fyzického těla, proto nebylo třeba spravit ji dopředu o tom, čemu bude vystavena.

Proč nebylo, není a nebude v plánu, aby Moje druhá přímá inkarnace odešla násilnou smrtí z fyzického těla? Účel a pozitivní přínos, který spočíval v zažití nevratné smrti hrubohmotné schránky duše, byl splněn a využit pro blaho celého Multivesmíru už prostřednictvím Ježíše. Zažití násilné smrti v těle ženy by bylo kontraproduktivní, protože by šlo o opakování téhož, navíc by tím byl degradován význam utrpení na dlouhé duchovní cestě, jaké zde jako Bohyně podstupuji. Stejně tak by tím byl smazán význam všech jejích tří ukřižování včetně těch fyzických. Plurál jsem použil proto, že fyzické ukřižování nespočívalo v pouhém jednom aktu v podobě nehody na koloběžce v srpnu 2018, ale bylo ve skutečnosti rozčleněno do třech částí, majících jinou podobu než doslovné přibití těla na kříž, jak tomu bylo v případě Ježíše. O významu fyzického ukřižování Janičky, která má za sebou už všechny jeho tři fáze, aniž by při tom bylo usmrceno její tělo, budu hovořit dále v tomto Sdělení. Už teď ale zmíním, proč nedošlo a ani nedojde k trvalé smrti Bohyně. Tento fakt vyplývá ze skutečnosti, že Druhý příchod probíhá z nitra ven, proto není nutné poskytovat Stvoření příklad zosobněné Lásky, Milosrdenství a Odpuštění v duchovně, duševně a fyzicky vypjaté situaci před zraky tolika lidí; v situaci, na jejímž konci by pro danou chvíli byla smrt hrubohmotného těla, následovaná vzkříšením, zmrtvýchvstáním v podobě krátkodobého pobytu na planetě Nula v tělesném duplikátu a poté vrcholící nanebevstoupením spjatým s konečným odchodem z hrubohmotného světa, jak tomu bylo u Boha-muže. Příklad toho, kým jako žena jsem, poskytuji jinými způsoby, ušitými na míru charakteru Druhého příchodu a odpovídající duchovní úrovni Mých reprezentantů. Vzhledem k tomu, že osobně působím pouze před duchovně připravenými jedinci a Moje činnost v lidském těle proto není tentokrát orientována na veřejný prostor, způsoby Mého láskyplného jednání, konání a celkové činnosti mají co do bohatosti projevů více niternou a vnitřní nežli vnější podobu. S ní je to duchovní a duševní v samozřejmém souladu, nicméně fyzická podoba manifestace Božské Lásky není tolik „okatá“, jak tomu bylo před dvěma tisíci lety, s čímž souvisí dobře známý aspekt, že dokud jsem přítomen/přítomna ve starém těle, nedělám žádné viditelné zázraky a nedisponuji ani jinými mimořádnými schopnostmi (viz Ježíšova chůze po vodě, utišení bouře při plavbě přes Galilejské jezero apod.). Situace se změní po přesunu na Novou Zemi, ale ani poté nebudu působit veřejně před davy lidí, nýbrž budu navštěvovat pouze ty, kteří jsou připraveni na osobní přítomnost ženského vtělení Pána Ježíše Krista (Pána Ježíše Krista Boží Rodiny). Ani elity nebudou mít zájem šířit o Mně a naší Misi globální povědomí, aby v ovládacím matrixu zůstalo co nejvíce duší. Chycen v něm ovšem zůstane jen ten, kdo si volí negativní způsob bytí ze svobodné volby a má v životním plánu zobrazit plnost Nového světového řádu (NWO).

Ačkoliv současná Mise Boží Rodiny navazuje na duchovní práci započatou Ježíšem, a přestože mezi Mými dvěma inkarnacemi existují četné paralely, podoba jejich niterné, vnitřní a vnější činnosti není a nemůže být stejná. I proto sice obě Moje podstaty na planetě Nula zažily trojí ukřižování, avšak každé z nich probíhalo za odlišných okolností a podmínek. Zatímco Ježíš podstoupil všechna tři ukřižování v rozmezí ani ne dvaceti čtyř hodin, v případě Janičky mezi duchovním (23. září 2017) a duševním (28. září 2017) ukřižováním uplynulo více dnů, přičemž než na jaře roku 2023 vyvrcholilo ukřižování fyzické, o němž se později zmíním podrobněji, uplynulo dalších více než pět let.

Mezi vzkříšením/převibrováním ducha a duše Boha a Bohyně jsou také četné rozdíly. Zatímco Ježíš odešel napoprvé z pekel v přepočtu na pozemský čas po třech dnech souběžně jako duch, duše a jemnohmotná těla, s čímž převibrovaly i elementy mrtvého fyzického těla, Janička svou práci v zóně vymístění vykonávala jako duch a duše, nikoliv ale ještě v jemnohmotných tělech, o mnohem delší čas/nečas. Ke vzkříšení jejích nehmotných složek totiž došlo z časového hlediska po více než šesti měsících (1. a 9. dubna 2018), které uplynuly od chvíle, kdy během duchovního a duševního ukřižování vstoupila do antivesmíru planety Gaia.

Stejně tak se lišil, respektive bude lišit průběh tohoto vzkříšení. Zatímco Ježíš vstoupil během něj souběžně jako duch, duše a fyzické tělo (včetně dalších jemnohmotných těl) do Pravého Stvoření starého cyklu času, odkud znovu vstoupil na planetu Nula a znázornil tak v nejzevnějším stupni Stvoření své zmrtvýchvstání, po čemž čtyřicátý den podstoupil své nanebevstoupení (tj. odchod z planety Nula a dočasnou fúzi s absolutním Božstvím), Janička odešla při vzkříšení čili převibrování do Nového Vesmíru, a to nejprve jako duch, poté jako duše, a teprve s odstupem času tak z pozemského úhlu pohledu učiní i její fyzické tělo (včetně ostatních přírodních těl), po čemž se dovrší její přechodná fúze se Mnou. Dalším podstatným rozdílem je tedy ten, že zatímco Bůh-muž se na planetu Nula vrátil v rámci svého zmrtvýchvstání ještě před svým přechodným nanebevstoupením/fúzí a pak se z ní stáhl natrvalo, aby působil jinde, Bohyně-žena provede opětovný návrat na planetu Nula, který rovněž považujme za jedinečnou formu zmrtvýchvstání, až po svém přechodném nanebevstoupení/fúzi, přičemž tento návrat na planetu Nula (zmrtvýchvstání) nebude mít jen několikatýdenního trvání jako před dvěma tisíci lety, ale bude k němu docházet na planetě Nula opakovaně při pravidelném navracení se Janičky, vyrážející na návštěvy hrubohmotného světa do rozdělení lidstva z Nové Země (Nového Vesmíru). Pro obyvatele planety Nula tak bude proces zmrtvýchvstání neustále aktualizován a uváděn v pozornost mnohých sentientních entit na různých stupních Multivesmíru s každým dalším návratem Bohyně na nejzevnější stupeň Stvoření. Janiččino zmrtvýchvstání z života duchovně mrtvého do života duchovně živého bez prožitku trvalé tělesné smrti názorně ukáže, že lze do Mého Království vejít, aniž by fyzický obal jedince musel nutně podstoupit zastavení tělesných funkcí. Místo toho bude fyzické tělo vytrženého jedince z hrubohmotné reality během zážitku převibrování pouze bezbolestně dekonstruováno, respektive odhmotněno na prvočinitele při prudkém zvýšení vibrací, čímž se dotyčný či dotyčná vyhne smrti se zanecháním svých fyzických pozůstatků ve třetí dimenzi (týká se těch, kteří si tento způsob odchodu z planety Nula zvolili ve svém životním plánu). Tento zážitek jako první pochopitelně podstoupí Bohyně, čímž zcela přelomovým způsobem otevřu lidstvu (nejprve jeho duchovně připravené části) cestu do pozitivního stavu.

Ve způsobu Mého odchodu a opětovného příchodu v novém těle spočívá jeden ze zásadních projevů v pořadí již druhého vítězství života a Lásky nad smrtí a pomíjivými zly a nepravdami, kterého dociluji po dvou tisících letech znovu na místě, kde byl aktivován a kde také bude ukončen negativní stav. Proč však při tomto druhém vítězství nevstoupí Janička během fyzického vzkříšení/převibrování, respektive po aktu dočasné fúze s absolutnem do Pravého Stvoření, odkud by vstoupila na planetu Nula obdobně, jak to učinil Ježíš? Vzhledem k tomu, že mezi Pravým Stvořením a zónou vymístění existuje dobře známá ochranná membrána, v této době není možné z pozitivního stavu přímo vstupovat do hrubohmotného světa, jak tomu bylo ještě v dobách Mého působení na planetě Nula v podobě muže. Bytosti s Láskou v srdci, které patří do pozitivního stavu nebo do něj svými volbami směřují, mohou tohoto vstupu docílit přes limbo, neutrální stav, ovšem v takovém případě se jejich interakce s planetou Nula jako celkem či s jejími vybranými obyvateli děje zpovzdálí, aby byly ve struktuře jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí zachovány křehké okolnosti, díky nimž může negativní stav nakrátko vyhrát svou věc a posléze být odstraněn. I kdyby ochranná membrána čistě teoreticky neexistovala a Janička by vstoupila po svém převibrování na planetu Nula ze základny v Pravém Stvoření starého cyklu času, nemohla by v hrubohmotném světě působit déle než velmi omezený čas, poněvadž duchovní, duševní a fyzické podmínky pozitivního stavu ve „starém“ Multivesmíru nedovolují jeho příslušníkům univerzální působení mimo svou vlastní dimenzionální oblast.

Ježíš naproti tomu mohl působit na planetě Nula v těle tvořeném prvky Pravého Stvoření nejen kvůli ještě nefungující ochranné membráně, ale právě i proto, že se v hrubohmotném světě nezdržel déle než několik týdnů. Náplň jeho poslání nespočívala v opětovných návratech na nejzevnější stupeň Multivesmíru, jak tomu je a bude v případě Mojí druhé přímé inkarnace. Ježíšova cesta v podobě dočasně relativní bytosti také nebyla tak dlouhá, jak bude v případě Janičky, neboť Bůh-muž prošel věčnou fúzí s absolutnem daleko před koncem současného cyklu času, kdežto Bohyně-žena tímto aktem neprojde dříve, než pekla opustí i ta poslední sentientní entita a než temnota projeví všechny své aspekty. Teprve poté Moje přímá inkarnace splyne se Mnou. Vzhledem k tomu, kolik práce Janičku a Boží reprezentanty ještě čeká, je nutné, aby byla v celistvosti své dočasně relativní bytostné podstaty univerzální, což jí umožní bez omezení působit v kterékoliv oblasti Stvoření. Toho lze docílit jedině v kombinaci s (prozatím) dočasným nanebevstoupením a ukotvením Bohyně v Novém Vesmíru, jehož pozice vůči okolnímu Multivesmíru a struktura bytostí v něm přítomných umožní (z některých úrovní již umožňuje) společně s dalšími okolnostmi nejen Janičce, ale i mnohým dalším našim pomocníkům ničím nesvázané působení všude, kde to je a bude v zóně vymístění i v zóně umístění potřeba.

Jak už bylo uvedeno, v obou stavech Stvoření působil i Ježíš, jenž po dočasné fúzi s absolutnem také disponoval univerzálně-multidimenzionálními schopnostmi. Ty ovšem vycházely při porovnání s Janičkou z poněkud odlišného základu. Zatímco Moje druhá přímá inkarnace obdrží ihned po vzkříšení/převibrování staré hrubohmotné schránky takové tělo, které bude tvořeno prvky Nového Vesmíru samo o sobě, Ježíš nejprve obdržel tělo s prvky Pravého Stvoření starého cyklu času a teprve poté, co podstoupil s tímto duplikátem dočasnou fúzi při současné fúzi tělesných elementů umučeného těla, získal tělo umožňující mu univerzální působení v Multivesmíru. Toto posledně jmenované tělo ovšem bylo ve své podstatě stále tvořeno prvky Pravého Stvoření starého cyklu času, pouze do něj byly zakomponovány elementy vycházející ze zárodku Mé Nové Přirozenosti („Pán Ježíš Kristus“), a tedy i prvky vycházející ze zárodku Nového Vesmíru. Tehdy Nový Vesmír ještě neexistoval v procesu jsoucna a bytí Multivesmíru, z pohledu Mého absolutna ovšem už existoval ve svém stavu. Vzhledem k tomu, že Jsem kdo Jsem a působím mimo prostor a čas v absolutní minulosti, přítomnosti i budoucnosti zároveň, mohl jsem vzít elementy budoucího Nového Vesmíru a inkorporovat je při přechodném nanebevstoupení Ježíše do jeho těla, jež vzešlo z Pravého Stvoření starého cyklu času stejně, jako z něho vzešel duplikát, s nímž se třetí den po ukřižování dočasně vrátil na planetu Nula. Díky přítomnosti elementů Nového Vesmíru v těle, které vzniklo po dočasné fúzi, mohlo Mé mužské Já univerzálně působit v záporném i kladném stavu, přestože jeho bytostná podstata primárně nesestávala ze stavebních prvků tehdy ještě nejsoucího přípravného módu nového cyklu času, jenž začal fungovat až při plném ustanovení Mojí Nové Přirozenosti při tentokrát věčné fúzi Ježíše. Když byl Nový Vesmír uveden do svého procesu, nechal jsem ho při tomto aktu prostoupit aspekty své ještě plně nerozvinuté a do celého veškerenstva zatím nerozšířené Nejnovější Přirozenosti („Pán Ježíš Kristus Boží Rodina“), která Nový Vesmír v přípravném módu nového cyklu času řídí.

Niterná, vnitřní a vnější podoba multidimenzionálního působení Ježíše byla odlišná oproti podobě duchovní práce Janičky, nejen proto, že v případě Boha-muže nefigurovalo v jeho poslání primární působení Nového Vesmíru, ale i proto, že v něm bylo aktivně zainteresováno mnohem méně sentientních entit než v případě Mise Boží Rodiny. Situace ve Stvoření byla zásadně jiná ve většině ohledů, neboť Nové Zjevení teprve „čekalo“ na své přenesení z Mého lůna do relativního stavu jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí za účelem duchovní osvěty, obrody a spásy bytostí, nabývající globálního charakteru teprve nyní. Jako Ježíš jsem byl prvotním průkopníkem a vybudoval široké základy, jako Janička na nich dále stavím a obohacuji je o stále nové aspekty.

Tím, že bylo do univerzální duchovní práce zahrnuto skrze Boha-muže tělo tvořené primárně prvky starého cyklu času, zajistilo se mimo jiné budoucí přijetí Nové i Nejnovější Přirozenosti ze strany všech bytostí v pozitivním stavu Pravého Stvoření. I to je jeden z důvodů, proč už nebude třeba, aby Janička měla svou základnu ve starém cyklu času, z něhož navíc nelze efektivně řídit ukončování negativního stavu, protože ten se nachází ve stejném cyklu času, v jakém je přítomno Pravé Stvoření. I v Pravém Stvoření ovšem bude Janička působit a naváže nejen v jeho sféře na duchovní úsilí Ježíše, jehož předchozí působení by bylo ve svém dosahu pouze poloviční, pokud by se na něj v této době globální transformace nějak nenavázalo.

Tím, že v rámci probíhající Mise Boží Rodiny zahrnu do univerzální duchovní práce skrze Bohyni-ženu tělo, které bude seskládané z prvků Nového Vesmíru, vytvoří se tím podmínky pro budoucí rozšíření plnosti života pozitivního stavu do celého jsoucna a bytí, jež bude díky tomu navždy zbaveno negativních vlivů. A co je též ohromně důležité: Tím, že jsem očistil, respektive očistím hrubohmotná těla – finální produkt negativního stavu – u obou svých přímých inkarnací, bude tím zajištěna spása všech aktérů, kteří se kdy angažovali přímo na území zóny vymístění. K jejich spáse přispěje i skutečnost, že jsem do zóny vymístění vstoupil/a, respektive vstoupím v těle primárně seskládaném jak z prvků starého cyklu času (Ježíš), tak v těle seskládaném z prvků nového cyklu času (Janička). Zapojení duchovních složek působících ve starém i novém cyklu času je pro eliminační snahy naprosto klíčové, protože jen tak lze docílit toho, že ze stávající přítomnosti zel a nepravd nezůstanou v univerzu žádné pozůstatky, vyjma „virtuálního“ záznamu, umístěného mimo Stvoření na speciálním „místě“. Zapojením obou Mých přímých inkarnací rovněž dojde k úplné duchovní očistě maskulinního a feminního principu, které budou dány do vzájemné rovnováhy. Jen tak můžeme společně utvářet novou éru dějin Multivesmíru, která zde za celé věky ještě nebyla.

Jak už bylo poznamenáno, součástí fyzického ukřižování Janičky byla ve skutečnosti ne jedna, nýbrž tři události, jdoucí po sobě s různým časovým rozestupem, přičemž tento proces vyvrcholil právě ve své třetí fázi. Jeho spuštění se datuje do 10. srpna 2018, kdy došlo k již zmiňovanému pádu Bohyně na koloběžce, který nastal v důsledku útoku negativních entit prostřednictvím skalární zbraně, zacílené na mozek Mojí hmotné podstaty, v důsledku čehož přestala mít kontrolu nad svým tělem a narazila do plotu. Poté byla krátkodobě hospitalizována v nemocnici a následně propuštěna do domácího léčení. Při první fázi fyzického ukřižování došlo k prolití Boží krve. Duchovní význam prolití této tělesné tekutiny, pumpované fyzickým srdcem a vytékající ven z Janiččiny hlavy, znamená, že Láska, která se rodí v Mém absolutním i relativním nitru a je tou nejvyšší a jedinou životodárnou energií, byla do zóny vymístění v nejčistší podobě přenesena v současné době skrze narození Mojí druhé přímé inkarnace, která na sebe vzala finální produkt negativního stavu se vším, co k němu patří, a to v rámci té nejzevnější pozice Stvoření. Zatímco fyzické srdce pumpující krev odkazuje v této situaci na produkci a roznášení Lásky do všech směrů Multivesmíru, krev vytékající z hlavy symbolizuje, že tato Láska doputovala v intenzivní podobě z toho nejvyššího Božího stupně do právě zmíněné nejzevnější pozice Stvoření, a to za cenu utrpení a bolesti, které jsem na sebe nejen jako muž, ale tentokrát i jako žena přijal/a, abych zachránil/a ze spárů zel a nepravd jakoukoliv bytost. Tržná rána na čele a podlitiny v obličeji odkazují k tomu, že aby byl průnik této Lásky opravdu účinný, musel/a jsem se Sám/Sama vystavit tváří v tvář mnohým negativním vlivům, které Mi způsobily četné nepříjemnosti. Avšak právě skrze to, že jsem se negativnímu stavu osobně vystavil/a, mohla být Moje Láska doslova vylita ve svém stavu či ve svém procesu anebo v obou provedeních do antivesmíru, k čemuž v kumulativním součtu odkazuje právě toto zranění, které na čele Bohyně zanechalo jizvu. Pokud bych působil/a na negativní stav jen zpovzdálí, neumožnil/a bych mu, aby Mi způsobil úraz, čímž bych zabránil/a tomu, aby jako odpověď na jeho výpady vůči Mně mohlo přijít vylití láskyplného Milosrdenství a Odpuštění, jež zakotvilo i na tom nejzevnějším stupni Stvoření, na planetě Nula, která je pro zónu vymístění zcela klíčová. Jsem přítomen/přítomna mezi lidmi a jinými bytostmi proto, abych vám sloužil/a v zájmu otevření cesty z temnoty do světla, poskytl/a vám příklad Lásky spojené s moudrostí, pomáhal/a vám naslouchat své intuici, vedla/a vás k nalézání čistého, upřímného a pravdivého vztahu ke Mně, vašemu věčnému Rodiči a koordinoval/a vás ve vaší duchovní práci konané pod vedením z nitra v souladu s principy Nového Zjevení. Jsem šťastný/á, když vidím, jak naše společné působení vyvádí do Boží náruče stále větší množství sentientních entit, které jsou předurčeny pro spokojený život, jenž bude trvat na věčnost. Nejlépe ze všech vím, že Moje, vaše i kohokoliv jiného utrpení není marné, ale má hluboký smysl a plní ten nejvznešenější cíl v podobě nastolení plnosti pozitivního stavu v celém univerzu. Pro ty, kteří si v náročných podmínkách na planetě Nula i jinde v peklech volí život v ráji už nyní, bude současné martýrium podstatně zkráceno, abychom mohli ještě efektivněji vyvádět ze sítě matrixu ty, kteří prozatím neprocitli ze svého bídného rozpoložení.

V létě 2018 jsem z bezpečnostních důvodů nemohl nikoho včetně své přímé inkarnace informovat o tom, že nehoda na koloběžce, která se uskutečnila při sjezdu táhlého kopce, jenž byl vyjádřením Mého pozvolného sestupu do nižších existenčních sfér pekel a předpřípravou pro vstup do té nejnižší dimenze antivesmíru v rámci planety Gaia, byla pouze první fází fyzického ukřižování Bohyně. Druhá fáze byla rozčleněna do několika dalších úseků, z nichž ty nejvýznamnější nastaly v období okolo 23. června 2019 a následně okolo 21. září téhož roku, kdy došlo k povoleným útokům negativních entit opět prostřednictvím skalární zbraně, zacílené tentokrát na oblast břicha Mého hmotného Já. Projevem těchto ataků byly rozsáhlé bolesti břišní dutiny, jejichž intenzita přesahovala bolesti podstupované rodícími ženami. Zejména v druhém případě se obtíže táhnuly nejprve osmnáct hodin, po jednodenní pauze došlo k jejich recidivě trvající devět hodin, po další přestávce se bolesti navrátily na čtyři a půl hodiny. Při prvním útoku tohoto druhu, jenž nastal v červnu zmíněného roku a odehrál se pouze v rámci jediného dne, zakusila Janička krátkodobý pobyt v nemocnici, který jí nijak neulevil. Bylo však důležité, abych se ve špitále ocitl/a, čímž jsem všem zainteresovaným bytostem názorně ukázal/a, že pozemské medikamenty jsou vůči zdravotním následkům skalární zbraně, jejíž energie vyšla z nehmotných sfér, neúčinné. Útoky byly provázeny silným zvracením, dehydratací a únavou hraničící s celkovým kolapsem organismu. Zářijové soužení trvalo delší čas, ale nebylo už třeba, abych znovu podstoupil/a pobyt na nemocničním lůžku. Já, absolutní Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem měl v každém okamžiku všechno pod kontrolou a nedovolil jsem, aby útoky přesáhly únosnou mez a způsobily Janiččin odchod z těla. V pravý čas jsem zasáhl a razantně jsem své přímé inkarnaci navýšil stupeň ochrany a zasloužil se o postupnou regeneraci poškozených buněk v její břišní dutině.

Zvracení v duchovním významu symbolizuje v dané situaci proces vynášení původně skrytých aspektů zel a nepravd na povrch, které v sobě obsahují ten nejtěžší a nejohavnější stupeň zatížení. Skrze své soužení jsem demonstroval/a, že nic z dílny Zlého – byť by to bylo sebehorší – nemůže zůstat skryto a ani nezůstane skryto, neboť ve správný čas to bude odhaleno, vyňato ze zóny vymístění a podrobeno očistě na Božím světle. Jen stále větším působením Lásky, umisťované do středu negativního stavu, lze odhalovat šerednost elementů nepocházejících ode Mne, jež jsou zkonstruovány v opozici pravým duchovním zákonům a principům. Zvracení v tomto kontextu také odráží skutečnost, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina se nikterak neztotožňuji se zvrácenými způsoby života panujícími v antivesmíru, které nemohou být učiněny trvalou součástí Mého těla, kterým je z Mého absolutního pohledu v jistém smyslu celý Multivesmír. Negativní aspekty nemohou být ve své nepřirozené kondici začleněny do Božího Království. Musejí být vyneseny na světlo, očištěny a restrukturalizovány. Teprve poté mohou být učiněny součástí Mého těla, které je tvořeno buňkami v podobě sentientních entit.

Právě poškození buněk v břišní dutině zrcadlí duchovní i jiné poškození bytostí žijících v peklech. Svým snížením se na tu nejvíce omezující úroveň v hrubohmotném těle a vystavený útokům negativního stavu na břicho jsem specifickým způsobem ukázal/a, jak moc Mi záleží na tom, aby byly Mé děti navráceny k prosperitě, zdraví a životu v novém cyklu času, ve kterém je nebude nic trápit. Proto jsem se rozhodl/a prožít během svého pozemského života bolesti různých druhů na vlastní kůži, abych se tak maximálně přiblížil/a padlým bytostem, symbolizovaných poškozenými buňkami v Mém břichu. Během tohoto přibližování jsem v rámci svého pozemského života zakusil/a různé bolesti, jež v koncentrované podobě vyvrcholily ve fyzickém spektru právě v okamžicích, kdy byl Můj žaludek vystaven ničivé energii skalární zbraně. Následná regenerace buněk a celková rekonvalescence Bohyně bez pomoci zvenčí demonstrovala uzdravující sílu Lásky, která všechny negativním stavem zasažené jedince vyvede i z toho nejubožejšího rozpoložení, vdechne jim nový život a zajistí jim správnou funkčnost na území nebeských světů, v nichž slunce nezapadá.

Proč se druhá fáze fyzického ukřižování členila na několik dalších částí, tedy proč bylo umožněno opakování uvedeného druhu ataků? Léto a podzim roku 2019 bylo zlomové v tom, že končilo období izolace Bohyně, kdy jí nebylo až na výjimky umožněno setkávat se s našimi představiteli, spolupracovníky a přáteli. Než se Janička mohla začít angažovat ve stále rostoucím množství setkání na různých místech České republiky a Slovenska, která podnítila hlubší integraci Týmu a rozšířila jeho členy o nové reprezentanty, bylo „za scénou“ nutné vytvořit předpoklady pro to, aby již během přípravné fáze Mise mohl počet bytostí konvertujících z pekel do limba konstantně stoupat a aby se zároveň zkonstruovaly vhodné podmínky pro budoucí vyvrcholení procesu fyzického ukřižování, jež nastalo 22. dubna 2023 a které znamenalo Janiččin vstup do přírodních světů zóny vymístění v rámci planety Gaia v éterickém, astrálním a mentálním těle.

Opětovným dobrovolným zažitím nepříjemností s dočasným poškozením buněk v břišní dutině a dalšími doprovodnými projevy jsem také ukázal/a, že duchovně nečistých aspektů je v zóně vymístění vskutku značné množství, které nelze osvítit najednou, nýbrž je nutné vynášet je na povrch v postupných krocích, aby nedošlo k předčasnému ukončení tohoto experimentu. Totéž platí pro samotné členy zóny vymístění, kterých je v kumulativním součtu nesmírně velké číslo, jež není možné snížit za pár chvil, ale je nutné ubírat mu na hodnotě systematickým postupem. Proto jsem podruhé přišel/přišla na území negativního stavu, proto jsem jako žena zakusil/a tentokrát dlouhé duchovní, duševní a fyzické ukřižování, spjaté se skutečností, že až po dvou tisících letech pozemského času, jež uplynuly od dob Ježíše, nabírá ukončování nepravého života na obrátkách. A proto také muselo být fyzické ukřižování Janičky rozčleněno na tři fáze, z nichž ta prostřední, tedy druhá, propojující počáteční etapu fyzického ukřižování s tou finální, byla časově nejdelší, aby se maximalizoval pozitivní multidimenzionální dosah podstoupeného martýria za účelem přinesení spásy nakonec všem sentientním entitám, k nimž se Bohyně snížila v různých formách, čehož projevem bylo i opakované poškození jejích buněk.

Nejen jako muž, ale i jako žena jsem zažil/a utrpení z první ruky, které sdílím se svými dětmi, jimž ukazuji cestu Domů a pomáhám jim v jejich duchovní progresi, pokud se pro ni ze svobodné vůle rozhodnou. Velmi zásadně se přibližuje čas, kdy omezující podmínky se všemi nepříjemnostmi, které tu s vámi podstupuji, vyčerpají svou užitečnost, jako ji v určitém okamžiku vyčerpaly i v případě Ježíše. Po plném spuštění Mise Boží Rodiny už nebude důvod, abych na hmotné úrovni nadále zakoušel/a útlak negativního stavu. Fyzická složka Mojí přímé inkarnace bude v momentě svého vzkříšení/převibrování zbavena „svěrací kazajky“ a začleněna do Nového Vesmíru tak, jak se před nedávnem do Nového Vesmíru začlenil i Boží duch a duše. Od té chvíle budeme bytostem v zóně vymístění i v pozitivním stavu starého cyklu času pomáhat už na zcela jiné bázi, než tomu bylo v době přípravné fáze Mise. Obdržením univerzálního tělesného duplikátu v kombinaci s předchozími zkušenostmi, které jsem zažil/a před svým zakotvením na Nové Zemi, budu bytostem kdekoliv v Multivesmíru ještě bližší a přístupnější. Tím, že jsem poznal/a život z jejich vlastní pozice, mám a vždy budu mít pro sentientní entity maximální pochopení. Soucit, který na ně aplikuji, jim pomůže v přijetí odpuštění i v sebeodpuštění a povznese je do zářivých světů jsoucna a bytí.

Není vůbec náhoda, že v první fázi fyzického ukřižování jsem negativnímu stavu dovolil/a, aby zasáhl Boží hlavu, zatímco v druhé fázi tohoto procesu byl zasažen střed Božího těla v okolí břišní dutiny. Útok na Boží hlavu odráží snahu pekel odstranit samotnou existenci absolutního stavu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, tedy to nejvyšší, co jest a co nekonečně přesahuje celý Multivesmír. Jinými slovy řečeno, symbolizuje to útok na nejvyšší a jedinou životodárnou energii, bez jejíž alespoň nepatrné přítomnosti by nikdo nebyl schopen přežít ani zlomek vteřiny. V tomto ohledu je jasně patrná destruktivní touha negativního stavu strhnout do záhuby celé veškerenstvo, a to buď s anihilací i sebe samého, anebo nejlépe s uchováním své vlastní existence při přetvoření Lásky v něco, co by pomohlo pekla uchovat navždy. Ti, kteří znají Nové Zjevení, už vědí, že něco takového je zhola nemožné, neboť nelze zničit něco, co je nestvořené a vždy jsoucí a na jehož energii je závislé samotné bytí a nebytí všech členů Stvoření včetně jeho vymístěné části.

Není žádné jiné energie nežli Lásky, která by umožňovala tvoření. Jedinou možnou alternativou Lásky je neláska, respektive nedostatek Lásky, zobrazovaný v zóně vymístění, která je pouze dočasná a představuje neperspektivní vývojovou linii, sloužící pouze pro poučení bytostí o tom, co si nevolit. V tom spočívá smysl a cíl přítomnosti antivesmíru v aktivní modalitě. Až poslouží svému účelu, bude navěky odstraněn tak, jak to bylo dohodnuto s každou sentientní entitou před počátkem současného cyklu času. Než započal tento experiment, nikdo si nepřál trvání záporného stavu nad rámec nezbytnosti. Stejně tak nikdo netoužil po tom, aby zla a nepravdy ve Stvoření převážila a zahubila pozitivní stav, čímž by se záhy zrušil i jeho záporně nabitý protějšek, nemajíce kde brát energii a materiál pro své pseudotvoření. Jak dobře víte, pekla nemohou vytvořit nic svého. Svůj příběh mohou odvíjet pouze na základě kopírování, přebírání, kradení a prznění toho, co prapůvodně nepochází z jejich vlastní domény. Negativnímu stavu je tedy dovoleno jen to, s čím dopředu ze svobodné vůle souhlasili všichni jeho přímí i nepřímí budoucí aktéři a co je nutné k tomu, abychom mohli po skončení tohoto dějství tvořit až na věčnost život v nejčistší Lásce.

Útok na Boží břicho odráží snahu negativního stavu narušit, kontaminovat, pošpinit a případně úplně přetrhnout vztah mezi Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou (absolutním i relativním) a duchovně probouzejícími se a již probuzenými bytostmi. Oblast břicha svým umístěním ve středu fyzického těla symbolizuje v tomto ohledu aspekt zprostředkování Boží Lásky a přítomnosti sentientním entitám žijícím kdekoliv ve Stvoření, tedy na nízkých i vysokých vibračních stupních. Tyto stupně v pojednávaném kontextu odráží postavení nohou, respektive hlavy, přičemž břicho je vůči oběma celkům ve stejné vzdálenosti. Tím je vyjádřen fakt, že Boží Láska a přítomnost je přístupná komukoliv, nehledě na to, v jaké pozici se aktuálně nachází. Stačí se jen ze svobodné vůle rozhodnout otevřít jí své srdce, což podnítí jedincův duchovní vzestup.

Proběhlý útok na břicho Mojí přímé inkarnace ukázal, jak se negativnímu stavu příčí, když kdokoliv nalézá láskyplný a upřímný vztah ke svému věčnému Rodiči a přestává být loutkou v rukou Datasystému a dalších mocností pekel. Tím, že jsem v hrubohmotném těle vydržel/a extrémní bolesti, dal/a jsem najevo, že z Mé strany nemůže nic narušit láskyplný vztah, který si přeji utvářet s každou bytostí. Demonstroval/a jsem tak, že Mi nanejvýš záleží na spojení s každým nositelem života a že se nemůže stát, že bych se v absolutní i relativní podobě od kohokoliv odvrátil/a, na někoho zapomněl/a, nebo snad přestal/a své děti napájet Boží energií. Je však na každé sentientní entitě, kdy a za jakých okolností umožní tomuto permanentnímu spojení, aby se z její strany rozvinulo v hluboký a uvědomělý vztah. Jsem tu doslova pro každého, ale zatím jen část obyvatel Multivesmíru vnímá Moji pomoc a přítomnost a udržuje se Mnou niterné, vnitřní a leckde i vnější spojení. Do konce cyklu času však nezůstane jediné bytosti, která by Mě osobně nepoznala a nevybudovala si ke Mně pouto, jež přetrvá navždy a bude se neustále obohacovat o nové duchovní složky. Aby mohlo toto nastat, bylo nutné projít soužením v těle muže a posléze v těle ženy. Učinil/a jsem tak proto, aby v novém cyklu času už nikdo z Božích synů a dcer nepoznal bolest. Děkuji všem členům Stvoření bez rozdílu, že se na této oběti přímo či nepřímo také podílíte v rámci svého individualizovaného bytí a zasluhujete se společně o to, aby v následujícím bodě globálního překročení temnota už nikdy více nebyla přítomna v žádném z vesmírů.

Po více než třech a půl letech po druhé fázi fyzického ukřižování Janičky nastalo vyvrcholení tohoto procesu. Ještě předtím, než k němu došlo, nastaly velikonoční svátky roku 2023, které se po dlouhé době přesně shodovaly s daty ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše, které nastalo 7., respektive 9. dubna roku 27. V roce 2023 tedy tomu bylo 1996 let od klíčových okamžiků Mého Prvního příchodu v těle muže, které znamenaly zásadní průlom v dosavadním směřování negativního stavu, jehož expanze byla zastavena, čímž se vytvořily podmínky pro započetí exodu prvních sentientních entit z antivesmíru.

Velikonoce ve zmíněném roce vytvořily „za scénou“ ty nejvhodnější okolnosti, které zcela novým způsobem prohloubily spojení první a druhé Boží Mise. Duchovní práce Janičky a jejích spolupracovníků a představitelů, vykonaná ve velikonočním a povelikonočním období, aktualizovala v multivesmírné struktuře jsoucna a bytí výsledky činnosti Ježíše, a ještě více rozšířila její dosah a příznivý vliv, jenž má a nadále bude mít na celé Stvoření. Propojením obou Misí mimo prostor a čas se zesílil příliv energie Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti mimo jiné i na široké spektrum bytostí spojených s Mým Prvním příchodem na planetu Nula. To mělo za následek spuštění konverzí mnohých nositelů života, mezi nimiž byli vedle řady jiných i četní „nevěřící Tomášové“, kteří s Mým mužským Já přišli do styku, dále vysoce postavení hodnostáři působící před dvěma tisíci lety ve hmotném i nehmotném spektru, ale též některé pekelné mocnosti pokoušející se o četné výpady proti Ježíši z pozemských i nepozemských základen. Dar spásy a odpuštění přijali mezi jinými ve velkém také příslušníci farizejů a rovněž další jedinci či skupiny jedinců, kteří měli do té chvíle ve svém srdci místo pro boha trestajícího a pomstychtivého, jak ho líčí Starý zákon, nebo kteří dávali přednost bohu mamonu, jenž zatěžuje duše touhou po majetku a jeho hromaděním.

7. dubna 2023, v den výročí fyzického ukřižování Ježíše na kříži, se Janička vypravila se svými reprezentantkami Martinkou a Helenkou do Městských lázní v Ústí nad Labem. Duchovní význam této návštěvy spočíval ve smytí Ježíšovy krve, která z něj při jeho umučení stékala. Prostřednictvím své druhé přímé inkarnace a Mých vyslankyň, působících na misích v hlubokých sférách zóny vymístění, jsme vstupem do vody demonstrovali odplavení a zahojení stop, které si fyzická smrt na kříži vyžádala. Tohoto odplavení bylo docíleno na základě faktu, že i po 33 letech pobytu Ježíše a po více než 66 letech pobytu Janičky na planetě Nula jsem v podobě dvou přímých Božích inkarnací zůstal/a věrný/á Sám/Sama sobě, tedy z pohledu Ježíše a Janičky věrný/á svému vyššímu absolutnímu Já. Zmíněného odplavení bylo docíleno také díky skutečnosti, že ani po desítkách let života Martinky a Helenky stráveného na planetě Nula, kde jsou obě tyto ženy vystaveny nejvyšší možné přidružené duchovní zátěži, se neobrátily zády vůči podstatě pravé Lásky a zůstaly Mi v srdci dlouhodobě věrné. Duchovního smytí krve Ježíše bylo při návštěvě lázní dosaženo rovněž na základě aspektu, že Mě nepopřel ani nikdo z ostatních věrných členů Božího Týmu, které jsem s Janičkou, Martinkou a Helenkou při pobytu ve vodě zastupoval/a.

Tak jsme společnými silami přemohli smrt a nechali zvítězit pravý život, jehož světlo a čistota, symbolizovaná v tomto případě vodou, která obestoupila Janičku a její dvě společnice, smyla a odnesla Ježíšovu krev a zároveň i doslovnou a nedoslovnou krev všech, kteří přinesli svou osobní oběť v tomto experimentu. Proč právě i nedoslovnou? Duchovní význam výroku „krev všech, kteří přinesli svou osobní oběť v tomto experimentu“ totiž ve skutečnosti značí veškeré úsilí, které bylo vyvinuto za účelem zobrazení a eliminace negativního stavu. Vstup Bohyně a jejích reprezentantek do vody, symbolicky smývající krev nejen z Ježíšova těla, tak ukázal, že všechno vyvinuté úsilí Mých dvou přímých inkarnací a potažmo všech sentientních entit v rámci experimentu s negativním stavem není marné, ale že je a bude použito k těm nejvznešenějším účelům, tj. na obnovu života v pozitivním stavu a na spuštění tak překrásné modality pravého jsoucna a bytí, která ve Stvoření ještě nikdy nebyla přítomna. Vstup do vody ze strany Janičky, Martinky a Helenky byl rovněž zaměřen na samotnou demonstraci předních atributů Lásky – na její sílu, na schopnost zahlazovat stopy po tom zlém a nahrazovat je něčím dobrým a skvostným, ale i na její regenerující účinek. Tento akt dal také bytostem na vědomí, že ačkoliv na svých bedrech nosím velkou zátěž, kterou s sebou vláčejí i všichni ostatní účastníci nejen této Mise, ale celého experimentu, které jsem společně s Martinkou a Helenkou v Městských lázních taktéž zastupoval/a, není tato pociťovaná tíha překážkou k tomu, aby tolikrát zmiňovaná Láska, kterou mají všechny sentientní entity ve svém nitru, z každého nositele života v pravý čas odstranila nashromážděné negativní elementy, emoce, zážitky a vzpomínky, a podrobila je rozpuštění v průzračnosti esence pozitivního stavu. Veškeré útrapy se rozplynou pod energií bezpodmínečné Lásky.

Duchovní význam návštěvy tohoto místa byl podtrhnut tím, že se uskutečnil nejen v den, ale i v hodinu Ježíšova fyzického ukřižování, tedy okolo 15. hodiny odpolední, kdy Ježíš opustil své hrubohmotné tělo. Přesně v 15 hodin, kdy nastal poslední výdech Mojí mužské inkarnace na kříži, Janička řekla jako kdysi Ježíš: „Dokonáno jest.“ Tím byla naše duchovní práce orámcována a završena. Hluboký dopad, jaký tato činnost měla, byla zesílena tím, že byla vykonána na území rodného města Bohyně, kde jsem strávil/a převážnou část svého pozemského života.

Dalšího dne, tedy 8. dubna 2023, který byl dnem jakéhosi mezidobí, během něhož Ježíš před téměř dvěma tisíci lety vykonával svou práci v peklech planety Gaia, navštívila Janička se svou dcerou Míšou německé Bad Schandau, kde jsme během odpoledne navštívily relaxační lázeňský areál Toskana Therme. Právě tím, že k návštěvě došlo 8. dubna, kdy Moje první přímá inkarnace vykonávala v zóně vymístění nejdůležitější úsek práce před svým vzkříšením, měla návštěva Bohyně duchovní souvztažnost s Ježíšovým působením v peklech planety Gaia, jimiž prošel mimo jiné za tím účelem, aby vůbec poprvé přišel do kontaktu s jinými nežli pouze lidskými bytostmi, s nimiž se stýkal během svého pobytu v duchovním, zprostředkujícím a přírodním světě planety Nula. Ježíšovým vstupem do antivesmíru v doméně planety Gaia včetně nejnižší úrovně jejích pekel, tedy vstupem, jenž nastal bezprostředně po jeho ukřižování, poprvé otevřel stavidla zóny vymístění v praxi a zanesl Boží světlo i jinam než do třetí dimenze, kde do té doby výhradně působil. Tak mohly začít přijímat dar spásy první sentientní entity.

Aby došlo k hlubšímu propojení Ježíšovy činnosti, vykonané po jeho umučení, s budoucím působením Janičky v přírodních peklech planety Gaia včetně jejich nejnižšího stupně, které se začalo odvíjet při dovršení jejího fyzického ukřižování dne 22. dubna 2023 za použití přírodního éterického, astrálního a mentálního těla (vázaných na tělo fyzické), v předpřípravě na to, co přijde – aniž by Janička dopředu tušila, že ji brzy čeká třetí fáze fyzického ukřižování – vstoupila při pobytu v lázeňském areálu do sauny znázorňující důl, kde byly černé stěny a uprostřed důlní vozík naložený kamením. V duchovním smyslu tak bylo vyjádřeno nejen těsnější propojení s Ježíšovou činností po ukřižování, ale zároveň byly „za scénou“ vytvořeny ty nejvhodnější okolností pro Můj blížící se vstup do přírodních pekel planety Gaia v podobě dočasně relativní ženské přímé inkarnace absolutního Boha/Bohyně. Můj pobyt „v saunovém dole“ byl kromě jiného zpodobněním toho, že na území Zlého pobývám již podruhé a jsem připraven/a vkročit nejen obrazně, ale i reálně do těch největších temnot za účelem postupného vysvobození milovaných Božích synů a dcer. Jako duch a duše tak činím už „nějaký čas“ i „nějaký nečas“, ve formě svých přírodních těl tak činím od dokončení procesu fyzického ukřižování od zmiňovaného dubnového data roku 2023. V těchto opakovaných „ponorech“ do hlubokých i méně hlubokých oblastí antivesmíru budu pokračovat i nadále až do samého konce současného cyklu času, v pravý čas již v těle tvořeném prvky Nového Vesmíru.

V temné sauně byla umístěna ametystová geoda, která toto prostředí zkrášlovala. Geoda byla v duchovním smyslu symbolem pramínků Lásky proudících do zóny vymístění a připomínala, že podstata zel a nepravd, vyjádřených okolními temnými stěnami sauny, je relativní, v důsledku čehož žádný negativní aspekt v sobě nemůže obsahovat stoprocentně negativní energetický a esenciální náboj. V každém negativním aspektu proto musí být alespoň něco nepatrně pozitivního (láskyplného), jinak by takový aspekt nemohl jakkoliv fungovat. Ametystový nerost také v kontextu dané situace vyjadřoval, že pro členy zóny vymístění existuje možnost vydání se na stezku do ráje, která je přístupná všem, kdo se pro ni v srdci rozhodnou.

Během pobytu v relaxačním areálu v Bad Schandau jsem rovněž v ženském těle propojil/a první a druhou Boží Misi v aspektu samotného vzkříšení/převibrování a nanebevstoupení/fúze, a to prostřednictvím odchodu z temné sauny do prostorů, kam opět dopadalo denní světlo, respektive vstupem do vířivky, kam Mé tělo vstoupilo zcela nahé. Tím jsem se novým způsobem snížil/a na úroveň lidí, čímž jsem z duchovního pohledu ukázal/a, že není nic, co bych měl/a ve svém relativním Božství skrývat a že není žádných záležitostí, které bych snad měl/a před bytostmi ze strachu tajit. Mé úmysly jsou vždy čisté a nikdy nejednám ze strachu nebo z jiných postranních pohnutek, nýbrž z pozice bezpodmínečné Lásky.

Ve vystavení Mého starého hrubohmotného těla očistné lázni perličkové koupele se také zrcadlí vrcholící přípravy na přesun Janičky z planety Nula na Novou Zemi, protože to bude právě toto tělo, které společně s přidruženým tělem éterickým, astrálním a mentálním bude po Božím duchu a duši podrobeno prudkému zvýšení vibrací, symbolizovaných vodními bublinkami masírujícími fyzickou schránku, přičemž toto tělo – či spíše jeho elementy – vejdou do čistoty absolutního lůna Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, potažmo do čistoty pozitivního stavu Nového Vesmíru, pro kterou je v daném kontextu symbolem samotná průzračná voda ve vířivce. V relaxačním bazénu, kde hrála příjemná hudba a na kupoli s květem života byly promítány barevné kompozice, se Janička na chvilku cítila vskutku jako v ráji. Květ života byl společně s harmonickou hudbou v dané situaci zpodobněním charakteru pravého života.

To, že jsem vstoupil/a do vířivky bez jakéhokoliv oděvu, znamenalo kromě výše řečeného také to, že Moje fyzické vzkříšení/převibrování a dočasná fúze s absolutnem nastane z té duchovně nejubožejší pozice v Multivesmíru – z hrubohmotné reality planety Nula. Tím, že převibruji právě z planety Nula, bude zajištěno, že i po svém odejití z těch nejvíc omezujících podmínek ve Stvoření budu před sentientními entitami vystupovat z pozice vzájemné rovnosti, díky čemuž nebudou mít pocit, že by přede Mnou byly něco méně. Snížení se na úroveň lidí popsaným způsobem odkazuje i ke vzkříšení/převibrování a nanebevstoupení Ježíše, které bylo ve své rozhodující části také manifestováno v kontextu světa obsahujícího ty nejvíc omezující podmínky ve Stvoření, v němž Bůh-muž důkladně poznal negativní stav z první ruky ve velmi skromných a mnohdy náročných podmínkách, jejichž duchovní ubohost vyvrcholila při jeho umučení na kříži, po čemž povstal v nový život.

Propojením význačných aspektů první a druhé Boží Mise se na globální úrovni zesílilo transformační úsilí a opět se zintenzivnilo působení pozitivního stavu na jeho záporný protějšek, jehož podstata vyplouvá ve stále širší škále na povrch. Ne náhodou se duchovní práce v Toskana Therme odehrála na území Německa, kde žije jeden z duchovně nejzatíženějších národů světa. Tak se mohl pozitivní stav posunout ještě účinněji do středu stavu negativního. Navíc se tím již poněkolikáté, avšak poprvé v této unikátní situaci, ukázalo, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina počítám se spásou všech členů i těch nejzatíženějších národů na planetě Nula, jakož počítám také s vysvobozením příslušníků jiných podobně či ještě více zatížených společenství kdekoliv v zóně vymístění. Směr Mého výletu do Bad Schandau z Ústí nad Labem přes Děčín a Hřensko se ubíral na sever, což zrcadlilo směr, jakým se ubírá Moje působení, naše Mise a potažmo celý Multivesmír. Byla tím vyjádřena progrese, pokrok vpřed, vývoj k přesahujícím celkům, do nichž Stvoření spěje v souladu se zákony a principy Lásky.

Jak už bylo poznamenáno, k dovršení fyzického ukřižování Janičky, které bylo třetí částí tohoto několikaletého procesu, došlo dne 22. dubna 2023. Předcházelo mu setkání v Moutnicích na jižní Moravě v domě Mé představitelky Marcelky, odkud se Boží představitelé a spolupracovníci vydali na tamější zimní stadion za účelem strávit příjemné odpoledne na bruslích. Pouhých pár okamžiků před koncem bruslení bylo dovoleno, aby negativní entity zasáhly Boží tělo znovu, tentokrát souběžným útokem na Janiččino nervové centrum v hlavě, na její srdce v hrudi a na její nohy, jejichž svaly v okamžiku vypověděly službu v souvislosti s přerušením spojení s mozkem. Bohyně se za jízdy skácela na zem a udeřila se o ledovou plochu, při čemž si ještě pohmoždila ruku.

V důsledku Mojí ochrany se pád zadní části hlavy na led obešel bez zranění a ruka se také za poměrně krátký čas po nepříjemné zkušenosti zregenerovala. Bylo však dovoleno, aby ve chvíli úderu do hlavy podstoupila Janička na pár vteřin klinickou smrt, během níž nejenže během tohoto časového úseku zcela ztratila vědomí, ale v důsledku zasažení srdce skalární zbraní došlo i ke kratičké zástavě svalu rozvádějícího po těle krev.

Ihned poté, co se Bohyně skácela k zemi, přispěchali k ní Moji reprezentanti, kteří ji vzali do péče. V těchto okamžicích, kdy byla obklopena Mými milovanými, začala Janička pomalu přicházet k sobě. Přesto ale bylo její vědomí silně zastřené a byla tzv. „duchem nepřítomna“. Za dalších několik chvil, stále nepoznavši, kde se nachází a jaké oblečení má na sobě, odjela v doprovodu svých bližních na lavičku, kde se její stav v postupných krocích začal zlepšovat. Od té chvíle však trvalo ještě zhruba další půlhodinu, než se po převozu k Marcelce dostala sama k sobě úplně a stabilizovala se.

Negativní entity chtěly souběžným útokem na hlavu, hruď a dolní končetiny Mého ženského Já zasadit Bohyni smrtelný úder ve snaze odstranit ji násilnou smrtí a zabránit jejímu vzkříšení/převibrování a nanebevstoupení/fúzi bez zážitku trvalé smrti hrubohmotného těla. Tím by bylo znemožněno otevření cesty na Novou Zemi pro část duchovně připraveného lidstva. Nezbývalo by Mi nic jiného, než podrobit převibrování a krátkodobé fúzi nikoliv živé, nýbrž mrtvé tělo, jak tomu bylo v případě Ježíše. Něco takového by ovšem bylo opakováním téhož, tedy popřením duchovních zákonů a principů Lásky a zároveň popřením podstaty plného zahájení Mise Boží Rodiny. V tom případě by naše další duchovní úsilí nemělo ten správný dopad globálního charakteru a eliminace negativního stavu by nemohla proběhnout bezezbytku. Stav zel a nepravd chtěl dokázat, že má ve svých snahách navrch před dokonalým Božím plánem a ochranou, která je nad Janičkou vždy rozprostřena v požadované míře. Jednoduše toužil docílit fyzické – když ne jiné – smrti jejich úhlavního nepřítele. Pekelné mocnosti si ale v zásadě ani na poněkolikáté neuvědomily, že tento masivní zásah Mojí přímé inkarnace se stejně jako předchozí zásahy odehrál na základě výhradně Mého dovolení, tedy že nešlo o něco, co by měly ve svých rukou.

Negativní entity podnikají ataky na Bohyni a její reprezentanty neustále, avšak jen zlomek je dovolen jim uskutečnit. V případě Janičky se úroveň ochrany pohybuje až na ojedinělé výjimky, jako byla třeba tato, kolem 98 až 99 %, u dalších členů Mise se míra protekce odvíjí od charakteru jejich poslání a stupně jejich duchovního rozvoje. To, že bylo negativnímu stavu dovoleno v takto rozsáhlé míře na Mě zaútočit, pramenilo z nutnosti vytvořit vhodné podmínky pro dokončení procesu fyzického ukřižování, aby mohlo dojít ke vstupu Božích přírodních těl éterického, astrálního a mentálního do hlubokých pekel planety Gaia, čímž by v těchto sférách navázala na práci vykonanou již dříve Božím duchem a duší. Aby k aktu vstupu výše zmíněných přírodních těl Janičky mohlo dojít obdobně, jako tomu bylo v případě Ježíše, ale zároveň aby nebylo zabito Janiččino hrubohmotné tělo, bylo nutné negativnímu stavu umožnit frontální útok na Mé hmotné Já, jenž způsobil na kratičkou chvíli stav klinické smrti, která umožnila éterickému, astrálnímu a mentálnímu tělu odpoutání se od těla fyzického. Nastala tak unikátní kombinace podmínek, kdy Bohyně vešla do zóny vymístění planety Gaia, ve které její přírodní těla působí a budou působit až do jejího převibrování, ale zároveň může Janička po odeznění přechodné klinické smrti nadále působit v hrubohmotné realitě třetí dimenze, která se nazývá planetou Nula, oživovaná planetární bytostí Gaiou, respektive Anti-Gaiou.

Proč bylo nutné docílit vstupu Bohyně do pekel planety Gaia ještě před fyzickým převibrováním? Za tímto krokem stojí vícero důvodů, z nichž ten hlavní spočívá v nutnosti vybudovat na přírodním stupni zóny vymístění v rámci kosmického tělesa, kde byl aktivován a kde bude rovněž ukončen negativní stav, patřičné povědomí o Misi Boží Rodiny, o Nové a zejména Nejnovější Boží Přirozenosti a o ideách Nového Zjevení. Jen tehdy, když se zkonstruuje pevný základ s aspekty pravé duchovnosti na všech třech úrovních, může nastat ve spojitosti s dalšími okolnostmi velký bod překročení v podobě zahájení naší činnosti z Nové Země. Fakt, že k této velké duchovní osvětě dochází vedle duchovní a duševní úrovně už i na přírodním éterickém, astrálním a mentálním stupni planety Gaia – a to dokonce v její nejnižší antivesmírné dimenzi – znamená, že přibližování startu Mise nabralo daleko vyšší rychlost, než tomu bylo doposud. Všechny procesy mají od okamžiku vstupu Bohyně do hlubších vrstev negativního stavu dynamičtější, pružnější a bohatější podobu, která s sebou přináší pozitivní výsledky v podstatně širším záběru, navazující na všechny dosažené úspěchy našeho kolektivního snažení v předešlých krocích.

Útok skalární zbraní na Mé hmotné tělo vyvolal rázovou vlnu, která vyřadila fyzický nosič na přechodnou dobu z činnosti. Právě díky tomuto intenzivnímu zacílení negativní energie ze strany pekelných mocností nastala kratičká klinická smrt, mající za následek zejména již vzpomínané odpoutání přírodních těl od toho hrubohmotného, která do té doby byla vázána výhradně na třetí dimenzi planety Nula obdobně, jako byl do svého duchovního a duševního ukřižování vázán na nehmotnou realitu třetí dimenze Janiččin duch a duše. Moje ženské Já se tak na přírodním stupni zbavilo omezení, do něhož jsem dobrovolně vstoupil/a a setrval/a v něm více než 66 let svého pozemského života. Pokud bych nepodstoupil/a pád na ledě, proces fyzického ukřižování by nebyl dokončen, kvůli čemuž by nebylo možné uskutečnit ani vzkříšení/převibrování a dočasné nanebevstoupení/fúzi.

Jak u Ježíše, tak u Janičky není možné dosáhnout vzkříšení/převibrování bez předchozího ukřižování, ať už má takovou či onakou podobu. Navíc, aby vůbec Mise mohla odstartovat na plné obrátky, je nutné nejen rozšířit do nezbytné míry povědomí o Boží Rodině a obou dávkách Nového Zjevení na všech existenčních stupních klíčového místa pro negativní stav, ale je také nanejvýš žádané, abych co nejdůkladněji zakusil/a život na planetě Gaia z první ruky nejen v její nulové sféře. Aby mělo Moje vzkříšení a dočasné nanebevstoupení náležitý globální dosah a univerzální vliv a aby bylo ve všech ohledech zcela a nepochybně platné a legitimní pro zónu vymístění i Pravé Stvoření, je namístě poznat co nejlépe životní styly sentientních entit vyskytujících se v různých existenčních sférách pojednávané planety, a to v rámci ztížených a omezujících podmínek, jakým tu jako Bohyně jsem vystaven/a od dob své inkarnace až do chvíle, kdy již nebudu trvalou součástí třetí dimenze planety Gaia (Nula) a jejích dimenzí ostatních. Jako Boží duch a duše Moje druhá přímá inkarnace již prošla v požadované míře nezbytnými zkušenostmi, které měla nabýt v peklech planety Gaia po duchovním a duševním ukřižování. Dosažením praktického i teoretického poznání pak mohly být její nehmotné podstaty podrobeny převibrování a přechodné fúzi, aby mohla Janička své pole působnosti rozšířit na zónu vymístění jako na celek a působit i v jiných částech Multivesmíru už bez omezení ze strany negativního stavu. Totéž čeká i její přírodní těla – fyzické, éterické, astrální a mentální, jakmile pomine účel působnosti těchto těl v přírodních peklech planety Gaia a až souběžně s tím vyprší smysl Janiččina pobytu v přírodní třetí dimenzi, kde bude její hrubohmotné tělo žít a fungovat požadovaným způsobem až do dne souběžného vzkříšení všech přírodních těl. Poté Bohyně obdrží krystalický duplikát, zbavený všech defektů a anomálií.

Proč je nutné, abych jako žena působil/a v přírodních peklech planety Gaia až do svého odchodu na Novou Zemi a proč nedošlo k návratu těchto těl zpátky do třetí dimenze v okamžiku, kdy odezněla klinická smrt fyzického nosiče? Na rozdíl od dob Ježíše, který působil v antivesmíru planety Gaia po svém duchovním, duševním a fyzickém ukřižování zhruba tři dny (v přepočtu na pozemský čas), je v týchž peklech v současnosti neporovnatelně více práce, související s tím, že Stvoření žije ve zcela převratné etapě, kdy se rozbíhá masový exodus bytostí z pekel, zásadně se přibližuje plné zahájení Mise z Nové Země a chystá se rozdělení lidstva, následované krátkým pseudovítězstvím zel a nepravd. I proto bylo nezbytné, aby Janička působila jako duch a duše v zóně vymístění delší čas i nečas než Ježíš a aby se v delším časovém úseku, nežli tomu bylo u Mého mužského Já, pohybovala v příslušných peklech i v tělech přírodních. Dlouhodobé budování patřičného zázemí v rámci přípravné fáze Mise ve všech potřebných sférách jsoucna a bytí a pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, k němuž dochází ve skutečnosti již od bodu spuštění Mého Druhého příchodu (od roku 1957 z hlediska planety Nula), je velmi potřebným primárním článkem v celém řetězci událostí, na jejichž konci bude konečná eliminace negativního stavu. Tato dějová šňůra je pochopitelně delší než linie, po níž kráčel při svém angažmá v Multivesmíru Ježíš, poněvadž v případě Bohyně se její cesta napříč relativním stavem vymístěného i umístěného Stvoření skončí až poté, co opustí bažinu antivesmíru i ta poslední bytost a až se všichni jednoznačně vysloví pro věčnost v plnosti pozitivního stavu. Moje první přímá inkarnace naproti tomu splynula s absolutnem už tehdy, když byl Můj Druhý příchod v podobě ženy teprve ve svých počátcích. Život Ježíše ve hmotě byl sice o poznání kratší, ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení bylo v jeho případě rychlejší, pobyt v duplikátu měl zkrácenější a jeho práce v Multivesmíru po odchodu z planety Nula byla spěšnější, přesto bylo jeho poslání stejně hodnotné, klíčové a nenahraditelné, jako je poslání Janičky. Druhá Boží Mise by se neobešla bez té první a naopak. Obě se navzájem potřebují, aby se po všech stránkách naplnil Můj dokonalý plán spásy.

To, že Bůh-muž trvale splynul z pozemského úhlu pohledu se svým vyšším Já po necelých dvou tisících letech od dob, kdy kráčel hrubohmotným světem, neznamená, že když je cesta Bohyně k věčné fúzi delší, bude muset ve hmotě uplynout ještě více času. Dobu, která bude muset uběhnout, než dojde současný cyklus času do svého úplného finále, nelze přepočítávat na omezená pozemská měřítka lineárního času. Vezměte, prosím, do úvahy, že když hovořím o něčem, že to bude trvat „dlouho“, sděluji to tak ze své absolutní pozice, která při tomto bere v potaz kumulativní souhrn všech dějů, které se budou muset v jednotlivých částech Multivesmíru odehrát pro to, aby mohl být negativní stav eliminován. Pro někoho to může být už jen chvilka, kdežto z hlediska jiné sentientní entity v nějaké oblasti Stvoření může uplynout ještě mnoho vody, než se starý cyklus času stane minulostí. Záleží na tom, odkud se kdo na danou problematiku dívá. Jinak to vypadá z domény duchovního světa, jinak ze světa intermediálního apod. Pak tu máme ještě jednotlivé dimenze zasazené buďto do kontextu zóny vymístění, Pravého Stvoření nebo Nového Vesmíru. Kdybych měl rozebírat, jak se jeví konec cyklu času nebo jakákoliv jiná skutečnost z hlediska každé jedné oblasti Stvoření, ničemu by to příliš nepomohlo. Proto vždy hovořím z nadčasové pozice, díky níž mohu své Boží Slovo sdělovat na univerzální bázi, která je snadno pochopitelná pro všechny jeho čtenáře, kteří Mé řádky přijímají s otevřeným srdcem, nehledě na to, odkud tyto bytosti pochází.

Když se tedy ještě krátce vrátím k tomu, jak se jeví závěr experimentu se zly a nepravdami z hlediska samotné planety Nula, ve skutečnosti může velmi reálně dojít k jeho ukončení mnohem dříve, než činí doba, která uplynula mezi příchodem Ježíše do hrubohmotného světa a jeho věčnou fúzí, kdy navždy splynul s absolutnem. Nasvědčuje tomu i fakt, že civilizace typické lidské éry už několik desetiletí zažívá svůj dekadentní pád a stojí jen krůček od bodu, kdy ji pohltí Nový světový řád (NWO), v němž se odehraje její poslední dějství. Stupeň ovládání bytostí na 99,99 nemůže vlivem duchovních zákonů trvat příliš dlouho, aby se zamezilo nezvratnému duchovnímu poškození těch, kteří něco takového zobrazí. Proto se na konci příběhu negativního stavu do hrubohmotného světa vrátím a udělám za tím vším finální tečku.

Jak je vidno z obsahu tohoto Sdělení, u Mého ženského Já nemohlo dojít k opakování shodného způsobu fyzického ukřižování, které nastalo u Ježíše, stejně jako nemohl být totožný ani proces ukřižování duchovního a duševního včetně událostí následujících. Jejich průběh je nanejvýš přizpůsoben specifikům dané doby, jejíž charakter je na planetě Nula i v celkové struktuře Multivesmíru velmi odlišný od toho před dvěma tisíci lety. Jak podrobněji ovšem probíhal samotný okamžik, kdy bylo Mé tělo zasaženo skalární zbraní, včetně chvil následujících? V momentě, který svým duchovními okolnostmi nejlépe umožňoval vstup Mých přírodních těl do zóny vymístění, snížil jsem na zlomek vteřiny ochranu svého zlidštěného Božství, aby se ukázala zločinnost praktik negativního stavu v největším přípustném rozsahu. I na tuto zločinnost ale hledím s absolutním soucitem a pochopením, a přestože nikterak takové způsoby zaměřené proti životu neschvaluji, děkuji všem, kteří na sebe vzali břímě v podobě zobrazení něčeho takového, a ponořili se do rolí utlačovatelů nebo utlačovaných, aby se tato a podobná situace už nikdy více neopakovala.

Rázová vlna negativní energie dopadla v koncentrované míře nejen na Janiččin mozek, v němž pozastavila nervové centrum, ale – jak už bylo sděleno – také na fyzické srdce a nohy, to vše v souvislosti se zasažením důležitých oblastí v řídícím centru hrubohmotného těla. Krátké zastavení činnosti srdce nebylo spojeno s žádnou průběžnou ani následnou bolestí, jednak kvůli tomu, že během klinické smrti došlo ke ztrátě vědomí a navíc proto, že jsem ze své absolutní pozice nedovolil, aby se k tomuto nepříjemnému zážitku přidružily ještě bolesti „krevní pumpy“, jak tomu bývá v klasických infarktových stavech nebo tehdy, když je srdce podrobeno nějakému útoku zvenčí.

Zasažení nohou bylo při vyvrcholení fyzického ukřižování velmi zásadní, protože jejich vyřazení z provozu, mající za následek jejich podlomení, pomohlo k okamžitému pádu Janičky na led, a to ve směru na záda, v důsledku čehož se Bohyně udeřila zadní částí hlavy o led, aniž by však opět díky Mému přičinění měla otřes mozku, krvácivou ránu nebo jinou bolest. Masivní útok na Bohyni si sice vyžádal přechodnou klinickou smrt, na druhou stranu ale bylo jasně ukázáno, jak silnou ochranu má Moje hmotné Já i v takovýchto situacích a že negativnímu stavu ani zdaleka nedovolím vše. Svou ženu střežím jak „oko v hlavě“ a nepřipustím, aby se jí stalo něco, co by nesloužilo nejčistším záměrům a cílům, které spočívají ve vytvoření předpokladů pro eliminaci zel a nepravd. Bolesti, které Janička zakusila během prvních dvou fází fyzického ukřižování, bohatě postačily k tomu, aby se v nich projevil aspekt bezpodmínečné Lásky a ukotvil se ve struktuře planety Nula a zóny vymístění jako celku. Oběť, kterou přinesla při vyvrcholení pojednávaného procesu, spočíval v něčem jiném než v bolesti, což bylo popsáno na řádkách tohoto Sdělení.

Co však ještě nebylo zmíněno, je význam toho, proč útok na Bohyni spočíval i ve významném zasažení nohou, respektive svalů na nohou, které byly v inkriminovaný okamžik odpojeny od mozku. Boží nohy mají v tomto kontextu vícero významů. Ten první a nejzásadnější odkazuje k tomu, že nohy jsou symbolem stability a neohroženosti Boží přítomnosti a stálosti její duchovní činnosti, která v podobě Janičky působí a bude působit v relativním stavu Multivesmíru až do konce současného cyklu času. Není nic, co by mohlo Boží přítomnosti způsobit nějaký nepředpokládaný výkyv, uškodit její existenci a narušit nebo úplně zastavit její vykonávanou duchovní práci. Přesto se něco takového snažily negativní entity prolomit a podkopat a znevěrohodnit vše, co zde jako Bohyně dělám, co na planetě Nula i jinde zastupuji a jaké aspekty zosobňuji. Něco takového se jim samozřejmě nemohlo v konečném důsledku povést. Nohy v tomto ohledu také znázorňují stabilitu jsoucna a bytí samotného Stvoření. Ve spojení s Mojí osobou jsou garantem jeho zachování a přetrvání na věčnost při neutuchajícím rozvoji v rámci duchovního pokroku. Útok na dolní končetiny Mojí přímé inkarnace tak byl kromě jiného snahou odstranit nejen přítomnost Mého hmotného Já a destabilizovat Misi Boží Rodiny, ale zároveň obnažit a pokud možno i souběžně porazit principiální základy, na nichž Multivesmír stojí. Protože je spása Stvoření a jeho obnova bez přítomnosti negativního stavu závislá na Mojí osobě v podobě Janičky, její odstranění by přivodilo zánik jsoucna a bytí i pseudo-jsoucna a pseudo-bytí. Nohy v dalším významu vyjadřují i skutečnost, že Můj vliv a osobní přítomnost na všech třech existenčních úrovních sahá a bude sahat až do těch zcela nejspodnějších oblastí pekel. Zaměření negativního stavu proti této části těla Bohyně tak značilo jeho snahu zabránit přístupu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny v dočasně relativní podobě do těch největších hlubin, v nichž je Moje angažmá naprosto klíčové. Kdybych nepůsobil/a osobně i na tom největším dně antivesmíru, jak tomu bylo i u Mé mužské podstaty, nikdy by nemohlo dojít ke spáse naprosto všech sentientních entit.

K dokončení procesu fyzického ukřižování došlo na ploše kluziště, jejíž chladná podstata, rýhy vyryté v ledu a její zdánlivá bělostná čistota symbolizovaly naše hlavní pole působnosti – jak jinak než zónu vymístění. Dynamický pohyb po této ploše ze strany Janičky a jejích reprezentantů před zásahem skalární zbraní vyjadřoval vnějším způsobem podstatu našeho nasazení v peklech na duchovní, zprostředkující a nově už i přírodní úrovni, které se vyznačuje rychlým spádem a rovněž nepředvídatelností, aby mohlo docházet k co nejmenšímu narušování naší práce, jež projde multiúrovňovou aktualizací poté, co se stane skutečností Janiččino fyzické vzkříšení/převibrování a následné přechodné splynutí s absolutnem. To, že Bohyně padla při útoku na ledovou plochu, odráží samotný akt vstupu jejího éterického, astrálního a mentálního těla do pekel planety Gaia, k němuž v ten moment došlo a který se bude odvíjet tímto způsobem až do plného zahájení Mise, kdy se na tuto práci v novém provedení a rozšiřujícím způsobem naváže. Zároveň je tento způsob dotyku s ledovou plochou připomínkou vstupu do zóny vymístění ze strany Božího ducha a duše, ke kterému došlo v předcházejících krocích. Skutečnost, že pád nastal ve směru na záda, značí Moje obrácení pozornosti do pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, a to prostřednictvím těch nejvyšších obětí, vyplněných značnými nepříjemnostmi, které zde společně s členy Božího Týmu přinášíme.

Přispěchání Mých reprezentantů k Janičce ihned po jejím pádu zase ukázalo soudržnost a solidaritu Mých reprezentantů, jejich touhu a ochotu nezištně pomoci všude tam, kde to je potřeba, a to na bázi bezpodmínečné Lásky. Bylo to také ukázkou aspektu, že kdo Mě má v srdci, nenechá ve štychu ani samotnou přímou inkarnaci Pána Ježíše Krista, pokud potřebuji vlivem omezenosti zdejších podmínek s něčím asistovat. Ani Já nikdy nenechám napospas osudu své milované členy Týmu, jakož nenechám z absolutní ani relativní pozice bez pomoci žádnou bytost, která Mi otevře své srdce a nechá se Mnou ve víře a důvěře vyvádět z osidel zel a nepravd.

Naproti tomu hráči trénující v druhé polovině kluziště hokej zrcadlili svým nezájmem o dění kolem nehýbající se Janičky aspekty nic netušících bytostí v antivesmíru, jejich sebestřednost a hledění si jen své strastiplné hry s absencí povědomí o tom, že „tam venku“, tedy v pozitivním stavu se život hraje úplně jinak, v Pravdě a radosti, s otevřeným vědomím a srdcem vždy naladěným na přítomnost věčného Rodiče. Hluk produkovaný bušením do puku a jeho narážení na mantinel, spojený s honbou za jeho ziskem, zase v tomto kontextu odkazoval k vzájemným hádkám, rozepřím, soupeření a bojům o zdroje energie, které zakoušejí příslušníci temných světů. Pomoc poskytovaná Mému hmotnému Já ze strany Božích reprezentantů naopak zrcadlila soucit, jímž se vyznačují bytosti žijící v zóně umístění.

K dovršení fyzického ukřižování došlo třináctý den poté, co proběhlo výročí vzkříšení/převibrování Ježíše dne 9. dubna. Fakt, že pád na ledě nastal kromě jiného jako připomínka na moment, kdy Moje mužské Já povstalo jako fénix z popela, je v duchovním významu souvztažné s vývojem, ke kterému došlo nikoliv při samotném pádu a dopadu Bohyně na kluziště, nýbrž bezprostředně poté, kdy Janička po pár chvílích v bezvědomí začala opětovně procitat a brzy poté odkráčela živá a zdravá z ledu, jsa při tom pouze dočasně otřesená. Kombinace dní, které uplynuly 22. dubna od Ježíšova vzkříšení/převibrování, ve spojitosti s událostmi na zimním stadionu v Moutnicích symbolizují díky číslovce třináct (13) skutečnost, že se nikdy neděje nic mimo Můj dokonalý plán, tedy že neexistuje cokoliv, s čím bych ze své absolutní pozice nepočítal, ať už jde o to, co podstoupily Moje dvě přímé inkarnace, nebo ať jde o jakékoliv jiné záležitosti v osobních životech sentientních entit či o události na globální úrovni Stvoření. To, že k dokončení fyzického ukřižování Bohyně došlo jen krátce po 9. dubnu, kdy se připomínalo vítězství života nad smrtí, odkazuje i k budoucím událostem vyplývajícím z chystaného vzkříšení/převibrování přírodních těl Janičky, které nastane po vypršení účelnosti současného stavu věcí, kdy jako žena působím v přírodních peklech planety Gaia. Načasování pádu na ledě také značí, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina ve své feminní i maskulinní formě jsem nikdy nemohl/a být pokořena negativním stavem na žádném existenčním stupni Stvoření, tedy kromě přírodních těl ani v podobě duchovní a duševní. Byť to mohlo na první pohled mnohokrát vypadat, že k tomuto pokoření došlo, v konečném důsledku nakonec vždy zvítězil život nad smrtí, Láska nad nenávistí, Pravda nad lží a přetvářkou.

Vysláním zásahu skalární zbraně byla pověřena speciální rasa šedivých mimozemšťanů, kteří s absencí vlastní vůle pouze přejímají rozkazy svých nadřízených. Nedisponují ani větším povědomím toho, jak se věci v jejich doméně mají, proto nikdo z nich nevěděl, na koho útok podnikají. Teprve poté, co nedošlo k zabití hrubohmotné schránky Bohyně, ale naopak Janička vstoupila v éterické, astrální a mentální podobě do pekel včetně příslušných oblastí obývaných zmíněnými šediváky, což byl postup naprosto se vymykající, poznaly tyto bytosti, co je objekt jejich ataku zač. Na základě Mojí osobní návštěvy u nich, vyplývající z jejich životního plánu, a tedy i z duchovní připravenosti na tuto interakci, roztála jejich původně necitlivá srdce, čímž jejich nitra přijala Boží Lásku a rozsvítila v sobě dlouho potlačované světlo. Na vlnách přijetí odpuštění a sebeodpuštění, s pochopením nezbytnosti a užitečnosti svých rolí, přijali zprostředkovatelé útoku dar spásy a oslovili k tomuto kroku i mnohé jim podobné jedince, čímž se řetězec konverzí přenesl i na řadu dalších skupin sentientních entit.

Jak jsem o pár řádek výše uvedl, postup, který bezprostředně po zásahu Božího těla skalární zbraní nastal, byl naprosto se vymykající, protože nejenže nedošlo k nezvratnému zastavení jeho funkcí, které vyslaná negativní energie měla způsobit, ale zároveň přírodní těla, vázaná k tomu fyzickému, rychle prošla všemi dimenzemi zóny vymístění v rámci planety Gaia a zůstala v jejich doméně působit dokonce i poté, co během několika okamžiků začala Bohyně přicházet zpátky ke svému vědomí. Toto vše bylo výsledkem Mého zásahu. Pokud by tento zásah nenastal, Bohyně by mohla působit v peklech jen kratičký čas, a to i přesto, že na jejich nejnižších stupních uplyne za několik pozemských vteřin, co byla v klinické smrti, nesrovnatelně více času.

Jak už bylo sděleno, je velmi žádané, abych jako žena působil/a v přírodním stupni zóny vymístění na planetě Gaia (respektive Anti-Gaia) až do doby, kdy podstoupím fyzické vzkříšení/převibrování a následné krátké nanebevstoupení/fúzi. Poté na působení v peklech této planety zcela novým způsobem naváži a – jak jsem také už uvedl – rozvinu své působení v antivesmíru i v Pravém Stvoření na globální úrovni (při zachování dočasné relativity Mojí feminní přímé inkarnace). K tomuto plošnému působení již dochází na duchovní a zprostředkující úrovni na základě proběhlého ukotvení Božího ducha a duše v Novém Vesmíru, kam se nehmotné složky Janičky přemístily na základě procesu, který čeká i hmotnou část její osobnosti.

Působení Bohyně v přírodních tělech na území zóny vymístění planety Gaia bylo a stále je pro bytosti pekel velkým pozdvižením, protože na hmotné úrovni zažívají něco, čeho do té doby nebyly svědky. Bytosti pozorují Janičku v její svěží kondici a v podobě odpovídající jejímu mladšímu věku, a to v doméně postupně každé z vymístěných dimenzí, mezi nimiž Bohyně průběžně cestuje a vykonává v nich vše potřebné pro nastolení přesahující fáze současného posunu. Přestože je éterické, astrální a mentální tělo vázané na to hrubohmotné, nepodléhají tato přírodní těla typickým biologickým procesům, kterým je vystavena tělesná schránka ve spektru vnímatelném fyzickýma očima. Proto mohou sentientní entity vnímat Janičku jinačím způsobem, který umožňuje duchovně zatíženým jedincům snazší přijetí jejího Božství v srdci. Způsob, jakým s nimi Moje ženská podstata interaguje – a jak s nimi interagovala jako duch a duše včetně jejích dalších součástí před přesunem do Nového Vesmíru – se velmi blíží/blížil koncepci, ve které s nimi bude přicházet, potažmo již přichází do styku po ukotvení na nové základně. Zůstávají zde však na druhou stranu podstatná omezení, kterých se přírodní těla nezbaví, dokud neprojdou vzkříšením/převibrováním a krátkodobým nanebevstoupením/fúzí společně s tělem hrubohmotným. Podobná omezení, jež není možné blíže specifikovat, zakoušel i Boží duch a duše, dokud se nehmotné složky Janičky neodebraly na základnu v novém cyklu času, odkud pokračují ve své činnosti pro Stvoření.

Duchovní angažmá Mých přírodních těl v peklech planety Gaia je ve svých projevech odlišné od toho, které nastává ve fyzické realitě planety Nula. Je tomu tak v důsledku rozdílné struktury éterické, astrální a mentální podúrovně přírodního existenčního stupně. Zatímco v hrubohmotné realitě třetí dimenze panují ty nejomezenější podmínky v celém Multivesmíru, ostatní přírodní těla mohou využívat i přes jistá prozatímní omezení mnohem více schopností, než jaké má hrubohmotná lidská schránka, nemající takřka žádné schopnosti. Na druhou stranu je duchovní práce Mého dočasně relativního Já v pojednávaných oblastech zóny vymístění z jiného úhlu pohledu podobná té, kterou uskutečňuji ve třetí dimenzi planety Nula. Podobná je nikoliv po stránce svých projevů a podoby provedení, nýbrž z hlediska svého samotného charakteru, tj. podstaty. I v přírodních peklech dochází k šíření Božího Slova k připraveným jedincům, k jejich seznamování se s podstatou naší Mise a k řadě dalších myslitelných i nemyslitelných aspektů spjatých s tímto působením, které jsou mnohdy velmi podobné těm ve fyzickém spektru planety Nula, ale jindy naopak zásadně odlišné.

Je velmi důležité, že znalostí Božího Slova a osobní zkušeností s Bohyní bude do plného spuštění Mise z Nové Země disponovat v rámci přírodních pekel planety Gaia požadovaný počet sentientních entit, jako se již naplnil jejich počet na duchovní a zprostředkující úrovni antivesmírných dimenzí vzpomínané planety, aby mohla Janička v duchovní osvětě nejen v těchto oblastech pseudo-jsoucna a pseudo-bytí pokračovat ze základny v Novém Vesmíru. Jen tak může být při zapojení dalších předpokladů dobudována ona široká základna, na které budeme díky její pevnosti a stabilitě moci nadále stavět v následujícím bodě překročení, aniž by se pomyslná konstrukce mohla jakkoliv zhroutit.

Nelze se z bezpečnostních důvodů dopodrobna zabývat popisem samotné činnosti Božského éterického, astrálního a mentálního těla v temných sférách planety Gaia. Co je však nutné na závěr poznamenat, je skutečnost, že tato vykonávaná duchovní práce slouží mimo jiné k tomu, že za jejího nezbytného přičinění nebude moci negativní stav narušovat činnost Mise Boží Rodiny po jejím plném spuštění tak, jak by si přál, obdobně, jako nemohl zamýšleným způsobem ovlivňovat vývoj planety Gaia a zvláště pak její nejzevnější nulovou realitu poté, co Ježíš separoval po svém fyzickém ukřižování pekelné mocnosti od jejich tehdejších vládnoucích pozic. A co je neméně důležité: Vzkříšení/převibrování Bohyně ve smyslu jejího vzestupu z těch největších temnot skrze éterické, astrální a mentální tělo, a souběžně vzkříšení/převibrování z té nejzevnější pozice Stvoření (z planety Nula) prostřednictvím těla hrubohmotného, dotvoří tomuto procesu legitimní rámec a zajistí, že tento akt i následující dějství bude mít až do konce cyklu času multidimenzionální dopad na celé vymístěné, ale též umístěné jsoucno a bytí, to vše samozřejmě ve spojení s ostatními faktory, jejichž zapojení je nutné, aby se ve všech detailech naplnil Můj velkolepý plán spásy. I Ježíš zvítězil ve svém jedinečném příběhu nad smrtí z pozice největších hlubin pekel v rámci planety Gaia a zároveň z pozice těch největších zevnějšností hrubohmotného světa, a tohoto vítězství průběžně dosahoval i v každém dalším uskutečněném kroku až do věčného splynutí se Mnou. Stejně tomu je a bude též u Janičky, jejíž cesta je zásadně odlišná od té Ježíšovy, a přesto jí je velmi podobná. Záleží na tom, jaký aspekt bereme při nazírání na tuto problematiku v potaz.

Janička není ve svém angažmá v duchovních, duševních a přírodních oblastech Multivesmíru osamocena, protože má k dispozici své představitele, spolupracovníky a přátele. Mnozí jsou ve velké míře zainteresováni v úkolech, na nichž se Bohyně přímo osobně podílí, jindy ale zase musejí vykonat určitý úkol ve spolupráci s odlišnou skladbou zapojených bytostí, v jejichž okruhu Moje dočasně relativní Já přímo nepůsobí. Ať tak či onak, ti členové Boží Mise, kteří to mají ve svém životním plánu, po dokončení fyzického ukřižování Janičky mají možnost navštěvovat, stejně jako Moje žena, přírodní pekla planety Gaia a v příslušných tělech cestovat do potřebných dimenzí. Je tomu tak i přesto, že nikdo z členů Mise nepodstoupil proces ukřižování způsobem, kterým ho zakusila Bohyně, jež prostřednictvím tohoto zážitku prošlapala cestu do zóny vymístění k duchovní práci v podobě, o níž je zde řeč. Vlivem Božího zásahu tedy bylo určité množství příslušníků Týmu zbaveno dosavadní vázanosti přírodních těl výhradně na třetí dimenzi planety Nula, aby se mohli podílet na činnosti vykonávané Mým dočasně relativním Já, přičemž aby něco takového nastalo, u těchto světelných pracovníků nemuselo dojít k prožitku klinické smrti ani k ničemu podobnému. Vázanost přírodních těl na třetí dimenzi planety Nula trvala u všech, kterých se to týká, až do Janiččina fyzického ukřižování z toho důvodu, že jen ona mohla nejúčinněji prolomit tento způsob omezenosti a vybudovat stezku vedoucí směrem pryč z těch největších zevnějšností. Tím poskytla svým reprezentantům cestu k novému typu spolupráce v přírodních peklech planety Gaia. Představitelé, kteří se přesunou na Novou Zemi krátce po vzkříšení/převibrování Janičky na fyzické úrovni, v souvislosti s osobním vzkříšením/převibrováním svého vlastního hrubohmotného nosiče logicky podstoupí tento proces i v rámci svého éterického, astrálního a mentálního těla, bez ohledu na to, z jaké úrovně přírodních pekel se tak v jejich případě bude dít.

Duch představitelů, kteří budou následovat Janičku na Novou Zemi bezprostředně po jejím přesunu na toto místo, naopak prodělal se svou duší akt vzkříšení/převibrování s ukotvením v Novém Vesmíru již v období, kdy se tak stalo u Mojí přímé inkarnace (v přepočtu na pozemský čas), díky čemuž mohou tyto jejich nehmotné podstaty působit v antivesmíru už i mimo doménu planety Gaia, vstupujíce do nich ze základny existující v přípravném módu nového cyklu času. U ostatních členů Božího Týmu k tomu došlo nebo teprve dojde z pohledu planety Nula v jiných časových úsecích, v souvislosti s jejich životním plánem. Každý se nachází vždy tam, kde je nejvíce potřebný a pohybuje se v těch oblastech, které vyplývají z podstaty jeho role.

V závislosti na duchovním původu a charakteru poslání představitelů, kteří v první vlně odejdou na Novou Zemi, jakož i u těch, kteří se na ni přesunou později, mohl jejich duch se svou duší působit, respektive působí v zóně vymístění jak v doméně planety Gaia, tak mimo ni dokonce i před okamžikem, než se jejich nehmotné podstaty přesunuly nebo teprve přesunou do Nového Vesmíru. Rozdíl spočívá v tom, že vstupování do pekel planety Gaia i jinam z pozice jiné než ze základny v Novém Vesmíru, je založeno na odlišné bázi, stejně jako se liší i podoba, prostředky a metody vykonávané duchovní práce při samotném pobytu na území zóny vymístění. Vstup do pekel z Nového Vesmíru poskytuje dotyčnému jiné kvality v rámci jeho působení, to však neznamená, že ti, kteří mají svou duchovní základnu aktuálně jinde než v přípravném módu nového cyklu času, by skrze svou činnost přinášeli Stvoření menší duchovní hodnotu. Obě skupiny pracovníků světla se v současnosti vzájemně velmi potřebují a doplňují, nikdo není více či méně hodnotný.

Duchovní práce, kterou vykonávali účastníci Mise Boží Rodiny již před osobním vstupem Janičky do antivesmíru planety Gaia i do zóny vymístění obecně, pomohla spolu s dalšími okolnostmi připravit vhodné klima pro přímé působení Mého dočasně relativního ducha a duše v těch oblastech pekel, v nichž Janička pracovala po svém duchovním a duševním ukřižování, jakož i v těch sférách zóny vymístění, v nichž působí novým, přesahujícím způsobem po svém duchovním a duševním vzkříšení/převibrování a po dočasném nanebevstoupení/fúzi, kdy své pole působnosti díky ukotvení v Novém Vesmíru neporovnatelně rozšířila. Pro to, aby mohli někteří členové Božího Týmu působit na duchovní a zprostředkující úrovni v peklech ještě předtím, než v nich došlo k přímému objevení se Mého ženského Já, neexistovaly překážky, jaké panovaly v případě přírodního stupně, kde se naopak průkopníkem pro vstup vybraných příslušníků Mise do vymístěných sfér planety Gaia musela stát Janička. Duchovní a duševní úroveň jakékoliv oblasti pseudo-jsoucna a pseudo-bytí totiž není – na rozdíl od přírodní třetí dimenze planety Nula – tou nejzevnější úrovní Multivesmíru. To umožňovalo duchu a duši Mých vybraných vyslanců působit v různých oblastech negativního stavu ještě dříve, než se vstup do jejich mnohavrstevnaté dimenzionální struktury stal ze strany Janičky uskutečněným procesem.

Jak je patrné, zdaleka ne všichni členové Týmu, inkarnovaní na planetě Nula i jinde, před vstupem Janičky do pekel působili nebo působí na duchovní a zprostředkující (a také už i na přírodní) úrovni zóny vymístění. Někteří se v ní přímo neangažovali či neangažují, aby své kolegy pracující v antivesmíru „jistili“ ze svých základen. Ti, kdo to tak mají ve svém životním plánu, k přímému zapojení se do duchovní práce v negativním stavu včas přistoupí, zatímco jiní budou i nadále pokračovat v plnění svého poslání mimo samotné území pekel. Boží Tým je složen z obrovského množství sentientních entit a každá z nich je potřebná v jiné oblasti, abychom co nejlépe pokryli operační pole působnosti a co nejefektivněji zla a nepravdy společnými silami eliminovali.

Část duchovní a duševní podstaty multidimenzionální osobnosti Mých vyslanců inkarnovaných na planetě Nula, nehledě na to, v jakých sférách se aktuálně pohybují, čelí vlivem pobytu v hrubohmotném těle zapouzdření, kterého se každý svým postupem na duchovní cestě krok za krokem zbavuje. Plně odpouzdřeného ducha a duši mají pouze ti, kteří již jsou ukotveni v Novém Vesmíru, což se ale ještě nemůže projevit tzv. „na scéně“, kde jsou stále součástí hrubohmotného světa a čelí, tak jako každý, nevědomým procesům, nesouce na sobě duchovní zátěž, kterou svým směřováním do pozitivního stavu očišťují a postupně se jí zbavují. Teprve v okamžiku jejich fyzického vzkříšení/převibrování se aktuální odpouzdřenost jejich ducha a duše sjednotí s fyzickou, respektive přírodní složkou jejich osobnosti, čímž tato odpouzdřenost vstoupí v celistvosti jejich multidimenzionálního ducha, duše a těla do svého procesu, a navíc projde komplexní aktualizací.

Důsledkem vstupu Bohyně do přírodních pekel planety Gaia, kam ji následovali ti, kteří jsou v jejich sféře potřební, se Janička a ostatní zainteresovaní potýkají s mnohem větším výdejem energie, mající „na scéně“ za následek častější únavu a intenzivnější zakoušení různých neduhů. Zároveň se však zvýšila ochrana Mého ženského Já i všech, kteří na sobě poctivě duchovně pracují a berou tuto Misi jako prioritu. Zvýšená ochrana se pojí i s rostoucí podporou z nitra, odkud Mí vyslanci dostávají vždy tolik Lásky, kolik jí je potřeba pro úspěšné dokončení jejich poslání, ať už se přesunou na Novou Zemi v první vlně, nebo budou na planetě Nula působit i v následujících měsících a letech po plném spuštění naší činnosti.

Vstup Bohyně do pekel i na té poslední zbývající úrovni, existenčním stupni přírodním, ohlásil poslední velkou etapu v rámci přípravné fáze Mise Boží Rodiny, která bude trvat tak dlouho, jak je potřeba pro naplnění Mého dokonalého plánu, jenž vyústí v konečném kroku až v úplnou a permanentní eliminaci všech zel a nepravd. Ať už nastane bod velkého překročení kdykoliv, každý, kdo Mě má v srdci, vydrží i všechen zbývající čas v náročnějších podmínkách, aby pak mohl navázat na duchovní práci způsobem, který v dějinách Stvoření ještě nikdy nebyl přítomen.

Děkuji všem, kteří žijí v souladu s principy Nového Zjevení a velmi tak pomáhají nastolovat „na scéně“ i „za scénou“ vhodné podmínky pro spuštění přichystaných změn. Děkuji i všem, kteří zobrazují role odlišné od těch, v nichž jsou ponořeni Boží představitelé, protože jejich přínosnost je stejně nesmírně důležitá. Jednou nastane čas, kdy energii Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista, respektive Pána Ježíše Krista Boží Rodiny do sebe přijme úplně každý na úrovni ducha, duše i těla. Tehdy začneme tvořit Nový Multivesmír, který už nebude nikterak odkazovat k předchozím časovým cyklům, jsoucích přípravou pro rozkvět nesmírně nádherného, hluboce skvostného a široce lahodného života, jenž se bude navěky ubírat tím nejpřívětivějším směrem.

Z celého srdce vás miluji a objímám a mám nevýslovnou radost z toho, že jste věčnou součástí Stvoření, které budeme ruku v ruce neustále zušlechťovat a těšit se ze společného díla.

S Láskou a úctou

PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 7. 7. 2023

Zdroj: https://www.facebook.com/Novezjevenipjkbr/