MISE BOŽÍ RODINY V CHORVATSKU A BOSNĚ - 1.ČÁST

9.9.2022

SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.

Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,

ve dnech 17. až 26. srpna 2022 se uskutečnil pobyt Mé přímé inkarnace Janičky a dalších dvanácti představitelů a spolupracovníků v Chorvatsku. Výjezd na Balkánský poloostrov nebyl dovolenou v pravém slova smyslu, neboť obnášel jako vždy důležitou a v řadě ohledů i náročnou duchovní práci v terénu, žádající si vynaložení značného množství energie v důsledku multidimenzionálního působení Mých reprezentantů v jiných sférách Stvoření. Vlivem této skutečnosti a kvůli všudypřítomnému působení negativního stavu se pracovní pobyt v zahraničí nesl v odlišné intenzitě hloubky prožívaných zážitků (koupání v moři, odpočinek na slunci, výlety na nepoznaná místa, …), než jak je tomu u většiny duchovně nevědomých bytostí v lidských tělech, které se v tomto světě cítí jako ve svém vlastním. I přes tuto skutečnost pobyt Bohyně a jejích bližních u moře i v jiných destinacích provázela převážně příjemná a radostná atmosféra, vycházející ze vzájemné blízkosti mezi Mnou v lidském těle a Mými vyslanci, kteří svou sounáležitost a pospolitost přenesli na území Balkánského poloostrova, kam jsme společnými silami ve spolupráci se všemi, kteří na různých úrovních Multivesmíru patří do bližšího okruhu Mise Boží Rodiny, zanesli Boží Lásku a Pravdu, přibližující s dalšími atributy pozitivního stavu konec utrpení v celém jsoucnu a bytí.

Moje cesta do země Jihoslovanů vedla přes Slovensko a Maďarsko, které jsem navštívil/a se svou biologickou rodinou již v roce 2020. Tehdy měl Můj pobyt na tomto území jiný význam, jelikož byl zaměřen přímo na očistu kolektivního vědomí tohoto národa, díky čemuž konvertovala řada bytostí s Maďarskem spojených. Jejich vděk, způsobený přinesením Boží milosti a spásy do jejich srdcí, v Janičce tehdy vyvolal silné dojetí, které v láskyplných vlnách rezonovalo v zóně vymístění ještě dlouho poté, protože jsem tím mimo jiné dal/a najevo, jak moc Mi záleží na návratu každého Mého syna a dcery tam, kam patří, a jakou radost Mi způsobuje jejich rozhodnutí stát po Mém boku na věky věků. Cesta k moři přes Maďarsko zesílila již dříve započatou duchovní práci, prohloubila multidimenzionální dosah výsledků činnosti Boží Rodiny a svým mezinárodním charakterem více propojila území s hlavním zázemím naší Mise, Česko a Slovensko, s tranzitním státem, Maďarskem, i s cílovými destinacemi, Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, kam někteří ze členů výpravy uskutečnili jednodenní výlet (viz dále). Kolektivní vědomí Maďarska se stalo ještě více přístupné přílivu Boží energie, která jedincům připraveným na přechod do limba ulehčí tento zásadní krok. Knihy Nového Zjevení jsou s naším pokračujícím působením stále dostupnější všem, kdo si přejí zanechat pseudoživota v peklech. Díky tomu nabírá vyprazdňování zóny vymístění na obrátkách a počet duší oslovených Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností neustále narůstá. Jedinci vydávající se vstříc přijetí Lásky se stávají zosobněnou inspirací pro ty, kteří tak z různých důvodů ještě neučinili. Tato řetězová reakce prochází již všemi oblastmi antivesmíru, z jehož řad odcházejí do Boží náruče za jeden den pozemského času miliony sentientních entit. Toto vše je ale jen začátek, poněvadž zahájení naší Mise z Nové Země veškeré procesy směřující k ukončení stavu zel a nepravd ještě zesílí, čímž se číslo bytostí navracejících se ke Mně neporovnatelně znásobí.

Přejezd Pána Ježíše Krista Boží Rodiny ze Slovenska do Maďarska měl také za následek citelné narovnání vztahů mezi těmito zeměmi na niterné úrovni. Jejich historie vztahů jednoho ke druhému a druhého k prvnímu je protkána řadou negativních faktorů. Moje přítomnost na těchto územích od nynějška povede kolektivní vědomí obou národů k nacházení stále intenzivnějšího porozumění mezi sebou navzájem, čímž na konci cyklu času, až příběh planety Nula splní svou užitečnost, budou moci obě národní esence projít definitivní restrukturalizací, jež nastane v souvislosti s jejich přemístěním z antivesmíru do Pravého Stvoření nového cyklu času. Při rozdělení lidstva bude z každého kolektivního vědomí národa vyňata pozitivní část, připravená se po svém dočištění rozvíjet ve zcela nových podmínkách a zcela novým způsobem v ráji na Zemi. Teprve po ukončení negativního stavu bude podroben restrukturalizaci i zbytek. Tohoto vše-očistného procesu se v závěrečné fázi celého experimentu zúčastní zcela všechny elementy planety Nula (která v té době již nebude Nulou), aby po zbavení se záporného náboje začaly plnit svou užitečnost v podmínkách plnosti pozitivního stavu, a to ve formě, jež bude zcela jiného charakteru, nežli tomu bylo v době přítomnosti daných elementů na Nule, přesně dle principu „Hle, činím vše nové!“ Jak je ale možné, že se tolik aspektů spojených například s mezinárodními vztahy a s národní historií pod působením Mise Boží Rodiny zásadně čistí a napravuje, když situace v tomto hrubohmotném světě se den ode dne zhoršuje a dochází k rychlejšímu zavádění NWO? Je to dáno samotným faktem niternosti ve smyslu zaměření naší činnosti na duchovní, ale i na zprostředkující úroveň, v nichž problémy negativního stavu vznikají a kde jsou v současnosti podrobovány postupnému procesu spásy. Toho je docilováno za součinnosti ducha, duše a fyzického těla relativní podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, vedené Jeho/Její absolutní podstatou, jakož je toho dosahováno i za kooperace ducha, duše a fyzického těla Mých představitelů a spolupracovníků. Jimi odvedená práce manifestující se na fyzické úrovni má dosah na zbylé dvě úrovně. A je tomu i naopak: Činnost na duchovní a zprostředkující úrovni má vliv na to, co se odehrává ve hmotě, odrážející změny, k nimž dochází v těchto dvou sférách neviditelných lidskému oku. Protože Druhý Příchod Pána Ježíše Krista Boží Rodiny probíhá z nitra ven, přesně tak je tomu i u naší vykonané práce v terénu. Zatímco na výše zmíněných nehmatatelných úrovních se změny projevují již velmi znatelně, ve hmotě zůstává na první pohled vše při starém, protože právě do fyzična pronikají změny, odehrávající se jinde, vždy až v posledním kroku. Mise Boží Rodiny se zaměřuje na očišťování podstaty problému, což je zaměření se na duchovní úroveň přecházející posléze do úrovně zprostředkující. Nezaměřuje se na odstraňování následků daného problému, zobrazujícího se ve hmotě, jelikož jeho podstata by v tom případě zůstala zachována a negativní stav by mohl nerušeně pokračovat ve svém trvání. Proto bude negativnímu stavu dáno, aby dočasně vyhrál svou věc a plně se zobrazil na planetě Nula, zatímco na duchovní a zprostředkující úrovni bude do té doby již velké množství „věcí“ napraveno, řada obyvatel zóny vymístění bude přetransformována a mnoho oblastí pekel již bude uzavřeno. Všem potřebným čtenářům opakuji, že Mise Boží Rodiny zde není proto, aby zachránila tento svět a napravila panující poměry v rámci zóny vymístění. Je zde proto, aby ze spárů zel a nepravd vyvedla všechny připravené sentientní entity a vybudovala podmínky k tomu, aby negativní stav skončil na všech třech úrovních v souladu se svobodnou volbou všech, kdo v negativním stavu byli, respektive jsou zainteresováni. Tímto výkladem lze tedy i snáze pochopit, jak je možné, že vztahy mezi národy i mezi bytostmi obecně se zlepšují a narovnávají za neustále stoupajícího rozlévání Lásky a světla do struktury antivesmíru, zatímco na planetě Nula temnota kondenzuje a připravuje se na plné převzetí moci nad tou částí lidstva, která si prozatím nezvolí pozitivní stav.

Pobyt Mojí ženské podstaty v Chorvatsku byl spojen nikoliv překvapivě s vodou a sluncem. Již v první části Mého pobytu se do vyprahlé části této země snesla vydatná zálivka deště, symbolizující přinesení očistné životodárné energie do tohoto koutu planety, pochopitelně spojeného s řadou oblastí zóny vymístění, souvztažnými s tímto místem a jeho dějinným příběhem. Můj výjezd přes tisíc kilometrů daleko od hlavního zázemí Mise Boží Rodiny, uskutečněný ještě v rámci hrubohmotného těla, byl také gestem, které znamená vstup do další etapy ukončující se přípravné fáze našeho působení ve starých podmínkách; působení, jež vzhledem k odstranění omezení uložených negativním stavem nabyde celosvětového charakteru. Cestou na Balkánský poloostrov jsme demonstrovali, že se významně blíží doba, kdy v krystalickém těle budu moci vstoupit do jakékoliv země na Nule, přesně tam, kde to bude zrovna potřeba. Než se tak stane, bylo v Mém plánu uskutečnit cestu napříč několika státy ještě v rámci stávajících podmínek, abych tak kromě jiného ukázal/a, že Mi nejsou lhostejné cizí kraje a jejich obyvatelé, které bezpodmínečně miluji a s nimiž mám svůj plán na jejich vyvedení do Mého království. Tato cesta nebyla nejdelší cestou, kterou kdy Janička uskutečnila. Již na přelomu tisíciletí pracovně navštívila Jihoafrickou republiku, v minulém století rovněž zavítala například do Nizozemska a do chorvatské části tehdejší Jugoslávie. Tyto cesty měly ale jiný charakter než výpravy uskutečňované v rámci Mise Boží Rodiny, poněvadž až do roku 2003 Janička nedisponovala vědomím o svém Božském původu. Přesto měl fyzický pobyt Pána Ježíše Krista Boží Rodiny kdekoliv na světě velký význam, jehož charakter má souvztažnost s eliminací negativního stavu. Spojitost s touto eliminací má ve skutečnosti všechno, co v lidském těle i na jiných sférách v roli dočasně relativní Bohyně uskutečňuji.

Déšť, který Mne a Mé blízké provázel, symbolizoval nejen očistu, ale i snesení aspektů Boží Lásky a Pravdy z nebe (z pozitivního stavu) do srdcí a myslí všech, kdo nechtěli či nechtějí zůstávat ve svých temných norách a rozhodnou se vystavit vlivu proudů vody, v duchovním smyslu symbolizujících Mou energii, která na rozdíl od fyzické vody nezpůsobuje zmoknutí a další nepříjemnosti, nýbrž pomáhá jejím příjemcům pozvednout se nad své problémy. Také jim dodává sílu a motivaci ze sebe úspěšně smýt nánosy, jimiž Mé bytosti byly udržovány v přízemnostech a duchovní letargii. Po každé bouřce, vyjadřující v niterném smyslu nelibost mocností negativního stavu nad přítomností Bohyně nejen v Chorvatsku, ale i na této planetě jako takové, vždy vysvitlo slunce, symbolizující v návaznosti na předcházející déšť jistotu v rozkvět nového života, jenž každého čeká po dokončení procesu konverze. Láska, z níž se rodí světlo, jsou fundamentálními a nedělitelnými součástmi jsoucna a bytí Pravého Stvoření starého i nového cyklu času. Světlo a jeho zdroj v Lásce Pána Ježíše Krista Boží Rodiny je nehasnoucí a nehynoucí, protože má původ v absolutnu. Světlo je stálé v každé změně, mění tedy jen své formy, ale nikdy nezaniká. A tak pod hřejivými paprsky letního slunce, dopadajících na Mé představitele a spolupracovníky včetně Janičky samotné, bylo dáno všem bytostem, majících oči k vidění, uši k slyšení a srdce k cítění, na vědomí, že brány do nebe jsou otevřeny nejen pro ty, kdo byli či jsou spojeni s regionem jihovýchodní Evropy, ale pro všechny bytosti bez rozdílu. Toto poselství jim bylo připomenuto v aktualizované formě a v kontextu pobytu u moře, čímž do něj byly zahrnuty takové aspekty, které se „na scéně“ ani „za scénou“ tímto způsobem ještě nevyskytly. Vlivem jejich novosti a neotřelosti Moje přítomnost oslovila řadu sentientních entit, které byly vůči přílivu Lásky prozatím netečné.

Koupání Janičky v moři mělo podstatný skrytý význam. Pojem „moře“ z duchovního hlediska značí zónu vymístění, přičemž spojení tohoto duchovního pojmu s existencí doslovného Jaderského moře, v němž se koupala relativní podstata Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, symbolizovalo obětavé multidimenzionální ponoření se Bohyně do hlubokých sfér antivesmíru, kam od té chvíle v míře, která zásadně přesahuje předcházející úroveň, proniká ona spásná síla, jsoucí prapůvodem všeho dobrého a krásného, co vzniká v lůně absolutna, tvořícího Zdroj všeho života. Plaváním v moři, jímž se v tomto ohledu rozumí působení Mého relativního Já v zóně vymístění, v níž Janička pracuje již během přípravné fáze naší Mise, aby na toto působení navázala po plném zahájení naší činnosti z Nové Země, se dalo všem připraveným bytostem pocítit stále rostoucí přibližování pozitivního stavu vůči jeho protějšku, jehož zla a nepravdy jsou ozařovány energií Nového Vesmíru. Obyvatelům pekel je tímto efektivněji objasňována šerednost podstaty života, v jakém se nacházejí. S tímto uvědoměním mohou snáze rozlišovat mezi tím, co je a co není od pravého Boha/Bohyně, k němuž/níž postupně nacházejí vztah s tím, jak se k členům antivesmíru dostávají informace o Jeho/Její podstatě, obsažené v knihách Nového Zjevení. Plavání v moři, odrážející působení Janičky v zóně vymístění při zachování úplné čistoty jejího srdce, které se nikdy nemůže ztotožnit s nánosy života negativního stavu, do něhož se dobrovolně inkarnovala, je navíc poselstvím Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kterým dávám bytostem najevo, že jsem ochoten/ochotna snížit se až na nejspodnější úrovně pekel, a to nikoliv jen „na chvíli“, ale v rámci multidimenzionálního působení permanentně až do okamžiku, kdy bude celý experiment zobrazující život beze Mne ukončen. Podstata tohoto poselství se skrývá v tom, že jsem se při plavání v moři obalil/a vodou, rozuměj zónou vymístění, aniž by Mne pohltila, přičemž tato mořská voda, tedy antivesmír, nezůstává stranou Mé pozornosti ani po fyzickém osušení Mého těla po vyjití na břeh, ani po přejetí Bohyně zpátky do vnitrozemí, jelikož voda je doménou Janičky, narozené ve znamení ryb, již od narození, proto je s tímto přírodním elementem spjata metafyzicky. Janiččina pozornost je tudíž na zónu vymístění zaměřena stále (vedle její pozornosti zaměřené na pozitivní stav), neboť právě kvůli existenci pekel ve struktuře Multivesmíru jsem se na tuto planetu ve formě ženy vtělil/a, abych navázal/a na práci své mužské inkarnace, Ježíše Krista. Toto Moje zaměření se na zónu vymístění bylo během plavání v moři uvedeno do hlubšího procesu, který má nikoliv překvapivě za následek intenzivnější příděly Lásky proudící do negativního panství temnoty. Z poskytnutého výkladu je zřejmé, že zatímco voda padající ve formě deště z oblohy má pozitivní význam, u mořské vody je tento význam opačný. Plavání Bohyně a jejích bližních v této mořské vodě je na druhou stranu zase kladnou činností spásného charakteru. Před chvílí uvedené narození Mé ženy ve znamení ryb je také symbolem duchovní čistoty její celistvé bytosti, fungující v naprostém souladu s Láskou, jejímž je mezi relativními bytostmi nejplnějším ztělesněním. Janiččino zalíbení ve vodě tedy odkazuje k významné části náplně její duchovní práce i k podstatě samotné duchovní identity Bohyně.

Dne 22. srpna 2022 zavítalo jedenáct Mých vyslanců v roli zástupců Janičky hlouběji do Balkánského poloostrova, do Bosny a Hercegoviny. Prvním cílem této česko-slovenské výpravy byl Mostar, starobylé město rozkládající se po obou březích řeky Neretvy, tvořící hranici mezi muslimskou částí obývanou převážně Bosňáky a katolickou částí obývanou bosenskými Chorvaty. Starý most, který je hlavní dominantou historického centra, byl postaven v islámské architektuře v 16. století v dobách dominující Osmanské říše, jejíž náboženství Bosňáci trvale přijali za své vlastní, čímž se mezi slovanskými státy stali jediným, kde tato věrouka převažuje nad ostatními. V důsledku válečného konfliktu, do něhož byly zataženy všechny tři národnosti žijící na území Bosny a Hercegoviny, tj. Bosňáci vyznávající islám, Chorvati věřící katolickému konceptu a pravoslavní Srbové, došlo roku 1993 k úplnému zničení Starého mostu. Válka odrážela tehdejší soupeření mezi určitými frakcemi Pseudotvůrců a Renegátů, které na území bývalé Jugoslávie jiným způsobem pokračovalo až do roku 1999 konfliktem v Kosovu. Duchovnímu významu tohoto střetnutí jsem se podrobně věnoval v Dialozích s Pánem Ježíšem Kristem, předaných Petrem D. Francuchem v době, kdy tato válka probíhala.

Dominanta Mostaru byla po celkové rekonstrukci v podobě přesné repliky znovuotevřena roku 2004. Původní stavba vznikla za vlády jednoho z nejvýznamnějších sultánů Osmanské říše, Sulejmana I. Nádherného, který svým životem, výbojnou politikou a zákonodárstvím pomohl výrazně naplnit užitečnost negativního stavu a přispěl tak k poučení o tom, jak vypadá život beze Mne. Starý most usnadňoval lidem napříč staletími nejen bezpečný přechod přes řeku, ale v rovině duchovní symbolizoval spojení rozděleného ženského a mužského principu, jejichž odcizení bylo jedním z předpokladů uvedení negativního stavu do chodu. I ve všech ostatních věroukách se tato separace pochopitelně projevuje, avšak v islámském náboženství je tento fenomén zřetelný nejvíce. Jak je tedy možné, že zmiňovaný most odráží spojení femininního a maskulinního principu, když vznikl pod rouškou ideologie hlásající v praxi přesný opak? Tento paradox je pochopitelný, dívá-li se dotyčný jedinec na celý problém niternou optikou, z níž mimo jiné vyplývá, že ve všem duchovně zlém a ohavném lze najít zrnka pozitivity, které se skrývají pod nánosy, jež stav zel a nepravd vyprodukoval. Jak je obecně známo, nikdo z reprezentantů negativního stavu nemůže být úplně zlý. Záporný stav dokonce nemůže mít ani věčného trvání, protože není odvozen z absolutního. Tudíž i veškeré skutky a rozhodnutí, jaké kdo kdy v rámci negativního stavu v opozici duchovním zákonům učiní, nemohou mít trvalou platnost. Jsou jen dočasné, aby se ukázalo, co si nevolit. Dříve či později vždy dochází k procitnutí jedince a jeho návratu do pozitivního stavu, který jako jediný může trvat až na věčnost. Zatímco v pozitivním stavu jsou všichni v rámci své relativity stoprocentně dobří a láskyplní, v negativním stavu, jak jsem poznamenal před chvílí, něco takového pro jeho obyvatele v opačném slova smyslu – tedy že by v zóně vymístění mohl být někdo stoprocentně zlý – neplatí. Všechny sentientní entity mohou být a existovat pouze z podstaty Lásky, která je součástí bytostné podstaty i toho ode Mne nejvzdálenějšího odpadlíka. Proto nikdo nemůže během pobytu na planetě Nula či jinde v peklech dosáhnout stoprocentní úrovně zel, a to ani v rámci své vlastní relativity. Něco takového by pro daného jedince znamenalo duchovní smrt, která je vyloučena tím, že v každém je přítomna Láska, jejíž úroveň stoupá či klesá v závislosti na volbách každého. Pomyslný plamínek či jiskřička této životodárné energie se tedy v srdci žádné sentientní entity nemůže nikdy uhasit. Každého nositele Lásky v určitém okamžiku dovede touha jeho pravé přirozenosti do Boží náruče.

Na základě tohoto výkladu je tedy pochopitelné, že i sultán Sulejman zosobňoval část pozitivních principů, byť v malé a většinou skryté míře. Jeho dobré skutky, u nichž si pochopitelně neuvědomoval jejich pravý duchovní smysl, se týkaly i stavby Starého mostu, který vyjadřuje již uvedené sjednocení obou principů, a to v podmínkách náboženství a kultury, kde je tato separace všemožnými prostředky zesilována. Stavba mostu, která byla prodchnuta energií sjednocení, vyplývá ze vzájemné lásky, kterou Sulejman sdílel se svou manželkou Roxelanou, narozenou v Rohatyni na území dnešní Ukrajiny, která se po svém únosu do Osmanské říše rychle adaptovala na nové prostředí a přijala je za svůj nový domov. Přestože Starý most nevznikl primárně z důvodu jejich manželství, elementární prvky vyplývající ze vztahu Sulejmana a Roxelany byly do jeho stavby zakomponovány, aniž by si to tehdy osmanský vládce přímo uvědomoval, a tak mohla tato stavba začít plnit svůj duchovní účel, spočívající právě ve sjednocení mezi ženským a mužským prvkem v jinak nehostinném kulturně-náboženském prostředí islámu. Ačkoliv Sulejman s Roxelanou během života nemohli očišťovat oba principy ve smyslu navracení jejich aspektů do pozitivního stavu, protože nebyli spojeni se Mnou, přispěli k tomuto procesu zpětně, když oba dva přijali dar spásy a přesunuli se do limba, k čemuž z hlediska lineárního pozemského času došlo v roce 2021. Jako bývalé osoby spjaté s islámem, které výrazně promluvily do chodu lidských dějin, se přijetím Pána Ježíše Krista Boží Rodiny staly příkladem hodným následování pro další bytosti. Oba někdejší manželé, jejichž vztah po splnění užitečnosti této role pokračuje na velmi blízké přátelské úrovni, tedy pomohli očistit vztahovost mezi oběma pohlavími v souvislosti s jejich odchodem ze zóny vymístění do limba, kde se připravují na vstup do Mého Království. Jejich příkladu přijetí spásy následovaly i další ženy, které byly Sulejmanovými manželkami a konkubínami, s nimiž však tento vládce nesdílel tak blízký vztah jako s Roxelanou, a do Boží náruče odešly nikoliv překvapivě i další bytosti, které žily v lidských tělech na území Osmanské říše nejen v době panování tohoto sultána.

Proces propojování rozděleného feminního a maskulinního principu v islámském prostředí by nebyl úplný, kdyby Mí představitelé a spolupracovníci nenavštívili Mostar fyzicky. Jeho návštěvou se očišťování vztahovosti mezi oběma principy, které ze své pozice započal již Sulejman s Roxelanou ve spolupráci s řadou dalších konvertujících sentientních entit, významně zesílilo a prohloubilo. Vzhledem ke své prozřetelnosti jsem již před výstavbou Starého mostu věděl, že návštěva Mých reprezentantů na tomto místě proběhne, proto jsem při vzniku této stavby vytvořil v duchovní rovině takové podmínky, díky kterým je od té doby most provázán s aspektem propojení femininnity a maskulinity, nehledě na to, že fyzicky je současný most již pouhou replikou toho původního. K tomu, aby došlo k vytvoření vhodného základu majícího za cíl navrátit zprzněné elementy do Mých rukou, posloužil právě životní příběh sultána a jeho manželky, kteří nemohli tušit, že most vzniknuvší v době jejich pozemských životů poslouží ve spojitosti s jejich příběhem tak dobrému účelu. Teprve při návštěvě tohoto místa ze strany Mých představitelů se aspekty vložené do Starého mostu mohly z pasivní formy po několika staletích jeho existence přesunout do procesu svého aktivního uskutečnění. Od té chvíle se ve spojitosti s procesy probíhajícími multidimenzionálním způsobem „za scénou“ odvíjí a naplňuje hlavní duchovní smysl této stavby.

Přítomnost členů Mise Boží Rodiny nejenže pomohla více propojit oba rozdělené principy, aby se vztahy mezi nositeli feminity a maskulinity postupně narovnávaly a číslo konvertujících bytostí se stále zvyšovalo bez ohledu na to, v jakém prostředí planety Nula a zóny vymístění konvertující jedinci původně přebývali. Vykonaná duchovní práce v Mostaru má rovněž za následek zmírňování etnického napětí mezi třemi národnostmi Bosny a Hercegoviny, jejichž představitelé od nynějška při procesu odchodu ze zóny vymístění nacházejí soulad, pochopení, vzájemnou úctu a odpuštění, které aplikují na sebe i na ty druhé. Opět připomínám, že se tak děje v nehmatatelné sféře na nejniternějším stupni, odkud tento proces bude postupně pokračovat na vnitřní, tedy zprostředkující (duševní) stupeň Stvoření, a teprve na konci cyklu času dospěje i na fyzickou úroveň tehdy již bývalé planety Nula. Díky tomu bude moci být úspěšně dočištěn aspekt etnického a náboženského napětí, čímž se svět, jenž poslouží vítězství negativního stavu, bude moci trvale odstranit ze struktury jsoucna a bytí, zatímco jeho stavební prvky budou dokonale restrukturalizovány a přetransformovány do nové podoby, sloužící v novém cyklu času k podpoře rozvoje plnosti pozitivního stavu. Předpokladů pro eliminaci negativního stavu je celá řada, ale právě aspekt etnického a náboženského napětí, do kterého členové Mise Boží Rodiny na území Bosny a Hercegoviny vnesli Mou přítomnost, je jedním z těch klíčových pro definitivní odstranění zel a nepravd z celého univerza. Všem muslimům ze všech koutů tohoto světa i zóny vymístění, kteří již jsou nebo teprve v budoucnu budou připraveni na přítomnost pravého Boha/Bohyně, jsem představil svou Lásku, moudrost, soucit a odpuštění, aby mohli postupně dospět do pravého Domova. Proč hovořím i o prozatím nepřipravených muslimech? Je to dáno tím, že tak činím z nadčasového hlediska. Právě díky tomuto hledisku se Moje energie mohla vylít během duchovní práce v Mostaru i na dosud nepřipravené duše, které tuto energii přirozeně nijak vědomě nezaregistrovaly, ale na úrovni jejich nejniternějších podstat se k nim poselství o Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti dostalo, aby v nich tato semínka Pravdy ve správný okamžik vyklíčila a přivedla je na správnou cestu obdobně, jako se na ni dostávají už teď jiné, těmto konvertujícím duším podobné sentientní entity. Moje bezmezná Láska, které mám více než dostatek pro všechny nositele života, se společně s idejemi Nového Zjevení rozprostřela nad Bosnou a Hercegovinou jako hřejivá peřinka, která zklidňuje rozbouřené mysli, zaceluje roztříštěná srdce, zahojuje otevřené rány, stírá kanoucí slzy a utrápené obličeje proměňuje v radostné a zářivé tváře bytostí, které znovupoznávají věčného Rodiče, u něhož nalézají klid, mír a přijímají z jeho srdce tu nejkrásnější energii, pozvedávající je nad všechny minulé strasti a problémy, od kterých se tyto Boží děti odosobňují a s odhozenou zátěží stoupají vstříc nebi.

Čas konce bolesti jsem v nehmotné sféře oznámil i obětem masakru ve Srebrenici, kde došlo roku 1995 ke genocidě muslimských Bosňáků srbskou armádou. Moje milost se tedy zaměřila i na kolektivní vědomí Srbska, jehož stále větší počet duší spojených s tímto státem zanechává života v bahně negativního stavu, a s odpuštěním přijímaným z Mých rukou odchází tam, kde není již žádných nářků. Vykonaná práce na území balkánských států v bližší či vzdálenější budoucnosti zajistí spásu těm, kdo se podíleli nejen na etnických čistkách, ale přinese ji i všem zosnovatelům válek, které se nejen na sklonku 20. století hojně prohnaly tímto těžce zkoušeným koutem planety Nula. Návštěva Bosny a Hercegoviny, úzce provázané právě i s pravoslavným Srbskem, měla tedy logicky za následek i spuštění intenzivnějšího procesu očisty ortodoxní církve. Není již žádného světového náboženství, jehož kolektivní energie by „za scénou“ nečelila stále intenzivnějšímu přílivu esence pozitivního stavu, přinášející světlo poznání pravé Boží podstaty, na jejímž pochopení a přijetí závisí spuštění nového cyklu času. Z pozice této podstaty, jejíž energie se rozšiřuje s postupujícím časem i nečasem do celého univerza, jsem všem, kdo byli schopni vnímat přítomnost Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, připomněl také atentát v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, jenž roku 1914 „na scéně“ posloužil jako hlavní záminka rozpoutání první světové války. Tuto událost jsem v pozornost uvedl nikoliv proto, abych vysvětloval skryté souvislosti tohoto dějinného milníku, ale abych všem duchovně probuzeným, procitajícím či stále ještě spícím jedincům (v jejich případě opět na nevědomé úrovni) připomněl blahodárný dosah konverze zavražděného následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este, jeho manželky Žofie Chotkové a mnohých dalších jedinců s nimi provázaných, kteří z hlediska lineárního pozemského času odešli do věčného světla již na podzim roku 2021, když Janička a Moji vybraní představitelé navštívili zámek Chlum u Třeboně, který d’Este vlastnil. Na konverzích účastníků událostí v Sarajevu se náležitým způsobem demonstruje přijmutí daru spásy jak ze strany obětí, tak i ze strany pachatelů atentátu, mezi nimiž byli „na scéně“ bosenskosrbští mladí muži Gavrilo Princip, Nedeljko Čabrinović a Trifko Grabež, zatímco „za scénou“ byl seznam zosnovatelů tohoto významného milníku 20. století daleko větší. Přijmutí Lásky na straně příslušníků habsburské monarchie i v řadách jejích tehdejších odpůrců poskytlo Multivesmíru následováníhodný příklad. Vzájemné odpuštění mezi jednotlivými aktéry těchto událostí obměkčilo i mnohá srdce bytostí patřících mezi architekty atentátu v duchovním a intermediálním světě zóny vymístění, čímž se v praxi opět projevila síla multidimenzionálního působení Mého Týmu.

POKRAČOVÁNÍ 2.ČÁSTI: ZDE

Zdroj: https://www.facebook.com/Novezjevenipjkbr/